Zodpovědnost (Shēdo)

Shēdo

Ignoroval okolní lidi a začal přemýšlet nad tím, že jeho pravý otec musel být opravdu strašný idiot. Jelikož nevěstinec si představoval ještě o hodně horší. Po tom co si ta ženská zahrála divadlo se konečně dostala k užitečným informacím. Svojí sebekontrolu měl, ale všechno má svoje limity. Abych si s váma nezatancoval. Proletělo mu hlavou a toho hnusu, co mu servírovala, se ani nedotkl. Zato ty informace se hodily. "Tam odkuď jsem přijel, je opravdové peklo. Co krok, to mrtvola. Normální člověk tam nevydrží ani sekundy, aniž by mu někdo pomalinku neodřezával kousky masa nebo rovnou končetin z těla." Řekl tajemným hlasem a pak se ušklebil. V tomhle bylo jasný, že si dělá srandu. V jeho výrazu to bylo vidět. "Problémy, hm? Máte celkem štěstí, že mojí sebekontrolu jen tak pádné kecy neprorazí. To by teprve byly problémy." Dodal a pak zakroutil hlavou, protože zde jíst ani pít nechtěl. Postavil se a nandal si kapuci. "Díky za informace, ale nejsem jako ostatní, kteří tu projíždějí. Věci si řeším po svém. Ty peníze si nechte, ale jestli ty informace jsou nepravdivé, tak si přijdu pro větší cenu." Dodal a začal odcházet. Věděl, že toho řekl hodně. Chtěl si hlavně vyzkoušet pár věcí. Když odcházel, tak svojí pravou ruku měl v blízkosti své dýky, aby mohl v případě rychle tasit.

Hospodská sebrala peníze a dál to neřešila pro ní to byl výdělek jako výdělek. "Koukněte chlapy. Děcko se nám ježí." Řekl jeden a zasmál se, druhý se však zamračil a pohlédl na jeho zlatou dýku. "Jako každý sráč z řádu." Řekl nejstarší z nich a odplivnul si. Byl to hora svalu a byl ušmudlaný. Bylo jasné, že je to rolník. "Když se nechceš bavit tak raději jeď. Nemáme takový jako ty rádi. Nabídni peníze, nebo zmiz. Víme jak jste bohatý. Škubete a vraždíte, beze cti." To už řekl starší zahalený muž, který seděl uprostřed hospody a předtím sis ho nevšiml. Viděl si všech nenávistné pohledy a před hospodou se objevovali stíny, jako kdyby si tam lidé shlukovali.

Shēdo

Bylo hodně vtipné, když mu ten horník začínal vyprávět takové moudra, jelikož už byl na odchodu. Nic celou dobu neříkal a jakmile byl u dveří, tak trochu pootočil hlavu doprava. "Což znamená, že bych ti mohl beze cti prostřelit hlavu šípem. Šetři svá slova. Mohla by tě někdy zabít. A jestli chceš peníze... buď užitečný." Řekl a vyšel ven z toho hostince. Venku již bylo několik lidí, kteří nejspíš nechtěli přijít o srandu. Drago byl v pořádku a Shēdo na něho zapískal. Prošel okolo těch lidí a naskočil na něho. Ještě jednou měl v plánu si přečíst ten papír. V lese bude Drago vědět. Nějak se mi nechce věřit, že to je tady. Pomyslel si. Poplácal Draga po krku a nasměroval ho směrem na západ. "Musíme se vrátit zpátky do lesa. Tam by si měl chytit stopu." Řekl a švihl otěží.

Drago

Nasměroval si koně a uháněl si zpátky do lesa, jenže Drago věděl kam máte jét. Zpočátku nechápall proč to vůbec děláš, ale chvilku počkal. Na cestě si byl již 3/4 dne. Bylo tedy jasné, že cíl musí být blízko. Drago se rozjel a pak udělal velký oblouk přes pole a vrátil se na cestu, která vedla do malé vesničky jménem, Tomen , ze které si právě odjel. Drago se právě rozjel a svištěl zpátky do Tomenu, projel kolem prvních domků a doslova proletěl kolem davu, který se akorát rozcházel. Proletěl i křižovatkou u hostince a dal se doprava na křižovatce, kde původně zastavil. Tobě mohlo dojít proč to udělal, nevěděl jakým směrem a tak ti dal možnost určit. Ty si však nezjistil, kde leží tvoj cílová destinace, Varen. Uviděl si dřevěnou ceduli s šipkou, kolem které si prosvištěl a opustil vesnici. Drago si to zjistil za tebe, během toho co si byl pryč. Zařechtal a to už jste upalovali po hliněné cestě mezi louky.

Shēdo

Nakonec to bylo celé špatné. To se taky dalo čekat od někoho, kdo právě vylezl z díry. Vrátili se a už to frčeli po správné cestě. Opět to bylo neznámé území a Shēdo se už musel nechat vést jedině Dragem. Jenom zabíjecí stroje beze cti... hm. Pomyslel si a sledoval okolí. Nebylo celkem od věci se zamyslet nad tím, co vlastně takhle Řád dělá. Svůj čas celou dobu trávil jenom tréningem a ničím jiným. Věděl, že se musí pořádně naučit zdejší okolí a hlavně získat zkušenosti ohledně zdejších zvyků a celkově živobytí. Víc chyb si už dovolit nemohl. Čas totiž plynul a svůj náskok už určitě ztratil.

Drago

Uháněl si několik hodin. Drago sem tam zpomaloval, aby ti dal prostor ke svačině či pití, protože při jeho ohromné rychlosti by to nebylo možné. Byl čas oběda, když si minul planiny a vyjel si na malý kopec za, kterým se tyčilo městečko. Nebylo tak velké, ale rozhodně bylo tak na 50 domků. Projel si vytyčenou bránou s nápisem "Varen" Bylo poměrně rušné a po ulicích chodili různí lidé, kteří si tě s nezájmem prohlíželi. Nebyli to dělníci, ale společensky oblečení lidé. Zlatníci, Obchodníci, Rádci, účetní. Bylo zde toho spoustu. "Kupte si hodiny. Skvělé kapesní hodiny.... Kupte si oblek, šaty dělají člověka!" Dojel si na jakési náměstí, kolem kterého byli poměrně vysoké budovy, které byli pěkné na pohled. Hrála zde muzika a lidé se bavili. Kolem bylo asi 20 stánků a každý něco pokřikoval. Drago se zkušeně vyhýbal všem co se připletli do cesty a oni si tě na oplátku nevšimli. Dorazil si k jednomu z těch hezkých nově natřených domů. Byl zde velký nápis. "U Zogara" a ve skleněné výloze, byli různé obrazy. Drago se zastavil před výlohou a čekal. Bylo ti jasné, že zadavatel jakékoliv práce bude velmi bohatý, protože zlatý řád byl velmi drahý na své služby.

Shēdo

Shēdo byl už celkem hladový a tak se zohl pro nějaký ten kousek chleba. Jakmile Drago po chvilkách zpomaloval, tak se i napil. Bylo to hodně osvěžující a hlavně si dával pozor, aby si omylem nevyrazil zuby. Za kopcem už bylo městečko, které bylo hnedka na pohled jiné, než to, čím projel. To je super. Pomyslel si. Celé okolí bylo úplně takové, jaké mu kdysi povídal Ro. Zajímavé. Řekl si v mysli. Prosvištěli to davem až k luxusnějším domům, kde Drago zastavil. Tady si teda žijou Pomyslel si, když slézal z Draga a rozhlížel se okolo. Poplácal Draga a rozešel se ke dveřím, které se daly jednoduše otevřít. Vešel dovnitř a uviděl fešně upraveného pána, který stál za pultem. Trochu se rozkoukal a pak se rozešel k pultu. U pultu si sundal kapucu a podíval se na toho pána. "Jsem tu kvůli práci, která se týká Zlatého Řádu. Váš nadřízený by měl hned vědět." Řekl a čekal, co za člověka si tento kontrakt objednal. Schválně ani nepozdravil, protože nevěděl, co zatím čekat.

Pan Zogar

"Hahahaha.." Rozchechtal se muž až zakašlal a urovnal si knírek. Bylo mu tak 45 let. Měl oblek a několik zlatých kroužků na ruce. "Právě s ním mluvíš, pane." Uklidnil se, abys pochopil celou situaci a povzdechl. "Už bylo na čase. Já jsem Pan Zogar. Nikdo jiný tu není." obešel pult a podal ti ruku. "Ty si ?" Zeptal se tě zvídavě a ať už si mu podal ruku nebo ne tak poodešel ke vstupním dveřím a otočil tabulku z otevřeno na zavřeno. "Obchody musí frčet. Práce musí ocejpat. Jak by jsme jinak v tom dle světě přežili." Během toho došel doprostřed místnosti a otevřel dveře do kanceláře. "Tak pojď než nám to uteče." Pobídl tě, aby si vstoupil do jeho kanceláře, do které se přesunul a sedl si do koženého křesla za psacím stolem. Sám tě pobídl, aby sis sedl naproti. "Tak můžeme začít ?"

Shēdo

Ten pán se zachechtal a chvilku nechápal o co jde, ale pak když to zjistil, tak pokrčil pravým obočím. Celkem jsem čekal, že to tu bude plné otroků a sluhů. Pomyslel si. Když mu podal ruku a představil se, tak si s ním potřesal. "Kyūsoku". Představil se a na jeho větu, kterou pak pronesl, jenom pokýval hlavou. Následoval ho do kanceláře, kde se opět rozkoukal a pak se posadil na místo, které mu pobídl. "Ovšem. Jaké jsou instrukce?" Zeptal se ho. To jsem zvědav, kdo to bude. Takový zbohatlíci musí mít nepřátelé jedině v konkurenci. Pomyslel si.

Pan Zogar

"Dobrá Kyūsoku." Pověděl mu a potutelně se usmál. Poznal, že jeho budoucí zaměstnanec, není moc výmluvný. Potkával spoustu lidí a i členy řádu. Byl poměrně častým zákazníkem, ale to Shēdo nemohl vědět. Mohla to být zkouška sama o sobě jak uspěje ještě předtím než začne. "Víš jak to chodí. Jedni se znelíbí těm druhým a už pro ně není místo v našem světě. Hlavně když se císař špatně vyspí to pak padají hlavy a věci se posunou. Tvůj cíl je v zemi klanu Shira. Je to politická hra, kdy prostě odstraníme nechtěného jedince ve jménu našeho váženého, jasného nebo jak si to říká, císaře." Mluvil klidně a s nadsázkou. Od začátku vycítil nebo prostě věděl, že si nový. Pak se napřímil a vyndal klíč zpoza lejstra, které měl položené na stole a otevřel jeden z šupíků. Pak na tebe pohlédl a zčista jasna se s vážnou tváří zeptal. "Zabil si už někoho, Kyūsoku?"

Shēdo

Poslouchal ho a čerpal informace. Zajímavý cíl. Pomyslel si a odkýval mu jeho slova. Tak trochu měl páru o tom, jak to tam chodí. Nějaké ty informace se v sídle občas prohnali temnýma uličkama. Pak mu položil opravdu zajímavou otázku. Shēdo si nebyl jistý, jestli má lhát, nebo ne. Byl to jeho první kontrakt, takže se mohlo jednat o cokoliv. Zkoušku i přímou akci. Dal ruce do kříže a podíval se mu do očí. V Shēdovích očích mohl vidět, že jsou plné hrůzy. "Jestli pochybujete o mých schopnostech, tak vás můžu ujistit, že třeba taková stínová šavlozubá šelma neměla hezký pohled, když jí šíp projel hlavou." Řekl a pokrčil pusu do jedné strany. "Myslím si, že můžeme pokračovat. Znáte jméno, nebo nějaké detaily, díky kterým by se dal cíl lépe identifikovat?" Zeptal se a čekal, co mu ještě řekne. Jelikož v zemi klanu Shira musí být tisíce lidí. Shēdo hlavně vytáhl to s tou šelmou, jelikož o tom mohl třeba něco vědět, což by Shēdovi dalo další informaci.

Pan Zogar

"Stínohlav je velmi tvrdý oříšek a hlavně vzácný." potvrdil si vážně Zogar a pohlédl na tebe. "Dobrá dobrá lovče." Zasmál se muž. "Předpokládám, že důkaz nemáš." Řekl a plácnul do stolu s tím, že se trochu zasmál. Byl to vtip, ale nebylo jisté jestli ho pochopíš. Stínohlavové se při přímém doteku se slunečními paprsky rozplynou tudíž na světě neexistuje skoro žádný důkaz o jejich existenci. Nikdo však nepochybuje, protože většina lidí toto zvíře spatřila na vlastní oči. Mluví o nich spousta bájí a legend. Pak však sepjal ruce. Horlivý, dobře. Bude to nováček. Pomyslel si, protože ještě nezažil členka, který by se vyptával na tak konkrétní informace předtím, než se zeptá na cenu. "Znám spoustu věcí a jedna z nich je, že znám i svůj cíl za, který ti dám 100 císařských zlatých za muže jménem Feru. Je starostou a hlavou několika vesniček a farmářů v zemi klanu Shira. Pro takového lovce to jistě nebude problém a budou to lehce vydělané peníze." Řekl muž a ďábelsky se usmál.

Shēdo

Shēdo trochu pokrčil ruce a jemně se pousmál. "Na důkazy nebyl čas. Nijak mě to ani nevzrušovalo. Jednoduše, vše co se mi připlete do cesty, padne." Řekl trochu tajemně. Pak se rozpovídal a řekl, kdo je cíl. Starosta? 100 zlatých? Hm. Pomyslel si. Nahodil svůj šibalský úsměv a podíval se na něho. "Někdo má svoje vlastní praktiky. Hodně mě zajímalo, jestli si "zákazníci" zvykly na cenu, kterou většinou naši členové požadují. Jak tak koukám, tak se to celkem snižuje." Řekl a pak trochu víc přimouřil oči, což dodalo víc na vážnosti. "Myslím si, že by to na 200 císařských zlatých mělo zůstat." Dodal a čekal, jestli na to přistoupí. Chtěl hlavně taky vidět, jestli toho starostu chce opravdu opravdu mrtvého.

Pan Zogar

Bylo vidět, že mu neunikne ani jedno slovo, jako kdyby účel toho slova přežvýkal a našel několik způsobů co tím ten člověk může myslet. V jeho očích se zablýsklo. "Se slušnými zákazníky se dá hlavně dobře domluvit." Řekl a zasmál se. Upravil si své zlaté kroužky na ruce. "Jsem rád, že si to nevzal pane. Nikdo by neměl kývnout na první nabídku, ale máš pravdu zvykl jsem si na rentu 150 zlatých, kterou dávám všem členům. I těm nejlepším. A věz, že já jsem sakra věrný zákazník." Odpověděl mu a pousmál se. "Přece bys nepodezříval starého Pana Zogara z nějakých nekalostí. Jenom jsem to zkusil. Dám ti tedy těch 150 jako každému z vás. Budete si rovni."   Řekl spokojeně jako kdyby právě vyřešil rébus a bral to za hotovou věc. Tvých 200 ani nezmínil jako kdyby nad tím vůbec neuvažoval.

Shēdo

Celkem ho začali ty jeho "kecy" štvát, ale musel to nějak překousnout. Nedával to ale zatím najevo. Jak tak ale mluvil, tak začal poklepávat ukazováčkem na své roucho. Vypadalo to, že Shēdo na něco čeká. A to si mohl hodně rychle uvědomit, co to bylo. Za speciální situace. Hm. Pomyslel si a přidal všechny prsty, které poklepával ve vlně. "Nevzpomínám si, že bych říkal 150 zlatých. Jestli jsi věrný zákazník, jak říkáš, tak ti přidání dalších 50ti zlatých nebude dělat problém." Řekl a pak  jemně naklonil hlavu směrem nahoru. "Je vám jasné, že to není žádná hra." Dodal a hlavu vrátil zpátky do normální pozice. Shēdo věděl, že i těch 150 by stačilo, ale chtěl si to prostě zkusit, jaké to je, z někoho dostat maximum. Jelikož to byl jeho první kontakt, tak se musel hodně učit ze strany diplomatické.

Pan Zogar

"Obchod je obchod." Řekl potěšeně a zahrabal v šupleti. Všiml si malých drobností, který dokázal z lidí vyčíst. Už poznal, že si v tomto oboru neví, teď i viděl, že si i trochu naštvaný. Přesto všechno z nějakého důvodu nechtěl dále pokračovat. Uzavřel už desítky smluv s řádem, ale bylo to asi poprvé kdy ustoupil. "Práce musí ocejpat." Pověděl a složil ruce na stůl. "Celý život je hra. Hra je i tento obchod, ve kterém obchodujeme s životem a smrtí..." Zhluboka se nadechl a povolil ten nucený úsměv na tváři, který má naučený, kvůli zákazníkům. "Dám ti 200 císařských. Budou zde na tebe čekat až se vrátíš po hotové práci. Příště však buď neústupný s určitou pokorou, aby si ty sám neurazil zákazníka. Vím, že si v tom prvně. Je to na tobě vidět a hlavně slyšet. Takových jako ty mi tu prošlo spousty, proto bych byl rád kdyby sis od Zogara vzal něco ohledně obchodů. Budeš obchodovat celý život. Já budu obchodovat s obrazy, šaty a nemovitostmi. Ty budeš obchodovat s životem. Každého člověka budeš muset přepočítat na hodnotu v mincích. Né každý je toho schopen, ale pevně věřím, že dle své neústupnosti máš na to vlohy." Dokončil delší rozmluvu a nasadil zase ten falešný úsměv jako předtím. "No tak pane platí." Vytáhl mapu a fotku, kterou předtím hledal v šupleti. Místo, kde byla pozice cíle nebylo nijak zvlášť pojmenováno. Celkově mapa země klanu Shira, neměla moc názvů. Jenom hnědé body, co signalizovali nějakou civilizaci a uskupení domů. Pak na mapu položil fotku staršího šedivého muže. Fotka byla malovaná, ale velmi precizně a přesně s veškerými detaily. Ten muž nevypadal moc nebezpečně, ale to nebylo důležité. Byl skoro plešatý a měl velmi osobité rysy. "To je tvůj cíl. Jméno je nepodstatné. Poznáš ho podle fotky. Měla by být naprosto přesná. Jeho farma s mlýnem se nachází zde na mapě."   Usmál se a zkontroloval čas v kapesních hodinách. Musel už jít.

Shēdo

Zogar mu vyprávěl svoje moudra, které pochytil z minulých návštěv ostatních členů řádu. Shēdo byl ale začátečník a zároveň úplně jiný, než oni. Jemně se ušklebil a pak se postavil. Nechtěl ani nic říkat, jelikož by si ten starší vždy stál za svým a nikdy by ho nenapadlo se nad něčím z jiné hrstky zamyslet. Jestli je pro tebe celý život hra, tak brzo prohraješ. Pomyslel si. Lehce zakýval hlavou na souhlas a po tom, co mu dodal zbytek informací, tak si vzal tu fotku s mapou a dal si je do brašny. Pak se otočil a udělal jeden krok. Pak se ale zastavil a hlavu naklonil do strany tak, aby mu oči viděl přes rameno. "V mojem postavení si nemusím vůbec lámat hlavu nad tím, jestli zákazníka urazím, nebo ne. Něco takového mohu říct i já. Chovat se trochu s respektem, přecházet rovnou k věci. Člověk by se tak ani zachovat nemusel, kdyby jste kolem toho nechodil, jako kolem horké kaše. To pak ta zkouška je až moc okatá. Pokuď budu chtít víc. Musím použít silnější metodu. Bolest, utrpení, vyhrožování. Nejlepší a nejúčinnější učitel." Řekl a pak jenom svedl ruku a ukázal dva prsty. To měla naznačit jeho odchod. Na jeho odpověď ani reakci nečekal. Jelikož by opět dostat další salvu něčeho, o co opravdu nestojí. Takže země klanu Shira. Konečně uvidím něco pořádného. Pomyslel si při odchodu. Jakmile došel ven, tak mávl na Draga a pohladil ho po hřívě. "Pojedeme do země klanu Shira. Bude to super výlet. A tentokrát už "nezabloudíme"." Řekl Dragovi a trochu se pousmál. Naskočil na něho a švihl otěžema. Chtěl ho navést pryč z tohohle městečka. Mezitím vytáhl tu mapu a z brašny, kterou měl Drago, kompas. Hned co doběhli nakonec městečka, tak Draga nařídil podle mapy.

Vyrazil si z města Varen směrem do země klanu Shira. Obchod byl uzavřen a svůj cíl si nyní znal. Netrvalo až tak dlouho, ale to neustále cestování už muselo být otravné. Nikdy si tak dlouho v sedle v kuse neseděl a tak tě i docela musel bolet zadek, protože nejsi zvyklí jezdit na koni a ještě ne tak dlouho. Drago vyrazil tryskem z města a tentokrát si ho vedl ty sám. Většinu cesty jste strávili na kamenné cestičce a čím dále jste jeli tím více kolem vás byli méně a méně opracované pole až se to proměnilo do zarostlých křovisek, přes které se blbě dostávalo. To vás trochu zpomalilo, ale Drago procházel trochu více ušlapanými cestičkami až jste najednou vypadli z velkých křovisek na pole a ocitli se kolem jakých si velkých kamenů, které byli rozmístěny do obou stran. Za těmi kameny se tyčili desítky kilometrů luk,palouků a polí, skoro žádný les. Slunce už začalo padat, ale dle odhadu mělo být ještě několik hodin světlo. Viděl si několik domků při sobě a v úplné dáli se tyčil černý hrad. Když si porovnal mapu s tím co si viděl mohl si vidět poměrně přesné zákresy domů na území. A mohl si dokonce vidět obrovský mlýn a kolem něho pět domků. To odpovídalo zákresu na mapě a tvém zakroužkovanému cíli. Podle odhadu by ses tam tryskem měl dostat za pul hodinky.

Shēdo

Cestě nebyla celkem příjemná. Shēdo se předklonil a napnul se tak, aby nemusel furt sedět. Ulevil si tak. Hlavně se pevně držel, aby náhodou nespadl. Vždycky, když chtěl zkontrolovat směr, tak se opět posadit a vytáhl mapu s kompasem. Po cestě skrz křoviny se konečně dostali na otevřené prostranství. Shēdo celou dobu nic neřekl. Spíše se soustředil na zdejší okolí, jelikož ho neznal. Nebe už začínalo pomalu vytrácet svoje světlo, ale čas tu stále byl. Až nebude světlo, tak začne ten pravý lov. Pomyslel si Shēdo. Bylo toho vidět spousta. Shēdo si hlavně všechno porovnával podle toho, co mu dal ten pán. Poťukal na mapu a podíval se na ten mlýn. "Tam je náš cíl". Řekl do větru. Lehce švihl za otěže, aby se Drago rozjel, ale aby zas tak nespěchal. Tma mu totiž poskytovala větší nespozorovatelnost.

Drago

Pomalinku klusal, protože času bylo ještě dost. Tvůj plán pochopil. Okolí bylo klidné a slunce příjemně hřálo. Sem tam zafoukal vítr, ale jinak byl smrtelný klid. Drago musel jít na přímo, protože zde nebyl žádný les ve, kterém by se dalo nepozorovaně přiblížit. Celá ta krajina působila jinak. V Po nějaké době si v dálce si zahlídl osoby. Byli to ještě černé tečky, ale bylo jasné, že i oni stejným způsobem mohli zahlídnout tebe. Pokud se tak stalo, tak jim to bylo jedno, protože své chování nezměnili. Bylo jich asi pět. Bylo jasné, že jich tam bude víc někteří buď na polích, ve vedlejších vesnicích nebo v domě. Slunce se pomalu loučilo s touto nádhernou krajinou a všude kolem zahalila hustá tma. To už si byl pár kilometrů. Viděl si jak lidé zapálili louče, aby bylo vidět mezi domy. A na mlýně, který se stále bez ustání točil.

Shēdo

Neustále se rozhlížel okolo. Bylo to pro něho opět neznámé a hlavně rozlehlé území. Navíc byl zvyklej na to, že si vždycky projede terén a pak ho využívá pro svoje využití. Spatřil pár hýbajících se siluet, které v dálce nejspíš dělali svojí práci. Hm. To by mělo být rychlé. Pomyslel si. Jakmile slunce zapadlo, tak zdejší krajinu pohltila tma. To byla přesně situace, kdy začínala Shēdova akce. Mezi domečkama se svítilo pochodněma, což bylo pro Shēda velké plus, jelikož na střechu bude nulová vize kvůli světlu, který vydávají pochodně. Jakmile už byli blízko, tak zatáhl za otěže, aby se Drago zastavil poblíž toho mlýna a hlavně někde, kde je nejtemněji. O to, jestli ho někdo spatřil si starost nedělal. Očekával, že tu budou jenom neozbrojený vesničané s nulovým výcvikem.

V celku to byla dobrá úvaha. Nikdo ani nepomýšlel, že by se ve stínech mohl někdo schovávat. Drago zastavil tam kde si mu řekl a nevydal ani hlásku. Jenom vrtěl ušima a čekal. Byl si za mlýnem a jelikož to byl jeden z největší, ale hlavně prvních objektů ve vesničce, byl si kompletně schován. Z přilehlých, polozavřených oken ze mlýna, šel poměrně velký rachot a nebylo toho moc slyšet. Na druhé straně kulatého mlýnu se bavilo několik osob, pokud si se podíval za roh viděl si, že to byli starší mládenci, ale hned se dalo poznat, že nejsou tvůj cíl. Ve vesnici to pomalu utichlo a každý dům měli zavřené okenice, aby neslyšeli onen hluk vycházející ze mlýna. Pokud si se odvážil více nakouknout uviděl si, že asi tak 20 metrů opodál vyšel muž ze dveří. Byl sice zády, ale ty si viděl malou pleš na jeho hlavě. Jenže to si jeden z mužů zakašlal a odplivl. Pak se vydal tvým směrem, protože když si se otočil a zabloudil očima ve tmě. Tak sice za tebou už nebyl Drago, ten někam zmizel, ale bylo tam spousta pytlů obilí, které si předtím přehlédl, kvůli tmě a tomu, že to zastiňoval Drago.

Shēdo

Drago se zastavil přesně tam, kde Shēdo chtěl. Prohlédl si mlýn a hlavně se soustředil na jeho výklenky a různé body, které by se dali dobře využít. Shēdo ani neváhal a pořádně nakoukl. Bylo tam dost osob, ale ani jedna z nich se neshodovala s popisem, který mu byl dán. Žádný cíl. Proletělo mu hlavou a po chvilce ze dveří vyšel muž, který už popis splňoval. To je cíl. Řekl si v mysli. Ale to už se jeden z těch mužů vydal jeho směrem a Shēdo se otočil. Drago byl pryč, takže mohl dělat cokoliv a vyhnout se tak prozrazení. Jak tak šel jeho směrem, tak Shēdo čekal ve tmě až přijde blíže. Měl v plánu ho uděřit silně do hlavy. Pokuď se mu povedlo, tak ho rychle chytl a hodil ho do sena.

Eh ? Potichu zasupěl muž, ale přes rachtání větrného mlýnu to nikdo neslyšel. Svalil se ti na zem a tys ho efektivně hodil do sena. Chvilku na to se ozval vrzavý zvuk a obrovské dřevěné lopatky se zastavili. Uslyšel si jak vrzly dveře a vyšlo několik lidí z mlýnu. Pokud si opět nahlédl tak si přes několik lidí, kteří přecházeli cestu z mlýna, uviděl muže, který seděl popisu. Tentokrát byl otočený a hleděl směrem k tobě. "Ty!" Zamračil se a zvolal směrem k tobě, jenže pak se usmál a tys viděl jak zpoza několika lidí vyběhla malá holčička, které mohlo být tak 6 let. Byl slyšet hlasitý smích. "Tati!" Zvolala sladce holčička a muž si klekl, aby jí objal. Vypadalo to, že se chvilku neviděli. Lidé se rozešli do svých domů, ale ten muž se svojí dcero ustále vybavoval jen už nebylo na tu dálku slyšet co.

Shēdo

Když ho hodil do sena, tak se přitiskl ke zdi a očkem nakukoval. Chtěl mít tu situaci, kdy tam bude sám a bude to čisté zabití. Z mlýnu ale vyšlo více lidí včetně jedné malé holčičky.  Ten muž vykřikl a Shēdo zaostřil oči a ruka se mu ihned natáhla pro šíp, ale pak mu došlo, že to bylo na tu holčičku. Ta ho oslovila "Tati" a Shēdo si pomalu připravil luk do kterého si pomalu dal šíp. Ta holka bude jenom na obtíž.. Pomyslel si. Ostatní již odešli a Shēdo měl volný přístup. Ti dva tam spolu ještě tlachali, což bylo jenom a jenom ideální. Shēdo chytl luk do levé ruky a přidržoval to tak, aby mu nevypadl šíp. Udělal 2 kroky od mlýna a pak se rozeběhl proti zdi. Skočil a pár metrů vyběhl s tím, že se pravou rukou přidržoval. Jakmile si byl jist, že se už neudrží a gravitace si ho začíná přebírat, tak se odrazil a v hezkém úhlu natáhl tětivu s šípem. Mířil tomu muži přesně do pravého oka, aby šíp měl snadnější průlet hlavou. Pustil tetivu a šíp se rozletěl velkou rychlostí. Jeho cíl dopadu by měla být nějaká ta střecha nebo seno.