Nová krev

Po přivítání Vůdceho s novou generací nastal hned zítra krásný sluneční den který pokryl svími paprsky celou Taki no kuni.Vodopády byli křišťálové a zářivé jako vždy...
Dnes se konal důležitý den a velice významný...Rozdělování týmu začne přibližně ve 13:00 a do té doby se mohou všichni geninové připravit a nachystat...

8:00 AM

__________________________________________________________________

Kyoko - ANBU ti na nic neodpověděl a doběhl stebou do nemocnice,kde zamířil do jedné místnosti na konci chodby která byla celá zabedněná a když tam doběhl,strčil tě dovnitř a zamknul za tebou.
V místnosti bylo šero a jeden stůl s 2ma židlema.Kolem bylo prázdno a zabedněná okna u kterých stála silueta nějaké vysoké osoby která ti mohla v tu chvíli nahnat strach.

__________________________________________________________________

Všichni geninové v nemocnici byli ošetřeni a propuštěni do normální funkce ninjy.

Gabriela

Probudila jsem se v nemocnici a nic moc jsem si nepamatovala, už mi bylo docela dobře, tak jsem vstala a šla do vesnice. Moje první mise a já ji takto zvorám... Spytovala jsem svoje svědomí a kráčela po ulicích vesnice směrem k náměstí.

Nekyo

Ráno som sa zobudila a šla som do kúpelne.
Tam som spravila všetko čo bolo treba vrátane sprchy a vošla som späť do izby zabalená v uteráku.
Vytiahla som si čisté veci a nachystala čelenku.
Snažila som sa nájsť Hanii ale uterák mi popritom spadol a tak som si obliekla aspoň spodné prádlo.
Podyšla som k oknu pri ktorom bol stolík s rozhádzanými vecami, pár som ich nadvihla a spod nich Hanii vybehol.
No tak mala by som to tu poupratovať... povzdychla som si a vzala som ho.
Položila som si ho na hlavu a pomali som sa začala obliekať.
Nakoniec som si obliekla tričko a pri tom mi spadol do výstrihu kde aj zostal.
Vytiahla som púzdra do ktorých som si dobalila zbrane.
Keď som bola pripravená pešla som do kuchyne a otvorila chladničku.
Niča tam nebolo tak som si len vzala peňaženku a vybehla von.
Vbehla som do jednej z reštaurácií a tam som si objednala poriadnu porciu Ramenu.
ITADAKIMASU! rozpojila som paličky a pomali začala jesť.
Tak to som zvedavá čo sa bude diať dnes...

Kyoko

Byla jsem uplně mimo ... neveděla jsem kde to jsem ale rozhodně jsem to nenechávala znát .. Co chcete ! .. padla moje první otázka spíš rozkazem která zněla dominantně a naštvaně pořád ve mě působil adrenalin z krve

Kyoko - Uklidni se.. Řekl temným hlasem který se rozhlehl po celé místnosti jako stín... Silueta se pohnula a pomalu se na tebe otočil... Když se na tebe otočil zahlédla si jeho tvář...



Díval se na tebe prohnilým pohledem...Byl to dábelský pohled který ti pronikal až do duše..
Posaď se.. Poukázal na židli která byla u stolu..

Kyoko

Lehce jsem polkla a mlčky jsem poslechla jeho "rozkaz" .. můj adrenalin pomalu vymizel a já se cítila naopak slabší a slabší když jsem dosedla na židly tak jsem si prohráble své dlouhé vlasy abych si pořádně prohledla jeho tvář ,která mě vyděsila ale znát jsem to nedala ...

Kyoko -

???

Jak je možné,že zrovna ty...z 5 geninů na misi vyvázneš bez většího zranění a ještě ktomu si nejspíš zabila toho banditu... Řekl jsem trošku podrážděným tónem na čež jsem hlasitěji bouchl dlaní do stolu který se zavyklal.

Kyoko

Jeho přístup se mi nelíbil a tak jsem zvolila podobný spůsob vyjadřování ... Nejspíš ??? -- Myslím že ten krk se mu těžko zahojí předpokládám že je mrtví ... řekla jsem chladně od toho zabití jsem se chovala jinak a byla jsem strašně náladová ... Nechtěla jsem nikoho zabít toho druhého banditu jsem pouze omráčila .. řekla jsem už uvolněnějším tonem ale to asi slyšet nechtěl ... pak jsem se upjatě koukla na jeho obličej ... Vadí vám snad že žiju ?! ... lehce jsem vybouchla když jsem si to nechala projít hlavou

Kyoko -
Začal kolem tebe pomalu chodit a pořád se na tebe díval pronikavým pohledem...

???

Už od začátku jsem o tobě slyšel různé zvěsti..šeptání mezi lidmy..dokonce se dá říct i malé "legendy" Poslední slovo ukázal prstama v uvozovkách a pak znovu udeřil,ale tentokrát objemi dlaněmi do stolu.. Co si zač ?! Vyhrknul ze sebe z nenadání a díval se na tebe jako kdyby si nebyla člověk..

Kyoko

Jsem ..... řekla jsem a hrdě jsem se naněj koukla .. Kyoko ! .... dodala jsem svoje jméno se svojí ctí co jsem pobrala a pak jsem dodala se sklopenou hlavou .... Jsem z rodiny který byla zmasakrovana před hodně lety ... řekla jsem trochu smutně moje nálada se zhoupla na bod mrazu vždyt jsem ani neveděla jméno našeho klanu ... Jsem pouho pouhá lidská bytost .... řekla jsem neutrálně a pak jsem chladně dodala ... bez duše .... bez nitra .... Moje nálada kolísala jako rozpůlený titanic na oceanu

Kyoko -

???

Pověz mi víc o tvém incidentu té noci... Řekl tišším hlasem a to tě mohlo vyděsit.Nikdo neviděl to co stalo ve tvém pokoji a on to přesto ví. Jeho pohled se změnil na vražedný a tobě mohlo být jasné že máš zůstat i nadále vklidu..

Kyoko

Celkem mě vyděsil ... moje vzpomínky ... moje minulost jak o tom mohl vedět ???? .. říkala jsem si celou dobu ale potom jsem pomalu rukou chytla rukojet obou dýk a velkou rychlosti jse je vytáhla vzduchem bylo slyšet skřípnutí zbraně a já ty dýky poloila na stůl ... pokud myslíte toto .. ukázala jsme neutrálně na dýky .. Šla jsem jako komár za světlem k vodopádu Yuushuu ... Jeto zakázané místo to jo ale já se ocitla za zábranou přímo u vody poté mě moje nitro táhle do hlubin vodopádu až jsem se nakonec podvolila a spadla jsem do vody ... ve vodě jsem byla asi 5 minut ... a pak ..... posmutnle jsem se nadechla .. jsem se oběvila v pokoji .. celý pokoj byl mokrý a na zemi byly tyto 2 dýky a od té doby je moje tělo chladné když tyto dýky nedržím v ruce .. .řekla jsem mu zkráceně .. celkem jsem se mu vyzpovídala nejenom kvůly tomu vzhledu ale i kvůly tomu že kdyby to byl nákej špatnej "hoch" tak mě sem nepřivede Anbu na příkaz vůdce ..

Kyoko -

???

Když jsem si to vyslechl,zahmouřil jsem nachvilku oči a prohlížel jsem si ty dýky na stole.. To jsem chtěl slyšet... naše debata je u konce.. Dořekl a to už se odemkly dveře a u nich stál ANBU který tě sem donesl...
Můžeš odejít..

Kyoko

Naštvaně jsem sebrala jednou rukou oboje zbraně a zasunula jsme je do krytu nebo spíš za opsek ... nic jsme neříkala a ani jsem se nanic neptala .. pomalu jsem šla za zatím Anubu pryč až jsem ho minula a opět jsme nic neřekal z nemocnice jsm emířila přímo ven na sluneční světlo ..

Raizo

Vstal jsem z postele a podíval se z okna.Dneska to bude otrava. pomyslel jsem si.
Došel jsem do koupelny a umyl se.Jelikož jsem spal nahý tak jsem se oblékl a potichu vyklouzl z domu.

Tak co budu dneska dělat? zeptal jsem se sám sebe.Složil jsem pečetě a proměnil se do sněžného vlka.
Rozeběhl jsem se k bráně.Když jsem z ní vyběhl dal jsem si tak dvacet koleček kolem vesnice.
...
Když jsem doběhl tak jsem se proměnil zpět.Padl jsem na zem a z hluboka oddychoval.To byla ale makačka řekl jsem si pro sebe a zvedl se na kolena.

Kōkai Hayashi

Je PM nebo AM? Já že PM je odpoledne a AM je dopoledne, takže by teď bylo 8 večer.

Jako každé ráno jsem už v 6 chodil po vesnici a rozhlížel se všude kolem sebe, jakobych hledal něco co by mě nějak zaujalo či by mě něco mohlo tak zaujmout, že bych se tomu věnoval.
Jenže nic tak dobrého jsem nenašel, tudíž jediné co mi zbylo byl trénink nových jutsu. Novou klanovou techniku se budu moct naučit až zřejmě na chuunin úrovni, takže mi nezbývalo nic jiného než se naučit něco elementárního. Dlouho mi trvalo si vymyslet něco dobrého a účinného, až mi něco došlo. Rychle jsem z kapsy vytáhl lanko, kterého mám po kapsách velké množství a dal si ho hned do pusy. Člověk co by mě pozoroval by si asi pomyslel jak vytříbený jídelníček to mám, ale já to použil k něčemu jinému. Jako při Goukakyuu no jutsu. Pomyslel jsem si, při čemž jsem koncentroval katon chakru a následně vyplivnul lanko, jenže to dopadlo na zem a jediný efekt co to mělo, bylo to, že jsem měl poprskanou celou pusu.

Kōkai - [AM sry popletl sem to ]
Sotva si začal trénovat a už si ucítil ve vzduchu něco divného..Nemohl si přesně určit to co to je ale byl to divný pocit...

???

Kokaii... Řekl jsem si v hlavě a pozoroval jsem z krytu genina který zrovna trénoval..

Kōkai Hayashi

Zvedl jsem ze země docela dost uslintaný lanko, což mohlo být dost nechutné, ale jelikož spadlo na trávu, tak nebylo špinavé. Dal jsem si ho opět do pusy, při čemž jsem začal skládat pečetě a koncentrovat chakur, jenže když jsem měl vyplivnout to lanko, tak mě chytl divný pocit. Eh, bože pokud se nemám tuto techniku učit tak mi dej znamení a né jen pocity. Pomyslel jsem si s pohledem do nebe. Jenže to už jsem znovu vyplivnul lanko, které však letělo do dálky a pomalu se rozložovalo a prodlužovalo, ale po katonu ani vidu.

Kōkai -

Snažíš se naučit způsob jak nejlépe poblít svého nepřítele ?
Ozval se neznámí hlas který přicházel z poza tvích zad..

Raizo

Stoupl jsem si na nohy.Du něco dělat. řekl jsem si a běžel jsem domů do kumbálu.Když jsem atm přišel vlezl jsem do kumbálu a vzal jsem takovou malou vojenskou lopatku.Ještě jsem kní přindal sekeru nějaká lana a lanka.Všechno jsem to zbalil do batohu.Vzal jsem si flašku na pití.Taky nenkou deku a karimatku.
Vyběhl jsem z baráku a vydal se na tréningovej plac.Zachvilinku jsem tam došel a uviděl bratra jak tam plive nějaký voslintaný lana.

Kōkai Hayashi - Sfrite, nejsem na trénikovym placu, tak lehce mě nenajdeš.

V tu chvíli se někdo ozval a já bleskurychle sáhl po kunaii a otočil se do bojového postoje, při čemž jsem kunaiem mířil na tu osobu. "Kdo jsi?" Řekl jsem.

Raizo

Měl jsem halucinace to nebyl brat ale strom.Kousek od něj byl les.Vzal jsem sekyru z báglu a nasekal jsem dříví.Složil jsem ho na hromadu a vyndal lopatku.Vykopal jsem čtverec tak 3 metry čtvereční.Dřevo jsem tam rozložil stejnoměrně a přehodit ho takovym plátnem..Venku jsem vykoupal malou díru kterou jsem vyložil kamenama.Dal jsem do toho zbytky dřeva a nad to dal na vrch velkej placák.Otřel jsem si ruce a rozložil další plátno.Došel jsem nasekat další dříví ale tentohrát obrovské dlouhé klacky.Do koždého rohu jámi jsem je píchnul špičkama k sobě a přivázal to lankem.Do vydličky která tam vznikla jsem dal ještě jeden klacek a opět ho přivázal.Takže vznikl jakej si stan s podlahou.¨Přehodil jsem přeu to plátno a připevnil ho kunaiema.
Stan byl kompletní a já se mohl usadit.

Kōkai - Když ses otočil spatřil si vysokého může s bílou košilí a se zářivě bílímy vlasy.



Chiko Hayashi

Klid.. Jmenuju se Chiko Hayashi.. Řekl potichým tónem a znechuceným pohledem se podíval na oslintané lanko co se válelo v trávě.

Raizo

No hurá.Konečně dostavíno. řekl jsme si.Vzal jsem batoh i nářadí dovnitř.Ten stan byl docela prostorný a mohl jsem v něm i stát.Vzal jsem tedy bágl a hodil ho do kouta.Jesště to bude chtít vylepšit
pomyslel jsem si a v ruce držel sekyru.Naštípal jsem další klacky a vystužil jimi konstrukci stanu aby držel a neodfoukl ho vítr.Položil jsem sekyru k ostatním věcem a nasbíral jsem kameny.Těmi jsem uděsnil škvíry v jámě aby mi nezatýkalo pod stan.Vzal jsem ještě nějaké kameny a veký placák.Postavil jsem si stolek na ktrý jsem dal hůlky.V báglu byl ještě nějaký pitel tak jsem došel nazbírat nějakou suchou trávu kterou jsem ho vyplnil.Když jsem se vrátil hodil jsem ho k rohu stanu a dal na něj deku a jako polštář mi posloužil bágl.
Vyšel jsem ven a vytáhl sirky.Před stanem bylo ohniště která jsme postavil.Sundal jsem velký placák an vrchu a zapálil oheň.Potom jsem ho tam dal zpět a nechal ho nahřát.Mezi tím jsem Vzal kunai a v lese ulomil klacek kterej měl metr a půl.Lankem jsem na něj přivázal kunai takže sjem měl kopí.Šel jsem si chitit rybu k nedaleké řece.Dorazil jsem tam a začal chytat.(doufám že se někdo postaráte o to co sem chytl dík)

Kōkai Hayashi

Chvíli jsem nevěděl co si mám o tom muži myslet. Jen tak se tam u mě zjevil, což asi normálně lidi nedělaj, hlavně ne ze zádu. Jenže i přes moji opatrnost jsem dal kunai zpět do pouzdra. "Fajn, to je dobrý vědět, ale co já s tim jako?" Zeptal jsem se jaksi nechápavě.