Odpočívejte v pokoji

Ame

Pohár vody?? etoo.. sprcha ti nestačila? zaškerila som sa no po tom som sa len postavila a o chvíľu som už pri ňom stála s pohárom vody. Etoo.. človek nepotrebuje kekkei genkai aby sa stal silným.. a nie každý sa chce silným stať.. pousmiala som sa a po tom som sa na neho tak otupene zapozerala.. pre čo ste sa vlastne tak pochytili? spýtala som sa pretože ma to dosť zaujímalo.. síce som asi vedela dôvod ale nejaké hlbšie oboznámenie by ma vážne potešilo.

Zaki Sukuro

Tažko sa ti príjma voda po kvapkách.. vyslovil som a napil sa...
Ale ty kakkei genkai máš, človek by predpokladal že bude silné..
dodal som bez akýchkolvek emocii. To som ty už predsa hovoril.Sme príliš rozdielni, oni sa modlia, ked potrebujú pomoc, ja sa o seba postarám sám...V tom je náš rozdiel..A okrem toho nenávidím to ich amen.
zasmial som sa, že ten blbec raz to slovo na konci vety povedať zabudol. Bolo to v tedy, ked sa mi vyhrážal smrtou..

Kyoko

Zbystřila jsem ... A proč byl měla počkat až se oběví kage , vždyt vodopád je tu stejně tak 20 metrů od plotu .. řekla jsem na jisto veděla jsem to už jednou jsem se dostala až k jemu dnu , ale tam mě zastavil ten chlapec , pomatuju si naněj ... A mimochodem jak se má Takahashi .. řekla jsem a pak jenom jenom dodala jeho příjmění Mizujin .. mohlo ho to vykolejit nebo ne ,že znám jednoho z členů KBTU a měla jsem sním docela vřelý vztach ,jenomže na to jsem si vzpoměla na vůdce KBTU ,který mě ještě předtím naštívil a vyslíchal

Nekyo

Ruku som prijala a s jeho pomocou som vstala.
Vezmi ma kam chceš, nezaujímajú ma názory druhých ľudí na mňa.. povedala som potichu a pokúsila sa o úsmev.
Huh, ale aj keď sa budeš snažiť neopakovať "Amen" tak myslím že v tej vašej štvrti to bude hovoriť asi každý... povedala som s úškrnom a oprášila si zadok od zeme. (xD)

Adop + Hysterio - Najednou jste uslyšeli zvuk klíče v zámku a otevření dveří. Ame věděla že bratr je celý den pryč, takže to musel být otec. A otec by určitě nebyl rád kdyby zjistil že je tu Ame s nějakým klukem.

Ramaru - Do toho co se tu děje nebo neděje ti nic není, stejně se to brzy všichni dozvíte takže teď už běž zpátky do vesnice!Když jsi se zmínila o Takahashiovi tak ho to trochu zaskočilo ale dodal. Je zrovna na misi…a už běž!řekl a nevypadal že by ti hodlal něco říct.

Mia - Nad její otázkou jsem se usmál. Neříkají to všichni, někteří to obcházejí. Není to povinnost ale je to u nás znak slušnosti takže to občas prostě musíme říct. Tak jdeme, Amen?zeptal jsem se a usmál se. Pomalým krokem jsem vyrazil směrem do vesnice. Po chvíli jsme dorazili do východní části vesnice. Ty jsi mohla vědět, že tahle část vesnice byla dlouho neobydlena, proto byla rozbořená, ale teď jsi viděla, že je to tu skoro nové. Všude na střechách byli členové klanu Shinja v různém oblečení, v hábitech, v tričkách, v mikinách no prostě všemožné oblečení. Ale všichni měli jedno společné. Měli na sobě alespoň jeden přívěšek, náramek či náušnici nebo i tetování kříže. Zdravím bratře Akibaro, Zdravím sestro Sahari, Zdravím otče Tarashi,Amen.Zdravil jsem všechny které jsem potkal a všichni zdravili mě s úsměvy. Bylo vidět, že jsem tu velmi oblíbený. Připadalo ti to jako ráj, žádné hádky, žádné nadávání a žádné boje. Idylka. Po chvíli jsme dorazily k jedné restauraci a já ti podržel dveře. Když jsi vešla tak jsi uviděla snad samé lidi z klanu Shinja ale bylo tu i pár lidí kteří nebyli z klanu Shinja. Všichni se vesele bavili a popíjeli nealkoholické nápoje. Když jsem vešel já tak se na mě všichni otočili a pozdravili slovy ,,Zdravím bratře Raidone“. Došli jsme k pultu a já řekl. Prosím jeden kuřecí ramen,Amen.řekl jsem a usmál se. Stařík se s úsměvem otočil na tebe a zeptal se. A co si bude přát dáma?zeptal se usměvavě.

Ame

s..shi..shimata.. zašomrala som dosť zdesene a v momente som schytila Zakiho.. musíš sa schovať.. ak nás tu uvidí tak nás oboch .. eh.. povedala som pri čom som ho rýchlo nasáčkovala do skrine.. v ten moment som si neuvedimila že tam mám v podstate všetky svoje veci aj včetne spodného prádla a podobne takže mi to moc nevadilo.. v rýchlosti som priskočila k takému kvázi stolčeku, zapálila som sviečky a začala som sa tak na oko modliť. Prosím buď ticho.. prebehlo mi hlavou pretože som nevedela ako na to bude Zaki reagovať.

Nekyo

Obzerala som sa okolo a už mi liezlo na nervy to "amen" ktoré všetci dookola opakovali...
Ach mala som to vedieť, sakra...! zamračila som sa a zo zamyslenia ma vytrhol ten starec.
Eeeh... To isté... povedala som zmätene pretože som vlastne vôbec nevedela čo si objednal a vôbec som nedávala pozor.

-chjo vážne nwm Morgy či vydržim aspoň ten mesiac --"

Zaki Sukuro

Čože ja ne... to bola jediná obrana ktorú som mohol urobiť. Silou vetšou ako mám ja ma strčila do skriňe A jej oblečenie popadalo na mna: Snažil som sa ho zo seba zotriasť a nerobiť pri tom príliš hluku..zdvihol som niečo zo svojej hlavy. prehmatal som to..Tangáče? pomyslel som si a trocha sa začervenal. na tváry sa mi urobil úsmev. Čo tu ešte nájdem? A bol potichu..čo najviac..

Kōkai Hayashi

Ha, konečně se něco bude dít. Pomyslel jsem si a prudce se zvedl z lavičky. Hodlal jsem totiž sledovat toho druhého, který byl u "kageho". Doufal jsem, že mě třeba někam zavede a já zjistim nějaké podrobnosti. Měl jsem totiž chuť něco odhalit a pak držet nového kageho v šachu.

Hysterio, Adop - Najednou se ozval úplně jiný hlas než Ame očekávala. Ame-san, máte se dostavit za vaším otcem na tréninkovou louku číslo 3, Potřebuje tam s vámi a vaším bratrem něco probrat Amen....řekl ten hlas a zase zmizel. Ame toho člověka znala- Otcův velmi dobrý přítel Kaharo.

Aspire - Sledoval jsi -kouheie Shinju docela dlouho ale na nic extra to nevypadalo. Pouze procházel vesnicí a zdravil lidi, semtam i někomu pomohl s něčím menším. Ale po chvíli zamířil k tréninkové louce. Pokud by jsi ho dál sledoval tak by jsi uviděl jak došel na tréninkovou louku číslo 3. Bylo vidět že na někoho čeká.

Ame

Nad hlavou sa mi objavila anime kvapka.. dosť som si vydýchla .. stále som však neotvárala skriňu.. síce ten hlas stíchol no nevedela som či už aj odišiel.. pre to som otvorila dvere do izby a len som nakukla k dverám či tam niekto nestojí.

Zaki Sukuro

Zhodil som zo svojej hlavy tangá ružovej farby a yvšiel von zo skriňe, aj ked Ame bola ešte opatrná. Mne to bolo jedno. na jeden ruke som mal podprsenku, na druhej triko. Ten šatník mala naozaj plný. Nevzal som to naschvál, ale ani som sa neobtažoval to zo seba zotriasť. O čo sa snažíš sakra...A kto bol ten týpek?

Kōkai Hayashi

Stejně jsem neměl vůbec nic na práci, takže jsem ho dál sledoval. Nechtěl jsem být nějak extra nápadný, takže jsem si sedl a dál sledoval toho chlapa. Nechtěl jsem vypadat nějak extra nápadně, takže jsem se občas podíval do nebe, aby to vypadalo, že spíše relaxuji. Asi bude trénovat sebe a nebo možná čeká na nějakého svého žáka. Třeba zjistim, co je zač a co vůbec umí. Pomyslel jsem si.

Ame

Pozrela som sa na Zakiho a pri tom pohľade som sa trocha začervenala..č..čo si tam robil henati ! zavrčala som na neho pri čom som z neho strhla svoje pantsu (žiadne tangá ! xD) a podprsenku.. v momente som ich šmarila späť do skrine po čom som len treskla dvierkami na nej a oprela som sa o ňu..

Zaki Sukuro

Ked som letel ženskou silou a s ich "nežnostou" som vrazil do vnútornej strane skrine. Svetlo ma opustilo, ked mi Ame privrela dvere pred nosom. Asi som mal štastie že som ešte vôbec žil...
Prečo sú ženy vždy tie, ktoré majú extra sílu? sakra... Pozviechal som sa iba preto, aby som sa pošmikol na nejakej časti oblečenia a zhodil na seba všetko z nej...
Pusti ma von sakra... Nechcel som používať techniky...,Zbytočnosť...

Kenjiro

Jen jsem si zívl, protáhl se a otočil se na bok, abych už nemusel koukat na tu rozprsklou modř, které se říká obloha. Už mě docela unavovalo sledovat ty šedavé, bílé a jiné mraky, které se líně ploužily po nebi. Pomalu jsem vstal a zamířil dovnitř, do domu. Vzal jsem si svůj meč a vyrazil líně do ulic. Ploužil jsem se jako slimák mezi pospíchajícími davy a zástupy lidí, kteří spěchaly tu sem, tu tam, tu hnedle vedle a tu přes ulici. Jen jsem kroutil hlavou nad tím, jak dokáží svůj život uspěchat. Já jen ve vší počestnosti a klidu a lenosti zamířil do knihovny - jediné místo, kde nikdo nikdy není a nepraží tam sluníčko a papír tam je docela hebký, protože už je starý, lepší než tráva, která člověka šimrá na nejrůznějších místech, když se člověk zrovna chce jen tak hnípat a nic nedělat.

Ame

Len som ho už nechala tak a naznačila som mu aby odišiel páč som musela prísť na nejakú lúku či čo, len som si zobrala tašku kde som mala nejaké veci a v rýchlosti som vybehla z domu, meškám ksoo.. pomyslela som si pri čom som trielila tam kam mi ten otcov kamoš povedal že mám ísť.. v hlave som si pri tom opakovala všetky tie formality klanu.. páč som sa z toho pri tom týpkovi ako tak dostala..

Kyoko

Na misi ? .. toje ale škoda .. řekla jsem si hlasitě povzdechla pak jsem se otočila do města dát si ten ramen a omluvit se tomu kuchařovi ... opravdu jsem měla hlad

Ramaru- Když jsi procházela městem tak všude byl smutek, ale o poznání menší. Všichni lidé diskutovali, neslyšela jsi přesně doslova o čem mluví ale z útržků jsi mohla pochopit že se jedná o to kdo bude další kage. Ale neměla jsi moc prostoru pro přemýšlení neboť jsi v dáli už zahlédla ten ramen obchod do kterého jsi měla namířeno.

Aspire, Hysterio-Nakonec jsi dorazila na místo určení a už jsi viděla svého otce s jeho typickým usměvavým obličejem.Ame-chan...řekl ti pozdravem a najednou se z nebe něco sneslo na zem. Raidone-chan, jdeš pozdě...řekl nově příchozímu a pokračoval dál.Mám pro vás moc dobré zprávy, jistě víte že kage této vesnice nedávno zemřel a že se teď řeší kdo bude nový kage...Samozřejmě že jsem byl na zasedání vesnice a jejich vůdců a jouninů a podle starších je většina jouninů buď moc nezkušená a nebo neshopná ochránit vesnici...a proto...pověřili mě abych se stal novým kagem...Jistěže mě vesničané nemají moc v lásce, bůh ví proč si o nás myslí že jsme namyšlení ale tímhle krokem jim snad ukážeme že nejsme...A k tomu u vesničanů nemám moc velký respekt ale rada už tak rozhodla a já s tím nemohu nic dělat...Každopádně...Připadalo mi důležité vám to říct...teď můžeš jít Ame, ještě něco potřebuji vyřešit s tvým bratrem. usmál se.

Meiki-Tvůj plán byl bezchybný. Skoro bezchyný. V knihovně byla jedna osoba která si četla v jedné velmi staře vypadající knize.

Spoiler:

Nevypadal že by si tě všiml nebo že by chtěl být rušen. T onejlepší co jsi mohl udělat by bylo nevšímat si ho.

Kōkai Hayashi

Když jsem uslyšel to co řekl, tak jsem se pousmál. Tak tohle je nový kage? Hm, nevypadá na moc extra týpka. Každopádně, co chce říct tajného, když posílá tu holku pryč? Pomyslel jsem si a zašel za strom, abych nebyl vidět a lehce se přiblížil. Chtěl jsem slyšet všechno co si ti dva ještě řeknou, protože to pro mě mohlo být zajímavé. Hlavně si mě nesměj všimnout, pokud si mě všimnou, tak se musim proměnit v tygra a rychle odsud zmizet. Promyslel jsem si hned plán útěku.

Ame

Prikývla som na slová otca a len som sa otočila po čom som zamierila preč.. stále som nemohla uveriť tomu aké mám šťastie.. nepristihol ma pri tom, a asi ani na nič nedošiel.. bolo to viac šťastia než som si zaslúžila no momentálne som sa nezmohla ani na slovo.. len som kráčala späť a nejaké pokúšanie otcovej trpezlivosti neprichádzal v úvahu.. čo sa týkalo brata tak som sa na neho pred odchodom ešte tak žiarivo usmiala..

Kenjiro

Rozhlédl jsem se po knihovně a pohledem přejel toho neznámého muže. Nezájem, proběhlo mi hlavou, když jsem si všiml, že se jedná o muže anebo o ženu, která vypadá jako muž, o kterou bych v takovém případě nestál. Přejel jsem pohledem regály a police s knihami a vybral si nějakou starou a tlustou, ty mívají stářím změklý papír a když jsou tlusté, je toho měkkého víc. Vytáhl jsem ji z police, podíval se na knihovnici/níka, jestli nic nenamítá, přeci jenom se mohlo jednat o něco, co se sem mohlo jen zatoulat a nemá tu co dělat. Nechtěl bych, aby mě uprostřed spánku budili jen kvůli tomu, že ležím na důležité či zakázané knize. Hned poté jsem si sedl, knihu otevřel a projel očima obsah, jestli tam není něco zajímavého, pokud nebylo, nalistoval jsem asi prostředek a usnul, v opačném případě jsem se hodlal začíst do zajímavých pasáží, které by se týkaly ninjutsu anebo něčeho podobného.

Kyoko

Pomalu jsem prošla mezi drbajícíma lidma a neřešila jsem co si povídají , na to jsem nikdy nebyla. Navíc ten nový kage už mě zmátnul až moc , nemohla jsem se jít kouknout ani na Vodopád ,tak jsem byla na něj naštvaná , pak jsem zahlédla obchudek s ramenem a sedla jsem si k pultu. Omlouvám se pane , že jsem tam minule vyskočila , ale zrovna jsem natom byla dost blbě. omluvila jsem se tomu obchodníkovi

Aspire-Kouhei se podíval na Raidona jakmile Ame odešla a řekl. Tak Raidone...K tomu že si se do teď flákal a nic nedělal a já to respektoval mám teď co říct...Je tomu konec...Sice jsi silný ale Tvoje slabost je skoro až zarážející...Zkrátka tě teď pověřím něčím moc důležitým...Staneš se senseiem...Brzy po té co budu staršími vyhlášen jako kage tak ty dostaneš svůj tým...A jestli uvidím že se flákáš... Však ty víš co se stane...řekl jsem a Raidon si pouze znuděně oddechl a řekl. Ano otče, Amen. Poté se Kouhei obrátil tvým směrem a Kokaiovi mohlo dojít že se dívá na tebe. Usmál se a řekl. Tady nic zajímavého nezjistíš...Stejně se to brzy dozví celá vesnice...řekl mile a podíval se na Kouheie. Můžeš jít, Amen.řekl a Raidon řekl taky Amen a oba se rozešly do různých směrů ale pořád míříc do vesnice.

Meiki-Knihovník tu nebyl, Nejspíš měl někde nějakou práci a v knize nic nebylo a brzy jsi usnul. Avšak brzy tě probudil hluboký mužský hlas. Na čem si myslíš želežíš hochu? Kdyby jsi otevřel oči tak by jsi viděl toho muže co si předtím četl knihu.Díval se na tebe naštvaně. 6ádný výraz jeho tvář neměla ale z jeho zorniček jsi poznal že je naštvaný i když stál jako socha.

Ramaru- Ty za to nemůžeš ale tenhle podnik měl už můj děda a můj otec a teď i já...Zkrátka vždy když umře někdo důležitý tak si o mě lidi myslí že chci pouze vydělat až na moje stálé zákazníky samozřejmě...řekl prodavač a smetl prach z cedule s jménem obchodu a místo Ramen tam byla věta ,,Ramen u hrobníka".Zkrátka blbý čas...no...

Kenjiro

"Jestli to chcete, vemte si to, pokud ne, dejte mi pokoj," řekl jsem celkem rázně, aniž bych se na něj podíval. Jen jsem se prostě mírně narovnal a čekal, co mi na to řekne. Neměl jsem tušení, o čem vlastně by mohl mluvit, protože podle jejího obsahu byla naprosto bezcenná, ale za to měkoučká a sloužila jako výborný polštář.