Konečně na řadě (Hysterio, Morgen, Yuu)

Shira

Ďalej som len zúrivo útočila a nezdalo sa že by som mala v pláne prestať. Zväčša som sa snažila doslova Tamakiho rozpárať pazúrmi ale keď bola možnosť tak som doňho aj kopala, poprípade kusla.

Tamaki kluk ničil všechny snahy zasáhnutí a semtam provedl protiútok, kterým vždy zasáhl Shiru, zatím dvakrát do boku.
Asi to nemělo smysl, protože se tyhle útoky vracely odvetnými údery a takto to mohlo pokračovat donekonečna. Dokud ovšem nezačal Tamaki kluk útočit na hrudník a po pár ranách se Shira odporoučela k zemi s velkou bolestí.

Shira

Ležala som na zemi a z očí sa mi pomaly stiahol ten divoký výraz.. začala som sa znova viac podobať na človeka než na nejaké zviera, vlasy sa mi stiahli a boli znova také ako predtým, pazúre sa tiež stiahli a celá tvár mi nadobudla čisto ľudského tvaru, teda až na zákaldné črty vlkov ktoré som mala odmalička, s jedným zatvoreným okom a jedným privretým som sa pozrela na toho Tamaki týpka, cítila som ohromnú bolesť v hrudníku a sotva som sa mohla hýbať, sem tam som tiež vykašlala trocha krvi. Prečo.. prečo ho jednoducho nevrátiš? spýtala som sa ho trhavo a po tom ma premohol ďalší záchvat krvavého kašľa.

Jin Kazama

Sedl jsem si zase nazem. mám jí pomoci,nemám jí pomoci,mám jí pomoci...říkal jsem pořád dokola docela potichu ale bylo to dost slyšet. Panebože nemáme na to celej den...já to vyřeším jednoduše...odvoz vašeho kámoše za lékaři za to že nám vrátíte toho pitomce...řekl jsem a opřel se znuděně o ruku.

Tamaki kluk se usmál, pak ale nahodil trochu omluvný obličej.
Kdybych věděl jak, tak možná... Ale stejně to pořádně něchápu. Myslel jsem si, že moje schopnost daiishinganu je jiná...
Řekl trochu zmateně.

Shira

Trocha sťažka som dýchala a jednou rukou som sa chytila za hrudník, ty.. ty nie si len.. obyčajný genin.. že nie. spýtala som sa to trocha trhavo a znova som vykašľala trocha krvi. čo mám robiť.. ksakru čo mám robiť? nemôžem odtiaľto odísť bez neho. rozmýšľala som trocha roztrasene no bola som príliš vyčerpaná a zranená na to aby som sa vôbec postavila.

Jin Kazama

je normální pouzemá daiishigan....řekl jsem znuděně a opřel se o stěnu. chápu...ichiro je buď ztracenej nebo kdo ví kde...normálně bych byl naštvanej ale toho pitomce nemám rád...řekl jsem a ještě jsem podotkl.tak co?budeme se tady další hodinu hádat a mlátit nebo půjdeme dát tyhle dva do rukou lékařů?stejně tu žádé diamanty nejsou...řekl sjem.

Tamaki kluk se hlasitě zasmál Jinově poznámce.
Asi nepatříš mezi ty inteligentnější...
Dodal.
Mezitím si nikdo nevšiml, že třetí, zraněný genin zmizel. Teď už to mohlo být celkem hodně divné, nejdříve Ichiro a teď tohle...

Shira

B..baka.. zašomrala som smerom k Jinovi a z posledných síl som sa trocha nadvihla, prevalila som sa na chrbát a s ťažkosťami som sa oprela o stenu, znova som zakašľala pri čom som vykašlala trocha krvi a s bolesťami som sa chytila za hrudník. Nie je vás.. tu .. nejak málo? kde je ten váš kamoš? spýtala som sa tak prerývane a snažila sa pozvierať nejakú energiu aspoň na to aby som sa udržala pri vedomí.

Jin Kazama

do pr*ele proč mě to nenapadlo...oni to udělali úmyslně...ten jejich ,,kámoš" byla jenom vábnička aby jsme byli tady zatímco jejich klonové nebo tak něco hledali diamanty a tihle nás tu pouze zdržovali...nebo je to genjutsu ale o tom silně pochybuji takže to musí být ta první teorie...mám pravdu?zeptal jsem se a vstal jsem.doufám že ano...protože ti chci nakopat pr*el...ne za sebe...ne za ichira ale za shiru...sice mě štve jak mě pořád mlátí a nazývá bakou...řekl jsem a zdůraznil jsem slovo ,,Pořád".Pokračoval jsem. ...ale je to můj týmový parťák a k tomu nesnáším parchanty co ubližují ženám tak jako ty...domluvil jsem

Tamaki kluk se znovu zasmál...
Bylo to nařízení, protože jsme byli jenom dva. Tak nám toho třetího vytvořili. A nevěř si moc, stejně bys neměl šanci.
Dodal.

Jin Kazama

SHiro?tobě ublížil takže ty máš právo rozhodnout co mu mám udělat..řekl jsem shiře a začal si křupat pěsti v rukách.tohle tě bude hodně bolet...

Shira

Prestať blbnúť baka! zrevala som po morgenovi po čom ma znova premohol ten trhavý kašeľ a bolesť v hrudníku. Za prvé by si ho neporazil. Za druhé.. on mi v podstate... pomohol, neviem či si to uvedomuje ale tým že ma takto doriadil mi pomohol jasné?! nemusíš tomu chápať.. ale nechaj ho na pokoji. Zahundrala som trhavo a z úst si utrela kúsok krvi.

Tamaki kluk se svýma oranžovýma očima zakoukal na Jina a usmál se.
Má pravdu ... Nevím jak vy, ale odtud mizím... Nemá cenu zde něco hledat...
Dodal a odešel směrem, odkud přišel. Druhý genin odešel také.

Jin Kazama

Po tom co ten Tamaki týpek i ten druhý odešel tak jsem začal mluvit. Mě to je jedno,ať si ichiro chcípne,kdybych tohohle zmetka porazil tak by to ichira možná vrátilo zpět ale mě to je fuk...raději budu dál neutral a budu poslouchat jak jsem baka...víš...já nejsem baka...mám své jméno...a jsem baka z jednoho důvodu...protože žiji naplno a nebojím se riskovat...řekl jsem a koukl se na shiru pohledem kterým jsem jí doslova říkal že se ke mě chová způsobem který se mi ani trochu nelíbí. a mimochodem...za třetí...někoho jako je on bych porazil...řekl jsem a naštvaně se na něj podíval. a já vím jak ti pomohl ... porážka, uvědomění si chyby a tak podobně... to je blbost... z potážky člověk jenom zeslábne... proto jsem se rozhodl neprohrát...řekl jsem a ruce si dal za hlavu. Ale už to tady začíná být otrava...za chvíli začnu ještě kecat o mé minulosti...jdeme?zeptal jsem se ale nečekal jsem na SHiřinu odpověď a došel k ní a zvedl ji. Dal sjem si ji přes rameno a ještě dodal. nějaké diamanty by mu mohly být...hlavně se nesmíme vzdát a musíme dokončit misi...řekl jsem a vyrazil jsem dál do jeskyně.

Shira

Keď odišli tak som za nimi ešte hodila jeden pohľad, po tom začal ten BAKA niečo hovoriť, sotva som sa držala pri vedomí a počúvať jeho reči sa mi fakt nechcelo takže som ho ignorovala, teda až kým ma nezobral a neprehodil na jedno rameno čo spravil celkom blbosť, v momente keď som dopadla na jeho rameno tak sa mi z úst vyšľahla krv a v podstate mu tým zafarbila celý chrbát, sotva som sa vedela nadýchnuť, vlastne som sa začala dusiť a tak som z posledným síl dala čo najsilnejšiu ranu do jeho lopatiek. Baka.. chceš ma zabiť? spýtala som sa ho tak pridusene že mi sotva bolo rozumieť, týmto jeho "gestom" sa mi spravilo horšie a len som .. teda za predpokladu že ma pri mojom údere pustil.. lapala na zemi po dychu.

Jin Kazama

Ou promiň...řekl jsem a opatrně ji položil na zem. Za tohle mě potom zabiješ..no co se dá dělat...ale jak tě odsud mám asi tak dostat když se nemůžeš hýbat?zeptal jsem se jí a čekal jsem na její odpověď.

Shira

Opatrne.. a určite si ma neprehadzuj cez rameno. Povedala som trhavo a na chvíľku som zatvorila oči. Bola som unavená a chcelo sa mi spať no znova som ich otvorila a pozrela sa na Jina. Kašli na tie šutre.. aj tak to nesplníme keďže nie sme traja, teda teraz si skôr sám. A navyše.. ty nechápeš ako mi "pomohol" ale vysvetlím ti to až keď ma dostaneš niekde k lekárovi, do nemocnice ale proste niekde. hovorila som aj keď mi bolo sotva rozumieť pretože som mlela z posledného.

Jin Kazama

už nemluv...řekl jsem jí protože jí to způsobovalo potíže. Opatrně jsem pod ním zajel rukama a zvedl ji do náruče. za chvíli jsme venku...řekl jsme a začal jsem běžet k východu ale bylo vidět že dávám velký pozor aby se Shiře už nic nestalo. Ale i přesto že tahle chvíle byla docela plná emocí a já měl cítit alespoň malý vztek tak na mě nebyl vidět ani závan emocí ani jediný náznak.