Cesta staříka a vnuka (Ichiro a Daisuke)

Daisuke

Běželi jsme docela dlouho až jsme nakonec vyběhli a mě oslepilo světlo, jelikož jsem byl dlouho ve tmě. Když už jsem začal normálně vidět, tak jsem uviděl moře a květiny. Hned jsem jich pár natrhal. "Eh, dědo? Kde to jsme? To je nějaké velké jezero? Že Kumo je trošku dál od moře, ne?" Zasmál jsem se, ale bylo možné, že jsem na akademii nedával při zeměpise pozor, což byla u mě docela normálka.

Ichiro

Lehce jsem se zasmál a založil ruce na hrud ... koukni slunce už bude pomalu zapadat ... řekl jsem v klidu a pak jsem spustil .. V kumo jeto jedna z anomáliich , jeto jako ten vodopád ... kdes byl s Neyrem ... řekl jsme potichu při zmínce Neyra ... V tom tunelu jsme prakticky strávili celý den a nyní jsme na jiho západě země blesků západního cípu ... odtud jeto asi 100 kilometrů na hranice se zemí ohně ... řekl jsem a pousmál jsem se

Daisuke

Když se zmínil o Neyrovi tak ve mně cuklo, ale musel jsem jít dál, protože jsem nechtěl ztrácet čas a věděl jsem, že mám ve sklepě Neyrovu sochu, kterou sjem pracně dlouho dělal a hodlám ji dát k tomu vodopádu, kde zemřel. "A o téhle cestě vědí i ostatní vesnice nebo jenom Kumogakure? Já jen, že to je podle mě hodně dobrá cesta pro útočníky." Řekl jsem tiše.

Ichiro

O této cestě ví pouze kumogakure a to jenom ti nejvyšší a přátelé Kumogakure. Řekl jsem a pousmál jsem se. Sleduj. řekl jsem.A nto hned zapadlo slunce a oběvil se zlutý záblesk a díra do té jeskyně najednou zmyzela a na místě té jeskyně byla tvrdá a tuhá skála. Ta jeskyně je neustále kontrolována a jak si vidět i ty pastě jsou velice nebezpečně a hlavně oznámej že se tam pohybuje nepřítel.Lehce jsme ho poučil. Vydrž chvilku daisuke skočím nám pro dřevo utáboříme se tu. řekl jsem mila a pomalu jsme odešel

Daisuke

Nechápavě jsem hleděl na skálu za mnou a při tom měl hlavu danou víc k pravé stráně, při čemž bylo vidět, že těmto technikám nerozumim. Avšak jsem to dále neřešil a raději si sedl na zem, při čemž jsem si vytáhl jednu z katan a díval se na jějí černou čepel. Mé dlouhé vlasy poletovaly ve vzduchu, už jsem je neměl tak na stojato jako dříve, ale už byly většinou splihlé jen nahoře sem tam nějaké ty vlasy stály. Čekal jsem až se děda vrátí s věcmi na utáboření se.

Les byl asi 10 metrů od tebe a Ichiro doněj zašel za 4 minuty si uslyšel šumnění a zpoza keřů vyletěl 1 kunai a 2 shurikeny přímo na daisukeho bylo už šero a tak nebyly vidět a nikde nebyl zdroj světla

Daisuke

Seděl jsem si tam v úplném klidu a prohlížel si meč, ale v tu chvíli mě kunai kuchnul do pravého ramene a hned pod tim mě kuchnul i jeden shuriken a druhý shuriken se mi zabodl do levé ruky. "Ááááh! Sakra." Zařval jsem a vytrhnul si shuriken z té ruky. Co se to tu sakra děje? Vždyť dědeček říkal, že tahle chodba je tajná, tak kdo by nás tu sakra čekal?! Pomyslel jsem si naštvaně a začaly mi rudnout konečky vlasů. "Tak se ukaž!" Zařval jsem.

Ze zpoza keřů vyskočili 4 ninjové , mezitím si tvé oko zvyklo na šero a tys dokázal rozeznat okolí a i je ... Byly vysocí a měly celé černé oblečení a v rukou držely katany a pak si uviděl něco co tě muselo zarazit .. měly čelenky kumogakure ... Cil nalezen .. prohlásil jeden asi do vysílačky

Daisuke

Připravil jsem si dvě katany a postavil se na nohy, při čemž jsem sledoval postavy. Jenže to už jsme uviděl ty čelenky a cuknul s sebou do zadu a nevěřícně na ně hleděl. Nechápal jsem jaktože je to Kumogakure. Hned mě napadaly myšlenky, že to je asi kvůli tomu poplašnému alarmu. "Buďte v klidu, ten alarm z té chodby se zapnul náhodně, já jdu jen navštívit svoji přítelkyni do Horagakure." Neříkal jsem nic o svém dědovi, protože jsem nevěděl o co jde.

Ninjové z Kumogakure

Uh ... řekl jeden znich ten samý překvapeně ... vypadalo to jako , když kouká na to co udělal ,ale udělat to nechtěl narovnal se a sledoval Daisukeho ... Chuunin Daisuke Shiritsu ?? .. zeptala se ta osoba a ostatní se podivili

Daisuke

Teď se mi honily hlavou otázky jestli lhát nebo ne, ale pak mi došlo, že lhát by bylo víc nebezpečnější. "Ano jsem chuunin Daisuke Shiritsu z Kumogakure no Sato." řekl jsem jim pro jsitotu celou svoji identitu a dál nechápavě hleděl na ty postavy, avšak mé rudé zbarvení konečků vlasů už zmizelo, takže už jsme byl docela v klidu.

Ninjové z Kumogakure))

Sakra ! ... zakřičel jeden a všichni 3 se k Daisukemu ihned seběhly a jeden ho nechal lehnout do travy a vyndal obvazy a začal škrtit rány ten hlavni poodešel a něco mumlal do vysílačky

Daisuke

Když se na mě vrhnuli, tak jsem sebou cuklu a sám zakopl, při čemž se katana zabodla vedle mě. Začali mě léčit, takže jsem se samozřejmě nechal. "O co tady jde?" zeptal jsem se, protože jsem nic nechápal.

Velitel ninjů z Kumogakure

Pomalu jsme obcházel skupinku 2 ninjů a Daisukeho .. Bylo nám nahlášeno že v Kumogakure se spustili pasti a byly zničeny ... a pak uviděly 4 oběkty které běžely tunelem ... Tudíž jsme tu abychom tu čtyřčlenou skupinku chytly ... ale vidíme tu jen tebe ... Co ty tu prohledáváš ?! .. při posledním slově s en a tebe vážně otočil

Daisuke

Mlčel jsem a bedlivě poslouchal jeho hlášení. "Čtyři osoby? Jsem tu jen já a můj děda, který šel do lesa pro dřevo a za náma nikdo už tunelem nevyšel, takže pokud za náma šli další dvě osoby, tak musí být pořád v tom tunelu." Vysvětlil jsem mu, ale pak se optal na to co tu dělám. "Jdu navštívit přítelkyni do Horagakure."

Velitel ninjů z Kumogakure

Hlasitě brouknul a zamračil se a pak poodešel asi 5 metrů a něco mumlal do své ruky vypadalo to jako ,že něco řeší a je nervéozní i když to vypadalo blbě bylo to jeho dálkové kumonikování

Doktor

Už jeto lepší ? .. řekl omluvně a pomohl ti sednout si a tys cítil ,že rány uškrtil opravud dobře a přesně a navíc ti lehce zahojil místa po utoku vypadal mladě ale skušeně

Daisuke

Pousmál jsem se. "Doktore já bych to zvládl, vždyť to bylo jen škrábnutí." zasmál sjem se ikdyž to poměrně předtim zabolelo. "No tak teď už mohu zase vyrazit se svym dědou do Horagakure no Sato? Už se těšim na svoji přítelkyni a nevidim důvod, protože bych tu měl s váma nadále zůstávat." Řekl jsem jim. "Pokud tedy nepotřebujete nějakou pomoc." Dodal jsem tiše.

Doktor

Určitě hochu .. jenom to tu dořešíme řekl ti doktor vlídně ale do toho skočil velitel

Velitel ninjů z Kumogakure

Pomalu jsem se otočil byl jsem celkem naštvaný třetí odnás zatím prozkoumával okolí ... Zamítám .. řekl přísně .. tunelem prošli celkem 4 osoby pokud jste pouze 2 tak je někde i nějaká druhá skupinka .. když vtom najednou vyběhl 3 z hlídky celý od krve a spadl na zem před naší skupinku měl nařízlí krk jako kdyby ho někdo skušeně řízl zezadu pod krkem aby mohl lehce dýchat a ne dlouho .. Doktor okamřiě vyskočil a vytáhnul svoji katanu a pozoroval les velitel se sklonil k tomu třetímu a změnil svůj výraz z naštvanosti do neutrality a pomalu mu zavřle oči a něco zamumlal

Daisuke

Zvedl jsem se ze země, ale v tu chvíli vyběhl ten třetí s podříznutym krkem. Na nic jsem nečekal a vzal si do ruky katanu, která byla zaseklá v zemi. Byla tma, takže jsem byl uplně ticho, protože hrozilo napadení z boku nebo ze zadu. Avšak jsem byl v klidu dokud jsem si neuvědomil. Můj děda je někde v tom lese, kde podřízli jednoho z nich! Další mi prostě nesmí umřít! Zařval jsem v mysli a rozeběhl se do křoví kam předtim šel můj děda. Nechceš pomoc ubožáku? Ozval se Rudý blesk, ale mě teď zajímalo jen jedno. Chtěl jsem vědět, co je s dědou a nepřemýšlel jsem nad tim, jestli mi hrozí nebezpečí.

Vůdce ninjů z Kumogakure

Rychle jsem se zvednul a utíkal jsem za daisukem tomu jsem stačil ,ale mezi námi byly stromy a já ho nemohl zastavit beželi jsme vedle sebe .. Daisuke stůj ! ... nemůžese tam jen tak vr...... řekl jsem a nedokončil jsem větu najednou jsem sletěl k zemi a ozval se výbuch a já nebyl nikde vidět .. Daisuke mohl v dálce slyšet zvuky katan

Daisuke

Dále už z mého místa byly slyšet jen zvuky blesků a v tu chvíli jsem se pomocí Shushinu přemístil k místu, kde byl ten velitel naposledy a pokud jsem ho našel, tak jsem ho i vzal do náruče a pomocí druhé shushinu jsem se přenesl na předchozí místo, kde jsem velitele postavil na nohy. "Tak se mi ukažte tváří v tvář vy srabáci ubozí! Dokážete zabíjet jen ve tmě, no to je fakt hrdinský." Pokud u mě byl ten velitel, tak si všiml, že mé konečky vlasů zrudly.

Vůdce ninjů z Kumogakure

D-děkuju .... dostal jsem ze sebe a pustil jsem se ho ... byl jsem celý popáleny a od krve a měl jsem hlavne poraněné nohy zakopl jsem o ostnatý drát přímo na lístky ... pomalu jsem si kleknul a začal kašlat krev ...

Nepřátele nebyly nikde nikde si nic nevidět a nikdo na vás nechodil jenom bylo slyšet suštění...

Daisuke

Rukojeť pravé katany jsem si dal do podpaždí a rukou sáhl do postranní kapsy, při čemž jsem opět ruku vytáhl a hodil před velitele obvaz, aby si to obvázal, mezitím co já ho budu krýt. Doufám, že to tam doktor zvládne, nejsme od něj tak daleko, abych ho neslyšel zařvat nebo volat o pomoc. Pomyslel jsem si a hleděl na temné křoví a stromy, které se pohybovaly do rytmu větru. Někde tady v lese je můj děda. Doktor léčí toho polo mrtvého a velitel je odepsaný, takže jsem tu de facto sám na dva. Pomyslel jsem si, při čemž mi rukojeť meče zkouzla opět do dlaně. Nevěřil jsem, že bych mohl porazit tiché vrahy, ale pak se mi ve vzduchu rozhoupal přívěsek od Aiko, který jsem nosil na krku, což mi dodalo odvahu. "Vylezte a já vám nakopu zadky, tomu věřte!" Zařval jsem a zrudly mi oči.

Lesem se řínul čím dál tím větší šepot a šustění keřů ,až pak konečně zničeho nic na Daisukeho vyletěl Shuriken.A hned v tu samou chvilku uslyšel šustění keřu ve strašně rychlosti ,až se ze stromu a z prava naněj vyřítila postava ktera ho chtěla seknout svíma drapama které měl tam kde měl mít prsty

Daisuke

Letícímu předmětu jsem se vyhl úskokem do leva, nevěděl jsem o co šlo, jelikož v té tmě to nebylo tak snadné poznat. Avšak tu postavu jsem poznal velice dobře, takže jsem její útok vyblokoval katanou v pravé ruce a s katanou v levé ruce jsem ji zaútočil na její pravý bok, tak že jsem sekal ze strany, abych tu osobu pěkně nasekl a znemožnil možnost pohybu.