Nová etapa

Všichni se vyspali z dne kdy byly zkoušky a přišel jeden ze slunečných dnů Suichugakure, takže většina lidí byla venku a hráli si se sněhem a všechno možný. Nikdo neměl náladu na boje, nenávist ani nepřátelství a všichni spíše slavili a smáli se na celou Suichugakure, prostě v klidu den.

Sendokage a rádci

"Ano, dneska je to po dlouhé době, kdy se to má znovu ukázat." Řekl 1. rádce Ukishe a podíval se na Sendokageho, který seděl na židli za svym stolem a měl čelo opřené o dlaně. Netrvalo dlouho a ruce položil na stůl, při čemž se podíval na oba rádce. "Takže přijde mlha?" zeptal se a oba rádci jen souhlasně přikývnuli. "Avšak není to na 100% jasné, vždycky se může něco změnit a mlha skončí zase na moři, jako před pár lety, ale to ji tam odklonil Jiro, ale ten jediný věděl, jak se ji zbavit." Prohlásil druhý rádce Miko Yuurinshi. "Fajn, takže zvyšte stráže, ale lidem neříkejte, že hrozí další mlha, nechci vyvolávat nepokoje."

Dante

Vzbudil jsem se u sebe doma.Rychle jsem sebou trhl z postele a řekl A jéje zaspal jsem.Okamžitě jsem se umil a oblékl.Potom jsem vyběhl z mého bytu a běžel nejrychleji jak jsem dovedl na tréningový plac.Ztěžka jsem oddychoval.Zakašlal jsem a padl k zemi.Poztižené kouření a znovu jsem zakašlal.

Kaze Riun -> U Danteho

Dopadl jsem vedle něj a ve vzduchu mi zavlál červený plášť. "Kouříš jo?" Zeptal jsem se ho a podal mu ruku, že ho zvednu.

Dante-Kaze

Pomalu jsem otočil hlavu směrem k člověku který na mě promluvil.Z koutku úst mi stékala krev a pomalu kapala na zem.Eh.Ano vadí?Napřáhl jsem se po jeho ruce a chytl ho za ní.Ještě jednou jsem odkašla a odplivl jsem krev na zem.Usmál jsem se řekl děkuju.

Kaze Riun

Rychle jsem ho zvedl ze země. "No mně to nevadí, vlastně mi je to uplně jedno, ale jsem tvůj sensei, tak o tobě chci vše vědět." Řekl jsem mu po pravdě. "Jenže když si to tak vezmu, tak jsem znal jednoho chlapa, který s kouřem dělal různé techniky." Dodal jsem k tomu. "Jo a jsem Kaze Riun."

Creepy Boy

Poté co mi dali v nemocnici jakž takž ruku do pořádku jsem si zašel projít se na město, chtěl jsem se někomu se svým úspěchem pochlubit, ale jaksi jsem neměl komu a tak jsem zvolil jedinou možnou variantu. Pokusil jsem se najít svou známou od šermířů.

Dante-kaze

Trochu zaskočen jsem zalapal po dechu.Sensei?Oh těší mě Kaze jsem Dante no Gyoukořekl jsem a prohlédl jsem si ho.Aspoň bude nějaká sranda pomyslel jsem si a potichu se zasmál.Kdo další je v týmu sensei? zeptal jsem se zvědavě.

Creepy -> Uviděl jsi Miyoko s jejím bratrem na jedné z laviček poblíž nemocnice.

Kaze Riun

"No, další jsou ty dvě osoby co s tebou byli včera venku, teď si nemohu vzpomenout na jejich jména." Řekl jsem mu a podrbal se na hlavě, jelikož mě štvalo, že jsem tak rychle zapomněl jejich jména. "Hele a co ty umíš za techniky?" Zeptal jsem se ho, aby nestála řeč.

Creepy

Hned jak jsem je uviděl změnil jsem směr k nim a zamával jim obvázanou rukou na pozdrav. Z toho že je s ní i její bratr jsem si nic nedělal. Vlastně jsem proti němu nic neměla až na to že ho chci porazit abych se stal jedním ze šermířů. S sebou jsem kromě svých mečů a základního vybavení neměl nic, oči jsem měl zavřené.
Doufám že se bojíš, mám za sebou další krok k tomu abych se mezi vás dostal
pronesl jsem hrdě.

Dante

Lehce jsem se pousmálAki a Natsuki se jmenují.Odpověděl jsem senseovi a oprášil jsem si kolena.
Chtěl by ste vidět moje techniky??Zeptal jsem se a ďábelsky se usmál.

Kaze

Chvíli jsem přemýšlel, jestli mě to fakt zajímá, jelikož stejně pořád preferuji spíše lidi co se zabývají jen bojem se zbraněmi, ale tak co, když už jsem jeho sensei, tak jsem souhlasně kývnul a čekal až mi to ukáže.

Miyoko a Kitoshi Tokumari

Seděli tam na lavičce, když v tom se tam objevil Creepy a začal lehce machrovat. Miyoko se jen pousmála. "No tak to ti gratuluji, snad už budeš jedním z nás." Řekla nadšeně Miyoko, jenže to už se zvedl Kitoshi a přešel blíž ke Creepymu a sledoval ho z blízkosti. "He, stejně jsi slaboch." Řekl Kitoshi a cvrnknul tě do nosu, sice už jsi jeho pohyby vnímal rychleji, ale pořád, jsi tomu nedokázal uhnout ani ho zadržet, ale proč? Kitoshi pak znuděně odešel pryč.

Creepy Boy

Když mě cvrnknul do nosu lehce jsem se zamračil. Až moc dobře jsem si pamatoval že Miyoko dost zpomalila když jsem vyrušil její Dojutsu.
Možná a možná jsem ten kdo tě brzo porazí
zasmál jsem se. Svým vystoupením mi očividně náladu nezkazil ani trošku.
Miyoko-san, myslíte že bychom mohli spolu zase někdy zatrénovat? Abych byl upřímný na zkouškách mi váš trénink hodně pomohl...
zamumlal jsem lehce prosebně když její bratr odešel.

Masaru Yukisha

Probudil sem se už ve dvě hodiny ráno... Nemohl sem spát, ve snech me totiž furt honil černý plᡚt s obláčkama a k tomu se mi ještě smál Sedmyocasí... Byl to dost divný sen. Vyskákal sem na vrchol baráku, ve kterém sem bydlel a sledoval černou oblohu... Bylo už nějakých 7 hodin, když vyšlo slunce... To jediné mě uklidnilo.
Co když ublíží někomu blízkému... Nepřežil byh, kdyby zemřela Sora, Aiko nebo malí Kentiry....
Zavřel sem oči a soustředil se. Byl sem v nějaké chodbě a když sem z ní vyšel viděl sem Sedmicasého démona.
Tak je to jasný... Dou po nás, budeš se muset vzdát a začít mě pořádně poslouchat.

Dante

Opětoval jsem kývnutí.Začal jsem skládat pečetě Raiton riudan Na ruce se mi oběvil drak z blesků.Odrazil jsem se a udeřil do stromu.Moje ruka prošla skrz strom.Drak zmizel a já se usmál a podival se na senseie Další? zeptal jsem se.

Miyoko

Kývnula jsem na Creepyho a zvedla se z lavičky, při čemž jsem se rozešla směrem na tu louku, kde jsme byli i minule. "Omluv chování mého bratra, ale on moc dobře ví, že chceš bojovat proti němu, takže si od tebe chce zachovat odstup. A nediv se, že je tak rychlej a vlastně jeho pohyby nevidíš, je to asi jediná technika, kterou umí, dokonce kvůli tomu nechodil na akademii a ani netrénoval své kekkei genkai a vše objetoval téhle technice. Proto je v ní tak dobrý." Řekla jsem mu.

Yoshiro -> U Masara

Jenže v tom se před Masarem objevil já a za mnou byl ten démon a zle na mě koukal. "Neposlouchej ho, Masaru." Řekl sjem a dotkl se Masarovýho čela a v tu chvíli se znovu probral na střeše a já seděl vedle něj.

Kaze

"Joj, to je silný! předpokládám, že protivníka jako člověka by to značně poranilo, což je dobré. Co tedy umíš dál?" Zeptal jsem se ho a napjatě čekal, jestli ještě něco umí.

Creepy

Pomalu jsem vyrazil vedle ní.
Nedivím se, ani jedné ani druhé věci. Upřímě na jeho místě bych se choval asi stejně. Docela se i divím že mi chceš pomáhat ty.

Dante


Dobře tedy Vytáhl jsem ruku ze stromu a jedním skokem jsem se oběvil před senseiem který byl vzdálen od stromu přibližně třicet metrů.Popošel jsem od něho na patnáct metrů a složil pečetě.Tsuki Ranpu senseie oslnila záře která se za mnou oběvila.Odrazil jsem se a opět složil pečetě.Chi sendbon a na senseie vylétlo deset jehel.

Eimi
Celú nos som nespala, iba som sedela na posteli a pozerala som do steny.
Čo, čo si o mne pomyslí? Opakovala som si celú noc.
Ale ráno som to už nevydržala a zaspala som.

Sora

Když jsem se probrala tak skrz okno svítilo do moje ho pokoje pronikavé světlo.Achjo, řekla jsem když se mi nechtělo stávat. Ale povinnost byla povinnost, sedla jsem si ke stolu. A udělala jsem si jídlo, v kterém jsem se jen tak přehrabovala. Přemýšlela jsem o tom, jak se asi cítil můj protivník. Ale zas tak jsem to neřešila, tak a co bude dál... ? Zeptala jsem se sama sebe a zakoukala se do okna.

Natsuki Yoake

Ráno som vstávala pomaly. Chvíľku trvalo kým sa mi podarilo otvoriť oči a ešte väčšiu chvíľku trvalo kým som sa postavila z postele. Ďalší deň, som tu ďalší deň a stále neviem kto som, koľko to už bude ? rok? spýtala som sa samej seba pri mojich menších raňajkách. Keď som dojedla tak som vyšla von a porozhliadala som sa naokolo. Kam by som mala ísť? spýtala som sa tak do vzduchu a potom som sa rozhodla že sa tu niekde popozerám po nejakom mieste kde by sa dalo trénovať.

Dante

Při mém útoku na senseie sem si jen an malou chviličku pomyslelJen ať nepřídou další členové teamu bylo by dosti trapné kdybych tadz útočil na senseie a oni přišli.Co by si asi tak pomyslel Natsuki nebo Akin??A na tváři se mi vletu oběvil dosti mírný výraz který vypadal jaky bych byl na pohřbu.Ještě že to sensei nemohl vidět.Bojíš se senseie??Zabijho a bude konec.Budeš moci zabít svůj klan a nikdo ti nebude bránit v cestě.Pomůžu ti.Ozvalo se mi v hlavě.

Nimeshi

Došel jsem na plácek, kde jsem vždycky trénoval a vytvořil si 3 klony, Ach jo, snad už tu techniku dnes dopiluju, když jsem se při zkouškách pokoušel podruhé zkapalnit tak mě to zklamalo a já se musel vzdát, no dobře, nemusel... Hádal jsem se sám se beou v duchu a pak mě to přestalo bavit a tak jsem začal zase trénovat zkapalňování, dost jsem doufal, že se to už konečně doučím.

Kaze Riun

Ozářilo mě světlo, takže jsem chvíli nic neviděl, ale jelikož přerušil tu techniku a začal dělat tu techniku na jehly, tak jsem zase začal vidět a spoza zad jsem vytáhl dvě malé dýky, které zazářily modře a já rozsekal všechny jehly. Bylo to fakt rychlé až skoro neuvěřitelné.

Miyoko

Pousmála jsem se. "Víš Kitoshi není blbý, on si dokázal informace o tobě lehce získat, takže vlastně ví co umíš a mně to přijde dost nefér, že ty by jsi o něm neměl nic vědět. Ale víš co mi přijde divné? Že jsi se ani nezeptal co za tu techniku to umí." Řekla jsem krapet nechápavě.

Dante

Dopadl jsem na zem.Usmál jsem se a řeklWhou to bylo hustý asi sem vás neměl podceňovat sensei.Měl jsem spíše udělat dvě techniky zároveň aby ste nic neviděl po celou dobu ale myslím že by to bylo náročné na chakru.Nic méně mám ještě jeden trik.Vytál jsem kosu a rozeběhl se s ní poroti sensovi.