Čierna brána v mojom vnútry (Morgen)

Moroshi Maitre

Všechno jsem to s hrůzou pozoroval. Nakonec jsem doslova vybuchl hrůzou a probudil se znova ve svém podvědomí z té vzpomínky. Takže...Já a Taka jsme oběti neob co? Jsme nějaké schránky nebo co? Samé otázky ale žádné odpovědi...NIC NECHÁPU!zakřičel jsem a vstal jsem ze země a znova šel úplně náhodným směrem. Bylo mi jedno kam jdu ale chtěl jsem vědět víc. Možná je odpoveď tím směrem kterým jdu, možná úplně na opačnou stranu. Byl jsem ale rozhodnut ji najít. Můj mozek začal pomalu ochabovat z toho přemýšlení a proto mi mnoho věcí přestalo dávat smysl.

Skôr, ako si stihol čokolvek dalšie urobiť, robila sa dalšia zmena..
Opäť si bol v tej miestnosti, avšak vyzerala inak, viac svetla, čerstvejší vzduch..Ak si premýšlal, mohlo ťa napadnúť, že tieto myšlienky by v tebe ani byť nemali. Neboli totiž tvoje..Alebo to snád bolo všetko inak? Nehýbal si sa. Pred tebou sa rozvíril prach a uvidel si postavu, v ktorú si minulú spomienku nazíval sebou...Vôbec nič si už nechápal. Chlap vyzeral byť štastný, ked hladel do tvojich očí.. bol mladší..o dosť mladší.. Konečne...mne sa to podarilo..Dokázal som to.. Jeho úsmev sa roztiahol...vtedy niekto zaklopal na dvere. odišiel od teba a ty si nevidel, čo robí..Začul si iba chrapčavý hlas:
Asi hádate, kto som a odkial viem o vašom experimente na vytvorenie nového Bijju. Viem viac a viem, ako ho dokončiť..A prišiel som vás pridať do istej organizácie...

A svet..sa opäť vrátil do temnoty...zistil si, že to, čo v skutočnosti pozeráš, nie je tvoj, ani jeho život...Je to Tengov...Tengov a vlkov zrod...

Moroshi Maitre

To mi chcete říct že jsem pouze experiment? Sakra! Mělo mě to napadnout! Do háje!řekl jsem a znovu jsem vstal ze země a rozběhl jsem se do nicoty. Bylo mi jedno kam běžím nebo co se mnou bude. CHtěl jsem pouze zjistit co to má všechno znamenat a proč tu vlastně jsem. Zrod Tenga byl taky dost zajímavý ale teď byla moje priorita dostat se odsud.

Opäť sa objavila cesta..zdalo sa, že nezáležalo na smere, kadial ideš, ale za cielom, ktorý hladáš...

Stál si na zelenej čistinke, nedaleko Iwy. Ešte si videl, ako za na nebi tiahne povlak dymu z iwy. Chlapík, ktorý pred tým tak radostne vyskakoval, ked uvidel čiernu chakru, teraz stál vystrašený a vyblednutý. V jeho tváry sa začali odrážať prvé vrásky...Ukazoval na teba rukov, na ktorej mal špirálovité tetovanie, rovnaké ako ked vkladal pečaťe do vás...Asi si už pochopil, čo chce urobiť. Chlapík si hundral..Nemal by si ho síce počuť, ale nejak si pochopil, čo sa robí..Šéf mal pravdu, oddelenie jing chakry a zmiešanie ju z chakrov 8 ocasého síce vytvorilo silnejšiu chakru, ale neobnovuje sa..Potrebuje mysel..A mi ludia sme jediný, ktorý túto vec majú....Vydýchol si a špirála zasvietila...Najtemnejšia časť mojej mysle bude spojená s ním...urobím zo seba nového jinchurikiho, ktorého síla bude stále viac a viac rásť...stanem sa Bohom... v očiach sa mu šialene zabliskalo. A dotkol sa ťa...Tvoja podstata, ešte však nie život sa začal trhať...V mužových očiach sa vytvoril strach..Roztrhol si sa, avšak tvoja časť, malé oproti tej druhej, ktorá ide do neho...A potom to skončilo.Z mužovej dlane sa dymilo a jeho výraz zo strachu sa zmenil na prekvapený a potom na výtazný. Ano, dokázal som to..som Bo..gloo Muž si odrgrgol..A potom sa začal zvierať. Ruka mu svietila čoraz viac Videl si to isté, ako sa stalo pred tým tebe.Začal sa trhať na kusy, avšak duševne. Vtedy si začul šialený smiech...
Stále si myslíš, že si boh, Korako? Pred tebou stál vlk, v celej svojej moci. Z dialky si začul detský plač. Malý Taka, sa narodil...
Ale tebe to bolo jedno...ved si bol ešte len podstata...Tvoja mysel ešte neexistovala...

Moroshi Maitre

Už to všechno chápu! Snad...řekl jsem když jsem se znova ,,probral". RYchle jsem vstal a šel jsem dál. Chtěl jsem najít něco co se stalo tak 5-10 let po incidentu. Samozřejěm že ze vzpomínek démona. Věděl jsem co se s ním děje teĎ, co se dělo tehdy a chtěl jse mvědět co se s ním dělo mezitím.

Opäť si sa nachádzal v sieny, kde sa z teba stalo to, čím si teraz. Vo vzduchu si cítil spáleninu a horkosť. Odrazu sa dvere zabuchli a ty si uvidel svojeho tvorcu a otca,Koraku..Z jeho úst sa vydal tichý vzlyk. Takého si ho ešte nevidel. Jeho obvyklý dlhý plášť bol spálený a miestami mu bolo vidno obnažené telo. Dvere olizovali čierne plamene. Chod preč démon! vykríkol Koraku v zúfalstve. Až v tedy si si všimol, že vyzerá staršie, možno tak 35. Vtedy sa ozval ten šialený smiech, ktorý by si už radšej nikdy nepočul.
Prečo by som mal ísť preč, Karaku? Však to som ja...Ty sám.. smiech pokračoval a Korakuho šialenstvo pokračovalo...Vtedy sa zahladel na teba, teda na nádoby s čírou čiernou tekutinou či snád plynom, to bolo nepodstatné. V jeho očiach sa blysklo šialenstvo..Doplazil sa k tebe a čierny plameň pomaly zničil dvere a plazil sa dalej..za Korakom...On sa nechal zožierať šialenstvom a pomaly sa ťa dotýkal..
JE to už lepšie, ano..ano..Určite to víde.. A natahoval k tebe ruku s jazvami a čerstvo spáleným mäsom...
Odrazu si začul praskanie kostí a ucítil si chlad, aj ked si to ešte nedokázal pochopiť. Nepovedal som ty, že sa o to nemáš pokúšať?! Šéf v záhadnej maske držal Korakovu zlomenú ruku. Vlk sa dobíjal dovnútra..Ano pa-pane, ale on, teda ja sa chcem zabiť! vyslovil v tažkej bolesti a snažil sa odtiahnuť ruku od šéfa, čo ho viac a viac bolelo. Šéf ju nepustil. V tej chvíli sa dvere rozleteli a démon vošiel vo svojej najsilnejšej forme. Silnejšej akú kedy videl Moroshi. Silnejšiu akú kedy kto videl z Iwy...Šéf sa proti nemu postavil a bez strachu prehovoril, rovnako ako pred tým. "Nepodarený experiment, chybný kodex..mysliac si že je neporazitelný, pričom oproti ostatným bijju je iba tiaň ich moci. Ale ja z teba urobím silnejšieho ako bol Yuubi. Chceš sa stať novým pánom sveta? Vlk na chvílu stíchol, jeho oheň pohasol. Aby sa zmenil na plameň, proti iskre, ktorá bola pred tým. Ja už ním som!! vykríkol a rozbehol sa na neho...Nestíhal si očami..a odrazu...bol vlk preč..
Ako ste...? Vyslovl Koraku nedokončenú otázku. Rýchlo..ale vôbec nie lahko.. Vyslovil ticho a chladne, presne ako stále.
Dúfam, že naša dohoda stále platí? spýtal sa po chvíle..Odpoved nečakal..poznal ju.
Musíme to použiť na niekoho iného...Ty si už nemožný kandidát....Musíme si zvoliť ludí z iwy ako pokusných králikov a ja viem, kto je vhodný..musíme najisť tých, čo sú rozpoložený medzi dobrom a zlom...aby sme tú slabšiu časť mohli oddeliť.. Svet sa pomaly mazal a točil..ale bol si si istý, že ešte nejaká spomienka tu bude...A ty asi vieš, aká...

Moroshi Maitre

Věděl jsem jaká vzpomínka bude další. Buď zapečetění démona do mě a nebo těsně před zapečetěním. Čekal jsem a začal uvažovat.Takže démonova síla je tak velká že dokázala dost zničit i toho Korakua. Ale jakto že je ve mě a zvládám ho poměrně dobře? To mi nedává smysl...honilo se mi hlavou a čekal jsem na další vzpomínk. Myslel jsem si že už bude poslední.

Svet sa roztočil v pravidelnom intervale..Pre teba to mohlo byť už trocha nudné.

Tak..prípravý pokračujú vyslovil si Korasu pre seba ..15 rokov...15 rokov strachu a hladu..o chvílku bude experiment kompletný.. Bol vychudnutý a zjazvený..Jeho plášť bol špinavý a vyzeral, akoby tých 15 rokov nenosil nič iné..Vyzeral na 50, ale vrásky mu pridávi ovela viac. Ústa sa mu skrivily do strašidelného úšklbu.
Ano..moja iluzia skončila..Pokusný králiky sa už blížia k mojej skrýši.. Zahladel sa na teba..Dúfam, že to bude fungovať.. Pomaly si začal chápať, že zošalel..Rozprával nahlas, akoby už zabudol, že ho môže niekto počuť. Akoby už nevedel, že iba myšlienky sú jeho útočisko. Ano, šéf bude hrdý..Urobil som presne to, čo chcel..Ano, pane..robím robím.. rozprával dalej a dalej...Všad bolo ticho...avšak scéna neodišla...Len bledla a bledla..akoby niekto nechcel, aby si vedel, čo bolo dalej..

Moroshi Maitre

Snažil jsem se pomocí mysli nějak utlumit démona nebo jsem se pokusil vyrušit jeho myšlenky které rušily tu představu. Myslel jsem pouze na tuhle vzpomínku, nic jiného jsem nechtěl vědět. Tohle byla jediná vzpomínka kterou démon rušil a možná právě v ní byl klíč jak se odsud dostat. Já se jí nehodlal vzdát a proto jsem myšlenkově bojoval s démonem o tuhle vzpomínku.

Akákolvek bola tvoja snaha, svet sa viac a viac rozpadal, až ostala iba biela ničota...Ničota,ty, a Tenga..
Moroshi.... ozval sa hlas zo všadial..Akoby samotná ničota boli tie ústa, ktoré to vyslovili..
Moroshi...neviem, ako si sa tu dostal, ale teraz končíš..nikdy neodhalíš, kto som...
Vyslovil a konečne sa ty ukázal v plnej svojej hrôzostrašnej kráse...Tak nejak si vyzeral, ked si bojoval s tým Sorinom, ktorý ťa nakopal aj v tomto móde...Vyzeral strašidelnejšie ako všetky nočné mory dohromady...
Myslíš si, že pretože zdielame mysel, máš právo o mne vedieť všetko? oči mu diabolsky zaplapotali červeným plameňom. Nečakal na odpoved a rozbehol sa na teba..Bol neskutočne rýchly...Rýchlejší ako v skutočnom svete...a asi si nechcel zistiť, či aj silnejší..

Moroshi Maitre

Ty o mě taky víš všechno takže sklapni! Spustilo se to samo takže sklapni na dvakrát! řekl jsem naštvaně a dávno než se ke mě přiblížil jsem začal utíkat do strany. Bylo to moje podvědomí takže by jsem ho měl teoreticky ovládat. Začal jsem myslet a představovat si to že démon je v jakési kleci ze které se nemůže dostat a tudíž na mě nemůže. Bylo to moje podvědomí takže by mělo teoreticky vytvořit to na co myslím.

Tenga

Tvoja snaha, nech už bola akákolvek, na mna neplatila. Behal som stále rýchlejšie a rýchlejšie...Mal by si pochopiť, že predstavivosť by ty bola platna vo vedomý...podvedomie je niečo celkom iné. A bol tu ešte jeden aspekt, prečo ty to nefungovalo....
Moroshi...toto územie ty už dávno nepatrí..ja ťa ovládam, ked ťa prepadne hnev, ja som ten, kto uhýba v reflexoch, nie ty, nie tvoje "ja"..
Vyslovil v behu a dopadol pred teba. chystal sa ťa udrieť do brucha s roztiahnutými drápmi...

Moroshi Maitre

Až se odsud dostanu tak nový hezký bejvák nečekej, zmr*e!řekl jsem a pokusil se jeho ruku odvést svojí rukou druhým směrem(pokud na mě útočí pravou tak do ní zboku praštím a tak sjede ze své dráhy k druhé ruce a bude ke mě otočen ramenem a u druhé ruky to stejný). Kdyby se mi to podařilo tak bych se mu pokusil dát hlavičku.

Tvoja ruka sa chystala odhodiť pravú ruku démona a dotlačiť ho. Odrazu však zastala.. A ty si ucítil, ako Démonova pravačka prechádza tvojim telom. Počul si prasknúť kosť...Iná okrem chrbtice tam ani nebola. Prsty vyšli na druhej strane tvojeho tela a rovnako rýchlo aj vyšli späť z tvojeho tela. V hrude, na mieste, kde máš pupok, bola obrovská diera. A tebou prešla bolesť, akú si ešte necítil. teda skoro, horšia bola už iba tá, ked si sa nechal otetovať kvôli démonovi...

Moroshi Maitre

Když ji ze mě vytáhl tak jsem spadl na koleno a ruky jsem měl podél těla. Vykašlal jsem krev a určitě to nebylo zrovna malé množství. V očích jsem měl hrůzu a děs. Tedy se to tak alespoň mohlo zdát. Pár vteřin jsem byl v téhle a potom jsem na tebe pohlédl se zaťatými zuby. V očích jsem měl hrůzu a děs a přes zaťaté zuby jsem začal říkat vyděšeně. P-Pros..pros...Pros...vypadalo to že chci říct něco jako ,,prosím nezabíjej mě ale nakonec jsem ze sebe vysoukal. P-Pros*r si ksich pr*elí ty sr*či...řekl jsem a ušklíbl jsem se na tebe.Začal jsem padat na břicho až jsem ležel na břiše s obličejem od démona. Když jsem na to břicho padal tak bylo slyšet slabé. Na*er si.... a potom nic. Sám jsem nevěděl jestli jsem mrtev nebo jestli ještě žiji ale přikláněl jsem se spíš k té první možnosti.

Ked si padal..počúval si slová "Nechcel som, aby si ma spoznal." Vyslovil démon a ty si opäť stál, aj ked si nepametáš, že by si vstal. Stál si, bez krvy a strachu. Démon opäť útočil. Nie, tak lahko ťa odísť nenechám.. vyslovil s dávkou nenávisti...A odrazu zastavil..okolo vás sa začal víriť svet..opäť do tej podoby, ako si ho opustil..ibaže teraz si nebol v tej nádobe..teraz si tam stál ty sám...ty sám a démon Tenga vedla teba..rovnako vyhúkaný ako ty..Príbeh pokračoval...

Muž kráčal a za ním malá skupinka 3 detí..Teda, tých, ktorý sa už dávno nechceli nazývať detmi..Chceli dospieť, prekonať rodičov.. Vy dvaja, démon a ty, ste kráčali za nimi, aj ked vás nohy neposlúchali...Muž si mrmlal a pohrával sa pod pláštom z niečim. Niečim, čo sa o chvílu malo stať niekym. Ako to urobíme? zašepkal pre seba a sám si hned na to odpovedal..Máme 3 experimentálne látky..Prvá bude prepojená s jílom..Druhá s DNA mrtvého Yushiho a 3..hm...Možno to u neho víde..možno neskončí ako ja... Povedal si a zasmial sa...Chakra u prvých dvoch sa bude doplnať...ale bude nebezpečná..velmi nebezpečná...Nebude mať mysel..bue chcieť iba jesť...Chlapík sa otočil a zahladel na Moroshiho minulé ja..Dúfam, že bude fungovať...Dalšieho vlka by sme nezvládli.. zakryl si tvár ešte hlbším zatiahnutím kapucne a vkročil do sídla...Avšak vy ste sa tam už nedostali... Démon sa na teba otočil a povedal..prosím..odíť skôr, ako odhalíš pravdu...Klamal som, že neviem, ako to urobiť..Chcel som ťa len trocha potrápiť..Stačí, ked dostaneš z vnútra podvedomia obrovský šok...Prosím, odíť...
Z vnútra budovi ste začuli krik Deidari...Už začalo zapečatovanie..

Moroshi Maitre

Takže si to shrňme...Ty jsi mi lhal že nevíš jak se odsud dostat i přesto že to víš, Já si tu musel vytrpět mnoho bolesti a z tvých vzpomínek jsem už málem zešílel na takovou úroveň že jsem schopen sníst brouka a navíc mi teď říkáš že musím z něčeho dostat šok abych se odsud dostal a tohle je možná ten šok který potřebuji a ty chceš abych odešel?zeptal jsem se tak sarkasticky jak to jen šlo ale potom jsem zvážněl což se stávalo tak jednou za rok. Lidi celý život hledají pravdu...Je mi jedno co se tehdy stalo, za nic tebe ani sebe ani nic jiného odsuzovat nebudu...Jen chci vědět jak to všechno doopravdy bylo.řekl jsem a pokud mě nohy poslouchali tak jsem šel dovnitř. Chtěl jsem to vědět, všechno. Nevěděl jsem co to je za hrůzu že mě dokonce všemocný démon prosí abych ji neznal ale musel jsem ji znát.

Tenga, kedysi nazývaný démon, monštrum a bes, sa na teba ´zahladel najludskejšími očami, aké dokázal. Na tvoje zdesenie to boli práve oči, ktoré si nikdy nechcel vidieť..Oči tvojho brata, tak podobné tvojim..
Tu nejde o to, či si odpustíš, či odpustíš mne...Tu ide o to, či zvládneš žiť s tým, ako si žil doteraz.. Jeho oči, oči tvojeho brata sa na teba dívali, ale aj keby si chcel, nohy kráčali dalej..Vošli ste dovnútra, ku trom, nie 4 postavám..3 z nich boli ešte deti. Jedno z nich už nestálo, zvíjalo sa na zemi a z tažka dýchalo. Tvoja pamäť si ho z dôb slepoty nepamätala, ale jeho panovačný hlas by si spoznal všade. Deidara, silný a slabý zároveň. Ten, ktorý bol prvý z troch obetý.Démon ty ukázal rukou na nádob. Nádobu, v ktorej bola uschovaná temna chakra. Na tvoje zdesenie si si všimol, že polovička z nádoby chýba..Žeby bol Deidara rovnako silný ako ty? Nie, v tom to nebude..Tvoje minulé ja predstúpilo...
Som pripravený! vyslovilo polonahé "Ja". Muž sa pod kapucnou usmial. Nič nepovedal a dotkol sa nadoby...A nič z nej nezobral. Pristúpil k tebe, zo špirálou na pravej ruke. Jeho jazvy boli preč, asi dalšia z "darov" šéfa...
A dotkol sa ťa na chrbte. Aspoň z prvu to tak vyzeralo Druhá ruka zahla do plášťa a na ruku sa niečo prilepilo.Žiadna temná chakra do teba nebola extrahovaná. Žiadny démon nebol vynatý a zapečatený...
Mister vytiahol zvláštnu zelenú hmotu a dotkol sa nou tvojich krku..Tvoje staré ja to nemohlo zaregistrovať, pretože mister ty spôsoboval muka horšie ako samotné pečatenie chakry. A bez zmyslu. To, čo nahodil na tvoj krk, sa začalo rozpriestierť..
Až to bolo vtiahnuté na mieste, kde je spoj krku a hlavy ..Odrazu sa z majstrov úst rozoznelo..
"Uvolniť pečať" v tej chvíli si vykríkol...Toto bolo 10x horšie ako krik Deidaru.. V tej chvíli hmota vyšla z tvojej hlavy a zanechala krvavú jazvu...Spomienka sa rozostrela.....

Moroshi Maitre

Pouze jsem tam v hrůze stál a díval se na to. Bylo to pro mě utrpení jen se na to dívat. Démon tu nebyl tak jsem se ho nemohl zeptat na to proč není z temné chakry a co je ta odporná zelená hmota. Chtěl jsem to už mít za sebou. Tolik otázek, tolik bolesti a ještě víc otázek. Ale nezbývalo mi nic jiného než to přetrpět do konce. Zaťal jsem zuby a díval se na to všechno jako na film v televizi. Už jen chvíli...opakoval jsem si neustále dokola v duchu.

Tenga, ktorý stál celý čas vedla teba, si očividne vydýchol..zdalo sa, že to ešte nebolo to, čo čakal. Pozrel sa na teba a jeho dobrá nálada sa vytratila..Okolie sa zase začalo meniť...
Nie...už sa to nedá zastaviť...Už je príliš neskoro na zastavenie....

....16 rokov pred...22 dní po narodený Taku....

Muž v plášty kráčal, doranáný a skrvavený. Prešlo 22 dní odo dna, ked šéf odohnal vlka..A 7 dní, ked sa opäť objavil...mám strach, z obidvoch, z vlka aj šéfa... vyslovil si v duchu a obzrel sa za chrbát..A vydýchol ..Ani jeden ho neprenasledoval....ešte nebol taký šialený ako v minulej spomienke, ešte strata duše na nom nemala následky....Kráčal uličkami Iwagakure a hladal niekoho, niečo...Nádoba v ruke kontrastovala s okolitou temnotou..V dialke bolo počuť detský plač. otočil sa tým smerom a kráčal, rýchlejšie, rýchlejšie. až začal behať...Všade bolo ticho, iba v jednej budove sa svietilo... Muž skrytý v temnote sa zahladel do vnútra...Stála tam žena, vyčerpaná a s úsmevom... Mužovi sa v očiach objavili slzy...vtedy ešte nebol taký skazený... A vyslovil krátke slová...Všetci v budove pomaly zaspávali...až na malé dieťa, ktoré matka držala ešte v rukách...Muž si ho zobral do rúk a sažil sa ho upokojiť..Dieťa plakalo trocha potichšie..Čššš, maličký.. vyslovil muž a otočil novorodenca na chrbát. Dieťa ho pozorovalo svojimi kukadlami...muž potiahol z nosa a otvoril nádobu..a namočil do nej dva prsty...pomaly prešiel jeho pravým okom vodorovne aj zvislo..Odrazu bolo cítiť spáleninu a krik sa zhoršil..Matka spala dalej...Na pravom oku sa objavil červený kríž... odrazu takmer celá nádoba praskla a takmer celý obsah sa vtlačil do oka... Oko sa trocha zakalilo..Chlapče...dúfam, že mi raz odpustíš...Teraz nebudeš ovládať chakru ako ostatný, pretože tvoje telo nezvládne nápor dvoch chakier. A ak by aj áno, tvoja pečať s tým bude bojovať a tvoje oči navždy oslepnú..Ale viem, že v budúcnosti to prekonáš..v budúcnosti sa z teba samého, z tvojej vlastnej duše, stane démon a budem to ja, kto ty to diabolské seme urobí..Ja len prosím, len dúfam...že to prežiješ, len dúfam, že budeš silnejší ako ja, dúfam, že čierna časť tvojej mysle bude slabšia ako moja, budeš mať prevahu....Dúfam a prosím...Staň sa Jinchuriky...staň sa tým, čo ludia nenávidia...ale nebude to démon, ktorý ty bude dávať sílu..nebude to on, kto ťa posilní...Budeš to ty sám, tvoje vlastné ja, ktoré sa stane tvojim démonom...budete sa nenávidieť, budee chcieť pozrieť jeden druhého a opäť sa spojiť, ale ver,že existujú aj iné možnosti....Ver mi, chlapče....
Odrazu zavial vietor a chlapík bol preč...matka sa zobudila...V tej chvíli sa obajvil z vedlajšej miestnosti muž..
.A usmial sa na ženu, aj ked ten úsmev bol silený, žena si to nevšimla..
Už si rozmýšlala nad menom, drahá?
Moroshi, bude sa volať Moroshi.....

Moroshi MAitre

Spadl jsem na kolena a nevěřícně se na to díval. To jsem já...Měl jsem to v sobě už od narození...Tebe jsem měl v sobě už od narození...řekl jsem a přejel si rukou po křížku pod okem. Celý jsem se hrůzou třásl. Byl jsem v šoku z toho co jsem právě viděl. Už mi to všechno do sebe zapadá...Sám nedokázal unést chakru démona a proto ji vložil do mě aby démon nemohl ublížit jiným lidem a aby byl ve mě zavřený...je to tak Tenge?zeptal jsem se ho a pořád se díval na malého mě.

Tenga

Hladel na teba očami, tak podobnými tvojim v slepote...Nie, nie podobnými..tvojimi očami, hladel na teba pohladom plný strachu, hnevu, bolesti a hladu...A zdalo sa že presne ten hlad vyhráva..
Nemal si ma v sebe od narodenie...my sme sa pri narodený neoddelili..pri narodený si mal v sebe chakru..vtedy sme ešte boli jedno..ja sám som neexistoval..Nevšimol si si snád,ako sa tvoja povaha pri "zapečatený" démona spolu s tým idiotom Deidarom a namysleným Sorinom mení..že si pomaly viac a viac kladný? A necítil si tú prázdnotu? Tá prázdnota sa zvätšovala a ty si ju chcel niečim zaplniť...
Pomaly sa k tebe naklánal a zdalo sa, že sa mu v očiach zaleskol hlad..Bol si paralizovaný a nemohol si sa pohnúť...Tenga sa k tebe naklánal..
Zaplním tú prázdnotu...

Moroshi Maitre

Uchechtl jsem se. Teď mi to konečně všechno dávalo trochu smysl. Nemohl jsem se pořádně zvednout a pohlédl jsem na Tengeho. Víš Tenge...Já myslel že mě znáš dobře...Ale vypadá to že o mě nic nevíš...Tu prázdnotu nemůžeš zaplnit ty...Tu mohou zaplnit jen praví přátelé...Všichni jsou ale mrtví...Ale staří přátelé odcházejí a noví přicházejí...Takže mě laskavě přestaň s*át neboť mi věř že já se od tebe nenechám pohltit...Ten muž...Ani si nepamatuji jeho jméno...Doufal že tě ovládnu...Že se mě nezmocníš...A to taky splním...Takže co kdyby jsi udělal krok zpátky abych se mohl do háje už zvednout?řekl jsem a doufal jsem že ten pitomec už pochopí že mě neukecá...Alespoň ne takhle.

Tenga

Démon,v minulosti to, čo ťa utváralo, teraz to, čo ťa chcelo zničiť, odtiahol ruku a zahladel sa na teba, akoby chcel veriť tvojim slovám..
Nie...toto nie je prázdnota, akú máš na mysli ty, Moroshi, nie je to prazdnota z nedostatku priatelov..Toto je skutočná prázdnota...pretože je to akoby ty chýbala ruka a ty vieš, ako ju opäť získať...Takto by sa dal vysvetliť môj hlad, Moroshi Vyslovil to všetko jedným dychom, ale ustúpil od teba..chcel, aby si mu niečo povedal..chcel počuť, že je aj iná cesta...ako sa zbaviť toho hladu...

Moroshi Maitre

Postavil jsem se a trochu jsem se oprášil a začal jsem mluvit s vážným tónem.Já vím co máš na mysli...Vím že je tu jedna možnost...tedy JEŠTĚ jedna možnost abych byl přesnější...Jsi démon a ti chtějí co?zeptal jsem se a moje neutrální ústa se prořízla do šíleného úsměvu. Po mrtvolách a po krvi...Přemýšlej...kolik lidí jsem zabil za tu dobu co jsi ve mě? Pokud vím tak žádného...Vždycky stihly utéct...Pokud se spojíme tak ty zaplníš svůj hlad a já moji touhu stát se silnějším...Naše spojení nikdy nebylo dokonalé neboť nejsme přátelé a proto nejsme v harmonii a jeden druhého v boji toho druhého rušíme a proto se nedokáže plě soustředit na boj...Ale pokud se spojíme...Tvůj hlad se změní v obžerství...řekl jsem a natáhl ruku jakobych si s ním chtěl potřást rukou. Přijímáš tuto nabídku o spojenectví mezi démonem a člověkem kterého se bude bát každý náš nepřítel nebo budeš žít s vědomím že tvůj hlad bude každým dnem větší a větší až se jednoho dne zblázníš?zeptal jsem se ho. Nechtěl jsem ho ukecat aby mě nezabíjel. Chtěl jsem ho ukecat aby se mnou zabíjel naše nepřátele.