Nová éra teroru

Po celej Iwakagure sa rozozneli zvony, nikto nečakal, že sa kage vráti tak skoro a s takou biledou tvárou. Všetci Jounini, ktorý neodišli na misie, tu teraz stáli a čakali na rozkaz. Boli tu vlastne všetci, až na Aiko (mia) a Maitre Maia (Morgen), ktorý plnily misie buď príliš dôležité alebo vzdialené. Ostatný pozorovali Kageho a čakali na výsledky snemu. Zdalo sa,že Tsuchikage je roztržitý, po prvý krát po dlhej dobe. Tý, čo stáli najbližšie, počuli jeho hlasné nádychy a výdychy a videli jeho roztrasené ruky, ako sa povievajú pozdĺž jeho tela. Další nádych, další výdych. A potom začal rozprávať: Prvá vec, ktorú vám musím povedať, moji priatelia,je smutná a trpká, ale nič, v porovnaný s tým čo nastane potom. Odmlčal som sa a v mojich očiach sa zaleskli slzy. Hora bola zničená, obrátená v prach a s nou aj jediná ochrana Ohnivej zeme. Ozvali sa vystrašené hlasy, avšak mávnutým ruky som ich umlčal. Teraz nie je čas truchliť, musíme byť silný. Ako som povedal, toto nebola najhoršia správa, ale ani najlepšia. V týchto temných časoch,časoch novej éry teroru, sa objavili nové svetlá nádeje, nové spojenectvá a väčšia šanca na víťazstvo. S hrdostou vám oznamujem, že svet sa rozšíril o dve nové velké zeme, vodopádovú a mesačnú, a o dvoch nových kagoch, ktorý v týchto časoch osvietia cestu zajtrajšku. Nech nám ich sily pomožu. Odmlčal som sa a nechal prúdiť diskusiu. Ako správny rečník som vycítil, kedy je čas ich nechať trocha premyslieť a odpútať od horšej predošlej správy. Po chvílke som pokračoval. A teraz niečo, čo je síce desivé, ale zároveň nám to možno podarí odhaliť plány Akatsuki. prešiel som zo strany na stranu po pódiu, premýšlajúc, ako im to vysvetliť,pričom by to nevyzeralo ako detská rozprávka. Dúfal, že to pochopia a uveria svojemu kagemu. Pamätáte sa, ako vám vaša matka či otec hovorievali, že ak nebudete poslušný, zobere si vás Jashin? Čo keď to nebola len rozprávka na dobrú noc? zahladel som sa im do tváry. Vätšina vyzerala zaujato, avšak nie príliš vieryhodne. Ostatný sa úprimne usmievali. Jediné, koho tváre boli pravé, bojácne, boli práve tie malé deti, o ktorých najviac pochyboval. Ked on sám bol malý, posmieval sa tomu viac ako títo dospelý. Chápem, že mi neveríte nadviazal som dalej, Avšak je to najbližšia teoria k pravde. Kedysi bol aj sám Rikudou pokladaný za legendu, výmysel starých ninjov. Ale vdaka nemu, vdaka viere v neho boli akatsuki tak silný, vdaka nemu prehrali. Tak čo je také neuveritelné na tom, že existuje niekto podobný? spýtal som sa z jasnou otázkou v hlase. A ako inak vysvetlíte útok "démonov" na Horu a jej nasledovné zničenie? A to, že prvoradý ciel Akatsuki u náš nebol Jinchuriki, ale nejaký kus železa v jaskyni? Vydýchol som si. Mal som sucho v ústach. Čo je neuveritelné na tom, že chcú oživiť Jashina?

Dedisu

Z mise jsem se vratil hodně naštvanej,protože se tam nic nedělo jenom se hlídka ožrala,vrátil jsem se tedy do vesnice,kde měl zrovna Kage svůj proslov.Slyšel jsem o tom jak mluví o Jashinovi.Ze začátku jsem mu téměř vůbec nevěřila,ale po chvíli jeho hovoření,jsem mu začínal pomalu ale jistě věřit.
Přeci by nám nelhal je to kage a říka to poměrně důvěryhodně,takže Jashin hmmm to bude hodně zajímavé.Koukám že souboj s akatsuki bude velká zábava a velká dřina na to abych měl nějakou šanci budu muset ještě zesílit,takhle bych neměl žádnou šanci.Musim se hlavně utkat se členem akatsuki kterej pochází z našeho klanu,protože musim všem dokázat že nejsilnější z tohoto klanu budu jenom já.
Řekl jsem si odhodlaně a poté se ještě podíval na lidi,který byli taky na náměstí.jen jsem se pousmál a poté jsem vyrazil najít našeho senseie,potřeboval jsem se ho na něco zeptat.

Nikko

Probudil jsem se konečně ze snu, který trval od té doby, co mě omráčil učeň. V tom snu mě fénix, který nehořel, ale měl peří, prosil o pomoc. Právě, když jsem zjistil, že jsem v nemocnici, jsem uslyšel zvony, které svolávali všechny ninji ke kagemu. Zamířil jsem ke zdroji zvuků, ale z toho hluku mě začala mírně bolet hlava. Mohly by už ty zvony přestat zvonit řekl jsem si a došel až před kageho. Vyslechl jsem jeho řeč a přitom si v duchu řekl: To že zničili Horu je zlé, ale proboha kdo je ten Jashin?

Běžný den

KYAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
vážně je zajímavý, že čím hezčí ženská, tím líp umí ječet. A co je ještě zajímavější, když si jednou získáte pověst perverzáka, všichni si o vás myslí, že každá sebemenší nehoda byla úmysl z vaší strany. Jako třeba teď. Prach obyčejně jsem zaspal a šel pozdě na nějaké shromáždění které svolal Kage. No a tak jsem si řekl že to vezmu ke Kageho budově sprintem. Což o to, doběhnout těch pár stovek metrů pro mě není žádný problém, horší bylo, že za jednou obzvláště prudkou zatáčkou šla taková velmi sympatická mladá dáma, kolem dvaceti jí mohlo být a její...vím já jestli bratr nebo přítel, každopádně docela hovado chlap, vysoký jak hora, samý sval a děsně agresivní. No, jak ti dva byli zabraní do rozhovoru a já rozběhlý, už jsem to po zatáčce neubrzdil a narazil přímo do slečny, se kterou jsem se poroučel na zem. A co čert nechtěl(jsem prostě klikař), skončil jsem rukama přímo na jejím pevném poprsí. V okamžiku kdy se mi docvaklo, jaké štěstí to vlastně mám a na mé tváři se rozlil blažený úsměv doprovázaný zkusmým pohybem obou rukou jsem si uvědomil, že mi fakt, že se tohle celé stalo jen náhodou neuvěří vůbec nikdo. No a pak už následovalo ono zaječené vysoké C co mi málem protrhlo bubínky a vzteklé zařvání toho mladíka, co se mě pokusil praštit. Jo jo pokusil, protože i když musím uznat že fyzičku měl, jeho pěsti byli směšně pomalé. Stačilo lehce naklonit hlavu a rána šla úplně vedle.
Hele, já jsem v tom vážně nevinně...
snažil jsem se bránit a raději přestal slečně ohmatávat poprsí.
Když minul i druhou ranou, začal se kolem nás stahovat nebezpečně vypadající kroužek vesničanů. Z jejich naštvaného mumlání jsem zaslechl jenom útržky typu:“Jen mu dej...Hele to je ten Genkotsu...ten úchyl už zase dělá problémy...konečně dostane co si zaslouží...
a tak podobně. Zajímavé bylo, že se všichni ti velkohubí přátelé drželi pokud možno daleko mimo můj dosah. To se bohužel nedalo říct o mém naštvaném příteli, který se rozhodl zahrát si na nadrženého býka, kterému se někdo přiblížil k jeho...
tak nějak nenápadně jsem vrhl očkem po stále ležící slečně a zbytek myšlenky raději spolkl. To přirovnání se vážně nehodilo.
Třetí rána šla vedle, zatím jsem jenom ustupoval, ruce zvednuté v obrané pozici. Protože byl kolem nás kroužek, tak můj ústup spíš než ústup připomínal rychlou chůzi dokolečka.
Hele, příteli já vážně nechtěl byla to nehoda a...
když jsem se vyhnul už čtvrté ráně vypadal vážně nakvašeně.
já docela spěchám, takže co kdybychom to vyřešili smírem?
s přátelským úsměvem jsem k němu natáhl ruku, což pro něj asi byla poslední kapka. Zařval jako by mu někdo vrazil něco hodně tlustého do zadku a vyběhl s hlavou skloněnou proti mně.
Tak hele...PŘESTAŇ MĚ SRÁT
zařval jsem si tentokrát já a dal plný průchod mého vzteku, se kterým jsem mu jednu natáhl na spánek. Po technické stránce to nebyla nijak dobrá rána, vlastně obyčejný hák, který jsem se naučil na ulici, ovšem síla do něj vložená toho býčka vychýlila z dráhy, takže nepadl na mě, ale na zem. Odhadoval bych, že se probere tak za čtvrt hodinky.
Stále ještě vytočený jsem si prohlédl dav, který se kolem mě jaksi rozptýlil. Nevím čím to je, asi něčím v očích ale když jsem vážně vytočený, většina lidí má ve zvyku klidit se mi z cesty. Taky dobře, aspoň se nebudu muset rvát se všemi.
Spokojeně jsem se na čumily zašklebil a dosprintoval to k Tsuchikageho budově, kde už stál dav děcek asi mého věku a spousta dalších Shinobi, kteří upřeně hypnotizovali Kageho.
Ehm, můžu se zeptat, co se děje?
žďuchnul jsem do nejbližšího ninji.

Nikko

Přemýšlel jsem o tom, co říkal kage a právě když jsem došel k závěru, že Jashin musí být něco mega-zlýho, tak do mne žduchul nějaký ninja, který dokonce měl tu drzost zeptat se, co se stalo. Celkem nic, odpověděl jsem mu mírně naštvaným a ironickým hlasem, jenom nám kage říkal, že byla zničená Hora a byly založené nové dvě vesnice. Jo a málem bych zapomněl, akatsuki chtějí zničit svět tím, že vyvolají Jashina, ale to je tak vše. To poslední věta byla pronesena už velmi ironicky a přitom jsem ho propichoval pohledem.

Genkotsu Kensei

Super
zazubil jsem se na ninju který mi odpověděl.
Tak to jsou samé dobré zprávy ne?
z tónu mého hlasu se nedalo poznat, jestli to myslím upřímně nebo si z tebe dělám srandu.

Nikko

Jak jinak, copak nám kage dává nějaké jiné? odpověděl jsem mu.Jen tak mimochodem, jsem Nikko. řekl jsem mu normálním hlasem.
Nechtěl bych s ním být v týmu. řekl jsem si a zamyšleně jsem se na něho díval, Vypadá jako průšvihář

Kensei

Já jsem jedinečný Kensei, největší úchyl v celé Iwě
podal jsem mu s hrdým výrazem ve tváři ruku.
Zajímavej človíček, jsem docela zvědavej co je vlastně zač.

Nikko

Proboha. řekl jsem si , když mi řekl své jméno. Jakmile mi začal podávat ruku, tak jsem přemýšlel, jestli mu ji mám podat taky. Kdoví, kam ji strkal. I přes tento argument jsem mu ji nakonec váhavě podal a řekl:Těší mě, nejlepší a jediný lučištník v Iwě. řekl jsem tentokrát zase hrdě já.

Kensei

Jediný?
zeptal jsem se lehce nedůvěřivě.
Seš si jistej? Protože moje Amorovy šípy jsou zatraceně přesný
dal jsem se do smíchu.

Renji Hagane

"Jasné, že chcem! Musím byť silnejší!" odpovedal som Turakimu na jeho vyzývavú otázku. Konečne som videl v diaľke záblesk nádeje. Niekto si môže myslieť, že som sebec, ale ak mám Iwe pomôcť, musím zo seba vydať všetko, čo vo mne je. Potom som sa nachvíľu započúval do Tuchikageho reči. Nemusel som byť génius na to, aby som pochopil, že celá naša krajina sa zase topí v loji. Presne preto chcem byť silnejší.

Tsuchikage

Pozoroval som tváre ninjov aj obyčajných obyvateľov dediny. Mnohé z nich boli vystrašené, ale stále vätšina z nich mala v očiach stále pochybnosti. Avšak toto asi každý kage čakal. Je vlastne jedno, či veria alebo nie, musia poslúchnuť slová kageho. pomyslel som si tvrdo a opäť prehovoril k davu. Jahsina chce akatsuki oživiť pomocou akýchsi brán, pečatý, ktoré ho držia stále v pekle. Po celom svete je ich 12, a jedna z nich tu, v blízkosti iwy. Rozhodol som sa ju zobrať na starosť, rovnako ako jednu v daždovej zemy, Amagakure. Avšak máme jeden problém. Poškrabal som sa pohlave a premýšlal. V tejto dobe máme nedostatok Jouninov A ked ich rozdelím presne medzi tieto 3 oblasti:2 brány a dedinu, bojím sa, že sa niektorá skupina neudrží dlho. Preto budú musieť pomáhať aj slabší ninjovia a dedinu bude brániť iba Anbu, Root a moja maličkosť. Preto žiadam členov klanov, ktorý skončili alebo nechceli cestu ninji, nech budú pomáhať pri ochrane životov. Ostatný budú rozdelený na 2 skupiny. Potom zatlieskal a privolal ku sebe všetkých jouninov z dediny na poradu, aby rozhodli, ktorý mladý pojdu a kam...

Nikko

Tak to de už vážně do tuhýho, když Tsuchikage vysílá téměř všechny do bitvy. A proti komu vlastně bude Iwu bránit? honilo se mi v hlavě.
Mezi námi ostatními bylo napětí, že by se dalo krájet. Abych ho trochu odlehčil, tak jsem strčil tentokrát do kenseie já.
Co si myslíš, dají nás do týmu spolu? zeptal jsem se ho.
Hned na to jsem si dodal: Doufám,že ne a pokud ano, tak aspoň ať je s námi Taka, ten by o mohl ve víru boje zabít.

Kensei

Vím já...já doufám že budu bránit vesnici, k nějaký bráně se mi fakt nechce
zašklebil jsem se jenom při té představě, že bych se musel rvát s Akatsuki.
Na sebevraždu jsem fakt moc mladej...

Leila Hiroki (Akatsuki) - Adope, budem psát rovnou sem, aby pak nebyl zmatek.

Na nic jsem nečekala a odrazila se od skály, při čemž jsem letěla vzduchem obrovskou rychlostí přímo dolů. Kdyby mě někdo viděl a neznal mě, jako Yuujin, tak si mohl myslet, že jdu na sebevražedný pád, ale v tom jsem si vzala luk a z ruky mi vyjel šíp, který jsem pomocí luku vystřelila do jedné ze skal a pak se na lanku, které bylo na šípu zhoupla na zem a dopadla na nohy. Dala jsem si luk zase na záda a čekala až za mnou přijde i Yuujin.

Yuujin

Já nebyl tak akční jako Leila a spíše sem dolu scházel opatrně než rychle, i přes to mi cesta dolu trvala jen pár desítek vteřin. Taky se tak těšíš? Řekl jsem aniž bych se na Leilu podíval.

/aspi, dakujem, pre mna to je ovela lepšie

Joe,Raul,Kakuza,Methyl boli presunutý k obrane brány..

Okolo miesta, kde bola brána, pobehovali menšie skupinky chunin aj geninov. Pri bráne, tesne pred vchodom stáli vyšší Anbu root a malá, asi 3-členná skupina jouninov. Nebola to nejaká dokonalá obranna. Vo vnútri najvätšej skupiny Anbu bol postavený stan pre medikov. bolo ich asi 15-násť,vätšina pochádzala z klanu Yatsuki. ostatne bolo zatial všetko pokludné, nezdalo sa, že prvý útok pojde po Iwe....

Renji Hagane

Sotva som sa spamätal a už tu bol cirkus. Každý pobehoval chaoticky naokolo. Ja som len zdvihol hlavu a pomyslel som si, že zase budem musieť bojovať o svoj holý život. Voľakto ma zavolal k bráne, tak som šiel.

Leila

Pousmála jsem se a pohodila svými dlouhými hnědými vlasy. "Těšim se, zase po dlouhé době nějaká akce, ale minule tu málem sejmuli Minata Taiqza, takže musíme být opatrní. Podle všeho je ta brána v támhleté hoře. Nyoko tam už s Minatem udělala díru, takže se dostaneme až k té bráně, která je asi 200 metrů v hoře. Ale asi nám v tom budou chtít zabránit, takže to uděláme se vší parádou ne?" Řekla jsem narovinu.

Yuujin

Na chvíli jsem se zahleděl na horu. Je pravda že sme už dlouho nic nepodnikli. Doufám že sem nezapoměl pečetě. Řekl jsem si pro sebe takovým polohlasem ale Leila mě nejspíš slyšela. Pár sem si jich procvičil a celou rozcvičku jsem zakončil výkopem do výšky abych si protáhl dolní končetiny, které k boji tak rád používám.

Tam, kde sa celá obranná sieť nachádzala, bolo na to, že sa nachádzalo v podzemý, až neuveritelne jasno, čo asi robila technika nejakého ninju či skupiny. nebolo to plýtvanie chakrou, kedže na takom ostrom svetle sa útočníci nemohli schovať v tieňoch. Svetlo sa nenáchadzalo v strede, takža sa nemohli schovať v jeho slepom bode, ale na stenách. Pri vchode, kde urobil Minato dieru, stáli iba 2 Anbu, čo mohlo byť zvláštne a až príliš lahké. Ani sa nesnažili schovať pred svetlom zo slnka. Jeden stál úplne v predu, druhý o pár metrov dalej. Tunel ako jediná časť podzemného komplexu nebola osvetlená, ale to asi z dôvodu šetrenia chakry. Vnútry sa 3 Jouniny pohlúžili do plánu, prezerajúc si všetky známe informácie o akatsuki a jej známych členoch a snažiac sa predpokladať silu tých neznámych. Zdalo sa, že nečakali návštevu v takých skorých hodinách. predpokladalo sa, že Akatsuki pojde zo západu na sever a aj tak vätšina ešte stále neverila, že idú naozaj po tých bránach. proste si mysleli, že kage plýtva jednotkami na také staré zrúcaniny.

Nikko

Sedl jsem si v jeskyni na zem směrem k východu.
Poté jsem se otočil směrem k bráně a přemýšlel jsem: Tak tohleto je ta brána do pekla? Moc to dobře to nevypadá.
Pak jsem se otočil zase zpátky k východu a začal jsem si kontrolovat šípy.
Nakonec jsem si vytáhl tuk a začal jsem si leštit luk, protože v takovém napětí jsem nemohl nic nedělat.

Genkotsu

Poté co jsem byl přidělen k bráně jsem se zařídil podle svého. Chvíli jsem propátrával okolí a když jediné pěkné děvče co jsem našel mělo takřka na čele vytetováno:"Jsem Jounin a jestli na mě sáhneš vykastruju tě", zalezl jsem si někde pěkně do kouta, kde jsem usnul.

Genkotsova Jouninka nemala kozy a miernu bulvu v rozkroku. Jej meno bolo Sousari Taizqa..

//já tím nemyslel že dotyčná JE jounin, jen že vypadala nebezpečně, bylo to přirovnání probohy...a hlavně neříkej, že s náma není žádná holka

Avšak to si si odvôvodnil až teraz že? Ale to je fuk, robil som si iba srandu