Nová éra teroru

Leila (Akatsuki)

Ukázala jsem prstem na otvor v té velké hoře. "Támhle je ten otvor a ním když projdem až dolů, tak tam je ta brána. Ale vypadá to tak, že tam už někdo je." Řekla jsem tiše a pak natáhla luk a následně mi zazářila jakási pečeť na mé dlani, kterou jsem držela lanko od luku. "Postarám se o ty dva ANBU u té díry." Řekla jsem a v tu chvíli se mi zformoval světle modrý šíp, který jsem vystřelila přímo do nebe. Z nebe pak vylétl menší orel, který proletěl kolem té hory. Nebylo to nic neobvyklého, jelikož tu musí létat hodně orlů. Jenže když proletěl kolem, tak se proměnil v kouř a z kouře vyletěly 4 šípy. Na každého ANBU dva. Jeden z dvou šípů mířil na srdce a ten druhý vždy na hlavu. Asi by tohle neměli moc čekat. Pomyslela jsem si. "Tak a teď jdem dovnitř." Řekla jsem a skočila na horu, při čemž jsem šla směrem k tomu vstupu do hory.

Z hôr sa ozval škrek orla,avšak z iného smeru, ako nad nimi letel. Anbu route sa otočili a zahladeli do neba, avšak kvôli slnku nič nevideli, nedokázali ho zamerať. Nemohli ten útok čakať. Šípi ich zasiahli presne do miest, kde boli mierené. Prvý z Anbu, čo stál bližšie k východu ani necekol, druhému sa po tvári roztiahol úsmev, aj ked ho tvoj šíp zasiahol do tváre medzi oči a hrot vyšiel z druhej strany, usmieval sa. Pred tým ako sa obidvaja zmenili v dym. Boli to klony!

***

Odrazu sa jeden z maskovaných ANBU root akoby prebudil zo sna. Útok začal vyslovil a ruku natočil smerom k prechodu, ktorý tak vekľodušne urobil Minato Taizqa. Jounini sa na seba pozreli, vystúpili z tieňa a konečne odhalili svoje tváre. Sousari Taizqa, ktorý sa usmieval, pretože dúfal, že odpáli pár obláčikov, Turaki Hagane, ktorý ako vždy venoval svoj pohlad iba Renjimu a vchodu do brány a nakoniec Hingoku Amare, svojim cool pohlad a novým mečom, kedže svoju Bethy musel dať mladému geninovi, ktorý stále hovoril o svojej zbrany. Toto trio bola hlavná časť obrany brány. Amaru zakýval na zvyšok obrany, geninov, Chuninov, či členov ANBU route a prehovoril, kedže Hagane bol tichý a sousari príliš nedochvílny. Zdá sa, že nepriatelia sa rozhodli prísť na návštevu a my ich privítame, ako sa na Iwu patrí. Pribehol k nebu jeden mladší chunin a niečo mu potichu povedal. Amaru odpovedal. Ano, oznámte to Tsuchikagemu, dúfam, že nebude potreba. potom ho poslal preč a pozrel sa na ostatných. Viem, že máte strach, mám ho aj ja. avšak v tejto chvíli na nás Iwa, nie, celý svet shinobi spolieha. Preto nesmieme sklamať. Musíme ochrániť naše rodiny, priatelov. Preto budeme bojovať, nie kvôli svetu, nie kvôli dedine, budeme bojovať pre nás a pre nich. vyslovil z drným prízvukom. Mnoho mladších geninov a chuninov odpovedalo potelskom. ANBU route stáli ako pred tým. bez pohybu, bez emocii, bez života. Akoby sa ich nič netýkalo, len počúvali rozkazi neznámeho človeka. Avšak Amaru si to nevšímal a pokračoval, so škodoradostným výrazom na tváry. Možno dokonca k boji ani nedojde, nachystali sme im v tom tuneli malé prekvapenie.

Yuujin

Zastavil jsem na místě kde před chvílí stál klon usmívajícího se jounina. Zvedl jsem šíp který mu provrtal hlavu. Asi už o nás ví. Na tváři se mi objevil podobný úsměv jako měl před chvílí onen Jounin. Poté jsem šíp zahodil a připravil se na nejhorší nebo spíše na nejlepší, jelikož jsem byl dlouho mimo dění a na boj jsem se těšil.

Renji Hagane

Po tele mi behali zimomriavky, ale nebolo to nič neobvyklé. Našu drahú obec čaká opäť ťažká skúška. Ale to je už údel pre každého, kto v Iwe žije. Bez ohľadu na to, či je ninja, alebo nie. Bude to prvý krát, čo budeme s Turakim bojovať bok po boku. Zatiaľ to bolo len také oťukávanie. No ale ten preslov tomu veľmi nepomohol.

Genkotsu

Z odpočinku mě vyrušil všudypřítomný hluk a shon, doprovázející zjištění, že na nás útočí nepřátelé. Upřímně, nijak jsem se do boje ani k bojové skupině nehrnul. Po probuzení jsem se prostě jen posadil, a když jsem zjistil, že nejsme pod skutečným útokem, začal se pomalu rozcvičovat.
Hmmm, kéž by byla mezi Akatsuki nějaká pěkná holka...pořádně vyvinutá pěkná holka...bych ji mohl třeba svést a odvrátit od cesty zločinu a pak...
snil jsem nahlas při rozcvičce a protahování.

Nikko

Protože jsem seděl přímo naproti vchodu, tak jsem viděl, jak šípy zasáhli klony.
Tak už je to tady řekl jsem si a přestal si leštit luk.
Poté mi bylo oznámeno, že už jsou tady.
Kterej blbec by si toho nevšim. pomyslel jsem si a vstal.
Vytáhl jsem si z toulce šíp a pak jsem šel za Genkotsukem, protože spolu budeme mít větší šanci a poslouchal jsem jeho konspirační teorii.

Genkotsu

Z rozcvičky jsem přešel na tréninkové údery(mlátil jsem do skály) a dál jsem přemýšlel.
Určitě bude krásná...jiný holky snad k Akatsuki neberou a...bude mít prsa, velký prsa aspoň takovýhle..
chvíli jsem přestal s mlácením a naznačil na vlastním hrudníku tak šestky.
Hmmm a a...stejně ji budu muset zabít protože je Akatsuki a nebude chtít zradit své, jako já ty své
povzdechl jsem si a doprovodil tento lítostivý zvuk úderem plnou silou proti skále. Nezdálo se, že by to mé ruce nějak vadilo, spíš v tom kameni povážlivě zakřupalo.

Leila

Zakroutila jsem hlavou. "Kdybych věděla, že jsou to jen kloni, tak to udělám nějakym jinym způsobem a nemusela jsem vůbec používat svůj luk." Řekla jsem naštvaně a zakroutila hlavou. "Tak co Yuujine, dáme soutěž kdo jich zabije víc? Předpokládám, že jich tu bude tak 8 nebo nějak tak." Zasmála jsem se a dala si luk zase na záda. Stála jsem před vchodem do té hory a v dálce uviděla pár těch ninjů z Iwy. Udělala jsem pečeť "Kai." a šípy, které vznikly z toho orla se pomalu rozpadly na prach.

Yuujin

Jen 8??? Já doufám že jich příjde mnohem víc, dneska sem při chuti. V tom jsem pohlédl stejným směrem jako Leila. Všimljsem si pár ninjů a taky se hlasitě zasmál. Už se nemůžu dočkat.

Pred vami pobehoval docela velký húf ninjov, ale vätšina sa nezdala nijak vysoko postavená.V Iwe bol určite velký nedostatok Jouninov. V pozadý ste videli asi 10 členov ANBU route. Cítili ste pascu, kedže všetci odstúpovali od vchodu, miesto toho, aby sa k vám približovali. Jeden stál o trochu bližšie ako ostatný a v ústach si prevaloval nezapálenú cigaretu. Prehovoril na vás dvoch, zo vzrušeným v hlase.
Vy ste tie obláčiky, správne? V jeho očiach sa šialene zabliskalo. Tak podte sem dole, hmm?

Dedisu

Jen jsem stále stál na místě trochu stranou,nedával jsem na sobě znát nějakou nervozitu nebo něco podobného nějaké emoce.Ale moc jsem se tešil až si budu moct zabojovat proti někomu z akatsuki.To bude opravdu hodně zajímavé,už se na ně teším trošku se pojistím.Řekl jsem si a z jílu jsem vytvořil tři červi z C2,které jsem nechal zavrtat do země.

Leila

Místo toho, aby nás tlačili dál od brány se nás naopak snaží dostat blíže k ní. Jsme v tunelu a není úniku do stran. Ze shora by nic přijít nemělo, jelikož by to ohrozilo i je dole. Z boků už vůbec ne, protože jakékoliv větší narušení hory, tak to tu může zasypat a všechny to tu pohřbít za živa. Takže jediná možnost je poslat útok před náma nebo možná i pod náma, ikdyž pod náma by to mohlo být také nebezpečný. Proběhlo mi rychle hlavou a já se podívala na Yuujina. "Ten před náma bude útočit a vypadá to zřejmě na katon, takže se na něj musíme připravit. Pokud použije jutsu, tak to zkus zneutralizovat a já vytvořím dým, ze kterého vyšlu několik šípů, aby je to tam pozabíjelo." Řekla jsem tiše Yuujinovi. "Souhlas?" Zeptala jsem se.

Sousari Taiqza

Bolo jasné, že pokusy narušiť statiku jaskyne by sa rovnali sebevražde, avšak toto bola možná cena za ochranu Iwy. Bola to však až posledná možnosť. Iwagakure by sa predsa nenechala zahambiť 2 nukeninmi. Sousari si vzdychol a na krátku, bezvýznamnú chvílu sa otočil na ninjov za sebou. Koľký z nich sú skutočne pripravený bojovať? Pripravený umierať za veci, ktoré nechápu? Za veci, ktoré vždy spôsobila blbá politika? Vzdychol si po druhý krát a na chvílu sa mu v tváry objavila lútosť. Tento pocit rýchlo odplašil mávnutím ruky, akoby to bol dotieravý hmyz. Jedného dna to všetko zmením, jedného dna...Už nebude treba kageho.. Vedel som, že rozptylovanie mi nepomôže. Minato...myslíš, že sa tvoj sen sa raz splní? V tej chvíli sa mi do tváre vrátil uštipačný výraz. Vystrel som spálenú ruku a vystrel ju do tvaru detskej pištole. Bang Nič sa nestalo... Ruku som mal stále vystretú.

Leila - Adope píše se TaiQZa a né TaiZQa

Když udělal to gesto, tak jsem se jenom pousmála. Ach jo, proč si musí hárt na frajera, když vůbec nic nedokázal. Musim si hlídat i nohy, kdyby přišel ten útok zespodu, což je velice pravděpodobné. Proběhlo mi hlavou a hlídala si perifernim viděním i zem pod nohama. Rukou jsem si vzala luk a druhou ruku položila na vlákno, které bylo zvláštně stříbrné a lhce zářilo světle modře, což mohlo těm chytřejšim dojít, že jde o nabití chakry.

/Aspi: tak je to pre mna lepšie čítatelné Ale ok, editol som

Yuujin

Na Leilinu otazku jsem lehce az neznatelne prikyvl. Na gesto Sousariho jsem nijak nereagoval. Celkove jsem vypadal az moc klidny a sebejisty a to i pres to ze jsme byli v pasti.

Nikko

Ale neboj, holky budou, jenom stačí přežit. řekl jsem Genkotsuovi s úsměvem a šel jsem se projít.
Pro jistotu jsem měl šíp připravený u tětivy.
Došel jsem až pod tunel, kde jsem se podíval nahoru.
Zjistil jsem, že to co jsem uviděl mi změní život.
Ty ladné křivky, ta krásná linie.
Asi jsem se zamiloval.řekl jsem si pro sebe a děle hleděl na ten luk.

Renji Hagane

Počul som už kdesi zvuky boja. Aj keď to veľmi na boj nevyzeralo. K búrke sa ešte len schyľuje.
"Už sú asi tu. Tak, aký je plán?" spýtal som sa Turakiho, ktorý len spokojne čumel dopredu.

Genkotsu

To se dělá? Poslouchat jak si lidi mluví sami pro sebe?
zeptal jsem se nakvašeně jeho odcházejících zad, načež jsem dokončil vlastní rozcvičku a vydal se za ostatními shinobi.

-síce som čakal, že to napíše Aspire, ale kedže teraz je neprítomný, uvediem vás z omylu ja

Všetci ninjovia, genini, chunini, jounini aj členovia ANBU route stáli v okruhlej ´jaskyny, v ktorej sa hrozivo tíčila brána démonov. Z miestnosti existoval iba jeden vchod, dlhá, dlaždená chodba, ako jediná časť jaskyného komplexu neosvetlená, aj ked držiaky po krajoch naznačovali, že ešte pred chvílou tam boli pochodne. Akoby niekto chcel niečo skryť pred svetlom pochodne. Presne v strede chodby, na jej lavej strane od nijnov bola urobená diera, ktorou vošli členovia akatsuki do srdca hory. Odkaz Minata Taiqza. Členovia boli ešte príliš daleko, aby ich niekto videl, avšak klony na stráži upozornili blížiace sa nebezpečenstvo. Dvaja členovia ANBU route držali pravú ruku v tvare pečate "Kai" a čakali na povel od svojeho velitela, nikoli jedného z Jouninov. ten však ešte neprichádzal....

/proste sme sa nezhodli s Aspim na tom, kde sa kto nachádza a vznikol takýto guláš neskoro sa vám ospravedlnujem

Leila - Nevim teď, kde je ten tvůj Taiqza, takže to napíšu takhle.

Zakroutila jsem hlavou a společně s Yuujinem jsme seskočili z toho tunelu, který kdysi udělal Minato Taiqza. Dopadli jsme do toho druhého oficiálního tunelu, který byl vydlážděný. Bylo poznat, že je tohle oficiální cesta k té bráně. Brána byla vysoká asi 3 metry a rámy, které ji tvořily byly celé černé a na obou rámech byly různé praskliny, které lehce červeně zářily. Dvěře brány byly vytvořené z černého železa a byly na nich obří z kamenné vytvořené oči. Za bránou stály dvě asi 6ti metrové sochy jakýchsi bojovníků, kteří měli z kamene brnění a každý z nich měl dlouhé kamenné kopí, které mělo ze zlata vytvořený hrot. Z téhle dálky by nás už vidět mohli.

Nikko

Stál jsem u skupinky ostatních ninjů, když v tom seskočili ti dva dolů.
Pro jistotu jsem si připravil luk a šíp.
Poté jsem si je lépe prohlédnul a zjistil jsem , že je tam něco nádherného.
Ty ladné křivky, ta krásná linie, to peří na bocích.
Asi jsem se zamiloval. řekl jsem si a dál jsem se díval na luk

// tak jsem to repostl, protože nevím, jestli tamto předtím platilo nebo ne, když jsme vás nemohli vidět.

Okolo brány bolo čoraz viac rušno. Iba pár ľudí bolo na povrchu pokojných, ale aj v nich to vrelo. Sousari Taiqza sa z dialky zahladel do tunela a uvidel, ako im plášte vejú pri pohybe, akoby sa oblaky spájali do jednej velkej búrky. Okrem neho boli najviac pripravený 4 ludia, teda 4, ktorý na to vyzerali. Turaki zo železnou tvárou hladel do dialky a všímal si detaili aj to, čo mu povedali ostatný. Všímal si dve postavy, ale kvôli nedostatku svetla im nevidel do tváre. mohol iba hádať, avšak nebolo pochýb, že sú z akatsuki, kto iný by sem predsa chodil bez oznámenia? Zahladel sa na steny svojími modrými očami a hladal to,čo nemohol vidieť. Malé kúsky jílu, rozmiestnené po chodbe. vydýchol si a dúfal, že ani jeden z nich nie je senzibil, inak to bude tahšie. Vlastne pochyboval, že ak toto nevíde,majú vôbec nejakú šancu bez kageho. Vydýchol si ešte raz a čakal. Posledný z Jouninov, Amaru, stál za dvoma členami ANBU route, tými, čo vymysleli plán z jílom. Chaldným ýrzom ich pozoroval, k Akatsuki sa ani neotočil. Dúfal, že tým poslaním správy nebude až také tažké ich potom vyslobodiť. Avšak kútikom jedného oka z pod slnečných okuliarov, ktoré boli zcela nepotrebné v tejto situacii, si premeriaval Turakiho a Sousariho. Dvaja záhadný týpci, ktorý sú v Iwen príliš krátko a vôbec ich nepozná. Ano, ich zložku si prečítal, ale stále tam bolo mnoho medzier, akoby mu sám kage nedovolil do nich nahliadať. Povzdychol si súčasne s Turakim a dúfal, že budú vedieť spolupracovať. ANBu ešte nemohlo zautočiť. Museli čakať, kým budú dalej od vchodu aj východu..

Yuujin

Nevypadaji ze by se jim chtelo moc bojovat. V mem hlase byl slyset namysleny ton. Vtom jsem vyrazil necekane kupredu a priblizoval jsem se ke skupince vysokou rychlosti, ktere jsem dosahl diky svym silnym noham...

-Vysoka rychlost se mysli sprint ))

Renji Hagane

Turaki tam len tak postával. Nezdalo sa, že by sa mal k činu. Ale ak zaútočí on, zaútočím aj ja. Zranenia sa nebojím a už som utrpel nemálo šrámov a zlomenín.

Leila Hiroki

Pousmála jsem se, z dálky můj úšklebek nebyl vidět, jelikož to byl fakt malý úsměv. Usmála jsem se spíše jako ve stylu, že to konečně Yuujin rozbalí. Až se dostane k nim, tak jsou jasný, ale pochybuji, že by nás sem nechali dojít, kdyby neměli plán. Iwa je známá výbušným jílem a pískem. Písek tu asi těžko bude a kdyby byl tak už ho uvidim, ale zde jsou spíše jen kameny a nějaká hlína, takže by se hlína dala dobře smíchat s jílem a pak to tu vyhodit do povětří. Což dává smysl, když stojí v té obří jeskyni u brány a nás schválně nechali dojít až do téhle vchodové cesty. Pomyslela jsem si. Nejsem senzibil, ale spíše člověk, který hodně přemýšlí než něco provede. Mohu se zaměřit na výbuchy a Yuujina z dálky jistit, ale co když přijde něco jiného s čimž nebudu počítat? Znovu jsem si pomyslela a pečeť na dlani mi znovu modře zazářila a vyjel mi z ní šíp, který jsem si dala k luku a sledovala běžícího Yuujina. Budu tě zatim jen jistit, pokud by to hořelo, tak přejdu také na blízkost.