Důvod k obraně I.

Nero

Když jsem ucítil že jsem ho chytl tak jsem ho pevně zmáčkl a ruku sním jsem zvedl do vzduchu... Sežer si tohle ! Zakřičel jsem Sanbiho hlasem a velkou jsem s Takahirem praštil do země tak,že jsem ho jakoby připlácl.. jako mouchu. Náraz to byl opravdu velký protože má dlouhá prodloužená ruka z chakry byla díky své delce vysoko ve vzduchu a švihnutí sní bylo ve vysoké rychlosti a síle. Nárez o zem způsobil menší kouř prachu a moje ruka se vrátila "do normálu"... Aaaaarghhhhh !!! Zakřičel jsem a kolem mě se znovu udělala menší tlaková vlna.

Takahiro

Moje štěstí bylo to že jsem ovládal vítr a dokázal jsem sním manipulovat díky své chakře .. oběvil se kouř ... a najednoU do tho kouře vletělo světelné kopí .... a zustalo v kouři .. bylo to kopí od Mizukiho

Mizuki

Oběvil jsme se vedle nera ... nero klid ... řekl jsem klidným hlasem aby se dla do pohody .... už je mrtvej ... oznámil jsem mu protože když to kopí vletělo do kouře tak zněho vystříkla krev a byl slišet jak někýmm proletěl ...

Ostatní -> Najednou se za váma oběvovala jedna a ta samá postava za geninama a chunninama se zjevil takahiro se svým mečem a všichni ho měly u krku ...

Takahiro

Fajn , jinchuuriki ... pokud s emi neodevzdáš tak zabiju jednoho po druhým ... řekl jsem a rozprášil jsem prach před sebou byl jsem od krve ale to kopí se nezabodlo do mě ale do nákýho chunnina kterýho jsem držel u těla jako štít .. ledně jsem odhodil jheo mrtvolu pryč .... Budou umírat další .... řekl jsem a pooznačil jsem mu at se potoáči protože jsem byl jakoby všude a všechny jsem přepadl ze stínu

-> Pro ostatní ot musel bejt i šok když měly katanu u krku a i celkem strach zničeho nic

Josuke

Ležel jsem na zemi, vypadal jsem , že jsem mrtvý a proto jsem neměl pod krkem Takahirovu pečet. Vše jsem ale poslouchal tak jsem byl v obraze. Byl jsem strašně zesláblý, sotva jsem dýchal.Chtěl jsem toho havraního červa prásknout kladivem do hlavy ale nemohl jsem, mé ochablé tělo mě neposlouchalo.

Nero

Když mi sensei řekl ať se uklidním tak jsem ho silně strčil a povalil ho na zem přičemž jsem se na něj vražedně podíval Nedotýkej se mě ! Křikl jsem hlasem Sanbiho když v tom sem zahlédl jak všichni kolem mají katany u krku a kopí sejmulo nějakého chuunina.. Když sem to viděl,zatnul jsem ruku v pěst a silně stiskl oční víčka a zuby... Nemůžu se dívat jak ubližuje lidem z vesnice...nemůžu... říkal jsem si v mysli když v tom sem začal vražedně vrčet a mě se vytvořil 2hý ocas který sebou hbitě mrskal jako had a já silně zakříčel ... áááááááááááááárgghhhhhhhhh.. Kolem mě se vytvořila další tlaková vlna která odhodila Senseie ještě dál odemě a já se obří rychlostí odrazil směrem k pravému Takahirovi.. když jsem se odrazil zamnou se nakřupla zem a nahrnula se,jako by to byl koberec. Přilítl jsem těsně před něj a silně mečem do něj udeřil..

Akimatsu

Budem to musieť risknúť... neviem či sú to klony alebo niečo iné.. ale nebude to také ľahké... zamračila som sa a udrela som toho za mnou lakťom do brucha.
Rýchlo som sa zohla a ak sa mi to podarilo odskočila som ďalej od neho.
Stále som držala v rukách Saie.

Takahiro

Přiletěl ke mě a zase po mě seknul já to opět vykril a zase jsem se odsunul 10m pryč
Meří bylo od krve a já jsem stále vypdal sebevědomě ... Toudle dobou by můj parták měl bejt hotov .. tak to ukončím i tady .. řekl jsem a udělal jednu pečet KAI ! .. vykřikl jsme šíleným hlasem a dal jsem si meč k tělu kolem mě se vířila černá chakra a hmota jako v nějakým špatným filmu , Moje chakra plynula všude kolem a kolemmě byla černá koule takže jste na mě neviděly todle trvalo asi 10 vteřin jak jsem to dodělal tak všechny ty moje klony u ostatní zmyzely tím spůsobem že bouchly takže všechny by tomohlo popálit a odhodit ... Fajn jinchuuriky jdu si pro tebe ... řekl jsem povznešeně ale stále jste mě neviděly ... Nyní uvidíte pravou sílu .... řekl jsem šeptam a pak zazněl výbuch jako kdyby mi právě bouchla duše uvnitř těla a všechnu tu černou energii to smetlo a vy jste mě uviděly .. měl jsem vypracovaný břicho a hrud byl jsem šlachovitej a dost vyzáblej ale všude z nebe padalo peři a vy jste uviděly jak mi ze zad trčejí 2 křídla byly mohutné a černé ... Muj meč dostal na šířce a vypadal mohutně ted to byl opravdu meč ... pomalu jsem dal ruku podél těla kterou jsem si zakrýval obličej a vy jste uviděly ty bíle svítivé oči jako kdyby se leskly a byly smutny ale jeho postoj a slova tomu ubec nedávala prostor .. pomalu jsem a kouknul na jinchuurikiho ... a skrčil jsem se pak jsem se odrazil a vyletěl jako střela do vzduchu

-furt na tu postavu zabúdam xD
Hiromi
Pozrela som sa na toho ninju čo práve vyletel do vzduchu.
Pripravila som si kunai a pozrela som sa do neba.
Sledovala som ho a čakala čo urobí.

Daisuke

V lese jsem si hodil na záda svůj nový štít s meči a pomalu přešel kolem vodopádu směrem k vesnici. Už jsem byl dost dlouho mimo vesnici. Pomyslel jsem si trochu smutně a z dálky uviděl vesnici, ale byla jaksi jiná. Ten co mi zabil senseie měl přece parťáka! Zařval jsem si v myšlence. Své rány jsem už měl obvázané, takže už se nejednalo o zranění, při kterých by mi mělo jít o život. Prosim tě, ty tam radši nechoď nebo si ještě ublížíš. Stačilo to, že kvůli tobě umřel ten rádoby sensei. Ozval se mi v hlavě Rudý blesk a já v tu chvíli dostal vztek a vlasy mi pomalu zrudly. Musim se uklidnit, jinak by jsi mě ovládl což chceš. Pomyslel jsem si a rozeběhl se do vesnice.

Nero

Odrazil jsem se od země za ním až se podemnou celá střecha propadnula..Když sem byl u něj silně jsem ho udeřil pěstí a přitom jsem krvalečně zařval...

Takahiro

Kolem mě se oběvila průhledná energie dostal jsem pěstí ... Má ale páru , ale takhle nesmyslně to nestačí ... řekl jsem si a odletěl jsem pod tlakem ještě víš ale jak si mohl vidět ubec si mě netrefil trefil si nějakou bílou barieru .. Využil jsem toho že si začal padat dolu a rozletěl jsem si po tobě .. Ninpou: 4 tyče Prometa .. vyslovil jsem a nádáhnu ljsem ruku v ruce se mi oběvili 4 myslý tyčky a ty jsem vymrštíl na Nera , všechny 4 naněj letěly a okamžitě se prodloužili a ztěžkly byly velký asi 2metry do výšky a 0,2m do šířky škubnul jsem rukama za letu a ty tyče tě obletěly a každá na tebe vyjela z jiného uhly aby tě probodaly když si letěl dolu

Nero

Nemohl jsem nic dělat a tyče mě probodali přičemž jsem dopad přímo dolů do trosek domu. Všude kolem se zvedl prach a chvilku nešlo nic vidět.. Když v tom se ozval ďábelský řev a kolem se vytvořila tak silná tlaková vlna že spadlo dalších 5 domů co bylo kolem...
Když se prach odhrnul před Takahirem stál celý Sanbi. Teď už vůbec nešlo vidět že by to byl Nero..byla to několika metrová stvůra s obřím pancířem po celém těle a s dlouhýmy 3 mohutnými ocasi..Tyče ze mě vylítali tou tlakovou vlnou a rány se mi zacelili. Poď si pro mě !!! Ozval se ďábelský hlas který zatřásl okolím..
Nero v tu chvíli neměl naprosto žádnou kontrolu nad tělem..


Ocitl jsem se někde pod obrovským množstvím vody a padal jsem pomalu ke dnu..díval jsem se jak se mi modrá hladina a slunce nad ní pomalu ztrací z dohledu.. Nemůžu se hýbat...kde to jsem ?.. Jsem snad...mrtvý ?.. Ozývalo se mi hlavě ale zároveň jakobych mluvil nahlas. Čím více jsem se blížil ke dnu tím více jsem cítil chlad pod kůží a tlak na duši...Bylo to jakoby ze mě mizel veškerý život.. Mé tělo sláblo a já místo zděšení jsem se pomalu nechával unášet gravitací která mě táhla ke dnu. Otče..odpusť mi...

Uvnitř nera

Uslyšel si žbluknutí ale nic si nevyděl pořád si pomalu pod tíží gravitace mířil do hlubin ale jako kdyby šla hladina stebou ,když vtom zkrz hladinu prošla ruka která tě zachytila bylo o trochu větší než tvoje , ta ruka tě chytla za tvoji ruku a tys ucítil jak si se zastavil a ucítil si kmit který tě žene ven z vody proletěl si zkz hladinu a jako kdybys dostal ránu větrem oběvil si se na hladině ve velkém oceanu hladina byla pevná jak zem jako kdyby se nedlao propadnout a ta postava tvoji ruku pustila mířil na tebe její stín ... a tys tu postavu poznával byl to Jiruga Raguki .... byl oblečej v Anubu robě a usmíval se na tebe protože masku měl přez ucho na straně .. Vítej , Nero .. řekl klidným hlasem a koukal na tebe černým okem který měl před svoji smrtí a taky si po hladíne jak vánek uslyšel hlas svého posledního senseie Mizukiho jak kříčí "Nero !"

Takahiro

Lehce ironicky jsem se pousmál ... ale nic jsem nedělal v klidu jsem se tam vznášel ... ten chlapec je zajímavý .. řekl sjem si a vznášel jsem se

Mizuki

Nero ! Zakřičel jsem a stál jsem za demonem .... vytáhnul jsem ampulku a tu jsem vyhodil do vzduchu a pak jsem se najednou vznesl všechno probýhalo za demonem aby o mě neviděl ...pomalu jsem si ve vzduchu kleknul .. spojil jsem ruce ... Já tě osvobodím .. řekl jsem a najednou mi rukou projela zlatá energie nebo spíš světle žlutá chakra a v ruce se mi oběvila obří pozlacená kosa s ornamentem křídel ... pevně jsem jí uchytil a skočil jsem po demonovi a využil jsem toho že byl hodně široky a že tak rychle zareagovat nemůže a seknul jsem kosou po jeho zádech nebo spíš "krunýři" kterej bych měl krásně prorazit i když byl hodně silnej .. ještě pár setin před uderem se kosa 3x zvětšila a zahořela

Vesničani

Vesničeni začly panikou utíkat do horní části města do ukrytu přez branu do horní části se cpalo stovky lidi a jouniny je doprovázeli aby sanbi nic neudělal

Jouninové

Kolem geninů se oběvili další parta jouninů který pobízely uplně všechny aby se šly schovat do ukrytu ..

Raikage

Pomalu jsem vyšedl na střechu své budovy a koukal jsem do očí sanbiho který byl na me urovni protože nebylo moc vysoko ... Dostal ses ven celkem rychle .. řekl jsem udivene a sledoval jsem ho

Nero

Co..to... Byl jsem ztuhlý protože jsem dýl nehýbal tělem a celkem jsem to už vzdával tak chvilku trvalo než jsem se pohnul.. Jiruga..sensei... Rozeběhl jsem se kněmu a silně jsem ho objal kolem pasu protože sem byl odost menší než on.. když v tom jsem zaslechl Mizukiho jak křičí... Mizuki-sensei.. Začal jsem se ohlížet kolem...

Sanbi

Ucítil jsem Mizukiho jak udělal nějakou techniku a když zaútočil tak jsem se ohnal prackou a jeho kosa se mi silně zasekla do ruky... Arrrrgghh !!!! Zakřičel jsem bolestí přičemž jsem uděřil zezadu ocasem po Mizukim abych ho ze sebe "setřásl"

Jiruga Raguki

Uhm ... vydal jsem ze sebe překvapeně , takovoudle reakci jsem rozhodně nečekal ... a pak se rozhlížel po mizukim
Mizuki-sensei tu není ... slyšíš ho z venčí .. ovládl tě demon a sanbi se probudil .. a proto tu si a on se ktobě snaží dostat.. řekl jsem a pousmál jsem se mohly ti dojít otázky typu a co tu děláte vy a taky si mohl reagovat na to -sensei a mohl sis vzpomenout jak ti otom mizuki říkal že mě učil apd..

Mizuki

Uskočil jsem do boku ... Ještě že si tak hnusně velikej že se ani nedokážeš strefit !! .. zakřičel jsem na demona a seknul jsem zas ale už to tak cítit nebylo

Takahiro

Ten chlápek mi ho asi chytí .. řekl jsem si ironicky a dál jsem tam poletoval

Akimatsu

Najskôr som nereagovala na Jouninov.
Pozerala som sa na Sanbiho, mala som divný pocit.
Nakoniec som sa ale vzpamätala a pozrela sa na Josukeho.
Pribehla som k nemu a pokúsila som sa mu pomôcť vstať.
A-ale... nie, musím ochrániť dedinu... prečo by som sa mala niekde ukrývať...? zamračila som sa.

Jounin u Mii

Jde o vaši bezpečnost ... a hlavně co zmůžete proti Demonovi !? .. zeptal se tě , chtěl tě dostat do ukrytu za každou cenu

Nero

A co..tu děláte vy ? Zeptal jsem se zděšeně a když podotknul -sensei tak jsem se mu vážně koukl do očí.

Sanbi

Když po mě sekl znovu nebyla to už taková rána ale přesto mě to dost zozzuřilo..V tu chvíli mohli všichni zahlédnout jak tlamou do plic začínám nahrnovat velký nátlak vzduchu. Po chvilce jsem bouchnul prackou do země a z úst se mi vrhnulo velké množství vody které začalo zaplavovat ulice.

Akimatsu

Sklonila som hlavu.
Kso... ale ak bude naozaj treba, pôjdem pomôcť... pozrela som sa na Josukeho.
Poraženecky som sa aj s ním vybrala smerom kam ostatný ale ešte pár krát som sa obzrela.

Jiruga Raguki

Zapřemýšlel jak mu to mam vysvětlit... No víš ... pokud is pomatuješ tak před mojí smrtí mi z černalo oko .. ten chlapec si myslel že mi dochází chakra ale není to tak .. mé oko je trochu jiné než oči ostatních raguki já vidím do budoucnosti .... řekl jsem mu a pak jsem se kněmu sklonil a odepnul jsem se z hlavy masku .. Před svojí smrti než mi to oko zčernalo a než jsem umřel tak jsem ti dla svojí sílu ,protože jsem ve svých vizích uviděl jak jednou jako jinchuuriki dokážeš velké věci .... řekl jsem mu a zároven jsem mu tuknul do čela .. vše je tu ... a pak jsem vypadal zadůmaně .. Vlastně umřel jsem protože jsem mu předal svoje síly .. ale to vedět nemusí .. řekl jsem si

Raikage

Kolem mě se oběvili 3 anbu členové .. Sanbi Sanbi .. Oběvit se ve prostřed velké vesnice není moudre dovol abych ti ukázal strukturu naší nové kumogakure ... řekl jsem a vesničení byly evakuováni v horní části města ostatní genninové už téméř taky

Anbu

Sedli jsme si kolem raikageho a slořili jsme pečetě všude začlo zeleně záit a já odhodil svůj pláš a udělal 2 pečetě ... Gangou ... řekl Raikage a pod náma začla křupat zem i mezi domama ,ale to nebylo všechno ze země zašli stoupat sloupy kolem sanbiho ... jeden z anbi vyskočil na jeden ze sloupů a tak to udělal i zbytek ... Mizuki vypadní odtamtad !!! .. zakičel raikage na mizukiho kterej zareagoval a vyskočil nahoru a letěl do vzduchu

Mizuki x Takahiro

Mizuki letěl nahoru aby se vyhnul barieře připravenou pro nejvyšší potřeby v kumo když v tom najednou ho smetl Takahiro a začal poněm sekat a střílet koule mizuki většinu vykryl ale ty koule naněj byly moc ,protože toto lítání mělo nevyýhodu vtom že jsem nemohl používat techniky ... Rozletěl jsem se na Takahira a seknul jsem ponem svoji kosou a on to vykryl ale dostal takovej tlak že se rozletěl dolu a doslova zdemoloval jeden z domu ... Takahiro pochroumaný se oklepal a vyletěl do vzduchu a složil 2 pečetě ... spojil ruce a nadechl se z ust mu vyšel výtr který náhle rozpoutal tornádo a to začlo pohlcovat všechen vzduch nahoře a začlo přitahovat i Mizukiho do něj .. Před mizukym se ale oběvil štít který jeho effekt osabl takže se držel ve vzduchu a tornádo ho nedostalo ... Tornádo bylo jenom ve vzduchu a šlo z ust Takahira nikoliv na zemi země se ubec nedotýkalo a ani to naněj nemmělo effekty ...

Bariera

Jouninové dodělaly poslední přípravy a mezi sloupama se oběvovala průsvitná bílá chakra který pomalu všechno spojovala a obklopovala sanbiho uvnitř až ho uplně zavalila a nadním se oběvila taky aby to přiklopila ...

Daisuke -> Uviděl si jak na kumo bojujou 2 ninjové co lítaj .. uprostřed byl sanby kterýho obklopovala bílá chakra a na vrcholku kumo se schromaždovaly lidé .. nebesa začly černat a hřmít

Nero

S vytřeštěnýma očima jsem si prohlížel Senseie a po tváři mi ztekla kapka potu.. Vidí...do...budoucnosti ? Nasucho jsem polknul a přišel s další otázkou ... Proč já ? Vždyť jsem úplně stejný jako každý jiný ninja ve vesnici.. Nechápavě jsem se ho tázal ale jeho slova mě přece jen trochu potěšili a utěšili...

Sanbi

Grrrrrr ! Začal jsem hlasitě vrčet a z mého těla jsem začal vypouštět vělký množství chakry které bariéru mělo zastavit, popřípadě jí zničit..

Bariera

Bylo uslyšet zaskřipání ale nic víc se nedělo kolem bariery byly jouninové a ty jí posilovaly a dával doní chakru i sám Raikage ... Nesnaž se sanbi .... to se ti nepovede

Jiruga Raguki

Každej máme nějakej osud a pokud věřím že uděláš velké věci ,tak jak ti byly předpovězeny .. řekl jsem a pousmál jsem se ...

Daisuke

Co se to sakra furt děje?! Pořád někdo musí bojovat a nemůžou žít v klidu! Kdybych jen byl silný, kdybych jen dokázal pomoct. Pomyslel jsem si, když v tom se ozval smích Rudého bleska, který jsem však dokázal ignorovat. Támhle jsou nějací lidé, doběhnu k nim a na něco se jich zeptám. Proč ale sakra nepomůžou a jen tupě hleděj?! Pomyslel jsem si, přičemž jsem se rozeběhl k těm lidem.

Sanbi

Stále jsem silně bouchal do bariéry a nechtěl sem se zkrotit.. Pusťte mě vy bídný červi ! Zakřičel jsem hlubokým a rozčíleným hlasem přičemž jsem se dál snažil bariéru rozbít.

Nero

Nechápavě jsem se díval Jirugovi do očí a mé zorničky se rychle kmitali. Mistře.. Po tváři mi ztekla slza a já ho opět znovu silně objal. Proč...proč já ?

Jounin u evakuovaných občanů

Všiml jsem si nějakého Chunina a přiběhl jsem kněmu ... Daisuke Shiritsu prosímvás postrajte se o zbytek lidi , potřebujeme aby jste je evakuoval a uklidnil .. mi jdeme pomocp roti sanbimu .. řekl jsem mu rychle .. nečekal jsem na odpoved a bežel jsem do dolní části města

Raikage

Sanbi máš smůlu ... byl si uchycen v našich sítích .. řekl jsem mu s klidem a jak to toho sanbi bušil tak ty zdi se začly pohejbat jako kdyby byly z gumy a logicky jim vůbec nic neudělalo když donich sanbi bušil

Mizuki

Nachivlku jsem se zbavil takahira a tak jsem skočil an výko
Stál jsem na výku té bariery nad sanbim ... a ted tě zpátky zapečetím.. řekl jsem a vytáhnul jsem pozlacený nůž ... Omlouvám se nero , bude to bolet ... řiznul jsem s edo ruky dost silně nato abych začal šéleně krvácet krev pomalu stékala na výko a já zní vyškrábal pentagram .... a přiložil jsem k němu ruku ... Zakazaná Technia: Vymítání démona z těla ... řekl jsem a po celý barieře se oběivli černý prasklyny až jí celou pohltily a demon nic neviděl ...Sanbi .. řekl jsem a když vtu chvilku udeřil u černých nebes blesk přímo do bariery a projel jím .. Nero v tu hvilku ucítil čílenou bolest jako nikdyp řetím byla to jako kdyby mu ruka projela jeho tělem zkrz na zkrz .. demon naopak ucítil jak jeho chakra mizí a vznáčí se na vrchol té bariery ... a od zdola postupně se rozplývá

Daisuke

Dost mě ten jounin zaskočil, protože jsem opravdu nečekal, že budu někoho zrovna já v mé situaci uklidňovat a odvádět do bezpečí. Ale zoufalé časy, zoufalá rozhodnutí. Rozeběhl jsem se k těm lidem a stoupl si před ně. "Vim, že všichni chcete koukat na důležitý boj, ale akorát tu budeme ninjům překážet, musíme se schovat! Takže všichni za mnou." Zařval jsem a vedl je ke krytu. Stejně jako já, akorát jsem to senseiovi ztížil. Pomyslel jsem si.