Čas, kdy všichni zaplatíme

Ichiro Shiritsu

Zaupěl jsem bolestí a spadl jsem na kolena .. svůj plášt jsem měl roztrhaný a od kamene jsem měl rozetřené kolena a také jsem měl dost pořezanou kuži ,vypadal jsem jako někdo koho právě zbylo 20 chlapu ... Hlasitě jsem oddechoval ... To bylo rychlost ... uznal jsem a v mém hlase znělo překvapení a přiznání .. pomalu jsem vstal a otřel jsem si krev od nosu ten zbytek smýval déšt ,ale svuj postoj a čest jsem nestratil ... Na ruce mi zajiskřil rudý blesk a vytáhnul jsem katanu , rudý blesk se automaticky rozprostřel po kataně .... vystartoval jsem proti nemu a seknul jsem poněm .. mohlo ho to překvapit ,že stále utočím a ještě jsem to nevzdal

Aiko

Cúvla som bližšie k Daisukemu a zamračila sa na démonov.
Daisuke, neviem koľko mám chakry ale teraz budem bojovať ja... šepla som tak aby to počul.
Stisla som v ruke kunai a prezerala si tých päť "osôb" a popri tom som premýšlala čo by som mala spraviť.
Ksoo... Neviem či budem mať dosť chakry, ani pri tom poslednom klonovi som jej nemala veľa... ale musím Daisukeho ochrániť...! A potom pôjdeme pre jeho deda...! Dattebayo!

Shini

Útočí dál jo? To je první člověk, co zjistil slabinu mé Černé smrti a zároveň i upravený Hiraishin. Doufám, že to teď půjde rychle, nerad bych tu vypustil část síly Kyuubiho, abych tohohle porazil. Zřejmě se objevil první člověk, který mě stíhá. Pomyslel jsem si ve chvíli kdy se na mě znovu rozeběhl. Musim začít víc taktizovat. proběhlo mi hlavou a pak se odrazil od země a přeskočil ho v docela vysoké výšce saltem. Když jsem dopadl tak jsem udělal kotoul a přitom pustil do jedné z prasklin v zemi asi 5 výbušných lístků. Udělal jsem to jakoby před sebou, takže to neviděl. Otočil jsem se přímo k tobě a udělal několik kroků dozadu, přímo k tomu útesu. Tak pojď. Pomyslel jsem si.

Daisuke

Kývnul jsem hlavou. "Stačí jen když je odemě budeš chvíli dál, jelikož já mezitím zkusim najít ten vchod do skály a tam už se schováme a nedostanou se k nám." Řekl jsem tiše, ale v tu chvíli se přede mnou objevil jeden z nich a chtěl mě praštit do obličeje, ale já se těsně vyhnul a loktem ho praštil do tváře, při čemž jsem ho shodil přímo před Aiko. Čekal jsme, že ho bodne do hlavy nebo krku, aby ho tim rovnou zabila. Poté jsem začal znovu hledat tajnou cestu. Mezitím zbylý 4 démoni si vzali své zbraně. Jeden měl bojový řetěz, druhý měl bojový vějíř, třetí démonka měla kopí a ten hlavní co mluvil má klasicky katanu.

Aiko

Nakoncentrovala som chakru do nohy a riadne silno kopla démona predomnou do hlavy.
Hai, Daisuke-kun... povedala som a pohliadla na zvyšných štyroch.
Hodila som na zem dve dymové guličky (to neviem či sa počíta za zbraň ale mala by ich ešte mať, pretože ich nepoužívala...) tak, aby ich dym pokryl všetkých. Spravila som pečate na Utsusemi no Jutsu.
Heh, skapte...! ozval sa odrazu môj hlas za nimi no ja som na jedného z nich (toho s reťazou) zaútočila presne z druhej strany a snažila som sa ho kunaiom trafiť do hlavy.
Nečakala som a hneď som útočila aj na toho vedľa, čiže toho s vejárom a pokúsila som sa ho kopnúť aby spadol.
Dym sa však pomaly strácal...

Ichiro Shiritsu

Přeskočil mě ... Už od začátku bylo vidět ,že to je spíše taktik ,než bojovník .. řekl jsem si ,lístky jsem opravdu neviděl ... Okamžitě jsem se otočil a za otočky jsem vyslovil ... Rudý blesk : Kočičí oči ... řekl jsem temně a jak jsem se do otočil z těch 180 stupnů na Shiniho vyletěly 2 malé linky rudí chakry každá dlouhá asi 1,5 metru a tenká .. letělo přímo na ně ho a zabíraly prostor i kolem něj krom horní části , kolem dvou linek se nebezpečně ostřilo a já jsme se naněj rozběhnul trochu pomaleji ,jelikož jsem čekal ,že by mohl zase uskočit nahoru a v tu chvilku bych po něm rychle skočil a seknul ,avšak kdyby se to rozhodnul nějak vyblokovat tak bych se na něj bez čekání rozletěl .. ted kdo byl v té větší nevýhode ...

Démoni u Aiko

Bylo to hodně chytré provedení, jelikož je to opravdu zmátlo a toho s řetězem si dostala, avšak ten s vějířem už se nenechal jen tak napálit, jelikož uslyšel pád řetězů na zem, takže počítal s tim, že bude další na řadě a silně máchl vějířem směrem k tomu s řetězem a najednou to odválo jak dým, tak to zřejmě odválo i trochu tebe. Ve chvíli kdy jsi se vzpamatovala už na tebe ze vzduchu letělo kopí, které hodila ta holka.

Shini

Takže nejdříve jutsu, které mě donutí vyskočit, jelikož nikam jinam není úhybu. Pomyslel jsem si rychle, když na mě letělo to jutsu. Na nic jsem však nečekal a dalo by se říct, že jsem seskočil z útesu a přichytil se ze spodu za ostré kameny, které mi lehce natrhly levou dlaň. Držel jsem se na vrchólku útesu a ze spodu uviděl jak jutsu proletělo těsně nade mnou. V tom již však měl být Ichiro někde na demnou. Kai! A najednou jsi za sebou uslyšel výbuch a celý útest se rozletěl na několik kusů a my oba padali směrem dolů Viděl jsi však, že z mého medailonu svítí oranžová chakra, tkerá mě začínala obalovat a kameny padající kolem mě se začaly drolit.

Aiko

Skončila som na kolenách pár metrov od nich, zhora na mňa letela kopija a tak som rýchlo odskočila do strany aby som sa jej vyhla.
Pohľadom som na pár sekúnd zašla k Daisukemu, aby som zistila ako na tom je.
Kso, čo teraz?! zamračila som sa a pozrela na zostávajúcich troch démonov.
Mala som dať dole najskôr toho s vejárom, teraz keď sa k nim budem chcieť dostať bude to ťažké keďže môže s tým vejárom vytvoriť silný prúd vetra... mhm... to dokážem aj ja, len neviem či budem mať dosť chakry... a keby aj, on jej má viac a svojou vlnou vetra ho neprebijem... musím vymyslieť niečo iné, dúfam že to už Daisukemu nebude trvať dlho... zhlboka som sa nadychovala a vydychovala a popri tom pozerala z jedného démona na druhého.
Odrazu som sa postavila a čo najrýchlejšie sa presunula k tomu s vejárom. Bol to slabší pokus o Shunshin, keďže som musela šetriť chakru, takže to bolo pomalšie. Chcela som sa dostať tesne zaňho a ak sa mi to podarilo, prudko som sa otočila smerom naňho a zasiahla ho M-kunaiom* do temena hlavy.


*-Minatov kunai ^^"

Ichiro Shiritsu

Ksooo .. řekl jsem si pro sebe ,když se země podemnou stala nestabylní a já jsem začal letěl dolů poblíž Shiniho .... Kouknul jsem se na něj a viděl jsem jak ho obalila ta chakra .. pak jsem se kouknul nad sebe a také na mě letělo pár kamenů ... moje ostří se zbarvilo opět na rudou barvu a začal jsem rozdvojovat otravné kameny ,které se na mě valili a pak jsem s lehkostí padl do vody

Aiko -> Objevila jsi se kousek za ním a kunaiem útočila přímo na jeho hlavu, čimž by jsi ho uplně odrovnala. Vypadalo to, že ho zabiješ, ale v tu chvíli tě za zápěstí chytila ta dívka, která již neměla kopí, tak se dala na boj beze zbraně. Chytil tu zápěstí tak, že jsi toho démona škrábla jen do krku, ale najednou tě ta holka kopla patou do břicha a odkopla tě dozadu. Nebyl to nijak silný kop, spíše to byl jenom takový kop, aby zachránila toho démona. Pak už jen na tebe běžela s mírným pokrčením a snažila se ti dát pěstí.
Mezitím ten démon s katanama nenápadně seskočil ze stromu přímo vedle mě a chtěl mě ze zádu seknout do krku, ale jak byla skála mokrá z vody, tak jsem uviděl to zatmění v odrazu vody. Na nic jsem nečekal a skčil se, takže mi jeho katana je proletěla nad čelem a já v ní viděl odraz svých očí. Jak jsem byl přikrčený, tak jsem ho patou kopnul pod koleno, čimž jsem mu ho trošku zranil a tudíž musel uskočit, abych mu neudělal něco víc.

Shini

Byla bouřka a tudíž bylo moře rozbouřené a silně naráželo do kamenných stěn. Pod útesem bývaj ostré kameny, takže jsem předpokládal, že by ho to mohlo zabít a pomocí Kyuubiho chakře jsem se prudce vystřelil nahoru a vyskočil na místo, kde jsme předtim bojovali. Jenom jsem se naklonil a Kyuubiho chakra zalezla opět do toho diamantu. Uviděl jsem jak akorát spadl do rozbouřené černé vody a jen jsem se lehce pousmál. Byl jsi první soupeř, který mi kdy stačil, doufám, že se ještě někdy setkáme, ikdyž to bude ve světě mrtvých. Pomyslel jsem si a v klidu odešel pryč.

Ichiro Shiritsu

Kde je ? .. ptal jsem se sám sebe ,než jsem si stačil uvědomit jak jsem natom špatně narazila do mě vlna ... a já uviděl přez tenkou hladinu oddělující mě od vzduchu oranžovou chakru svého nepřítele ,ale bylo už moc pozdě byl pryč ... Zklamal jsem .. řekl jsem si potichu a na chvilinku jsem se citem oddělil od svého těla zklamaný a zraněný jenomže to už mi nestačil kyslík

Hlasitě a bouřlivě jsem se snažil nadechovat a oddechovat .... Ksoo .. vydal jsem ze sebe potichu a lapal jsem podechu ... D...Daisuke .. vydal jsem s uměvem a do mé pusy naletěla voda .. a já jsem se začal dusit a vtom domě narazila další vlna a já jsem zaletěl pod vodu a snažil jsem se vyplavat nahoru tlak mě ale stále nepouštěl a já ztracel kyslík a ještě jsem se snažil dostat vodu ze svého hrdla ,které se pomalu zalévalo krví ..

Moje myšlenky se přesunuly do tmave omřížované místnosti ... Měl jsem pásku přez oči ,ale pohledem jsem mířil na sešívanou osobu ,která byla celkem nadřazeně oblečená ... Ryu ,Nečekal jsem ,že jsem příjdeš ... řekl jsem celkem rozpačitě ,ale i překvapeně ... Nojo nestává se často ,že by Raikage šel naštívit vězně řekl jsem mu to narovinu ,ale pak se usměvě a z pod rukávu vyndal malou píštalku a já jsme hned zbystřil ... Když jsme spolu dobojovali .. našel jsem jí u tvého těla ... je ... Raikage se zadrhl .. Daroval jsem ti jí před desítkami let ... řekl nervozně najednou ... Ichiro ... Raikage zvážněl a rukou přejel po křídlech vyražených na píštalku ... Býval si mým nejbližším přítelem .. Býval si mým bratrem .. Tvůj sen byl založit tudle vesnici .. Tvůj sen byl navrátit Kumogakure všechnu její slávu a moc .... řekl Raikage prosebným hlasem ... Proč si se zvrhl ? .. Proč si opustil od starých ideálu za ,kterými si stál ? .. Překonal si a přežil si zničení Kumogakure a přesto ses přenesl ... Co pak si nezvládl svůj vnitřní boj ??? ... Ryův hlas pomalu nabíral hluboko vysokých tonů a byl hlasitější ... Sklopil jsem hlavu a mlčel jsem ... Bylo to kvůly dítěti .. řekl jsem potichu a naskočila mi husí kůže ... On odešel Ryu .. odešel do Akatsuki , odešel hned co opustil svého syna . tedy Daisukeho řekl jsem provinile a taky jsem měl důvod ... Už od mala jsem neměl síli se na něj ,ani kouknout .. nic jsem pro něj neudělal ... Jsem špatnej otec řekl jsem a z vyrazu se dala vyčíst lítost , zlost , naštvanost a ztráta .... Omlouvám se .. řekl jsem svým mladým hlasem ... Omlouvám se ,ale nevím co mam udělat ... nevím .. co mam udělat ,abych odčinil svůj dluh vůči všem ... moje duše je tak zkažená ,že se na sebe nemůžu ani kouknout .. řekl jsem slabě a zahanbeně a na to Raikage vstal .. Pak pro mě udělej laskavost .. řekl jsem a já jsem rychle zvedl hlavu ... Přidej se do mých řad Kumogakure a vem si na starost tvého vnuka očisti své jméno a spln si svůj sen ... Vyslovil doslova nadšeně Raikage a já jsem vystřelil z místa a přiblížil jsem se k Raikagemu o 2 kroky ... Myslíš ,že mi Daisuke odpustí ?? .. zeptal jsem se nadšeně ,ale bál jsem se toho co by mohlo nadcházet odpovedět na to jeslti souhlasím nebyla potřeba ... Neboj se Ichiro ... on ti odpustí .. řekl vlídně Raikage a otevřel celu domě se nasála konečně chakra a jí jsem si pomalu rozvazoval pásku u očí kolem mě se vstřebala Rudá chakra a mé tělo najednou stárnulo .. já jsem udělal základní pečet ... Kai! ... řekl jsem a najednou se oběvila rudá záře ,která mě zakryla .. po pár vteřinách zmyzela ... měl jsem na sobě bílý plášt s červenými kraji .. Mé oči chvili měnili barvu z rudé na žlutou ,ale pak zůstaly slabě rudé ... Najednou jsem vypadal asi o 30 let starší ... už jsem chtěl pomalu bez pozdravu odejích ,ale to mě zastavil Raikage a já jsem se divil proč ,když v tom vytáhnul mojí píštalku ze starého dřeva s vytlačenými křídly ... Vítej zpátky bratře .. řekl Raikage vlídně a já jsem si vzal píštalku .. Jsou s Neyrem u vodopádu ... řekl pak jenom a moje jedna nejštastnějších myšlenek zmyzela

A odpustil .. řekl jsem si štasně v hlavě a to mi dodalo odhodlání , sílu ještě bojovat ... Nezklamu tě Daisuke .. Nezklamu tě tak jak tvého otce vyhrochtal jsem přez vodu a přehoupnul jsem se hlavou nad hladinu a vodu jsem rychle vyplivnul ... šáhnul jsem rukou pod můjí rozžezanou robu a nahmatal jsem tam něco co se podobalo píštalce .. mělo to v sobě vyřezáváné díry .. vyndal jsem jí a už se na mě řítila poslední vlna ,která mě chystala omlátit o kameny ,rychle jsem jí uchopil ,nadechl jsem se a písknul jsem co největší silou do staré píštalky s vyraženými křídly ..

Bylo těžké odhadnout jestli ten hukot a vřízkot vydávala ta píštalka ,protože na neby prosákl paprsek slunce a z krz mraky se oběvila nějaká bytost ,který byla velká ,asi jako 2 Orlové a měla zdálky vidět modrá křídla ... ta lítající bytost se najednou snesla k utesu a svímy obřími pařáty uchytila mé vláčně tělo na hladině a zachránila mě před kameny ..... na těle jsem měl hodně modřin a krve ,ale na mém usměvu se zračil usměv .... Děkuju Ryu .. dodal jsme si pro sebe a stou bytostí jsme letěly směrem na pevninu a to už jsem si mohl odpočinout a upadl jsem do bezvědomí .. veděl jsem že se o mě postará

Aiko

Päsť som jej chytila rukou a pevne sa zaprela nohami do zeme aby som nestratila balans.
Mierne som sa skrčila a pokúsila sa ju potknúť a hneď na to ju kopnúť do hlavy, opäť s menšou dávkou chakry v nohe. Či už sa mi to podarilo, alebo nie, bežala som k Daisukemu a zozadu som sa opäť pokúsila démona trafiť kunaiom do hlavy.
Myslela som pri tom však aj na to, že tu je ešte tretí démon ktorý môže kedykoľvek zaútočiť a ak by mi chcel tento útok prekaziť, snažila som sa dať si naňho pozor.

Aiko -> Tu holku jsi podkopla a rozdrtila ji lebku, takže už zbývali jen dva démoni, při čemž na jednoho jsi se rozeběhla, když zrovna útočil na Daisukeho. Vypadalo to, že na něj dosáhneš a zabiješ ho, jenže v tu chvíli jsi pocítila silný vítr a ten tě odfouknul na jeden ze stromů, kde tě zarazil a pak vítr přestal tak silně proudit. Před tebe doskočil démon s bojovým vějířem a máchal si s nim před obličejem.

Aiko

Vo chvíli, keď ma zachytil vietor som kunaiom namierila na hlavu démona pri Daisukem a v poslednej chvíli ho po ňom hodila. Snažila som sa mieriť čo najlepšie a zabiť ho tým, aby som zachránila Daisukeho.
Potom som dopadla pod strom, kde som sa pokúsila postaviť ale podlomili sa mi kolená.
Predo mnou sa objavil démon s vejárom- môj najväčší problém. Rukou som sa zaprela do stromu a postavila som sa. Bola som bez zbrane...
Budem musieť počkať, kým zaútočí... a potom improvizovať... moje dýchanie bolo rýchle a tak trocha nepravidelné, nevládala som a bola som unavená. Už dva krát som mala krk podrezaný, takže som s tým mala dosť veľké problémy... Len som dúfala, že Daisuke nájde to čo hladá rýchlo...

Daisuke

Vymrštila jsi kunai, který se démonovi zabodl do hlavy, v tu chvíli já stlačil kámen a otevřel se jakýsi kamenný poklop. Na nic jsem nečekal "Aiko honem!" Zařval jsem na ni, aby rychle uhnula, jelikož po ní zrovna skočil ten s tim vějířem a doběhla do toho průchodu. Vytrhnul jsem tomu démoni z hlavy ten podivný kunai, kterým Aiko bojovala a zaběhl s ní do průchodu, při čemž jsem ho dalším spínačem uzavřel a démon s vějířem se k nám nemohl nijak dostat. Kráčeli jsme skrz dlouhou a temnou chodbu, při čemž já ti vrátil ten Minatův kunai. Najednou jsme uviděli světlo a když jsme vyšli tak už před náma stála vesnice, byla to Kumogakure. "Vítej v novém domově Aiko." Řekl jsem s úsměvem a chytl ji kolem boku a pak ji zase pustil, aby jsme mohli jít. (Pokračuj již v Kumogakure a přesuň si tam charakter.)