Cesta staříka a vnuka (Ichiro a Daisuke)

Utok si vyblokoval ,ale v tom si doní zasekl svůj meč a krev nevystříkla nic se nedělo , byl to silný sek a tvůj meč se zaril do dřeva pro tvoji smůlu na tebe zautočila loutka a tvuj meč se doní pevně zasekl a nemohl si ho vyndat ale to už se po tobě ohnala druhá ruka na které taky byly sekáčky

Daisuke

Loutky? To většinou používali ninjové ze Sunagakure ne? O co tu sakra jde? Pomyslel jsem si a zrudly mi konečky vlasů a i oči, při čemž se mi začaly po těle vytvářet rudé pečetě. "Nikdo mi nebude stát v cestě za Aiko, to mi věřte!" Zařval jsem a v tu chvíli dal raiton do katany, která byla zasekla v těle loutky a pokusil jsem se tu katanu vytrhnout směrem nahoru, aby rovnou usekla i tu ruku. Mělo by to fungovat, jelikož dřevo je z Suitonu a Dotonu a oba tyto elementy jsou slabší než Raiton, takže bych měl katanu vytáhnout docela lehce.

Katanu si vytáhnul .. Ale uhnout už ne ... zkrz tvoje třičko se rozervaly 3 pruhy od krve a tys ucítil velké zaštípání a křečovitou bolest ,kterou spůsoboval jed na sekáčcích ... Přez tu bolest bylo dost těžké bojovat a loutka se na tebe vrhla znovu tentokrát obouma sekáčkama ,to už se ale oběvil před tebou Jounin který měl obvázanou nohu a před vámi se vytvořila 30 cm dotonová zed , která přesahovala výšku 3 metrů a loutku od nás přímě odřízla ... Pojd .. musíme utect .. pošeptal jounin ,který ještě předchvilkou nemohl chodit .. vypadal celkem fit akorád na něm byla vidět veliká unava

Daisuke

Byla to má chyba, že jsem se tam tak vrhl bez rozmyslů, a proto jsem za to i tak zaplatil. Jenže pak mi zachránil život nějaký neznámý jounin a já společně s nim začal utíkat pryč, ale katanu jsem v ruce stále držel, nechtěl jsem riskovat, že nás napadnou a já nebudu připravený na obranu. Druhou rukou jsem si však držel ty tržné rány a snažil se přetrpět tu bolest.

Utíkali jste dál ,ale nikoho jste neviděli ani neslyšeli že by vás pronásledoval

???

Osoba maleho vzrůstu a dlouhámi bílimi vlasy přišla ke své loutce ze které zkapávala daisukeho krev ... Ti nám neutečou ... mam vněm svoji chakru . postupně ho dostnem ... řekl jsem si uchechtaně a poplácal jsem svoji loutku po ramenu a pomalu jsem zmyzel v lese

Daisuke

Nechybí ti náhodou někdo? Ozvalo se mi v hlavě a hned mi došlo, že jde o Rudýho bleska a jeho rádoby vtipné řeči. Jenže jsem si uvědomil, že nikde u mě není můj děda Ichiro. Ty snad víš, kde je? A Rudý blesk se jenom zasmál Jak bych to asi mohl vědět? Ozval se, ale já to dál nekomentoval. "Musíme se vrátit pro mého dědu! Je tam někde v lese." Řekl jsem a mezitim si obvazem obvazoval tu ránu od té divné loutky.

Zachránce

Nepřipadá v uvaze ... řekl .. Naše první hlídka byla celá povražděna a já nehodlám stratit další lidi .. on si poradí ... řekl a to už tě ten ninja chytnul v mžiku kolem krku a tys měl svázaný ruce ... Nedělej mi to těžší řekl ten ninja ,který ti předchvilkou pomohl a změnil stebou směr ,který mířil ke světlu ven z lesa ... Pokud je tvůj děda silný tak brzo za náma vyleze ... řekl vážně a stále jediné cos mohl dělat je hýbat nohama ,nechtěl ti zavázat i nohy ,aby tě nemusel vláčet jako nepřítele

Daisuke

Chytl mě aniž bych si to uvědomil, tak už mě nesl směrem ven z lesa, což mě dost naštvalo. V tu chvíli mi okamžitě zrudnuly oči a začaly rudnou vlasy společně s tvorbou rudých pečetí po celém těle. "Ah, konečně zase na povrch a teď pojedeme podle těch mých pravidel!" Zařval už Rudý blesk a v tu chvíli mu zajiskřily rudě ruce, což by mělo dát držiteli pěknou pecku na to, aby mě pustil a hned poté jsem hodlal uskočit od něj pryč. "Tohle už není Daisuke Shiritsu, ale Rudý blesk!" Zařval jsem.

Zachránce

Arg ... vytrousil jsem naštvaněji a pak jsme udeřil do země a kolem Daisukeho se oběvila velka dotonová zed ... Uklidni se .. zekřičel a doufal že ho to zastaví

Daisuke

Popadl jsem ze zad ten obrovský štít, který mi dal můj mrtvý sensei a roztočil si ho v ruce, při čemž jsem do něj nakoncentroval chakru rudého bleksa, takže z něj létaly rudé blesky, poté jsem se prudce rozeběhl proti zdi, čimž bych ji měl rozrazit na kusy a následně tim nabrat i toho ninju, který byl přede mnou.

Zachránce

Štít ? .. udivil jsem se když jsem viděl jak se proboural a trefil mě sním a ja jsem se svalil k zemi .. CO to děláš ?! .. vyhrknul jsem zděšeně ze sebe

Daisuke

"Bránili jste mu v záchraně jeho posledního příbuzného, takže mě konečně vypustil. Za to že mě vypustil mu pomohu a pak si nechám jeho tělo. Byla to vaše chyba." Zařval jsem a v tu chvíli jsem sebou začal jakoby cukat, jakobych dostával elektrické šoky. Pust mě ven! Řval jsem na Rudého bleska v hlavě a přemáhal jsem ho, jenže on byl nějak silnější a hodil si štít na záda, při čemž se rozeběhl do lesa hledat Ichira.

Zachránce

Před Daisukem se oběvila dotonová zed a ninja co tě předtím zachránil stál zase na nohou .. Nepustím tě tam ... řekl jsem naštvaněji a zpěvnil jsem zed ještě víc ... Slíbil jsem ,žě tě budu držet za každou cenu tady .. řekl jsem čestně .. že by to byl slib daný Daisukemu dědovi ? ... že by jenom hlídkám ?

Daisuke

Zakroutil jsem hlavou a prudce se otočil směrem k tomu co mě chránil. Jako rudý blesk jsem všechno ignoroval a nepřemýšlel nad tim komu dal slib nebo ne. Poskládal jsem pečetě a ukázal na tebe ukazováčkem, kolem kterého se vytvořily tři raitonové kruhy, které byly rudé. Pak se spojily. "Raiton: Shoushishu no jutsu" Zvolal jsem a v tu chvíli se proti ninjovi rozletěl poměrně dlouhy a tlustý paprsek rudého blesku, takže rychlé a silné. Bylo to už na větší úrovni než dříve, přeci jen už mám to jutsu dlouho.

Zachránce

Cuknul jsme jednou nohou dozadu a zamě .. Sepnul jsem ruce a předemnou se oběvila tenká zed ,kterou paprsek proletěl ,ale co se stalo dál už Daisuke neviděl jelikož tam byla ta zed po pár vteřinách se pod tebou vynořila půlka těla toho ninji a chytla tě za nohu a plánovala tě dostat pod zem krom hlavy ... na jeho boku sis mohl všimnout menší červene zkvrny

Daisuke

Jenže v tu chvíli jsem vytáhl katanu ze štítu, při čemž jsem tahem sekl dolů a měl bych tě seknout silně do ruky, že bys o ni i mohl přijít, jelikož v ní byl nakoncentrovaný Rudý blesk a když je blesk silnější než doton, tak Rudý blesk bude ještě silnější. Poté jsem hodlal uskočit a rozeběhnout se do lesa.

Zachránce

Seknul mě do ruky ,ale stihnujl jsem ucuknout na druho ustronu mi ale přeřezal tepnu a já nemohl hýbat koncem ruky ... Když se rozeběhnul do toho lesa .. Ne ... Daisuke počkej ... řekl slabě ninja a pak už si ho neslyšel omdlel

Daisuke

Blesku zastav a jdi mu pomoct! Zvolal jsem na Rudého bleska v mysli, ale on se jen zle zasmál a pokračoval v běhu. "Teď jsem tu pán já! Vypadá to, že už se na povrch nedostaneš, ale dědu ti zachránim." Nestihl jsem nic říct a Rudý blesk jen dodal. "Zachránim ho, abych ho mohl pak sám zabít!" Zařval Rudý blesk a běžel dál lesem. Ty šmejde pusť mě! Nebo.. "Nebo co uděláš? Uprosíš mě v mysly a nebo se rozbrečíš?" Vysmíval se mi Rudý blesk. Já se na povrch zase dostanu a tebe ve mně uzamknu jednou pro vždy! Tomu sakra věř! Pomyslel jsem si naštvaně.

Vletěl si do lesa teprve ted sis ho mohl v klidu prohlídnout , do lesa pronikalo mnoho světlo a to dost rozšířilo výběr zdejší fluory tudíž zde rostly velké a nádherné rostliny ... Pozitivni energii rušil šak zvuk zbranu ,které řinčely opodál

Daisuke

Zakroutil jsem hlavou a držel stále katanu s černou stuhou v ruce a na zádech měl štít (Jak je vůbec velký? xD) Pokračoval jsem dál cestou, ale rostliny jsem neřešil, jediné co mě zajímalo bylo vraždění a podobné věci. V žádném případě mě nezajímalo jestli tam roste petrklíč nebo fialka. Rozeběhl jsem se přímo do nitra toho zvuku, abych se zúčastnil boje. Pust mě! "Zapomeň ubožáčku."

Vletěl si na porostly palouk ,kde rostlo rákosí vysoké jak sám Daisuke všude se řínul zvuk řinčení zbraní a rákosí pod sílou lidského těla se zohybalo na zem ... pak daisuke uslyšel i slova ... Zemři starče !!! ... křičel zoufaleji mladý hlas ,ale odpovědi se nedočkal

Daisuke

Áááááh! Pust mě ty šmejde! Řval sjem na Rudého bleska v myšlenkách a v tu chvíli se naše tělo začalo silně cukat a barva vlasů se opět změnila na bílou a pečetě na těle začaly pomalu ustupovat společně s měnící se barvou očí. Dostal jsem se znovu do svého těla až jsem se u toho i zpotil. Poté jsem se prudce otočil k tomu místu, kde se ozval ten křik a rozeběhl jsem se tam s tim úmyslem, že zabiju toho, kdo chce ublížit starci, což jsem doufal, že je můj děda. Mezitím si Rudý blesk ve mně něco brblal.

Ichiro

Daisuke vletěl do prostřed louky kde všude po zemi se válelo posekané rákosí ,které nejspíše stálo v cestě přišel si zrovna ve chvíli kdy se oba bojovníci na sebe rozeběhly nepřítel ichira byl vysoký a měl dlouhou katanu kterou držel obouma rukama měl krátké hnědé vlasy a tetování na spánku a to se táhlo až ke krku .. Akorád se proti sobě rozeběhly a tys tam vstoupil ichiro se na tebe překvapeně kouknul .... Daisuke ... řekl si pro sebe překvapeně a to byla šance pro nepřítele při záveřečném střetu sance ,když se na tebe ichiro kouknul změnil pozicí meče a projeli kolem sebe vystříka krev a oba spadly vyšerpaně na kolena .. nepřítel měl řezanec přez hrud a dál to nevydejchal .. Ichiro ale taky netom nebyl dobře ve chvilku nepozornosti mu nepřítel přeříznul šlachy a žíli na jeho prave ruce a tá se přestala ovládat a pak ještě probodl jeho bok ... zakašlal jsem a nekontrolovanelně jsem pustil katanu

Daisuke

Jakoby se teď pro mě zastavil celý svět a nic jiného nebylo, jelikož se skoro opakovalo to co kdysi u mého senseie, jenže teď na tom byl podobně můj děda. Chytl jsem ho a lehce ho položil na zem, při čemž jsem bezeslov začal obvazovat jeho ruku jednou ze stuh na mé kataně, abych aspoň trochu zastavil krvácení. Nevěděl jsem si rady, jelikož nejsem lékařský ninja, tak se v tomhle moc neorientuju. "Jak ti mám pomoct dědo? Sakra!" Řekl jsem a hleděl na tu ránu.

Ichiro

Lehce jsem se pousmál a kouknul jsem se jak mi přiškrtil tep ... Děkuju Daisuke .. řekl jsem v klidu a pak jsem se mu kouknul do očí ... Možná jsem stařík ,ale ještě něco zvládnu řekl jsem a zasmál jsem se druhou rukou jsem šáhnul do kapsy a vytáhnul jsem malý baliček který jsem rozložil byl v něm obvaz a tuhá látka ... vzal jsem látku a nad ránou jsem začal přiškrcovat ale měl jsem jenom jednu ruku a tak jsem pobídnul daisukeho aby to utáhl pořádně .. já jsem mezitím obvazoval svoji ránu