Akatsuki rising

Dante

No nebylo to špatné ale ramen je lepší řekl jsem a zasmál jsem se.A co se mnou bude těď.Jestlise mohu zeptat? řekl jsem sestřičce.

Sestra

"No vzhledem k tomu, že si na tebe stěžovali už asi 3 lidi a předchozí sestra bude další, jelikož jsi na ní začal řvát jak pomatenej, tak se to možná dostane až k Sendokagemu, který rozhodne jestli tě degraduje zpět do akademie nebo zůstaneš geninem. Vše záleží na tvém chování." Řekla jsem tiše, ale mile. Bylo vidět, že jsem milejší a klidnější než předchozí sestřička.

Dante

To je v pr*** pomyslel jsem si.V očích byl vidět smutek a neštěstí.Dobrá tedy!Můžete mi prosím přinést ještě jednu rundy té hrachové kaše, ale bez uspávací přísady! požádal jsem a uvolnil se.

Simon

Pozrel som sa za seba a uvidel senseia a Nimeshiho. Sensei - to bolo prekvapenie pre mňa, lebo som ho už dlhšie nevidel. Čaute.[/b] [b]Mistr sensei poďte prosím vás sem. Musím vám niečo povedať. Keď som prišiel z jednej nedostatočnej misii, ku ktorej sa nebudem vyjadrovať, do vesnice uvidel som za rohom svietiť svetlo. Prišiel som sem a uvidel tento poklop. Pomaly som išiel k nemu a na ruke sa mi objavil akýsi znak. Neviete, čo to môže byť?

Masaru

Je tohle to, co sem uměl v budoucnosti.?
Řekl sem s udivem a zrušil koncentraci na chakru.

Montaro Yuurinshi

Vykulil jsme oči a zasekl jsem se jako kdybych dostal ránu do srdce .. T-todle jsem ubec nečekal .. řekl jsem a pak si sedl a já se oklepal .. Moje dostatešná odměna je svoboda .. a taky bych se rád vrátil do služby Suichugakure .. prohlásil jsem .. i když kuly tomu všemu umřely nevinnný lide a skvěly shinobi jako například Akuma ... prohodil jsem ho nenápadně když jsem si vzpoměl takovým utrápeným hlasem a čekla jsem jestli nco dál řekne ...

Natsuki

"no .. to vám neviem povedať, ja sa viem totiž prispôsobiť takmer na každú situáciu, taktiku vám tiež neviem povedať keďže by som najprv musela vedieť proti čomu by som tú taktiku použila," hovorila som a neisto som sa na neho usmiala, "skôr by som ale typovala takú strednú vzdialenosť" dodala som ešte a pomyslela som si že mu to bude musieť stačiť.

Sestra

Seděla jsem ještě chvíli v klidu, ale pak jsem se postavila a na chvíli odešla. Netrvalo dlouho a vrátila jsem se s další porcí té kaše, kterou jsem mu zase dala na stůl a brčko do pusy. Následně jsem si sednula na židli. "A jak se vlastně jmenuješ?" Navázala jsem konverzaci.

Utakata

Poslouchal jsem ho a šel k poklopu, vedl tam žebřík dolů, tentokrát už do tmy. "Ta pečeť se ti vyryla od toho výka, jak na to koukám. Půjdem dolů a prozkoumáme to. Já polezu první a vy dva za mnou, jasný?" Řekl jsem a pomalu začal lést dolů.

Yoshiro

Zakroutil jsem hlavou a v tu chvíli mi z ruky vyjel dlouhý kus dřeva, který odhodil Masara dost daleko od toho jutsu a zníčilo to mého klona, najednou začal kunai vystřelovat jakési modré biče fuuton chakry a začal do sebe vtahovat okolní kameny, klacky a dokonce rval i trochu stromy. jenže to už jsem poskládal pečetě. "Uddoro no jutsu! Dřevěná pec!" Najednou se kolem toho kunaie vynořilo několik velkých klád, které se nahoře spojily do kopule a pak zajely do země a zničily tim to jutsu. Jenže to už jsem začal zhluboka vydechovat. "Znova, tohle bylo už lepší, ale má to být jinak." Řekl jsem a vytvořil mu dřevěného klona.

Sendokage

Seděl jsem zase na své židli a ruce měl položené na stole. "Fajn, vracim tě do tvého předchozího týmu. Chtěl bych se tě zeptat, nevim jak to dříve bylo, ale jaké senseie jsi měl v růběhu vykonávání tvých ninja služeb?" Zeptal sjem se Montara a na poznámku o Akumovi jsem nereagoval.

Kaze

Chvíli jsem přemýšlel, ale pak souhlasně kývnul hlavou. "No dobrá, představoval jsem si tvé vysvětlení jinak, ale nějak se s tim porvu. Co říkáš na hadího klona, který při jeho úmrtí vystřelí do vzduchu asi pět hadů, které jsou jen jakýsi hologram a vylekaj nepřítele, tak že na něj budeš moct zaútočit třeba ze zadu? Je to něco jako legendární kage bunshin."

Dante

Začal jsem srkat kaši a když se zeptala na moje méno skoro jsem se udusil.Zajímá jí moje jméno?? udiveně jsem si pomyslel.Dante se jsmenuju.Dante no Gyouko odpověděl jsem slušně a usmál jsem se.
Zachvíli jsem měl kaši v sobě.Musim trénovat i když jen nepatrně ale musim. řekl jsem si v duchu.
Můžu vás požádat o malý dutý plastový míček?Jestli něco takového máte. zeptal jsem se.

Natsuki

"Super". povedala som na súhlas a usmiala som sa, "len mám jednu otázku, dokáže ten klon robiť aj techniky?" spýtala som sa ešte no už som bola celá hŕŕ do učenia novej techniky.

Montaro Yuurinshi

Můj poslední ... zadůmal jsem .. Ulquiorra Hiroki .. řekl jsem s usměvem
Mimochodem .. kde bych mohl dostat novou čelenku ?? .. řekl jsem protože ta moje byla někde s přeškrtnutým znakem ...

Nimeshi

Jistě, sensei, řekl jsem Utakatovi a byl jsem rád, že se na mě už snad nezlobí. Potom jsem došel k poklopu a podíval se dolu. To je ale hloubka, nevypadá to na obyčejný kanál, ale co by tu dělal poklop o kterém nikdo moc neví? Pomyslel jsem si a pokynul Simonovi, že má lést první.

Simon

Pozrel som sa za seba na Nimeshiho a pokrútil hlavou. Hmmm ktovie, čo to je za kanál. Pomaly som išiel za senseiom a čakal, čo bude ďalej.

Utakata

Lezli jsme v klidu dál, cesta trvalo poněkud dlouho, na to že tam byl jen žebřík. Avšak zase to mohlo být jasné, protože když jsme se předtim koukli dolů, tak tam byla tma. "Buďte na všechno připraveni, nikdy nevíme co se tu může objevit." Řekl jsem tiše a v tu chvíli jsem dopadl na zem, ale kolem byla pořád tma.

Sendokage

Asi mě trochu nepochopil. "Ptám se na všechny tvé senseie." Řekl jsem znovu a pak se zvedl, při čemž jsem došel až k jedné ze skříní. Pomalu jsem ji otevřel a vyndal z ní čelenku, kterou jsem pak hodil Montarovi. "A neztrať ji." Dodal jsem k tomu hodu.

Kaze

"To je jasné, že budou umět dělat techniky. Hele není to tak lehké. Podle svitku se musíš dotknout levou dlaní pečetě na pravé ruce a pak poskládat pečetě na obyčejného bunshina a přidat pečetě hada a znovu se dotknout té pečetě a myslet na svoji podobu. Z hadů z ruky by se ti měl vytvořit ten klon." Řekl jsem dlouze, ale snad se to dalo pochopit.

Sestřička

Pousmála jsem se. "No já se jmenuji Riya. Jo počkej, na co chceš ten míček? Pokud vim, tak se stejně nemůžeš hýbat, takže ti je k prdu ne?" Optala jsem se poněkud nechápavě.

Montaro Yuurinshi

Trochu jsem se zakřenil protože pomatovat si svě bývalé senseie bylo pro měm dost těžké hlavně ten první kterej hned pár dnů potom zemřel .. ten se kterým jsem bojoval ... uhm .... uhm ... začal jsem důmat a mezitím jsem si uvázal čelenku kolem ramen ..... a zadůmal jsem ... První byl .... I-samu , Isamu Naoki ..... já fakt nevim dodal jsem ... Moc jsem ho neznal v tud obu jsem byl arogantní a neviděl jsem .. vím jenom to že když jsem se mu postavil a pak jsem odešel tak druhý den nato zemřel pod rukou nepřítele ..... a pak jsem se dostal k týmu 1 ... moje senseika byla Aiko Suikafuurado tu si pomatuju .. málem jsem jí zabil kdyby tam nebyl ten pitomej jinchuuriky povedlo by se mi to ... řekl jsem neutrálně .... Té se musím ještě hodně omluvit .... řekl jsem ... Poté jsem se učil sám a nebo se Suizem .. neměl jsem žádného oficiálního senseie kterýho bych zaněj bral nebo spíš aby byl dlouho dobej ... i Ulquiorru Hirokyho beru spíš za kámoše než za něco nadřadnýho ... Moje vyprávění sensei spíš vypadala jako kronika nepřátel , když jsem to řikal neříkal jsem to přátelsky ale neutrálně .. protože v té době kdy jsem měl nějakého senseie jsem ještě oči neměl a byl jsem idiot ...

Natsuki

Prikývla som a pár krát som si ešte v mysli prehrala jeho vysvetlivky, Odkryla som si pravú ruku a dotkla sa nej, po tom som spravila pečate na normálneho bushina a ešte som dodala pečať hada, znova som sa dotkla pečate na ruke a vystrela som ju pred seba, Ehm... Hebi bhusin? sikla som trocha neisto a snažila som si pri tom predstaviť seba.

Simon

Keď som cítil už zem pozrel som sa na Nimeshiho a odstúpil od neho, aby mohol tiež zliesť. Pozrel som sa dookola, ale nič som nevidel, keď všade bola tma. A teraz, čo sensei? Spýtal som sa.

Nimeshi

Slezl jsem na zem a pokývl na Simona, jakože děkuju, že mi uhnul. Zrovna jsem se chtěl senseie zeptat na to samé, jenže mě Simon předběhl.

Dante

Ah.Těší mne řekl jsem a výmečně jsem byl opravdu potěšen!Víte to je druhá věc kterou potřebuju, alespoň levou ruku kdyby jste mi uvolnila poprosil jsem a udělal jsem smutné oči.

Sendokage

Pousmál jsem se. Měl to docela těžké. Pomyslel jsem si a pak kývnul na Suiza, který k Montarovi přešel blíž. "Takže co by jsi řekl na to, že by se Suizu stal senseiem tvého týmu?" Řekl jsem mu narovinu.

Riya

Zamyslela jsem se jestli mám uvolnit jeho ruku, ale pak mi došlo, že by tu byl jak ve vězení. Pomalu jsem se zvedla ze židle a došla k jeho levé ruce. Poskládala jsem pár pečetí a dotkla se jeho ruky, on pocítil malou křeč v té ruce a pomalu už i vnímal pohyby levé ruky. "Fajn, ale nebudeš vyvádět nic nebezpečného." Dodala jsem s úsměvem a sedla si zase na židli před něj.

Utakata

Najednou se však pečeť na Simonovi dlani znovu rozzářila a v tom se rozzářil obrovský křišťál nad celym tim komplexem, kde jsme byly.
http://fc02.deviantart.net/fs47/i/2009/165/0/d/Granferdesh_by_KuraiKazeKitsune.jpg
Byla to staré podzemní vesnice, nad kterém nahoře ve stropě byl přichycen velký křišťál, který bílé ozařoval celou podzemní vesnici. Vypadala podobně, jako Suichugakure na povrchu. "Eh, asi jsme právě našli starou vesnici, kterou znám jen z legend. Nikdo nevěřil, že by tohle někdy vůbec existovalo." Řekl jsem a kráčel z toho kopečku, na kterém jsme stáli dolů do vesnice, která byla ozářena tim křišťálem. Jenže to jste si mohli všimnout, jak jsem rychle došel k jedné ze zdí jednoho domu a lehce ho přetřel dlaní a spadl z něj prach. V tu chvíli jste uviděli jakousi rytinu, která znázorňovala, jakési křídlo. "Ano, je to to co jsem si myslel. Simone, našel jsi vesnici andělů." Dodal jsem k tomu.

Kaze Riun

"Jo, ten název jsi trefila dobře." Zasmál jsem se, jelikož jsem si právě uvědomil, že jsem ji ani neřekl název techniky. Jenže to už ta její pečeť zazářila fialově a začal z ní vylézat had, dopadl na zem a vylezl další. Pomalu se začaly měnit v nohy, ale to už se najednou rozprskly a Natsuki ohodil jakýsi sliz, což ji došlo, že to jsou pozůstatky z těch hadů.

Montaro Yuurinshi

Tak škodolibě jsme se usmál ale myslel jsem to dobře .. všechny ty moje představy jak to bude probýhat .. jak budu mít konečně pořádnýho senseie se pomalu proměnovali ve skutečné ... Jistě že ano ! .. řekl jsem odhodlaně ale ne tak dětinsky aby to nevypadalo tak blbě ... a pomalu jsme přetočil pohled na suiza který byl blízko u mě a v mém obličeji se dala vycítit kladná energie a radost

Simon

Vesnica Anjelov? Pááni a čo to má všetko znamenať sensei? Vesnica pod vesnicou? Tak to som ešte nevidel. Zaujímavé. Pomyslel som si.

Dante

Nebojte, Nic nebezpečného řekl jsem s vážným výrazem na tváři.Teď jestli vás mohu poprosit o ten míček

Masaru Yukisha

Wow!!!
Vykřikl sem nadšeně nad tou technikou... ta technika sama o sobě vypadala dost dobře, ale stále asi nebyla tak dobrá, jako v budoucnosti...
Hmmm....
Přikývl sem mu zamyšlěne. Udělal sem pečetě a znova vytvořil 4 klony Všichni udělali kunai a spojiliho v jedno, pak dva klony začali soustředit větrnou chakru do kunaie a čekali co se bude dít.

Natsuki

Trochu som sa musela zasmiať keď som videla ten svoj pokus, Tak buď vyzerám tak hrozne alebo sa mi to nepodarilo, Zasmiala som sa a neisto som sa pozrela na ten sliz. Eh okej okej, idem to skúsiť zas. Zahundrala som ešte a spravila som pečaťe pri čom som pridala aj pečať hada. Hebi Bushin! povedala som nahlas a od sústredenia som zavrela oči, snažila som si totiž silou mocou predstaviť seba.