Tým číslo 7

Rin

Zvuk moje píšťalky sprevádzal moje kroky. Môj otec ma doprevádzal v mojej mysli. Blížila som sa na miesto, miesto kde sa má začať moja životná púť. Kde sa má začať môj život ninji. Mala som račej lesné prostredie, prostredie kde slnko prechádza tlmene cez konáre stromov a vrhá jemné tiene na moju tvár. No toto bola lúka, na okolí pár stromov a pri jednom sensei. Človek ktorý bude viesť náš tým na ceste svetom, ktorý nás bude sprevádzať na misiách a my sa budeme môcť učiť z jeho múdrosti. Bola som k nemu celkom blízko. Prišla som prvá, to sa nestávalo, no poznala som všelijaké skratky, veď príroda bola mojím domovom. Zvuk píšťalky utíchol. Sklonila som ju a schovala do svojho jedného vrecka. Zastala som pred sesnseiom a mierne sa mu uklonila. Dobrý deň. Povedala som trocha neisto.

Omen

Takze sme sa vsetci vydali za nasimi Joninmi. Vsetci sa rozbehli cely bezseba, no ja som si pomaly vykracoval a uzival som si prekrasne rano. Bolo fakt neuveritelne. Vsade kam ste sa pozreli ste vydeli ludi s usmevmy na tvari a plnych stastia. Pomaly som dosiel k luke kde nebolo nic, len par stromov. Prekrasna luka. Vykrocil som dopredu a pomaly som isiel ku stromu kde bol nas Jonin, no uz tam bol jeden clen z teamu. Prisiel som blizsie a zistil som, ze je to dievca. Chvilu som uvazoval, no potom som podisiel knim a povedal, Zdravim.

Kori Kemuri
Z parku se vydala na místo srazu s jejím novým týmem. Byla trošku nervozní, nový tým, nový lidé, ani nevěděla jak ji vezmou. Taky začala přemýšlet jestli něco nenechala doma a že si zapomněla ustlat postel. Jen zavrtěla hlavou aby zahnala stupidní myšlenky. Šla po lesní cestičce kousek tu znala i když tu byla jen pár krát. Konečně se objevila louce kde už stál sensei a dívka a kluk, které předtím viděla v parku. Došla k nim a postavila se asi metr za ně. "Konnichiwa." kývla na něho. Vůbec jí nevadilo že přišla poslední a že na ni museli čekat.

Shin Tatsuki

Ještě se zavřenými očima, myslící na něco úplně jiného.. jsem byl najednou probuzen třemi stíny, které se nakonec vybarvili ve dvě holky a jednoho kluka.. Po chvíli jsem vstal a vy jste si mohli všimnout mých hnědých očí ladící s delšími hnědými vlasy a obarvenými konečky na blond, jenž profoukával neustále menší větřík. "Zdravím, vy budete určitě ti nováčci, které mám mít na starost.. Já jsem Shin, Shin Tatsuki, hodně lidí mě nazývá přezdívkou, ale vy mi klidně říkejte jménem. Je tady mimochodem někdo z tohohle klanu?" Zakončil jsem svou řeč otázkou a po chvíli znovu spustil, "Nejste už žádné děti žijící v iluzi a tak se vás na rovinu ptám, proč jste se vlastně stali ninjou? Máte k tomu nějaký důvod?" Během chvíle jsem je zavalil několika otázkami, na které jsem od každého z nich čekal nějakou odpověď, mezitím jsem dopálil cigaretu, jak už to jednou za měsíc mívám ve zvyku. "Vypadají zajímavě.. tak uvidíme.." pomyslel jsem si a pohodil s vlasy, čímž jste si mohli všimnout většího tunelu v uchu a pár piercingů.

Vzhled Shina -> ZDE

Rin

Ubehlo pár minút a pomaly sme sa všetci stretli. Netrvalo to dlho nikto na nikoho príliš dlho nečakal. Boli sme dievčatá a jeden chalan. Slova sa ujal náš sesnsei. Shin Tatsuki, tak sa volal, človek z môjho klanu. Predstavil sa nám a spýtal sa aj či je niekto z nás z toho istého klanu ako on. Mohla som asi začať. Ja som z klanu Tatsuki, sensei. Povedala som trocha neisto. Potom sa nás spýtal prečo sme sa vlastne stali ninjami, aký máme na to dôvod, aký máme cieľ. Ninjom som sa stala aby som našla môjho otca. Bol moje všetko a teraz neviem kde je. Viem len že ho uniesli, jednu zimnú noc. Prešľapovala som na mieste, nebola som si istá, no zaujal ma jeho tunel ktorý odhalil svojim dohodením hlavy.

Kori Kemuri
S obdivem ne něho koukala, měl propíchnuté ucho."wau..." šeptla a se zájmem začala poslouchat tu Rin, která byla ze stejného klanu jak sensei. Chvilku co domluvila ,začala mluvit Kori. "Jen tak.. chci být jako otec, navíc hledat smysl života na jednom místě je trošku nuda, navíc,jsem chtěla procestovat svět a jako ninja mám větší šanci než kdybych seděla a nudila se za pultem květinářství a nemám zájem poslouchat posměch mých sester že jsem neschopná" zhluboka vydechla a pokrčila rameny. Začala si prohlížet oba dva členy týmu. Ten kluk jí sympatický nepřišel ani si nepamatovala jeho jméno na rozdíl od Rin ta byla sympatická.

Omen

Sensei zacal hovorit ako prvy. Volal sa Shin a pochadzal z klanu Tatsuki tak isto ako Rin. Vyzeral celkom zaujimavo nato, ze je jonin, ale sak kazdy je iny. Pytal sa nas, preco sme sa rozhodli byt ninja a coje nasom snom a cielom. Rin a Kori povedali svoje, na rade som bol ja. Zhlboka som sa nadychol a povedal. Chcem sa stat ninjom aby som mohol najst svojho strateneho brata. Chcem byt silnejsim aby som uz nikoho nestratil. Pritom som sa pozrel nevedomo na Rin a Kori, venoval som im kratky usmev. Potom som pozrel na oblohu a slnko a cakal som co sa stane.

Shin

Popořadě si všechny vyslechl a jen kýval hlavou, až domluvil poslední, tak jsem vstal, trošku si pokašlal a dal se do řeči "Ehm, tak to by bylo takové menší seznámení, vaše schopnosti mě nezajímá, protože si je ověříte každý na mě... Bude to dost stereotypní, ale chci vědět, jak dokážete spolupracovat a vycházet, proto budeme bojovat.. vy tři proti mě.. a vaším cílem je zranit mě.." Dokončil jsem a začal boj, z váčku jsem vyhodil dvě semínka a hned na to se vytvořily dva klony podobné mě samotnému, najednou jsem hodil další semínko, které mě chytlo a doslova rozmáčklo.. jak technika.. ustala.. nebyl jsem již nikde, tím začala celá hra.. "Je to jednoduchá hra, stačí ji jen rozlousknout" řekl jeden z vyvolaných klonů a čekal, jak na to zareagují a jestli je vůbec něco napadne.

a) Mohli jste bojovat s klony
b) začít hledat pravé já a nechat se klony pronásledovat
c) utecét a promyslet si plán, trošku rozvrhnout myšlenku

Omen

Takze hned na ostro, dobre teda. Ide sa. Odbehol som z ich dozoru( aspon dufam, ze ma nebolo vidno) a premyslal som nad planom. Plan nemoze fungovat pokial sa nezapoja vsetci. Nieje vela casu na rozmyslanie, inak to bude vyzerat, ze niesme dost pripraveny. Rozmyslal som o bunshin no jutsu, ale oni su len obycajne klony ktore utekaju, ale neutocie. Z prveho pohladu som zistil ,ze tento jonin je velmi skuseny a neviem co ma este v rukave, ale trebalo nieco vymisliet a rychlo. Bunshin no Jutsu ,sepol som tichucko. Schoval som sa aj s mojim klonom a cakal som na ostatnych.

Rin

Sotva sme sa stihli zoznámiť a už sme dostali úlohu, či skorej skúšku. Ani som sa nestačila porozhliadnuť a už pred nami stály dva klony a sensei sa rozpučil jedným svojím semiačkom. Omen zdrhol. Odbehol do akéhosi krovia aby tam vymyslel nejakú tú stratégiu. Neverila som mu. Nemyslela som si že by vymyslel niečo múdro proti technikám môjho klanu. Siahla som do svojho váčku zo semiačkami a pár ich rozhodila po zemi a utiekla som za omenom. No ešte pred tým som žmurkla na Kori. Keď som sa konečne dostala do toho krovia tak Omen tam už bol aj zo svojimi klonmi. Nevedela som ktorý je pravý a ani nebol čas aby som to zisťovala. Tak som len tak do vzduchu prehodila. Tak čo vymyslíme? Môj tón znel akoby som to nehovorila nikomu no zároveň všetkým.

Kori Kemuri
ušklíbla se a rozběhla se za Rin. Doufala, že něco vymyslí, tohle nebylo pro ni, nerada bojovala a ještě méně ráda vymýšlela, jak bojovat. Schovala se i s Rin a Omenem za strom, jestli se to tak vůbec dalo nazvat. stejně jako Omen vytvořila klon. Vesele se na své já zazubila. Klon na ni na oplátku vyplázl jazyk. "Hmm.. co kdyby někdo z nás zneškodnil klony a zbytek našel senseie?" řekla. Podle ní to byl pěkně debilní plán, doufala že někdo z týmu vymyslí něco co bude mnohem lepší než tohle.

Omen

Boli sme tu vsetci. Klony senseia stali pri strome a kukali vsade mozne. Takze..Kazdy mame 1 klona ako vidim. Zmiesajme sa, tym myslim ja pojdem s Kori a s klonom Rin na klonov Senseia a Rin pojde s nasimi klonmi hladat senseia. Ak nieco najdes daj nam znamenie. Kori ty sa neboj zapojit, je to timova spolupraca, potrebujeme aj teba. Usmial som sa a dal som Rin znamenie, ze to tu zatial zvladneme. Dufam ,ze to zvladneme.

Rin

Ten chlapec. Omen. Sa začala správať ako nejaký vrchný stratég čo sa mi vôbec nepáčilo. Jeho reči o tom že má každý klona ma zaskočili. Nahodila som taký výraz "že nechápačky" a porozhliadla som sa okolo seba a potom pozrela na to nepodarené chlapčisko. Ehm. Buď som blbá, alebo sprostá, ale ja tu svoj klon nikde nevidím a ani neviem odkiaľ by som ho vzala. Moje slová vyzneli aj trochu podráždene, no v skutočnosti som si len rýpla, ale svojho údajného klona som nikde nevidela. ten chlapec je nejaký zvláštny, asi má nejaké halucinácie. Pomyslela som si a v duchu sa zasmiala. Moje semiačka ležali tam na zemi, pripravené kedykoľvek vyklíčiť a poslúžiť svojmu účelu.

Kori Kemuri
nechápavě se koukla na Omena, klona měli jen oni dva. Jeho plán byl podle ní celkem fajn jen vážně chyběl klon Rin. Nechápavě na něho koukala. A Rin ho parádně setřela. Kori se jen uchechtla. "No to hold vymyslíme něco jiného" Pokrčila rameny. Opřela se rukama za zády, zaklonila hlavu a koukala na oblohu. "hmm.. nebo prostě můj klon a Omen půjdou zničit klony a my půjdeme najít senseie nebo tak nějak nebo půjde na klony Rin... a nějak využiješ ty tvoje věci" znaveně vydechla po tak dlouhém proslovu a mávla rukou. Bylo otravné vymýšlet co budeme dělat radši jsem poslouchala něčí rozkazy než abych já rozkazy rozdávala. "A nebo můžeme zkusit nekombinovat Henge a Bunshin nebo si něco vymyslete sami" navrhla další strategii a usmála se na ně.

Omen

S Bunshinmi nejde bojovat, su to len obycajne atrapy na zmetenie. Zacal som premyslat, no netrvalo to dlho. Jedine co ma napadlo bolo 2-1 a tym som myslel: Rin chod s Kori hladat senseia a zatial skusim daco porobit stymi klonmi. A este predtym nez odides, sprav nieco s tych semiacok, neviem co lebo sa v tom nevyznam ale ako sa pozeram tak uz mas nieco v zalohe. Usmial som sa a cakal som na ich odpovede. Sensei bude dobre tvrdy oriesok. Niesom vodcovsky typ, preto chcem aby sla Rin s Kori hladat senseia.

Shin

Ještě chvíli jsem čekal v pozadí, klony už však ne.. našli místo, kde jste byli schovaní, nebylo moc času na rozmyšlenou, protože klony se blížili.. Oboum klonům se proměnili ruce na jeden velkej bodák zkrášlen několika trny, "ruce" doslova vymrštili k vám, obrovská rychlost, ovšem všechny tři vás to minulu, jen Omena to lehce škráblo, bylo to nejspíše znamená, že je čas konat a že to není žádný čajový dýchanek na konci vesnice. "Tak kdy začnete?" Ozvalo se z okolí, nikdo z vás však nevěděl z kama to přesně bylo.. Rin mohla však dojít jedna věc, že to není zrovna největší les a tak tady nebylo tolik možností k ukrytí.. "Skrývám se na lehce viditelném místě, ovšem nevidíte mě.. a ani nevycítíte, pokud nejste senzibilové.." Poznamenal jsem konec trošku ironicky, mohlo vám dojít, že nejspíše mluvím skrz klony, ovšem to nebylo důležité. Důležité mě bylo najít a nebo bojovat, měli by jste začít jedna rychle, než první krok udá sensei a to už by bylo o něco horší.

Rin

Naše dohadovanie na stratégii išlo ako v lete na saniach. Spolupráca skoro nulová a nikto o tom druhom nič nevedel. Stratégia neprichádzala a to už nám dal poznať sensei, keď nás tesne minuli jeho bodáky, ktoré poškrabali to nepodarené chlapčisko. Spýtal sa nám kedy vlastne mienime začať. Jeho klony rozprávali. Zdelil nám velice užitočnú informáciu, že sa skrýva na viditeľnom mieste no nevidíme ho. Žeby nejaké maskovanie či skorej Henge? Pomyslela som si. no to moje semiačka začali klíčiť a vyrástli z nich male rastlinky ktoré boli pripravené dorásť hneď ako bude potreba. Počuj Omen. Ty bež proti klonom, si predsa chalan a ja z Kori pohľadáme nášho senseia. Povedala som a už som bola aj na odchode za najbližší strom. Dúfam že to pako tie klony naláka k mojim malým "kvetinkám." Pomyslela som si a začala vyčkávať než sa ku mne pripojí kori.

Kori Kemuri
Vstala ze země a rozběhla se za Rin. Ještě stále v duchu se smála Omenovi, že ho ty rostliny nebo co to bylo zasáhli. Zastavila vedle Rin naproti stromu, vytáhla si z kapsy kunai. Začínala být nervozní, věděla, že je neschopná (Kori). "Co teď?" Koukla na Rin a čekala že něco vymyslí. Byla zvědavá, kde najdou sensei, a těšila se až to bude za ní.

Omen

Fajn... To som teda dopadol s takymito ludmi. Ledva pipnu a konaju skorej nez by sa rozhodli. Videl som na zemi rozhadzane semiacka, ktora tam hodila Rin. Ideme! Rozbehol som sa ku klonom a hodil medzi ne jeden vybusny kunai. Vyskocil som do vzduchu a hodil 3 shurikeny mierene na klona na lavej strane. Pripravil som si svoju zbran a ocakaval odraz. Hmph...Bude to makacka..

Rin

Zvláštny pocit. Niečo čo bolo skorej ako korene, že som pomaly o tom ani nevedela. Cítila som to, výkyv v chakre. Sensei bol blízko. Zazrela som ho v korune stromu, teda skorej jeho siluetu. Kori ma dobehla. potichu som jej ukázala smerom k senseiovy a vyrazila do koruny stromu. Také domáce prostredie pre náš klan. Aké príznačné. Pomyslela som si. Vydala som sa smerom nahor, do koruny, za naším senseiom. Stála som a pozerala sa, pozerala sa naňho. Ruku som mala pripravenú na mojom váčku zo semiačkami. Bola som pripravená aj bojovať.

Kori Kemuri
Netušila proč stojí zrovna u toho stromu. Než jí Rin ukázala na senseie, teda pořádně ho ani neviděla, teda neviděla ho vůbec. Rin mezitím už vyskákala nahoru do koruny. Vyskočila na první větev a pak na další která byly pod tou na které stála Rin. Skočila na další větev která byla kousek za Rin. Ke smůlu Kori, jí podjela noha po zádech padala dolů. Kde se zastavila o další větev která pod její vahou rupla. Se zaduněním dopadla na zem. Okamžitě se chytla rukama za záda, do očí ji vhrkly slzy.