Nové přátelství (Aspire , sfrit , Mia)

Raizo

Vstal jsem a vytáhl kunai s výbušným lístkem.Rozeběhl jsem se na bílího pacienta.Bylo mi v podstatě jedno co se mnou udělá ale prostě neskončím dokud ho nezabiju.Jak stál na lanku a to bylo pomocí kunaie připevněný do stromu vyběhl jsem na ten strom a kunai chytl do ruky.Můj kunai s výbušnym lístkem a bodl ho nad ten Kokaiův.TAk jo.Jdeme na to. řekl jsem. a zozeběhl se po lanku na senseia.Složil jsem pečetě.Suiton:Mizu rappa. vykřikl jsem a poslal na senseie další vlnu zezadu.

Kōkai Hayashi

Zasáhl jsem ho a vylétlo pírko, takže mi došlo, že zřejmě bude nějak s těmi pírky spojený. Jenže pak si všiml mého lanka a to jasně potvrdilo moji úvahu. Pírko, rychlé reflexi a dobrý zrak. Jeho zvíře musí být orel a jemu se musela nějak podařit technika díky, které se nezmění do formy zvířete, ale jen získá jeho schopnosti. Toho musim nějak využít, ale jak? Pomyslel jsem si a pustil, lanko, takže by měl nějak nemotorně spadnout k zemi a moji parťáci by ho měli sejmout. Musim ho donutit, aby přestal dávat pozor a soustředil se jen na určité věci. Sna moji parťáci pochopí, kdy mají zaútočit. Pomyslel jsem si, při čemž jsem se také pousmál a následně si dal na pusu rudý šátek, jako mám na fotce. "Nezmůžeme? To vy musíte použít na podle vás slabé geniny Kawarimi, tak kdo je tu pak slabej, že?" Provokoval jsem, při čemž jsem si z kapsy vytáhl několik lanek, které byly na jehlách a začal jsem s nimy točit nad hlavou. Musí se začít soustředit na ty jehly a lanka. Kolem jehel byly namotané výbušné lístky, ale byly přilepené dokolečka okolo jehly, takže to nebylo vidět, ikdyž měl dobrý zrak, tak by z toho nepoznal výbušný lístek. Nejdříve jehly musim dostat okolo celého bojiště, pak je nechám vybuchnout a záře z výbuchů by měla jeho bystré oči značně poškodit, aby jsme dostali čas na pro něj slepý útok. promyslel jsem si znovu svůj plán.

Chiko Hayashi

Baka-na.. Řekl jsem otráveně a přizavřel oči..opět jsem nějakým zázrakem "zmizel" a Raizo běžící po lanku začal padat i sním protože ho Kokai právě upustil a ještě padajícího Raiza zasáhla vodní koule od Nekyo takže odlítl někam mezi stromy...
Neuběhl ani zlomek vteřiny a už ste všichni znovu mohli spatřit Senseie.Tentokrát stál těsně u Nekyo a ta mohla ucítit ostrý kunai přímo na svém krku..Bylo až nevídané jak rychle jsem se za ní dostal. Stál jsem těsně u ní a druhou rukou jsem jí silně zmáčkl zápěstí v kterym držela Fuuma shuriken.. Nekyo mohla až zakřičet bolestí protože můj stisk v ruce byl až abnormálně velký.. jakobych neměl ruce ale pařáty..byl to doslova orlí stisk... A co uděláš teď Kokaii.. ? Členka vašeho týmu je rukojmí..máš nějaký plán i pro tohle ? Řekl jsem dřáždivě a opět sem se široce usmál..

Kōkai Hayashi

Najednou se rozletěly jehly všude kolem nás prosvištěly a zabodaly se na stromy kolem nás ve velkém kulatém kuruhu, tak daleko od nás, že když to vybuchne, tak to nikoho nezraní, ale někoho kdo má větší cit v očích, tak ho to hodně podráždí, aby se nemohl na chvíli zorientovat. Jenže můj plán narušilo to, že chytl moji členkiu mého týmu, s tim jsem vůbec nepočítal. Byl jsem dobrý na vymýšlení taktik, když znám nepřítele, ale ne na hodně rychlé myšlení, abych během chvíle vymyslel, jak ji pomoct. Teď je u něj, takže má šanci mu vzít pírko, ale jak ji naznačit, aby to udělala? Pomyslel jsem si a lehce se mi začaly klepat dlaně z nervozity. "Pokud vim, tak účel byl vzít pírko." Řekl jsem a podíval se Nekyo do očí, aby pochopila, že ho má zkusit tajně vzít. "Nemáte důvod ji zabíjet, takže teď mohu udělat co chci. Klidně bych mohl využít toho, že si myslíte, že se o ní zajímám a mohl bych vám třeba někam přilepit výbušný lístek a nebo na vás zaútočit a tim ji obětovat, abych vás sundal." Doufal jsem, že Nekyo pochopí dřív než sensei, že mu má zkusit vzít pírko a nebo aspoň na něj přilepit výbušný lístek.

Raizo

jak mě koule trefila byl jsem celej od bahna.Zvedl jsem se ze země a skryl se za strom.Já toho parchanta zabiju! pomyslel jsem si a vytáhl dva kunaie s výbušnými lístky.Běžel jsem tudy kudy jsem přilétl když mě ta koule trefila a v tu chvíli jsem spozoroval senseie jak má Nekyo jako rukojmí.Vytáhl jsem ještě jeden kunai ale na tom nebyl výbušný lístek nýbrž nějakej počmáraanej cár papíru.Vypadalo to uplně stejně jako výbušnej lístek ale nebyl.Toho si nikdo nemohl všimnout.Hodil sem tři kunaie do trojúhelníku kolem senseie.Výbušný lístky zavlály a trojúhelník byl hodně blízko kolem něj.Rozeběhl jsem se a ukázal na kokaie pečetě na katon:Goukayo no jutsu. potom jsem mu gestikuací naznačil aby to použil po mé technice.
Složil jsem pečetě.Suiton:Mizu rappa řekl jse a poslal jí do země.Najednou všude bylo bláto a valilo se pomocí tlaku na senseie.Pokud nechtěl abych odpálil lístky musel tam zůstat nebo vyskočil a "Kaboom"

Kōkai Hayashi

Ve chvíli kdy tam hodil Raizo ty kunaie už je však smetlo mých 5 kunaiů. Hodil jsem jich 5, protože jsem potřeboval mít jistotu, že ty Raizovy kunaie odletí ze strany a né na senseie. Díky tomuhle se nezabodly kolem senseie a Nekyo a ani nepoužil vodní vlnu, protože ho tohle muselo zaskočit. "Mysli. Sensei asi ví, že nikdy neodpálíš lístky a já nikdy nepoužiju katon, protože by to ohrozilo i Nekyo, kort ty kterej jsi použil několik vln a přeměnu na zvíře už nemůžeš mít tolik chakry, aby jsi pak dál vzdoroval. Někdy hold síla a zbrklost nestačí Raizo." Řekl jsem mu, ale nedíval se na něj, jen jsem sledoval Nekyo a senseie. Doufal jsem, že Nekyo udělá jednu z věcí, na kterou jsem ji trochu navedl.

Raizo

Seš si tim opravdu jistej?Seš si jistej tim že bycht to nepoužil? řekl jsem hrubým a vážným hlasem což je muselo všechny vyděsit.Vytáhl jsem kunai a rozeběhl se na senseie.Už teď ste mrtvej. zařval jsem a vrhl jsem se na něj.Kunaiem sem mu šel po klíční kosti a druhou rukou jsem vytáhl výbušný váčky.Pokud jsem se trefil probodl jsem senseiovi klíční kost.Pokud jsem se netrefil a vy na mě zaútočil nebo nastavl nekyo připevnil jsem na vás tři výbušné váčky.Pokud ste uhnul sebral jsem jeden kunai co tam ležel kyž mi je Kokai odrazil a hodil ho po vás.

Kōkai Hayashi

Jenže to se bratrovi nepovedlo, protože už mě nezajímalo, jak bratr dopadne a tak jsem mu dal za jeho běhu pěstí, což nemohl vyblokovat, jelikož s tim v žádném případě nepočítal. Pěstí byla velká, takže by měl skončit na zemi. "Bratře klid ti říkám! Nebudeš ohrožovat člena z týmu nebo si to se mnou pak vyřikáš." První větu jsem řekl hodně přísně, ale pak už zase v klidu.

Nekyo Mizujin

Kso prečo ja...? povzdychla som si, keď som ucítila kunai na krku.
Pozrela som sa na Kokaia a chvíľu mi trvalo než som zistila čo odomňa chce.
Hahah to nebude také jednoduché..
Kým mi sensei držal kunai pri krku pozrela som sa na pierko.
Ľavou rukou som sa ho lakťom pokúsila udrieť do brucha, zohla som sa a otočila sa smerom k nemu.
Skúsila som vziať mu pierko a popri tom som vytiahla Fuuma Shuriken.
Ak sa mi pierko podarilo vziať, odskočila som čo najďalej od sensei-a.

Chiko Hayashi

Poprví si pírko zahlédla,podařilo se ti i mě udeřit loktem ovšem semnou to ani nehlo..když si se sehla a podívala na pírko..pírko už tam nebylo a já s kopem v otočky tě kopl přímo do čela do tvé ochrané čelenky (pokud jí nosíš na čele). To si nemohla čekat takže úder byl celkem velký a ty si odlítla přímo na Kokaie...
Doufám že jste nezapoměli kdo je váš nepřítel.. Řekl jsem znuděně ačkoli z mého pohledu to spíš vypadalo že jde Kokai po Raizovi.. Pírko které jsem měl za pasem jsem momentálně držel v levačce a hladil jsem se sním po tváři... Šmarja oni se snad chtěj pomlátit mezi sebou... zakýval jsem negativně hlavou a čekal co vymyslej dál...

Kōkai Hayashi

Chytl jsem Nekyo a postavil ji na nohy. Dál už jsem Raiza neřešil, pokud chtěl zbrkle útočit tak ať. "Teď zůstaňte v klidu a nic nedělejte, akorát by jste to zase ohrozili." Řekl jsem tiše Nekyo a Raizovi, protože jak vim, tak vždy když útočili dohromady, tak se zranili samy a potřeboval jsem, aby můj plán vyšel. Pak jsem složil pečeť a najednou to v kruhu okolo nás tak silně vybuchlo, že to vytvořilo i jakousi bílou záři, která ozářila senseie, takže by díky svým citlivým očím neměl vidět a já se rozeběhl mu vzít pírko, což bych měl z logického hlediska zvládnout v klidu. Sám jsem byl připraven na obranu, kdyby nějak dokázal v klidu vidět. Ani by mě neměl slyšet přes padání hlíny a doznívání výbuchu.

Chiko Hayashi

Výbuch mě ozářil a já si na chvilku chytl oči..tvůj plán uspěl a když už si ho jentaktak držel v ruce já zmizel jako předtím a jediný co si chytil bylo jedno malé pírko z celého toho "klasu"..
Prohráli jste... Řekl jsem podrážděným tónem a stál jsem několik metrů od vás... Pořád jsem se chytal za oči a vy jste mohli poznat že mě to značně bolí... druhou rukou jsem mával pírkem na geniny aby poznali že pírko nedostali v celku tudíž je dá se říct zničené.. Když jsem si po chvilce odendal ruku z očí a podíval se na vás..vy jste mohli zahlédnout popraské žilky po celých mích očí až k panence.. byl to doslova hororový pohled protože takhle poškozené oči vypadali ďábelsky...

Raizo

Přeměnil jsem se ve vlka a rozeběhl jsem se na něj.Ne ještě jsem neprohráli. řekl jsem si a běžel na senseie.Vyskočil jsem a zase mu šel tlapou po hrdle.Doufal jsem že jeho oči ještě nejsou v pořádku a já mu hrlo rozpářu aby to byl teprve hororovej pohled.

Kōkai Hayashi

Bylo mi jedno, že jsme prohráli, jelikož jsem byl šťastný, že jsem vlastně vyhrál. Zjistil jsem během pár minut jeho schopnosti a jeho slabiny. Kdyby jsme bojovali déle, tak bych ho porazil a to pro mě bylo to hlavní. Jenže pak už zaútočil bratr a já prostě jen zakroutil hlavou, protože je prostě blbej. "Pro mě nebylo důležité vzít vám pírko, to mi přijde nesmyslné, já chtěl jen zjistit vaši slabinu, to mi uplně stačilo." Řekl jsem senseiovi po pravdě.

Chiko Hayashi

To stačí Řekl jsem opravdu už naštvaným tónem a chytl jeho tlapu když po mě zaútočil...bylo dcla divné že sem v takové rychlosti chytl Raizův útok ale můj následující stisk přišel až moc velký... ozvalo se silné zakřupání kostí a Raizo ucítil obří bolest která mu vystoupala po celé ruce... Ale to nebyl konec,vyzvedl jsem ho nahllavu jakoby nevážil ani 5 kg a následovně jsem sním obří silou praštil o zem která pod dopadem nakřupala až ke Kokaiovým nohoum.. Bylo naprosto jasné na co Kokai právě myslí.. nejen na to že chtěl zjistit mou slabinu ale i na to že si opravdu myslí že by mě dokázal porazit.. to mě vytočilo a proto sem na Raiza zareagoval tak jak sem zareagoval.. Když jsem švihnul s Raizem o zem,následovně jsem ho hodil Kokaiovi k nohoum a vražedným pohledem se na něj podíval.. Chceš bojovat ? můžem klidně pokračovat ! křikl jsem na Kokaie a vám mohlo být jasné že se už nějak moc neovládám..
Raizo měl na několikrát zlomenou ruku a trochu pohmožděné tělo z dopadu o zem..Navíc na to kolik vyplejtval chakry se už mohl jen sotva hnout..

Kōkai Hayashi

Měl jsem málo slabin, ale jedna byla zretelná lidem hend na první pohled, byl to můj bratr. Nedokázal jsem přihlížet na to, jak mu někdo ubližuje. Celou dobu jsem měl klidnou tvář, ale ve chvíli kdy se ozvalo křupnutí Raizové ruky, už se mi začaly lehce klepat ruce. V tu chvíli už s nim třísknul o zem a už se mi tvář změnila v dost anštvanou. Už teď senseiovi došlo, že pokud někdo sáhne jen trochu na Raiza, tak se mi vytratí klidná a přemýšlivá povaha a změnim se na agresivního člověka, který trestá jen z naštvání. Jenže to už mi k nohám dojelo Raizovo tělo, při čemž jsem viděl, že je můj bratr dost zničený. "Tak to bylo naposled!" Zařval jsem neuvěřitelně nahlas a naštvaně, až mi vystříklo pár slin, ale to už jsem letěl vzduchem ve formě tygra přímo na senseie. Byl jsem oproti bratrovi fyzicky zdatnější, díky mému stáří.

Raizo


Než jsem dopadl změnil jsem se zpět do své lidské podoby a doválel sudy ke Kokaiovi.Když na něj kokai letěl ve své tygří formě zvedl jsem se, kedna ruka my visela ve vzduchu jako bych s ní nebyl schopen hýbat.Z poza opasku jsem vytáhl dýku a dal si jí do nehybné ruky.Pomalu jsem jí začal s velkou námahou zvedat.Naštěstí se mi to však povedlo.Měl jsem sice zlomené asi všecky prsty ale jinak to bylo dobrý.Potom jsem si ryhle dýku k ruce přivázal lankem a rozeběhl se.Ste mrtvej!!!Ste mrtvej!!!Ste mrtvej jasný!!! řval jsem na něho.Do druhý ruky jsem vzal výbušnej lístek a upevnil na něj ještě druhej z druhý strany.

Raizo -> Se už nezvedl, nejsem admin místnosti, ale ty jseš totálně vymaštěnej. Nemáš chakru, máš zlomené kosti a je ti 13. Jako 13ti leté děcko by ses po tomhle sotva zvedl. Ještě párkrát napíšeš takovouhle píčovinu a mažu ti postavu i v Suichu. Začni hrát REÁLNĚ!

Chiko Hayashi

Neměl sem v plánu mu představit všechny své triumfy a proto sem ho chtěl co nejrychleji přesvedčit o tom.. že mě ještě z daleka porazit nedokáže...
Neriskoval sem abych udělal to samé co na Raiza a proto když skočil udělal sem salto dozádu tudíž Kokai dopadl na místo kde sem stál... It's over.. řekl jsem potichým hlasem a z mých podrážděných očí ztekla kapka krvavé slzy a ozval se pištivý,typický zvuk orla který vydává když útočí na svého nepřítele a já doslova prosvištěl skrz Kokaie a ten mohl ve zlomku sekundy ucítit obří bolest v okolí svého srdce.. bylo to jakoby ti tam někdo něco bodnul ale zranění si žádné neměl... ucítil si pronikavou bolest a sensei stál několik metrů zatebou jakoby tebou doslova prošel... Měl si chvilku ztuhlé tělo a bolest ti procházela po celém těle..

// Sfrit - Aspi promluvil za mě... moje reč..

Kōkai Hayashi

Uviděl jsem, jak dělá kotou zpět, při čemž jsem dopadl na jeho místo. V tu chvíli se ozval nepříjemný zvuk a já se proměnil zpět do své formy, ale to už jsem dopadl zády na zem s neuvěřitelnou bolestí u srdce, která následně procházela skrz celé tělo. Nikdy jsem ještě takovou bolest nezažil. Bolestí a křečema jsem se převalil na břicho, při čemž jsem křečovitě natahoval ruku směrem k senseiovi, ale pak jsem ji položil na zem a křečovitě řekl. "Dokázal jste si už konečně, že dokážete ještě porazit genina? Fajn, jste fakt drsnej." Řekl jsem arogantně a hodně kousavě, kvůli křečím. Normálně bych uznal prohru, ale jelikož takhle odrovnal bratra, tak jsem nedokázal zůstat uplně v klidu a pořád ve mně dřímal vztek. Jenže to už bolest pomalu mizela a já se snažil postavit na nohy, bez touhy útočit.

Chiko Hayashi

Ne...dokázal jsem vám aby jste ze mě měli respekt.Necítím vůči vám žádnou zášť,jsme tým a jako tým teď budeme držet při sobě..ale jestli chcete abych svámi vycházel a něco vás naučil....budete muset ze mě mít respekt a věřit ve mě.. Na tom spolupráce v týmu závisí.. Řekl jsem klidným hlasem a utřel si krev z očí.. bolest Kokaiovi pomalu mizela a já se pomalým krokem vydal zpět do vesnice... Zítra v 9:00 opět tady.. naberte sil a doporučuju aby jste vzali Raiza do nemocnice... Řekl jsem úplně normálním hlasem bez emocí..

Kōkai Hayashi

Zakroutil jsem hlavou, když se se pomalu postavil. "Nikdo neřekl, že z vás nemá respekt." Řekl jsem mu při odchodu, již už jsem měl bratra v náručí, protože jsem si myslel, že asi nebude schopný chůze. Pomalu jsem se rozešel směrem k nemocnici, kam jsem měl v úmyslu odnést bratra.

Raizo

Nech mě bejt! řekl jsem bratrovi.K čertu s tim hajzle* senseiem.Srá* na něj. zařval jsem a vycukl se z bratrova náručí.Dopadl jsem na zem a o levou ruku jsem se opřel.Rozklepala se mi a několikrát to vypadalo že i spadnu zpátky ale ne.Kleknul jsem si a přitáhl se bratrova rukávu.Já,já,já já ho prostě zabiju!! řekl jsem a podíval se na bratra.V mých očích byla vidět nenávist a odhodlanost.Proč my sme museli dostat takovýho hajz*a!? ptal jsem se sám sebe.

Kōkai Hayashi

Věděl jsem, že v tom senseiovi něco bude a že nám ho dali z nějakého důvodu, který mi zatim nebyl znám. Vycukl jsem se z bratrova chycení, protože odmítl moji pomoc, tak ať si jde do nemocnice, jak chce. "On ti nic zlého neudělal. Za svá zranění si můžeš jen ty, protože útočíš zbrkle a pro tebe nebezpečně, tak se nediv, že jsi takhle dopadl. Nebýt jeho svědomí, tak bys mohl být dávno mrtvý, takže si silné řeči, jak ho zabiješ nech někde v ústraní, protože by na tebe udělal tři chvaty a byl bys mrtvý. Musíš si konečně uvědomit, že nejsi jounin na jeho úrovni, že jsi jen malé dítě, které zatim nic nedokázalo a timhle chovánim ani nikdy nic nedokážeš." Řekl jsem a sundal si šátek z pusy, při čemž mi ve větru zavlály dlouhé černé vlasy a já se k bratrovi otočil zády a šel do vesnice sám. "Ať jsi na zítřejší trénink připravený, bratře." Řekl jsem ti při odchodu. Musim zjistit, proč senseie tak naštvalo, když jsem řekl, že bych ho dokázal porazit. Jen tak s někym by tahle slova ani nehla a on hned zlámal bratrovi prsty. Asi to musí být něco z minulosti a já na to přijdu. Pomyslel jsem si při cestě do knihovny.

DAnte

Jak se vycukl spadl jsem na kolena ale už nebyl žádnej problém se zvednout.Vstal jsem a pomalu jsem šel do nemocnice.Šel jsem dost dlouhou dobu kvůli vyčerpání ale nakonec jsem tam došel.Vešel jsem do recepcce a rozhlédl se.Dobrej.Mám asi zlomenou ruku. řekl jsem a čekal co mi stim udělaj.