Sebevražedná mise (Aspire , chappi)

???

Hahahahahaha Začal sem se ďábelsky smát když mi jeden znich řekl že nemá rád hádanky.. Dobře nabídka zní... Oboum,vám dám hádanku kterou když oba rozluštíte,ušetřim váš život a odpovím vám na jednu otázku,když hádanky nesplníte...můžete rovnou prosit ať vás zabiju rychle.. Skrz obvazy jsem vystrčil jazyk a olízl jsem se jím... Tak co vy na to ?

Raizo

Naklonil jsem se k bratrovi a pošeptal mu do ucha. Nemáme jinou možnost.. co si o tom myslíš ty ?přitom jsem nespustil oči z toho podezřelého starce.

Kōkai

Zakroutil jsem hlavou. "Na jednu stranu se mě ptáte, kdo jsme a když se zeptám já, tak řeknete, že to není důležitý. Myslete trošku a nehrajte si tu na někoho silného. Mě ty vaše hádanky nezajímají. Máme tu misi a tu splníme." Řekl jsem mu. "Takže nám běžte z cesty. Nebo snad chcete mít v patách skupinu Bé, která nám je v patách, jelikož my jsme stopaři a chodíme jako první. Myslim si, že o tom kdo přežije vy nerozhodujete." Zablufoval jsem, ale tak dobře a tak věrohodně, že by nemusel moji lež prokouknout.

???

Opravdu si myslíš..že se necházíš přesně tam kde si myslíš že si ? Sotva jsem to dořekl a už sem chytl psycho záchvat smíchu připomínající smích Grimmjowa. Mlha za vámi zhoustla a vy už jste kromě něj neviděli nic kolem.. Stopaři ? I genin který stopuje by si mě všiml dřív než bych se před ním takhle zjevil a vy jste byli mou existencí dost překvapeni..takže pokud se budeš snažit lhát..bude tvůj společník první,kterého zabiju... Znovu jsem si olízl rty a čekal jsem,zdali nepřijmou mou nabídku protože zabít je hned by byla až příliš velká nuda..

Kōkai

Jen jsem se pousmál. "Tak to promiň, ale jste trošku hloupý ne? To že jsme byli překvapení jsme mohli klidně hrát a vy by jste to vůbec nepochopil." Pokračoval jsem ve lži, ale to už začal vyhrožovat mému bratru a to mě dost rozzuřilo a on si toho mohl všimnout. Jenže to už se na něj vyřítil naštvaný tygr s otevřenou tlamou s úmyslem, že ho zakousnu, protože mě dokáže dost vytočit, když někdo vůbec přemýšlí o tom, že by ublížil mé rodině.

???

Hrát něco na čem jste nikdy nebyli domluvený? Ani nevíš jak dlouho vás sleduji Olízl jsem se To se ještě uvidí..kdo je hloupej.. ďábelsky jsem se usmál a když po mě kousl tak jsem nastavil hůl špičkou kněmu a on se zakousl přímo do ní.

V tu chvíli kdy ses zakousl se ti v hlavě ozvalo silné zabušení (něco jako když v anime někoho probodne Pein tou svou tyčí ).. Tvé tělo jakoby ztuhlo pod vysokou křečí a jakožto tygr si měl čumák přímo u těch lebek... tím si mohl ucítit aktivitu chakry ve všech lebkách zavěšených po celé holi..

Kōkai

V tu chvíli jsem se změnil zpět cuknul sebou dozadu a na zem upustil konec lanka, čehož si zřejmě nevšiml. "Fajn, řekni ty hádanky, když si musíš dokazovat na geninech, jak hustej jsi tak budiž, ubožáku." Řekl jsem mu a pak už jen čekal až řekne ty hádanky. V hlavě jsem však přemýšlel, jak ho přelstít. Jsme u sebe hodně blízko, jakmile použiju Goukakyuu no jutsu, tak nebude mít šanci uhnout. Bratr by pak mohl vytvořit ten olejový déšť, což nebude v tomhle místě moc nápadne a toho chlápka zapálíme, ale jak to dát Rauzovi najevo? Přemýšlel jsem celou dobu.

???

Zajímavé... Ušklíbl jsem.. Tak dobře.. Šel jsem pár metrů od něj a ze země jsem zvedl 8 zhruba stejných klacků který jsem následovně hodil před Kokaie... První hádanka je spíše takový úkol... máš před sebou osm klacků a chci aby si znich udělal dva aniž by si je zahodil nebo zničil.. máš na to přesně minutu... Opět jsem došel blíž k němu abych se díval co bude dělat.

Kōkai

Jelikož jsem byl povahově lehce vyčůraný, tak jsem si pohrál s jeho slovy a klacky dal tak, že jsem je rozdělil na 4 a 4 a pak je poskládal za sebou do lajny, že to vypadalo z dálky, jakoby tam byly položený dva klacky. "Neřekl jste, že to musí být dva hmotné klacky, takže takhle to vypadá jako dva." Řekl jsem mu s úsměvem, protože podle těch slov jsem měl pravdu.

???

Kopl jsem do jedné lajny a klacky se znovu rozházely... 45 sekund... Řekl jsem klidným hlasem aniž bych podotkl něco jiného.. Svím výstupem jsem ukázal na to že jeho řešení nebylo správné ačkoli by to i takhle šlo.

Raizo

Kso, jenom si s náma hraje. I když splníme všechny jeho úkoly a rozluštíme hádanky tak nás stejně zabije.
Přemýšlel jsem o tom úkolu a přitom pozoroval ty klacky.Vůběc mě nic nenapadalo.

Kōkai

"45, 44, 43..." Říkal jsem dost arogantně. "Pokud nás chcete zabít, tak to udělejte, nemám náladu tady dělat něco, co když udělám tak to stejně řeknete, že je špatně. Je vaše blbost, že hádanku řeknete blbě a já to vyřešim jen díky slovních převratů." Řekl jsem mu a rukou za zádama jsem naznačoval Raizovi, aby pomalu ustupoval a já udělal krok dozadu. Čekal jsem, že dkyž půjde ten chlap pomalu za náma, jako předtim, tak se chytne do očka z lanka na zemi.

Raizo

Začal jsem pomalu ustupovat do zadu. Doufám, že má nějaký plán.Pomalu jsem vytáhl z brašny kunai a nespouštěl z očí toho podivného starce.Na kunai jsem namotal výbušný lístek a čekal na tah starce.

???

Jsem všelijaký,ale lhář nejsem.. řekl jsem že z těch osmi klacků,chci udělat dva..když je seřadíš do lajny,pořád jich vidim osm.. Řekl jsem znuděně ačkoliv plýtval svím časem zakecáváním... Neudělal jsem ani krok kněmu...pouze jsem čekal u těch klacků.

Kōkai

V tu chvíli jsem však na zem upustil dýmovou kuličku a všude se rozptýlil fialový kouř, takže jsme nebyli chvíli vidět. Mezitím jsme se s bratrem rozeběhli pryč a já si do kapsy připravil výbušný lístky a kunai, abych byl připraven, kdyby nás chytl. Nechtěl jsem na Raiza řvát, aby nevěděl kde jsme. Běželi jsme vedle sebe a doufali.

Chvilku jste utíkali lesem neznámo kam a v mlze jste klopýtali o každý výčnělek po zemi.Neslyšeli jste žádné kroky za vámi ani nic kolem..bylo hrobové ticho, když v tom jako démon z mlhy před vámi vyšel stařec kterému na holi zacinkali lebky...
Opravdu si myslíš že mi utečete? Pomalu šel směrem kvám a hodil znovu osm klacků před Kokaie.. Ještě si neskončil... Řekl chladným hlasem a znovu se přes obvaz olízl.

Kōkai

Už jsem dával naději tomu, že utečeme, ale nepovedlo se to. Objevil se před náma ten stařec a hodil znovu těch 8 klacků. Nic mě prostě nanapadalo, neměl jsem náladu na nějaké hádanky. "No prostě nevim, nemám náladu na nějaké blbé hádanky od staříka. Přišel jsem plnit misi a místo toho se objeví nějakej chlap, který si na dětech o 60 let mladších než je on musí dokazovat, jak dobrej je. Hubohost prostě." Řekl jsem mu znuděně.

???

Ach Kōkaii..nesklamal si mě.. Řekl jsem tentokrát úplně jiným hlasem a ten hlas vám mohl být velice povědomí,navíc tě muselo dost překvapit že zná tvoje jméno... Nezměnil si se od té doby kdy jsme se viděli naposled... Všude kolem začala pomalu mizet mlha a vy jste mohli ucítit jak ze vzduchu mizí všechno zlo a utrpení.Chytl jsem si obvaz který končil někde na temeni mé hlavy a pomalu jsem si ho začal obmotávat...Z vrchu hlavy se mi začali objevovat místa kde byla vidět má kůže..kůže mladého člověka. Když mi pomalu obvaz spadl z hlavy...mohli jste konečně zahlédnout pravé rysy toho člověka...člověka kterého moc dobře znáte,muže který svámi vyrůstal,osobu která vás přivedla na svět spolu s vaší matkou..Před vámi stál váš otec který se na vás díval s úsměvem a výrazem plný radosti.. Synové moji...Kōkaii,Raizo ! Radostí jsem kulhal ke svým synům a po tváři mi ztekla kapka štěstí. Moc se vám omlouvám,nikdy jsem nechtěl vaší mamince ublížit,udělal jsem spoustu chyb od vašeho narození ale už se to nebude opakovat..slibuji..! Omlouval jsem se při cestě knim.. To co jsi mi udělal Kōkaii,bylo správné a zasloužil jsem si to.. odpusť mi prosím.. Pustil jsem hůl na zem a otevřel jsem náruč abych je mohl obejmout.

Kōkai

Stál jsem tam s naprosto nechápavym výrazem na tváři. Nedokázal jsem uvěřit svým očím, protože tohle pro mě byl opravdový šok. Chvíli jsem tam stál, když k nám přicházel, už roztahoval ruce, aby nás obejmul, ale v tu chvíli jsem s nevěřícnym pohledem udělal dva kroky dozadu a otec si mohl uvědomit, že tomu nevěřim a nechci k němu jít. "Ty, ty jsi umřel, já tě zabil. Celý čtyři roky žiji s tim, že jsem tě zabil a vytýkám si to, pak si sem jen tak nakráčíš a ještě k tomu nás vystrašíš k smrti a čekáš, že ti odpustim? Nevěřim že jsi to ty. Kde jsi celý ty čtyři roky byl a jaktože jsi živý? Ty nejsi náš otec!" Zařval jsem a z očí mi vyhrkly slzy.

Raizo

Stál jsem tam a zíral jsem na otce, nemohl jsem tomu uvěřit. Vždyt jsem ho viděl na vlastní oči umírat.Jak může být živý ?Nemožné.. je to absolutně nemožné..Najednou jsem vztekem zatnul pěst a začal na otce řvát. Málem jsi zabil matku, 4 roky si nás nechal myslet si , že jsi naší rukou zemřel. A těd se jen tak objevíš a myslíš , že se vše urovná?Chvilku sjem se odmlčel a koukal se na něj pohledem plný vzteku. Ani zdaleka nevíš, co jsme si kvůli tobě museli vytrpět. Vztek , který se za ta léta utrpnení nashromáždil se dral na povrch, jenom tak tak jsem se držel abych na ,,otce,, nezaútočil katanou.

???

Když si mě bodl,spadl jsem do hlubokého komatu a všichni si mysleli že jsem nejspíš mrtvý,chvilku mě nechali v nemocnici na pozorování ale žádný doktor něvěděl co semnou...Jedné noci mě unesl ANBU z Taki a nějak se mu povedlo mě probrat..když jsem se ovšem probral vesnice mě prohlásila za mrtvého..a tak jsem se nemohl vrátit..proto jsem utekl sem a čekal jsem až vás zase spatřím... Usmál jsem se a šel sem s otevřenou náručí ke Kokaiovi.. Odpustíte mi?

Kōkai

Můj bratr tohle měl brát trochu jinak, jelikož jsmě nebyli uplně stejní. Pomalu šel ke mně s vysvětlením náš otec, ale já jen udělal krok dozadu a podíval se na otce zle. "Ne." Řekl jsem mu a pomalu se začínal otáčet na odchod.

???

Kam chcete jít ? Prosím..nepouštějte mě.. Se smutným výrazem jsem se snažil knim kulhat ale pak jsem zakopl a padl na kolena.

Raizo

Po tváři mi stekly slzy, díval jsem se na otce. Chtěl jsem jít za bratrem ale něco mi říkalo at zůstanu. Hluboko uvnitř mého srdce jsem měl stále rád svého otce.Nevěděl jsem co dělat a proto jsem se zmatěně podíval na bratra a poté na otce.Co mám dělat ? Nikdy nezapomenu na to , co nám provedl ale je to můj otec a pořád ho mám rád.Když jsem ho viděl bezmocného na zemi tak jsem k němu přišel a podal mu ruku aby mohl vstát.Co když je tohle šance začít od začátku ?

???

Raizo... Se slzama v očích jsem ho chytl za ruku a přitiskl jsem se ho nasvou hruď přičemž jsem o silně objal... Budu skvělí otec...slibuji..