Čas, kdy všichni zaplatíme

Daisuke

Vyslechl jsem si vše co mi řekla a pak se podíval k nebi. Na nebi jsem uviděl svého starého senseie, který už je však po smrti. "Nezklamu vás sensei." Vzpomněl jsem si na svá poslední slova ke svému senseiovi. A ano nezklamu vás nikdy a Aiko pomohu v její pomstě. Pomyslel jsem si, ale to už jsem se díval na Aiko a dal ji ruku na rameno a podíval se ji přímo do očí. "Tak ti teda slibuji, že tě na tvých cestách budu vždy doprovázet." Řekl jsem ti a přitom jsem se na tebe usmíval s přivřenýma očima.

Aiko

Začervenala som sa a rýchlo sa pozrela iným smerom.
Ale... To isté ti teraz sľubujem aj ja... Aj ja ti chcem pomôcť... Vždy budem pri tebe stáť Daisuke-kun... povedala som rozhodne.
Od skúšok ma psychicky držala nad vodou len spomienka na teba... pozrela som na stuhu priviazanú na mojej ruke a bála som sa to povedať nahlas.
Dlžím ti toho veľmi veľa, toľko si toho pre mňa urobil... Aj keď to nieje ten hlavný dôvod prečo chcem byť s tebou... ´ttebayo... znovu som sa mu pozrela do očí a zostala už radšej ticho.

Daisuke

Najednou to v Hoře znova dost bouchlo a za náma se ozvaly hlasy, které řvaly "Támhle jsou! Nesmí utéct!" Rychle jsem se postavil, abych Aiko bránil, ale v dálce jsem viděl asi deset démonů, kteří byli vysocí, jako dospělí lidé, takže bylo jasné, že bych prohrál. Poté jsem se podíval přímo na Aiko a podal ji ruku, abych ji pomohl na nohy. "Musíme hodně rychle zmizet. Aktivuju něco co se ti nebude líbit a jakmile dorazíme k jakési skále, tak mi musíš dát kunaiem, jakože tubou částí velkou ránu do krku, abych omdlel a zmizel ten účinek, toho co teď udělám, aby jsme rychle zmizeli. Dobře?" Řekl jsem ti, při čemž jsem čekal na tvoji reakci.

Aiko

Pozrela som sa smerom kam Daisuke a naplnila ma zlosť ktorú som sa však snažila ovládať. Pozorne som počúvala Daisukeho a to, čo hovoril sa mi veľmi nepáčilo.
H-hai... vydala som trocha neisto zo seba a prikývla som.
Nah, dúfam že sa nám nič nestane... teda... nesmiem dovoliť aby sa niečo stalo Daisukemu, len kvôli mne...! zamračila som sa a čakala na Daisukeho čo urobí.

Daisuke

Najednou jsem se postavil z příma a čekal až si do ruky vezme ten kunai. Pustim tě zase ven, ale na oplátku musíš odnést Aiko tam k té skále a pak si mě klidně ovládej. Zabluffoval jsem a Rudý blesk ve mně mi věřil, takže se jen zasmál a následně k smíchu dodal. Fajn, pomůžu ti. Poté už mi zrudnuly konečky vlasů a lehce narudly i zbytky vlasů, po celém těle se mi objevily rudé pečetě a oči mi také zrudly. Od nohou mi vycházely malé rudé blesky a to samé i od zad. Na nic jsem nečekal a v rychlosti chytl Aiko a vzal ji do náruče, při čemž jsem běžel velkou ryhclostí skrz les. Byl jsem rychlejší než normálně a za mnou poletovaly rudé blesk z té rychlosti. Stromům jsem se vyhýbal vždy na poslední chvíli uplně přesně, čemuž se skoro nedalo uvěřit, že v té rychlosti vůbec dokáži.

Aiko

Vzala som do ruky Minatov kunai, keďže to bol jediný ktorý mi po boji zostal a ten som si aj najviac cenila.
Nechápavo som hľadela na to, čo sa s Daisukem dialo ale neriešila som to a nechala som ho nech ma vezme. Nejak som však cítila, že teraz to nieje Daisuke a opäť z neho vyžarovala tá divná chakra.
Rýchlosť ktorou sme šli bola pre mňa nepríjemná, oprela som si hlavu oňho a pevno zavrela oči.
Keď zastaneme musím urobiť čo mi povedal, aj keď je mi nepríjemné ho udrieť... myslela som na to čo mi povedal a bola plne odhodlaná to urobiť, lebo som tušila že ak by som to neurobila všetko by sa skončilo veľmi zle.

Daisuke

Cesta už byla víceméně klidná, takže jsme na místo určené doběhli poměrně rychle. Zastavil jsem se s tebou až u jakési skály, ale nepouštěl jsem tě ještě na nohy a ty jsi uslyšela můj smích, avšak né ten můj typicky, spíše takový démoní. "Ten blbec Daisuke tě má fakt rád. To by ho asi mohlo hodně mrzet, kdyby jsi umřela, že?" Řekl ti Rudý blesk, který se znovu jenom zasmál. Nech ji být ty blbče! Měli jsme snad dohodu ne?! V myšlenkách jsem křičel na Rudého bleska, ale ten mi nehodlal ani odpovědět.

Aiko

Zaťala som zuby a pokúsila som sa dostať sa na vlastné nohy.
Budem musieť skúsiť spraviť jedno alebo dve jutsu... dúfam že už mám viac chakry... zamračila som sa a ak sa mi podarilo sa dostať z Daisukeho rúk, spravila som pečať na Kage Bunshin a vytvorila klona ktorý sa objavil za Daisukem.
Kým ja som spravila ešte pre istotu pečať na kawarimi, klon sa riadil Daisukeho príkazom, kunai si na prste otočil naopak a udrel Daisukeho do krku.
Prosím nech to vyjde... nechcem prísť aj o teba...

Daisuke

"Co to děláš ty mrcho?!" Zařval naštvaně Rudý blesk, když tě viděl, jak jsi udělala pečeť. Jenže než něco zkusil udělat, tak dostal ránu do hlavy ze zadu a skácel se k zemi v bezvědomí. Ta mrcha mě podvedla! Počkej Daisuke, až se dostanu zase ven, tak už ti tělo nikdy nevrátim! Řval na mě Rudý blesk v mysli, ale já jsem to ignoroval, jelikož jsem se právě na zemi začal probouzet a rudé pečetě i veškerá rudá barva začala mizet. "Povedlo se ti to, Aiko. Díky moc." Řekl jsem ti unaveně.

Aiko

Keď som videla, že je to už v poriadku vydýchla som si a klon zmizol.
Kunai som pustila z ruky takže padol na zem a ja sama som si klakla k Daisukemu.
Aby bolo jasné, už nikdy ťa nechcem udrieť ak to nebude nutné ako teraz, dattebayo... pousmiala som sa a pozrela sa naňho.
Radšej sa nebudem pýtať čo to bolo, na to bude ešte snáď čas neskôr... zamyslene som sa poškriabala na temene hlavy.
Čo teraz, Daisuke...? spýtala som sa trocha nesmelo a potichu.

Ichiro

Hm .. podivil jsem se jak vstřebal můj raiton .. Nějaký Raitonový štít ?? .. řekl jsem si překvapeně a to už byl zamnou a snažil se mě chytit pod krkem to jsem měl už ,ale připravenou moji druhou ruku na obranu ... Nestihnu vytáhnout katanu .. pomyslel jsem se a rychlým a podlým utokem jsem zautočil do zadu přímo loktem zpod pláště tudíž pokud si nevšiml ,že tam mam ruku když byl předemnou tak oní nemohl vedět ani ,když byl zamnou ... byly jsme skoro stejně vysocí a svým loktem jsem mířil do spodního trojuhelníku (toje ten nad pupíkem , jelikoz jsou 2) .. to by mohlo zaručit to ,že bude na pár vteřin mimo a já bych toho využil a z otočky bych poněm zase sekl s nabitím raitonem .. Ted to musí vijít

Daisuke

Chtěl jsem ti odpovědět, ale v tu chvíli jsem dostal hroznou křeč do břicha a spadl jsem k zemi, při čemž jsem se svíral v bolestech. Najednou však z ničeho nic přešla bolest do hlavy a já se za ní na zemi chytnul. "Ááááh! Sakra!" Řval jsem bolestí. Takhle to dopadne vždy když mě budeš chtít obelstit, Daisuke. Ozval se mi v hlavě Rudý blesk, který byl zřejmě dost naštvaný. Najednou začala však bolest ustupovat a já z hluboka vydechoval a vyplivnul jsem na zem krev.

Shini

Už jsi cítil, že jsi ho trošku trefil, ale najendou jako kdyby jsi praštil do prázdna a tvůj útok jen promáchl černý dým. Najednou jsem zase stál na tom svém předchozím místě. "Hele nemám důvod začínat další spor. Vim, že jsi sem nepřišel uplně sám, jelikož mám oči všude, takže momentálně vim, že tvůj parťák, ten menší bělovlásek s tou holkou čekají u té velké skály a kolem je asi 10 démonů, kteří čekají na můj povel útoku. A dále ti mohu říct, že ten bělovlásek z ničeho nic spadl k zemi v křečích, jako kdyby ho napdal samotný bijuu, ale není to jinchuuriki." Řekl jsem ti tiše a tobě došlo, že asi nejsem ten typ, který jen útočí, ale spíše takový ten typ svině, který dělá podlé věci, aby nikdy neprohrál.

Aiko

Bolo mi hrozne nepríjemné vidieť Daisukeho ako trpí... Vôbec som netušila čo mu je a nevedela som, ako mu pomôcť...
Celá som sa triasla a jednou rukou chytila Daisukeho za rameno.
Daisuke-kun, prosím povedz mi čo mám urobiť... vzlykla som a do očí sa mi opäť nahrnuli slzy.
Ach prečo si pre mňa chodil... Možno by si bol teraz úplne v poriadku niekde v Kumogakure... A s tvojím dedkom, ktorý teraz riskuje život v Hore...

Ichiro

Ta rychlost ? ... Klony ?? .. probýhala mi strategie a analyzování v mysli a to už mě přerušil svýmy řečmi .. DAISUKE ... vykřikl jsem ve svém nitru překvapeně ,ale na venek nebylo nic znát ,ani jsme se nezachvěl .... Rudy blesk .. řekl jsem pro sebe potichu ,ale citlive ucho to mohlo uslyšet ... měl jsem horkou tvář ,která se mísila s potem od ostrých žhavých plamenů kolem nás a to mě dělalo ještě víc odhodlaným ... ustoupil jsem o krok do zadu a pomalu jsem zasouval svůji katanu ... Daisuke .. omlouvám se ti ... řekl jsem ... Našel jsem tě ... zapečetil si předemnou kyuubiho ... řekni mi ... Proč jsi to udělal ... Shini , Syne Jashinův .... Jeto pro Akatsuki ??.. poslední slovo jsem vyslovil rychleji než jsem si to promyslel ...

Daisuke

Chvíli jsem nereagoval a jen hloupě koukal do zemně, při čemž jsem zhluboka vydechoval. Vypadalo to jakobych s něčim uvnitř sebe silně bojoval. A také to tak bylo, vedl jsem boj proti Rudému blesku, který mě trestal za to, jak jsem ho s Aiko podvedl. Avšak tenhle menší boj jsem vyhrál. Unaveně jsem se podíval na Aiko a pak se převalil na zem z boku a následně si sedl na zem. Koukal jsem přímo na Aiko, bolest mi nedovolovala se usmívat, ale menší náznak úsměvu jsem na tváři však měl. Aiko to mohla spoznat, takže ji blesku rychle došlo, že už jsem docela v pořádku. "Jsem rád, že tě zase vidím Aiko." Řekl jsem ji tiše.

Shini

Co si to říkal pro sebe? Rudý pes nebo co? Vrtalo mi hlavou a já jen kroutil prsty. Pak se zmínil o tom, že je Kyuubi pro Akatsuki a já se začal šíleně smát. "Akatsuki? Myslíš si snad, že my démoni pracujeme pro Akatsuki? To se šíleně pleteš, jelikož to Akatsuki pracuje pro nás, protože šéf Akatsuki něco Jashinovi dluží. Kyuubiho jsem zapečetil, jelikož to bude dar na přivítanou Jashina." Řekl jsem ti popravdě a pak dal prsty do pečetě, kteoru jsi předtim neviděl. "Takže mi nepůjdeš z cesty?" Zeptal jsem se tiše, až trochu temně.

Aiko

Okamžite som si k nemu kľakla a objala ho.
Snažila som sa zadržať slzy, keďže už vyzeral byť v poriadku, ale proste to nešlo.
Nemal si pre mňa chodiť, Daisuke-kun... Prepáč za všetko čím musíš kvôli mne prejsť... povedala som potichu a ďalej som už radšej len mlčala.
Niekedy mám pocit že za všetko zlé môžem naozaj len ja...

Ichiro Shiritsu

Pokud ho chytím ,či se mu pokusím odejmout Kyuubiho ... bude to pro mě velká výhoda ... řekl jsem a pak složil tu pečet a to jsem zbystřil .. Ne .. řekl jsem odhodlaně a kolem mě zavířil prach a já vytasil svoji katanu ... Připrav se ... řekl jsem si v duchu .. Pokud udělá něco rychleho tak se mu musím vyhnout .. musím mu dovolit podcenit naší rychlost .. říkal jsem si a bedlivě jsem ho sledoval

Daisuke

Pousmál jsem se a chytl ji za ramenou a pak ji druhou rukou utřel slzy pod očima. "Buď v klidu Aiko. Já jsem za tebou šel dobrovolně a to, že tu bude taková bitva nikdo nemohl tušit. A jsem rád, že jsem sem pro tebe přišel a kdybych si měl vybrat znovu, tak si znovu vyberu cestu za tebou, tomu věř." Řekl jsem ti upřímně a pak se zahleděl do temných lesů, jelikož byla noc. V té vesnici již zemřelo mnoho ninjů, tak tam nezemři i ty, dědo. Pomyslel jsem si.

Shini

Když mi řekl, že ne, tak jsem jen kývnul hlavou a tiše dodal. "Jak chceš." Poté už jsem roztáhl ruce a tim přerušil tu pečeť. Najednou se kolem nás začal točit vítr a začal mi brát černý dým kolem mě. Najednou jsme se uzavřeli oba do jakési černého kruhu, který tvořil rychle se točící černý dým. Kruh z černého dýmu byl velký tak 20 metrů, takže nic velkého. Nahoře se uzavřel, aby nebylo úniku do stran ani nahoru a v tom jsem se dýmu dotkl a najendou ním začaly proudit modré blesky. "Vítej v mé nejsilnější technice. Asi se ptáš z jakého důvodu jsem ji použil, ale odpověď je naprosto jednoduchá. Chci tě zabít co nejrychleji a je to technika, kterou když někdo vidí, tak pak zemře. Jmenuje se Kokushibyō, nebo-li Černá smrt." Řekl jsem a najednou mě černý dým vcucl a ty sis nevšiml kde jsem. Jenže v tom mě dým vyhodil za tebou a já měl ruku obalenou blesky, při čemž jsem ti zezadu mířil přímo na srdce.

Ichiro Shiritsu

Hm ... zabrbral jsem si pod vousy ... Raiton .. řekl jsem překvapeně jako kdybych to slovo poprvé řekl uslyšel jsem svého protivníka zasebou a jako dravec jsem se okamžitě po noze otočil a podel dlaně se mi vířil rudý blesk a tím jsem chtěl vyblokovat jeho ránu což by mělo být jednoduché avšak neznal jsem jeho schopnosti a ve druhé ruce jsem rychle prohodil meč a chtěl jsem ho zášitou uhodit do hlavy což by mohlo způsobyt dezorientaci a dalo by mi to čas uskočit a vyhnout se.... byl jsem dost rychlý až moc překvapivě ,jelikož jsem se ve zlomku vteřiny dokázal rychle otočit a vyblokovat utok .. pro mě to byl můj styl boje .. Obratnost , rychlost v tom jsem strašně vynikal a nikdy jsem nenašel soupeře v rychlosti sobě rovného ,avšak netušil jsem co on má za schopnosti a proto jsem si to pojistil tou zášitou po předpokladu že se bude soustředít na moje srdce

Shini

Tak teď začne sranda. Pomyslel jsme si ve chvíli, kdy mě zase vcucnul černý dým a já se tak vyhnul jeho útokům a on si ani nevšiml, že jsem zmizel. Najednou však uslyšel stejný zvuk opět za jeho zády, ale když se otočil, tak jsem tam nebyl a místo toho na něj letělo elektrické kopí z vrchu. Letělo ve stejnou chvíli, ve kterou se vlastně otáčel, takže by to neměl moc postřehnout. Je dobré, že nikdo z mých protivníků, nikdy nepřišel na tak jednoduché slabiny tohoto elektrického víru a přitom je to tak jednoduché. Pomyslel jsem si, mezitím co jsem lítal v černém oblaku.

Ichiro Shiritsu

Sakra .. prohlásil jsem a cuknul jsem opět za sebe v ruce jsem měl stále rudý blesk nevšiml jsem si kopí a už to vypadalo že mi to probodne celé rameno s tělem ,ale stalo se něco zajímavého když kopí letělo k rameni a bylo asi 10 centimetrů nad ním tudíž skoro v rameni tak se lehce zajiskřilo a já zničeho nic na tu nejposlednější chvíli uhnul což bylo něco neuvěřitelného ... Kurva .. řekl jsem pro sebe se zaleknutím a sledoval Raitonové kopí jako ,kdybych si ani neuvědomoval ,že jsem se tomu vyhnul .. a pak jsem se rozhlídnul kolem .. Bude tu někde schovanej ... řekl jsem si .. Jeto kouř .. nemůže bejt v podzemí .. řekl jsem .. pokud tam nemá barieru .. musím to skusit probourat .. řekl jsem si takticky a kleknul jsem si ... Kage Bunshin no jutsu ... řekl jsem si potichu a kolem mě se oběvili 2 klony a já upustil kouřovou bombu ... všude se rozlehl můj bílí kouř a najednou jsme se všichni 3 vedle sebe rozeběhly jedním směrem všichni vypadalo totožně

Shini

Létal jsem v tom dýmu aniž by si mě mohl všimnout a najednou se jen tak tak vyhnul tomu bleskovému kopí, což ve mně trošku cuklo, jelikož to bylo fakt zvláštní. Jakoby kolem sebe měl nějakou raitonovou bariéru nebo co to je. Pomyslel jsem si. Avšak neví, že jsem imunní proti obyčejnému Raitonu. Znovu jsem si pomyslel, ale to už naběhl s klony do dýmu. Klony to zníčilo, jelikož tudy proudil silně raiton, ale pravého Ichira to jen pálilo a dělalo mu to raný na těle. Najednou však ucítil, jak do něj něco nalétlo a znovu jsme se dostali doprostřed kouře a když se podíval, tak si všiml, že jsem ho sejmul já. Jakoby mi zablokoval proudění a já do něj nalítnul. Stál jsem teď naproti němu a čekal až se zvedne. Byl pěkně pořezaný kvůli raitonu v tom kouři. "Timhle jsi podepsal rozsudek smrti toho kluka a té holky."

Daisuke

Rozhlížel jsem se kolem a pak se pomalu postavil a následně rozešel k té skále. Začal jsem nahmatávat kolem skály něco, něco jako nějaký tajný spínač a Aiko si toho mohla všimnout. Jenže v tu chvíli uslyšela i jakési zakřupání větví v lese.

Ichiro Shiritsu

Mám ho ... ted jenom musím prorazit jeho trumf ... řekl jsem si už jenom proto ,že když jsem se snažil utect tak se namě pořádně zaměřil a ukázal se .. take posunul souboj na větší urověn ... Daisuke .. řekl jsem pro seb zranitelně ... a sevřel jsem si svoji zbran v ruce ... neustálě mě zranoval raiton .. pokud tu ještě zustanu pár minut budemít velkou výhodu .. jeto snad tak přibližně 15 metrů ... řekl jsem si a rozhlížel jsem se kolem ... Sakra člověče jsem nejrychlejší široko daleko .. tendle se mi ensmí rovnat .. řekl jsem si a vyzívavě jsem se kouknul na svého protivníka .. Jeto jenom 15 metrů .. toje během 2 vteřin ... řekl jsem si s jistotou a zaujmul bojový postoj ... Najednou viděl jak je kolem mě rudý povlak ... udělal jsem krok dopředu .. přetočil jsem se a mezitím jsem do ruky nakoncentroval rudý blesk a vystaroval jsem směrem dopředu tudíž dál od něj ... byl jsem rychlej jako střela a zamnou byla rudá čára chakry hodlal jsem během pár vteřin dojít na konec bariery a udeřit s rudou raitonovou koulý do země abych jí proboural a já vyklouzl ven .. avšak měl jsem i v zásobě ,že kdyby se mě pokusil zastavit tak něněj zautočím Rudým bleskem ve formě rotující placaté koule ,kterou bych naněj hodil ... byl to velice vyčerpávající okamžik během pár vteřin jsem musel ze sebe vydat ohromné množství chakry což se namě jistě poznamena .. ale tím jsem se ted neabíval

Aiko

Postavila som sa a udivene pozrela na Daisukeho.
Čo to robí...? nadvihla som jedno obočie a vykročila smerom k nemu ale to som započula ten zvuk a prudko som sa otočila smerom odkiaľ vyšiel.
Popri tom som z puzdra opäť vytiahla Minatov kunai, jedinú zbraň čo som teraz mala. Netušila som čo to bolo a dúfala som, že to počul aj Daisuke.

Shini

Stál jsem proti němu a všiml si, jak se kolem něj začaly točit rudé blesky a už od pohledu bylo vidět, že chce udělat něco hodně silného. Rudý blesky? To se mi moc nelíbí. Tohle vidim prvně v životě. To je nějaká silnější odrůda Raitonu? Ačkoliv jsem imunní vůči raitonu, tak tohle by mohl být problém. Musim jednat rychle. Už zná slabinu téhle techniky a je prvním člověkem, který to zjistil, tudíž úkol je jasný. Pomyslel jsem si a v tu chvíli jsem pozvedl hlavu a podíval se přímo na tebe. Musí zemřít. Najednou jsi se rozeběhl obří rychlostí s tim, že prorazíš dým. Myslí si, že je rychlej, ale já jsem na téhle planetě o několik set let déle než on, takže ikdyž mé kosti byly nedávno znovu probuzeny, tak jsem pořád dost rychlej. Proběhlo mi hlavou a v tu chvíli jsem se postavil přímo proti němu a najednou do mě narazil, při čemž se černý dým rozletěl na nás a uplně nás obalil, při čemž jsi ucítil obří rychlost až tě z toho rozbolely svaly. Najednou jsi se objevil na jakémsi útesu a všude pršelo, při čemž pod útesem bylo rozbouřené moře. Z dálky jsi viděl kouř, který stoupal k nebesům z dálky a došlo ti, že jde o zničenou Konohu z dálky. "Tak jsi ten přesun přežil." Řekl jsem ti a pomalu ktobě přicházel, všiml sis, že kolem sebe už nemám tolik černého kouře. "Asi možná i víš co tohle bylo. Je to něco jako Hiraishin, s tim, že je tohle rychlejší, ale nebezpečnější, takže by přesun mohl i někoho zabít. Z toho důvodu to mohu provést jednou za dlouhý čas. Měl jsi čest tuhle techniku zažít" Řekl jsem ti s klidem, ale poznal jsi z mého tonu v hlase, že mě to unavilo.

Daisuke

Já jsem však žádné zvuky neslyšel, jelikož jsem byl uplně zaneprázdněn hledánim tajného vstupu. Avšak jsem uslyšel jak Aiko vytáhla kunai. Aiko? Pomyslel jsem si a s touto myšlenkou se otočil a najednou k nám z lesa došlo 5 jakýchsi osob, které vypadaly na chuuniny, akorát bylo již odpohledu poznat, že jde o další démony. "Aiko pojď ke mně." Řekl jsem, aby jsme byli co nejblíže k sobě a mohli se bránit. Také jsem však věděl, že nemohu povolat Rudého bleska, jelikož už by mě ovládl, ale zase nemám dost chakry, abych je porazil bez něj. Musel jsem doufat, že to s Aiko nějak zvládneme. "Ha ha! Poslal nás Shini, podle všeho bojuje s nějakym dědou a ptý chce zabít vás i jeho." Řekl jeden z nich a já sebou cukl dozadu. Dědo! Pomyslel jsem si a v žilách mi začala proudit agresivita.