Čas, kdy všichni zaplatíme

Aiko

Kamene zničili moje klony a nakoniec zasiahli aj mňa. V tej chvíli som sa premenila na poleno a v oblaku dymu som zmizla.
Bola som za jednou z ešte nezničených budov a pomaly som prestávala dúfať, že bude možné obrániť Horu.
Napadalo ma veľa rôznych vecí čo mám urobiť, medzi nimi aj útek.
Nie... nesmiem opustiť moju dedinu... prišla som o Konohu, prečo teraz toto?! z očí mi vyhŕkol prúd sĺz a mňa opustila všetka nádej. Postavila som sa zo zeme.
Chcela som ťa ešte raz stretnúť, Daisuke povzdychla som sklamane a pozrela sa na stuhu.
Zavrela som oči, pretrela si ich a pozrela som sa spoza budovy.
Musím bojovať... až do konca....

Aiko -> ratři v jednom se pousmáli. V tu chvíli se otočil přímo na tebe a sledoval tě svými temnými oči, ve kterých jsi mohla vidět jen bolest a nenávist, co jiného by taky mohl mít démon v očích. Najednou už však začal skládat pečetě, které najednou doskládal, při čemž se na tebe rozeběhl a pak udělal na zemi kotrmelec, při čemž se dotkl země a najednou budova vedle tebe vybuchla.

Aiko

Snažila som sa čo najrýchlejšie odskočiť ale aj tak ma zasiahol tlak z výbuchu.
Znova som skončila na zemi a zlostne som do nej treskla päsťou. Postavila som sa, ale musela som sa oprieť o stĺp. Teda- na prvý pohľad to bol už len stĺp. Predtým to bola stena domu, ktorý pravdepodobne tiež zdemolovali títo šmejdi.
Napumpovalo ma to zlosťou ktorú som už nevedela znášať a opäť som hlasno vykríkla.
Otočila som sa smerom na bratov, prestala som vnímať všetko okrem nich a moja myseľ bola zatemnená túžbou po pomste.
Skapte ! rozbehla som sa bezhlavo na nich a počas behu som hádzala shurikeny.

Aiko -> Osoba se tomu vyhýbala, nicméně se ji jeden shuriken zasekl do pravého stehna a on zařavl s tim, že si shuriken vytáhl a počkal až budeš co nejblíže, při čemž pak shuriken hodil přímo na tvoji nohu, jelikož tě chtěl zbavit možnosti běhu, aby si tě pak mohl vychutnat. Shuriken měl jít někam na pravé stehno.

Aiko

Vyskočila som, takže sa mi shuriken zabodol do nohy tesne pod kolenom.
Tým som sa však nenechala zastaviť a bolesť som sa pokúsila odignorovať, aj keď úplne to nešlo a spomalila som. rozbehla som sa do strany, zistila som, že mi došli shurikeny.
Posledné čo mi zostalo bol Minatov kunai a ihly na posledný útok.
POkrútila som hlavou.
Nemám šancu... pochytila ma beznádej ale nedala som to na sebe vidieť a bežala som okolo neho.
Poskladala som pečate, vytvorila dva klony ktoré sa tiež rozmestnili okolo neho a neustále sme boli v pohybe.
Vytiahli sme ihlice a vrhli ich po nepriateľovi. Moja chakra však dochádzala a klony krátko potom zmizli.

Aiko -> V tu chvíli muž poskládal několik pečetí a kolem něj se zvedly kamenné zdi, které odrazily ty jehly a následně stěny spadly a donutily Aiko uskočit dozadu. V tu chvíli se muž podíval přímo na ní a uviděl v ní únavu, protože ji docházela chakru. Když v tu samou chvíli se ozval obří výbuch a v dálce se ozval další výkřik, což když se Aiko podívala, tak uviděla Kyuubiho v celé své parádě, uplně ji došlo, že s Horou je konec. Když v tom se přímo před Aiko objevil ten chlap a hodlal ji dát ze shora ránu do obličeje.



Daisuke

Běžel jsem hrozně rychle a volání svého dědy naprosto ignoroval. Když v tom se ozval obří výkřik a já v dálce uviděl Kyuubiho, který začal devastovat celou vesnici. Aiko! Pomyslel jsem se a pomocí Shushin no jutsu se přemístil o kus dál, při čemž děda si za mnou všiml rudých blesků. Když v tom jsem uviděl, jak nějaký muž chce dát obří ránu Aiko do obličeje. Ty šmejde. Pomyslel jsem si a najednou Aiko před obličejem zamávala rudá stuha na černé kataně a chlap mohutně zařval bolestí, jelikož udeřil přímo pěstí do mého ostří katany a tim si pořádně naštípnul ruku. "Přišel jsem si pro tebe Aiko a tenhle chlap udělal tu největší chybu, že na tebe zaútočil. Teď za to pěkně zaplatí, tomu věř." Řekl jsem a rozeběhl se na toho chlápka, při čemž jsem za běhu vytáhl ze štítu druhou katanu a mé bílé vlasy uplně zrudnuly a katany rudě zajiskřily.

Aiko

Vo chvíli ako som uvidela Kyuubiho vyprchala zo mňa všetka nádej. Úplne som oslabla, nemala som chakru.
Podlomili sa mi kolená a spadla som na zem. Odrazu mi bolo všetko jedno, hľadela som na chlapa ktorý mi mal dať poslednú ranu a po tvári mi stekali slzy. Počula som niekoho prichádzať... Nejak som vycítila že je to Daisuke a červená stuha ktorú som zazrela, mi to potvrdila. Keď stál predomnou neveriacky som pootvorila ústa.
Daisuke...? chcela som vyskočiť na nohy no nevládala som. Videla som, že sa s ním niečo deje, no netušila som čo.
Nesmiem ťa s ním nechať bojovať samého... Ach Daisuke.... pozerala som sa smerom k Daisukemu a chlapovi, vedela som že Dai je nesmierne silný, ale bol tu ešte Kyuubi... z Daisukeho vlastne tiež vyžarovala zvláštna chakra, akoby z démona ale nechápala som to...
Chytila som si stuhu priviazanú na ruke ale popri tom som z neho nespúšťala oči. Vedela som že záchrana Hory je nemožná, keby tu nebol Daisuke tak by som sa už psychicky zrútila... ale on prišiel... prišiel si pre mňa...

Ichiro

Před Aiko proletěla rudá záře a přední se zjevil starší muž ,který měl od pohledu co si stejního měl rudé vlasy a oči .. vypadal tak nějak jako daisuke ale byl mnohem starší a měl dlouhé vlasy až do středu zad a také 2 katany na boku ,které měly stejnou stuhu jako ty Daisukeho akorád byly z konce zauzlované ... Aiko-chan ? .. řekl jsem přijemněji a podal jsem jí ruku k tomu ,aby se mohla zvednout popřípadě jí pokud je vážně zraněná vzít do náruče nechal jsem daisukeho at si to sním spočíta jelikož to byla jeho práce

Daisuke

Muž proti mně si držel pěst a zle na mě hleděl. Bylo mi jasné, že jsem ho timhle naštval, ale nemohl jsem moc přemýšlet, ale jednat, jelikož kvůli Kyuubimu nás tlačil čas. V tu chvíli jsem vyskočil a hodlal muže seknout ze shora, ale on se vyhnul a v zápětí se na mě rozeběhl, při čemž se jakoby za běhu rozdvojil, což jsem nepochopil a jednoho jsem dokázal bodnout do boku, ale jen trošku a druhý mě zápěstím chytl za krk a strhnul mě k zemi. Netrvalo dlouho a oba už se znovu zformovali do jednoho a hodlali do mě kopnout. Nečekal jsem a poskládal pečetě, při čemž jsem na něj namířil prstem a "Raiton: Shoushishu no jutsu" Rudým paprskem jsem mu prostřelil nohu a následně se zvedl ze země.

Aiko

Prekvapene som pozrela na muža ktorý mi podával ruku. Netušila som, kto to je, ale prišiel s Daisukem a tak som mu dôverovala. Chytila som mu ruku a pokúsila sa vstať, to sa mi aj podarilo ale musela som sa ho ďalej držať aby som znovu nespadla.
Nepýtala som sa, čo je zač. Vlastne mi to bolo hneď jasné, keďže sa tak podobal na Daisukeho. Pozrela som sa smerom k nemu.
Daisuke... Nemôžem ho nechať bojovať namiesto mňa...!!! zavrčala som zlostne a sršala zo mňa nenávisť k tím, čo zničili Horu.

Ichiro

Pevněji jsem jí stiskl ruku ,ale ne tak aby jí to bolelo ,ale aby jí to dodalo nákou naději či zahnalo strach jako ,že někdo zaní stojí ... Neboj se ... Ted se do toho Daisukemu nemůžeme plést .. řekl jsem vážněji ,ale hodnějším hlasem ... Měla by sis odpočinout ... řekl jsem starostlivě ... Hora je ztracená budu tu muset udělat menší průzkům a všechno budu muset zaslat na ustředí do kumo ,aby se dozveděly co se děje a rozeslalo se to do vesnic .. řekl jsem vážně a pak jsem se jí podíval do očí .. potřeboval bych nějaké informace co se tu dělo či co jsou zač .. prosím Aiko-chan .. zeptal jsem se jí vlídně a s usměvem potřeboval jsem ,aby ted namě zareagovala a aby mi ted všchno popsala a aby se hlavně ted nehodlala pomoc Daisukemu

Aiko

Tvár som mala celú mokrú od sĺz, zatvorila som oči a prikývla. Síce som nechcela nechať Daisukeho bojovať samého, ale uvedomovala som si aj, že by som toho veľa nezmohla a iba by som mu zavadzala. Pozrela som na Ichira.
No... Myslím že ich je viac než len títo dvaja... Aj to je dôvod prečo nechcem aby bojoval... povzdychla som si a kútikom oka sa neustále pozerala ako je na tom Daisuke.
...v Hore sa len odrazu ozvali poplašné zvony a boli tu... bojovala som s týmito dvoma, vôbec neviem čo je s ostatnými... znovu sa mi spustil ďalší prúd sĺz.
Som neschopná... Už zasa som to pokazila... pozrela som späť na Ihcira.
... ale... myslím že sú z Akatsuki... vzlykla som. Bola to jediná organozácia o ktorej som vedela, že by mala záujem Horu zničiť... A vypustený Kyuubi ma v tom ešte viac presvedčil.

Daisuke

V tu chvíli se na mě muž rozeběhl, jelikož jsem byl na zemi a snažil se mě praštit, ale to už jsem se zapřel rukama dozadu a pozvedl nohy, tak že jsem na ně nabral toho chlapa a přehodil ho přes sebe za záda a džel katanu ve vzduchu, tak že jsem ho s ní kuchnul do břicha a následně se odkutálel pryč. Postavil jsem se zpět na nohy a díval se na chlápka, který se pomalu začal zvedat. Nemohl se na mě už rozeběhnout, takže znovu padl na kolena. Chtěl jsem říct, aby ho Aiko zabila, ale v tom po mně vyletěl kamenný bodák, kterému jsem se jen tak vyhnul a následně se pomocí Shushinu objevil vedle muže, kterému jsem probodl srdce. Poté jsem zastrčil katany do štítu a otočil se směrem k Aiko.

Ichiro

Akatsuki ? .. Ta by ,ale neutočila jenom tak s takovoudle armádou .. nebo je snad něco jinak ? .. řekl jsem si a mile jsme s ekouknul na Aiko ..Dobře děkuju .. řekl jsem mile a utřel jsem jí slzy a pak se blížil Daisuke .. Daisuke vem Aiko do bezpečí musím zjistit trochu víc a pak se hned uvidíme .. řekl jsem mu vážně a pak jsem se naněj ostře kouknul takovým smrtelné vážným pohledem .. Utečte dál od Hory a pokud se do setmění neoběvím tak utečte na hranice k těm kamenům ... pokud se neoběvím do dalšího dne .. pak se pokuste dostat zpátky do Kumogakure věř mi ,že cestu poznáš .. já musím informovat kageho .. řekl jsem mu smrtelně vážně a pak jsem pustil Aičinu(Promin jeslti sklonuju špatně) ruku a otočil jsem se prošel jsme kolem Daisukeho .. Bež .. řekl jsem s pobídnutím a pak jsem vystartoval a zmyzel jsem mezi kouřem v Horagakure v hořících troskách .... Musím toho zjistit víc

Aiko

Keď sa Ichiro stratil v dyme, pozrela som na Daisukeho. Tak veľmi som túžila po tejto chvíli, ale nechcela som ju za takýchto okolností.
Daisuke-kun... povedala som potichu a pretrela si oči. Pozrela som sa do zeme.
Prepáč... nechcela som aby sme sa znovu stretli práve takto... Ale ďakujem ti... keby si sa tu teraz neobjavil, nestretli by sme sa už asi nikdy...
...aj keď by som si to vlastne zaslúžila...

Daisuke

Mé vlasy opět zbělaly a já kývnul na svého dědu, při čemž jsem si zkontroloval pravou ruku, jestli mám dobře přichycené obvazy. Ale pak už jsem přešel k Aiko, při čemž se mi na krku houpal přívěsek ve znaku Konohy, který mi kdysi Aiko dala. Ale v tom se nějak rozmluvila a já se pousmál. "Mlč nebo to zkazíš." Řekl jsem ji mile a pak ji objal, chvíli jsem ji takhle držel, ale pak jsem se podíval do strany, odkud se blížili další démoni. Na nic jsem nečekal a v rychlsoti si klekl a chytl Aiko jednou rukou za nohy a druhou ji držel u zad a následně jsem se zvedl, takže jsem teď držel Aiko v náručí. "Musíme zmizet." Řekl jsem a pomocí Shushinu se přenesl pryč a pak se rozeběhl pryč z vesnice.

Ichiro -> Najednou jsi však uviděl, jak Kyuubi z ničeho nic jen tak zmizel. Jakoby ho někdo během chvíle zapečetil a z ulice, odkud přicházela jakási rudá záře od zapečetí najednou vyšel jakýsi zahalený muž, který v pravé ruce držel medailon, který rudě zářil a tobě došlo, že v něm je zapečetěný Kyuubi. "Eh, koho nám to sem zase čerti nesou?" Ozvalo se od černě zahalené osoby a došlo ti, že jde o muže.

Ichiro

Ehm ... vydal jsem ze sebe překvapeně a jedna ruka sjela k rukojeti od katany .... Ichiro Shiritsu ... řekl jsem jenom krátce .. Rád bych poznal muže co tu způsobil chaos .. řekl jsem odhodlaně a čestně jako kdybych se postavil proti novému nepřítely

Aiko

Daisuke ku mne podišiel a ja som si všimla prívesok ktorý som mu dala.
Takže ho ešte stále má... a nosí ho na krku... konečne sa mi na tvári objavil aspoň menší úsmev. Rýchlo som stíchla a tiež ho objala. Vtom ma však chytil do náručia a ja som sa k nemu pritiskla ešte viac.
Počkaj, Daisuke-kun! Kto bol vlastne ten muž čo s tebou prišiel...? spýtala som sa kým sme bežali preč a pozrela sa smerom k dedine... Bol to hrozný pocit, zase som sklamala ...

Shini

Pousmál jsem se. "Jmenuji se Shini a jsem syn Jashinův. To já jsem zničil Horu a zapečetil Kyuubiho." Řekl jsem a vzápětí si sundal černou kapucu a ve vzduchu zavlály mé bílé vlasy.
http://fc04.deviantart.net/fs70/f/2010/158/4/f/Dark_Romance_by_Kazuo_Sama.jpg
"Fajn, poznal jsi mě a teď odejdi, dávám ti možnost odchodu, jen protože už nemám náladu na další zabíjení." Řekl jsem a odcházel pryč, při čemž jsem procházel kolem něj.

Daisuke

Na tváři jsem měl za běhu klidný výraz, ikdyž jsem měl neuvěřitelnou chuť zapojit se do boje, ale teď bylo důležitější odnést Aiko do bezpečí. Jenže to už se mě zeptala kdo to se mnou přišel a já se na ní za běhu podíval. "To býl můj děda." Řekl jsem ti a v tu chvíli se těsně vyhnul jakémusi stromu, který zrovna padal na zem, jelikož démoni zapálili i okolní les. Bylo to jako pohled na smrt, všechno bylo zničené a celá Hora hořela. Běželi jsme ještě chvíli a pak jsme se zastavili někde v lese a já tě položil na zem, při čemž jsem ti opřel hlavu o strom. "Co tě bolí Aiko?" Zeptal jsem se tě a vytáhl si zbytek obvazu.

Ichiro

Syn Jashina ?! .. vydal jsem si pro sebe zděšeně a pevně jsem stiskl rukojet a po celé ruce se mi oběvila černá kérka ,která najednou vyletěla ven zpod mých oblečení a ten ignoust se z formoval do orla ,který byl v mžiku pryč ... Nenechá projít muže co zničí celou vesnici a ukradně něco co mu nepatří řekl jsem hrdě a jak kolem mě procházel tak jsem tou pevně chycenou katanou seknul pro němu na čepely byl lehký povlak modré rudé chakry tudíž to znamenalo že uder bude mnohem silnější .. druou rukou jsem sjel před břicho jelikož jsem čekal ,že to vykreje či uhne takže proti utok byl jasný pro případ bych mohl okamžitě vytasit i druhou katanu

Aiko

Pozrela som na neho a trocha som si vyčítala, že tam teraz musí byť asi jediný jeho príbuzný.
No... Nič hrozné to nieje, mala som zabodnutý shuriken v nohe a pár krát vedľa mňa vybuchla budova... takže nemám až také vážne zranenia... Najradšej by som sa tam vrátila a bojovala ale nemám ani trocha chakry... sklonila som hlavu a zošuchla si topánku z nohy. Pár centimetrov pod kolenom som mala docela veľkú reznú ranu ktorá aj dosť krvácala ale ja som si z toho nič nerobila. Myslela som na všetkých ktorý tam v Hore bojujú a aj na tých, ktorý už dobojovali...

Shini

Pousmál jsem se ve chvíli kdy na mě zaútočil zraitonizovaným mečem a jen natáhl ruku, do které jsem uplně v klidu chytl jeho katanu, při čemž blesky na kataně se do mě vstřebaly a nic to se mnou neudělalo. Poté jsem se proměnil v černý oblak a objevil se vedle tebe na druhé straně, při čemž jsem se tě z překvapení snažil chytit pod krkem, což by nemělo být zase tak moc složité. Následně až bych tě chytil, tak bych tě silně zarazil do země a uskočil dozadu.

Daisuke

Na nic jsem nečekal a jednou rukou ji sáhl na nohu, což pro ní mohlo být jak příjemné tak i nepříjemné. Následně jsem ji tu její nohu položil na mé stehno, jelikož už jsem taky seděl a přiložil ji na ránu vatu, kterou jsem obvázal obvazem a pak se na tebe podíval. "Snad to už bude lepší Aiko." Řekl jsem ti a pousmál se na tebe, při čemž jsem ti svoji rukou odhrnul vlasy z tvé tváře.

Aiko

Noha ma dosť zabolela ale zaťala som zuby a bolesť som sa snažila ignorovať. Pozrela som na Daisukeho.
Nie Daisuke-kun... Nič nebude lepšie... V poslednej dobe všetko len kazím... vzlykla som.
Nechcela som však aby mal kvôli mne teraz zlú náladu... Stiahla som nohu späť a klakla som si. Prisunula som sa bližšie k nemu a naklonila sa. Objala som ho okolo krku a snažila sa prestať plakať.
Daisuke-kun... ďakujem ti... ak by si teraz neprišiel... vetu som nedokončila a stisla som ho ešte pevnejšie.

Daisuke

Rukou jsem ji pohladil ve vlasech a po chvilce ji od sebe "odtrhnul" a když se na mě dívala, tak jsem ji prsty otřel slzy a následně se na ní pousmál. "Všechno bude už jenom lepší, věř tomu." Řekl jsem ti a následně ukázal na svůj řetízek, kde jsem měl znak Konohy, který mi dala sama Aiko. "Na tento přívěsek ti přísahám, že jednou najdu všechny, kteří ti kdysi ublížili a vrátim jim to tak 10x víc." Řekl jsem ti a pohladil tě po tváři.

Aiko

Nesúhlasne som pokrútila hlavou.
Nie Daisuke-kun...! Nemôžeš robiť všetko za mňa... povedala som.
Spravil si toho pre mňa už dosť a ja chcem aby sa zo mňa konečne stala riadna kunoichi... Heh... Pamätáš si na skúšky? Bola som tak presvedčená o tom, že som silná a že sa stanem Chuuninom... Nakoniec som sa ním stala len vďaka tebe... Od vtedy sa mi skoro vôbec nedarilo, ani som nedokázala zachrániť svojho senseia... odmlčala som sa. Spomenula som si naňho aj na všetkých čo teraz zostali v Hore. ...ale Daisuke... to že si teraz prišiel ty... Veľmi mi to pomohlo...To ja teraz prisahám, že pomstím všetkých svojich priateľov a Konohu...! schválne som povedala "Konoha" pretože to bola moja pôvodná dedina a nikdy som neuznala Horu. Úsmev som Daisukemu opätovala a konečne som povedala svoje Dattebayo!