Úvodní zkouška(Reiki)

??

"Reiki..." tvář se na chvilku zamyslela. "Měla jsem čekat na chlapce se jménem Reiki." řekla pak klidně a hlas zase proudil po celé místnosti, ale tentokrát klidně. Zase se odmlčela jako kdyby byla nějaká zpomalená. "Reiki ..... Tashiro .. ach ano, i když své příjmení neznáš tak jako část svého života." řekla nakonec a zase se odmlčela.

??

Postava naklonila hlavou a prohlížela si tě. Najednou tě zezadu něco chytlo za ruce a pevně ti je svázalo. Bylo to nějaký slepený pevný písek, každopádně si to nečekal, protože to přišlo bez ohlášení. "V mém době nebude použita žádná zbraň!" vykřikla nahlas ta žena a to chapadlo ti silně obtočilo ruku až tě donutilo křečovitě upustit zbraň. Jelikož ti to sevřelo celou paži. Kunai zmizel i s tím pískem a tys byl opět volný. "Tvé pohnutky jsou před tebou skryty. Tvá minulost je před tebou uzavřena. Tvé jméno bylo zatajeno" řekla najednou opět klidně.

Tora

Tvar hlavy se nechal chvilku unášet proudem kolem dokola a pak se zastavil. Začala mluvit po svém a přímo ti neodpověděla "Tak tedy začneme. Jmenuji s Tora." představila se ti a pak pokračovala.
"Začneme třeba tím, že mi vysvětlíš proč si zničil obydlí štíra i přes to, že se ti vzdal.Co tě k tomu vedlo." zeptala se a po chvilce kývání na tebe ustálila pohled.

Tora

Odpověď jí zřejmě nepotěšila. "On tě napadl ?" Zněla docela překvapeně. "Jsou hodní a hledí si svého. Pokud je neprovokuješ nechají tě na pokoji." pak jako kdyby jí došlo a nebo se dozvěděla co se stalo. "Bránil jen své území. Svůj domov." Mluvila a točila se pomalu dokola takže její hlas zněl odevšud. "Což pak ty by si nebránil svůj domov nebo svojí rodinu ?" zeptala se tě a zastavila se před tebou.

Tora

"Cizího muže v domě bys také nestrpěl." řekla mírně. "Špatné rozhodně bylo to, že si to celé nechal vybouchnout." řekla a mohlo tě překvapit, že to ví. "To je ten důvod proč si tady. Skládáš svou poslední zkoušku po akademii. Jenže je úplně jiná než mají ostatní." Na chvilku se odmlčela a pak ta hlava pomalu vystupovala až vyšlo písečné tělo, bylo to tělo ženy. A vystoupilo z rotujícího písečného kruhu. Stála tedy před tebou, ale kolem vás pořád rotoval písek. "Nikdo nevypustí do světa pod svou vlajkou někoho kdo je nezvladatelný, anebo příliš nebezpečný. Jedna z hlavních věcí co Raikage vyžaduje je disciplína." pověděla jako kdyby ti dával přednášku a stále stála před tebou se založenýma rukama.

Tora

Usmála se, nebo alespoň to tak vypadalo, protože pořád se skládala z písku, který lítal ve formě ženy. Nejspíše byla ráda za tvojí odpověď. "A kdo do Kumogakure opravdu patří ?" Zeptala se ho a stoupla si k němu bokem. Písek se zastavil a levitoval všude kolem nich. Ladně mávla rukou, a před nimi se objevil ve vzduchu kruh z písku a v něm tři drápance jako od nějakého zvířete. "Arimasu ?" zeptala se, ale vzápětí přišla odpověď. "Klan, který se po válce přistěhoval do Kumogakure, a ta je vřele uvítala a nyní jsou trojnásobní a velkou součástí vesnice." Pak se obrázek zase rozebral na zrnka písku a ona na tebe pohlédla jako kdyby si měl slyšet její myšlenky. Pak mávla znova a tentokrát se zjevil blesk, který byl znázorněný tak, že udeřil do země. "Reiji ? Silní uživatelé rudého blesku." pověděla a po krátké pauze opět pokračovala. "Možná mají blesk, ale jejich původ není v Kumogakure. Jsou to žoldáci, válečníci a kočovníci. Tehdejšího Raikageho zaujali a stali se součásti jeho armády. Velmi silnou součástí. Po válce je už nebylo třeba a valná část klanu odešla hledat své místo někam jinam. Nyní jsou na pokraji vyhynutí." Pověděla se zármutkem v hlase, ale pak se obrázek opět rozložil a ona se otočila na tebe. Mohlo být velmi zvláštní, že to všechno ví a ještě k tomu co dalšího může vedět. "Ty, Reiki Tashiro, si součástí Kumogakure od té doby co tě našli vesničané. Byl si opuštěný, a když si se dostal do sirotčince cítil si se osaměle, ale nikdy si doopravdy nebyl." pověděla ti a opět vykouzlila úsměv. Ladnými kroky k tobě pomalu šla k tobě bylo to velmi svůdné, ale hlavně to mělo za cíl, aby si jí na sto procent vnímal. "Byl si neustále podrobován zkouškám, aniž by sis uvědomoval, že se o zkoušky jedná." pověděla mu a došla až k němu byla o něco vyšší a tys uviděl její upřímný pohled do tvých červených očí. Jednou rukou ho chytla za zápěstí a zvedla mu dlaň písek, který skládal její tělo byl strašně jemný a příjemný na dotek. Na té dlani měl obvaz, aby zakryl značky. "Si důležitým členem Kumogakure." obeznámila ho a on se cítil paralyzován. Druhou rukou vzala za konec obvazu a pomalu mu ho rozvazovala. "Nosíš v sobě sílu klanu, který byl kdysi velmi mocný." Nakonec obvaz spadl a na jeho dlani byla vidět značka, která ho spojovala se vším. Se svojí minulostí, silou a totožností. Položila svou dlaň na jeho a značku zakryla. "Todle byla jedna z nich." řekla a tobě mohlo dojít, že myslela ty zkoušky. Pak si uviděl jak rudé světlo prosvitlo skrz její dlaň z písku. Stávalo se to, když si absorboval nějaké jutsu. "A budou další Reiki Tashiro." pak si ucítil palčivou bolest od značky a to šlo dále až k hlavě. Její ruka se postupně absorbovávala do tvého těla a to pokračovalo dál s celým tělem. Bolest byla jako kdyby tě řezalo desítky žiletek. Postupně se to dostávalo do celého těla, ale hýbat si se stále nemohl. Její písečně tělo postupně mizelo ve tvé značce, ale ty si necítil přítomnost žádné chakry. Když si do své značky nasál nějaké jutsu vždy si cítil jaký objem chakry v sobě má, aby si pak věděl kolik toho můžeš vypálit. Todle bylo naprosto jiné. Nic nebylo cítil kromě bolesti po celém těle. Paralýza skončila až když si absorboval její drukou ruku, která pustila tvé zápěstí. Písek kolem tebe se najednou rozprášil po domě, jako kdyby tam nikdy nebyl a vše vypadalo při starém. Až na to, že na krbem na římse byl rozbalený svitek s nápisem Kai, a ten nápis svítil. Bylo to velmi zvláštní, ale jako kdyby se stalo to co se mělo stát.