Cesta k ovládaní (Nero)

Nero

V tu chvíli kdy to dořekl jsem z kapsi vytáhl kunai s lístkem a rychle jsem ho hodil přímo na Senseie..

Mizuki Seiji

V klidu jsem si sedl do trávy a spojil jsem ruce okolo mě se oběvil žlutý povlak a ten se rožšiřoval až byl 1m poloměrem kolem mě ... kunai do toho narazil a vybouchnul se senseiem ani barierou to však nehlo ... Proraž to , pokud to prorazíš tak tě budu učit ... řekl jsem mu příkazem a zavřel oči

Nero

Hm.. Vytasil jsem meč a rozeběhl jsem se k bariéře když jsem byl těsně u ní tak jsem vyskočil a s otočkou jsem silně udeřil do bariéry...

Mizuki Seiji

Semnou to ani necuklo a jak si udeřil do bariery tak tě to pár metrů ohodilo

Nero

Pomalu jsem vstal a očistil jsem svůj černý oblek.. To asi nebude tak snadný
Uchopil jsem meč do obou rukou a ten pomalu zrudnul.. Po chvilce koncetrování chakry jsem vyrazil kupředu a znovu jsem udeřil ale silněji do bariéry...

Mizuki Seiji

Stále nic ... když si dal větší sílu .. tak ten štít tě zase odrazil a dokonce ti viletěl i meč z ruky

Nero

Ksó.. Zase jsem si vzal meč do ruky a začal jsem přemýšlet jak na to..

Najednou nero v hlave uslišel hlas Nepoužívej Fyzickou sílu .... Ale Psychickou .... řekl ti hlas v tobě ale demon to rozhodně nebyl

Nero

Co..to ?? Kdo si ???? Ptal jsem se sám sebe.. a ohlížel jsem se přes rameno...

Nic si už neslišel a nikoho si neviděl .... Sensei měl stále zavřené oči ale jeho hlas to nebyl

Nero

Psychicky a né fyzicky ? Eh..ale jak ?! Přemýšlivě jsem si prohlížel bariéru a přemýšlel jsem jak na to..

Najednou se ti ozval ten hlas v hlavě ... Věř v to .. věř ve svůj meč .. řekl a hlas zase bez jediné stopy vymyzel

Mizuki Seiji

Tak zautočíš nebo ne ? ... zeptal jsem se arogantně protože mě nebavilo čekat ...

Nero

...Věř ve svůj meč.... Ozývalo se mi v hlavě a silně jsem uchopil meč o obou rukou.. Áááááááááárgghhhhhhh Začal jsem válečně "vrčet" a kolem mě se začala silně hromadit chakra...prach a písek se kolem mě odfukoval do stran a můj meč začal hodně světle rudě svítit a jeho čepel začala až pomalu hořet...krvavě rudé světlo se začalo rozšiřovat po celém okolí a tlak začal rozviřovat prach ještě více.... Shinéééééééééé !!!!!!! Zakřičel jsem v a prvním krokem jsem se odrazil a udělal Shunshin přímo nad bariéru a co největší silou jsem udeřil mečem přímo do ní..

Mizuki Seiji

Tvůj meč udeřil do bariery a v tu chvilku nastal proti tobě obří odpor protože čím větší sílu do toho dáš tím víc to bude mít zpětnej ráz ... mohl si odeletět klidně 10 metru pryč ..... Mizuki otevřel oči a sledoval na praskly no půlce barieře a jak se válíš dobrejch 10 , 11 metrů od něj .... Co to bylo ?

Nero

Měl jsem naraženou nohu a pár větších modřin po těle.Z úst se mi řinula "čárka" krve která dokapávala na zem a podemnou tvořila menší červenou skvrnu.Celé dlaně jsem měl popálené a od krve.. Ksó.. Vykašlal jsem trochu krve a pomalu jsem se postavil na nohy přičemž jsem se čelem opřel o rukojeť zabodlého meče v zemi..Vtom se mi ve tváři objevil úsměv a z pusy mi vytekla další krev.. T..t..omu...ř..říkáte..bar..iéra ? Hah.. Narovnal jsem se a mírně jsem roztáhl nohy.Znovu jsem silně uchopil meč do obou rukou a vytáhl jsem ho ze země přičemž jsem si ho nastavil před obličej ostřím k nebi a zavřel jsem oči..(Něco jako když se modlil Zack).. Father...i'am a your avenger.I will protect your honor !!! Meč se v odrazu slunečního světla opět silně rozsvítil.Kolem mě se začala hromadit další obří chakra která zase rozháněla prach a písek kolem mě.Opět nastal silný tlak a vítr který nákláněl i stromy a keře přičemž můj meč svítil jasněji a jasněji..ve vteřině opět nabral žár a znovu se silně rozhořel.Nezůstalo to bez následku...opět sem vyplivl krev a z mích dlaní vytekl další proud krve.... Áááááárrrrrrrrrrghhh !!!!!! Křičel jsem spíše už z bolesti než k povzbuzení...Zaujmul jsem bojovou pozici a rozeběhl jsem se směrem k bariéře..síla,tlak a světlo a tvořilo velký hurikán kolem mého meče který rozháněl všechen prach a vše co mi leželo v cestě.... It's OVER !!!! Napřáhl jsem se z plné síly jsem co nejvíc udeřil přímo do bariéry kde byly praskliny a při finálním úderu jsem zavřel oči a na mých ústech se objevil znovu úsměv..

Mizuki Seiji

bum ... vypdalo to že ještě bariera vydrží ... To je ono řekl jsem si v mysli ... bariera praskla a ty si najednou rosekl senseie napul a ten se roztekl ... a neviděl si ho nikde

Nero

Sice jsem bariéru prorazil ale oči jsem měl pořád zavřené..spadl jsem do trávy a omdlel jsem...Otče...

Mizuki Seiji

Do očí ti svítilo zapadající slunce když v tom najednou se ti uplně zatemnilo protože se před tebou oběvil Mizuki Seiji ... vítr se zvedl a já ti podal ruku .. Pojd ... nero .. řekl jsem mu zase mile

Nero

Trošku jsem se pousmál a pomalu jsem mu podal zkrvavělou ruku... Sen...sei..splnil jsem..váš úkol.. Trošku jsem zakašlal a opět jsem se usmál...

Mizuki Seiji

Jo .... zasmál jsme se .... splnil si ho ještě s jedním žákem jako jediny .. nevím co vás k tomu hnalo ... zasmál jsem se povahově si mu teda dost podobný .. řekl jsem

Nero

Nechtěl jsem mu říct co mě ktomu dohnalo tak jsem se pouze úsmál a pomalu jsem se vyškrábal na nohy.. Co to bylo za člověka který to taky prorazil ? A proč..zrovna my 2 jediní ??? Ptal jsem se nechápavě když jsem si to uvědomil..

Mizuki Seiji

Jo , to nevím .. ale on jako jediněj přišel jak prorazit můj štít .... a to Věřením ... věřit v něco je totiž větší síla než síla fyzická a ty si to zjistil taky i když nevím jak .. usmál jsem se naněj .. a pak se zvedl vítr ... jmenoval se Jiruga Raguki

Nero

J..jiruga..Ragu..ki...?! Po těle mi naběhla husí kůže a já vytřeštil oči...moje panenky se hýbali jako zběsilé a já jsem nevěřil svím uším.. Vy...jste..trénoval..mého Senseie ?! Ve chvilce co mi do hlavy vběhla vzpomínka na něj jsem svůj vyděšený pohled sklopil na své dlaně... Yare Yare .. co tě tak žere ?? ... Chce to čas ... nic nelze uspěchat ..Brzo opět budem tým..Měl jsem strašné trauma z myšlenek na to..začal jsem těžce dýchat...Můžeš bejt nejlepší a přitom nemusíš bejt nejsilnější ... pokud se chceš učit techniky u mě tak se musíš šetřit .. protože to budeš potřebovat ... Moje oči byly jako skleněné a mě se začalo mlžit před očima.. M..mistře... Zašeptal jsem a po tváři mi ztekla slza.. .. Nero ... nemusíš se tak dřít.. Pomalu jsem zvedl svůj vyděšený pohled před sebe a tam stál můj Sensei s bílou siluetou kolem jeho těla přičemž měl na tváři svůj typický úsměv. Jedním okem na mě mrknul a potom se ke mě pomalu otočil zády a rozplynul se jako nedokončený sen který zmizí při brzkém vstávání. Tohle už na mou psychiku ale i na mé tělo bylo opravdu moc..Z očí mi vytryskla velká spousta slz které mi pomalu ztekly až k bradě a já jsem z celých plic zakřičel do nebe.. MISTŘE !!!!!

Mizuki Seiji

Ano .... řekl jsem jenom .... byl jsem celkem překvapen že umřel .... řekl jsem a prošel kolem nera jako stín ... vracíme se do vesnice Vůdce nás očekáva .. řekl jsem lehce

Nero

Chvilku jsem byl v tranzu a potom jsem pouze přikývl a utřel jsem si slzy.. Pomalu jsem vstal a hodil jsem si meč na záda...pomalým a ztrápeným krokem jsem následoval Senseie..