Hrdina opět mezi živými!

Masaru Yukisha

Naštvaně sem se zvedl a tou rychlostí okolo mě vyletělo několik kapek mích slz, které možná zasáhli i tebe.
Jak si něco takového mužeš dovolit jen říct!
Vykřikl sem nasupeně, pláč přešel k obrovskou naštvanost.
Jiro by nikdy neobětoval někoho jiného, natož člena své vesnice!

Ararashi -> Raiun

Než jsi vešel do sídla tak jsi na mě narazil a "Ahoj, mám nové fakta." řekl jsem na přivítanou, při čemž jsem vytáhl z kapsy lístek. Na lístku bylo nějaké jméno. "Podle všeho ta tajná komnata pod sídlem tvého klanu byla postavena tvym klanem a zřejmě ji nechal vybudovat syn vůdce tvého klanu. Takže možná se tu fakt jedná o jakési povstání, klanové povstání." Vysvětlil jsem ti, ale v tu chvíli se u nás objevili čtyři ninjové, kteří se nás dotkli a my v tu chvíli padli na kolena v křečích, protože nám dali nějaký elektrický šok. Oba nám svázali ruce a přelepili to nějakym lístkem, který nám blokoval chakru. "Raiun Nakamura a Ararashi Izuzumi?" Zeptali se a já kývnul hlavou. "Jste zatčeni za vraždu 5ti lidí."

Darui

Pousmál jsem se na to všechno, protože jsem byl rád, že teď vlastně jsme v bezpečí. Jenže v tom tě začala pálit ta ruka na prsou. A v hlavě jsi uslyšel "Yuu! To jsem já Satoshi. Shini je někde ve vesnici. Musíš aktivovat doujutsu, aby jsi ho našel. Pomocí myšlenky ti mohlu ukázat, kde je." Ozvalo se ti v hlavě a já na tebe dál v pohodě hleděl, protože jsem nevěděl, že ti někdo něco říká.

Shini

Když jsi se prudce postavil, tak jsem se pod kapucou usmál. Přešel jsem k tobě blíž a ta železná kulička najednou zmizela. "Jsi ještě tak mladý a naivní. " Řekl jsem ti a pak se rozhlédl. "Víš jistě, že ikdyž je Jiro podle všeho tak mocný, tak když ví, že umře a má tady manželku a dvě děti, že neudělá vše pro to, aby už neumřel? Já osobně bych teda dal přednost víc těm dětem a manželce než cizí holce." Řekl jsem takovym lhostejnym tónem.

Yuu

Chytl jsem se za hruď a přivřel oči.
Po chvíli jsem otevřel oči a Darui mohl vidět doujutsu.
Prosím, zkus aktivovat své Doujutsu, Satoshi mi sdělil, že Shini je zde ve vesnici. řekl jsem a snažil
se soustředit na Shiniho, jelikož jsem s naší oční technikou moc neuměl.

Darui

Nebyla potřeba, abych je aktivoval, jelikož ty jsi v tu chvíli v dálce na šedém pozadí uviděl jakýsi oranžový flek, který doslova zářil. Bylo to neuvěřitelné. Normálně na takovou vzdálenost by jsi neviděl démona, kort Shiniho, který se dokáže maskovat, ale Satoshi ti dokázal poslat do očí signál, který ti umožnil najít Shiniho. "Shini je tady?! Sakra! Já nejsem schopný boje a on zrovna přijde. Yuu jdi tam, ale buď opatrný. Nezabije tě, ale nikdo neříká, že tě nemůže zranit nebo unést." Řekl jsem ti a díval se na tebe se strachem v očích.

Dante

Probudil jsem se v suichu na náměstí. Chvíli jsem měl zamlženo před očima ale to po chvilce pominulo.
Když jsem vstal a rozhlédl se kolem sebe, všude bylo hodně lidí. Nejspíš byli nějaké slavnosti nebo tak něco.
Když jsem se ale lépe zamyslel nad tím co se děje, všiml jsem si že nesněží a nikde není sníh. Napadlo mě hned několik variant toho, co se mohlo stát, ovšem většina z nich nepřipadala v úvahu jelikož lidé kolem mi přišli velice veselí. Hlavní věc která mi však vrtala hlavou byla ta, že jsem nevěděl jak jsem se sem vůbec dostal. Po chvíli mi však došlo že než jsem se tu probral, objevil se předemnou nějakej bělovasej tejpek a bouchl mě do čela. Chvíli jsem nad tím přemýšlel ale pak jsem si vzpoměl na to co říkal Ryo. Rychle jsem se tedy sebral a zamířil si to domů. Když jsem po pár minutách dorazil ke svému domu, zastavil jsem se a podíval se na svou ruku. Chvíli jsem se díval na pečeť ale potom jsem ruku schoval zpět do rukávu.
Vstoupil jsem do domu a šel si dát sprchu.

O pů hodinu později:

Vylezl jsem z koupelny a oblékl se. Pozbíral jsem zbraně co mi zůstali a uklidil ja na své místo.
Něco málo sem si jich vzal sebou. Vypadl jsem z domu a zamířil jsem si to přímo do sídla suikafurado.
Šel jsem nejkradší cestou a nikoho si nevšímal. Když jsem byl už na dohled od jejich sídla, zastavil jsem se. Podíval jsem se opět na svou ruku. Já ti přijdu na kloub! pomyslel jsem si a pokračoval.
Když jsem došel až ke vstupním dveřím, z lehka jsem zaklepal a otevřel. Sundal jsem si boty jako jsem to dělal pokaždé když jsem tam přišel. S kapucou na hlavě jsem se vydal po schodech na horu až ke kanceláři té ženy co mi pomohla se zapečetním. Zaklepal jsem a....

Yuu

Když jsem pozoroval šedou oblast, uviděl jsem silné oranžové záření.
Našel jsem ho! řekl jsem.
Daruii, slibuji že se vrátím živý. dodal jsem pro jistotu, kdyby to měla být má poslední slova.
Odešel jsem z pokoje a rychlostí jsem vyběhl z nemocnice.
Tak kde? Tam! řekl jsem si v hlavě a běžel jsem na místo kde byl Shini.

Cloud Gojo

Konečně jsem dorazil do vesnice. Jelikož jsem teď nikam nespěchal tak jsem šel pomalu a proto mi trvalo tak dlouho než jsem se vrátil zpět do vesnice. Znuděně jsem procházel vesnicí a jak jsem byl ospalý tak jsem si skoro ani nevšiml že už tady není sníh a zima a lidé jsou veselí. Všiml jsem si toho ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Nevěděl jsem ani kam pořádně jdu a proto jsem se snažil dojít domů.

Simon

Prišiel som domov, ľahol som si a zaspal tak, že som nevedel ani ako. Zrazu som sa zobudil a ucítil vznešenie, nadšenie a už som nebol taký unavený. Pozrel som sa na hodiny a prešli ale tri hodiny, čo som spal. Fuuuf. Vydýchol som a išiel si dať niečo pod zub. Páni, myslím, že ešte dnes dokončím svoju techniku. Zamyslel som sa nad tým. Zrazu do mňa praštilo svetlo z obloka a ja som sa hneď musel ísť ešte pozrieť na tú krásu prírody. Pozrel som sa na ten najvýšší kopec v Suiche a uvidel tam stáť ešte nejakých pár ľudí, ktorý boli stále nadšený z toho človeka, o ktorom som ja nevedel nič. Nechal som otvorené dvere, aby ten čistý vzduch prúdil po dome. Zobral som si niečo na jedenie a išiel som sa najesť nech mám enegriu viac ako stopercentnú...

Ararashi

"No skvělý," řekl jsem si pro sebe, když jsem skončil těsně před svým cílem v poutech, respektive svázaný a bezmocný. Z tohohle se snad ani vymluvit nedá. Leda by někdo vzburcoval klan - ale to by nedopadlo nejšťastněji. Když se ale nedostanu dovnitř, tak to taky nemusí dopadnout dobře. Mysli Ararashi, snažil jsem se sám sebe povzbudit, přičemž jsem se podíval na Raiuna. Začal jsem přemítat nad možnostmi, které jsme měli. Bez chakry jsem měl ale svázané ruce a to doslovně. Obvinění z vraždy také není to nejlepší, ale počkat. Když jsme to neudělali, kde mohli vzít důkazy? Musí si být dost jistí, když zatkli nejenom mě, ale také Raiuna. Což ale znamená jen dvě věci - buď je to jen iluze vytvořená těmi padouchy anebo to měli až moc dobře naplánované a to je o důvod víc, proč se nemůžu vzdát, ne, když jsem tak blízko. Začal jsem se snažit svázané ruce uvolnit. Nehodlal jsem se vzdát, nehodlal jsem se podvolit, když bylo v sázce tolik. Ten písek byl, podle toho, co mi řekli, natolik nebezpečný, že jsem to nemohl vzdát, nemohl jsem dál čekat, musel jsem bojovat. Snažil jsem se nakoncentrovat chakru do rukou, ale nešlo to, uvědomil jsem si, že mě něco blokuje. Nakolik silné to může být? I kdybych se uvolnil, nejspíš bych nezvládl čtyři najednou, ale kdyby se mi povedlo uvolnit, mohl bych uvolnit i Raiuna. Přede mnou byla vidina zničené vesnice, což by byl následek toho, že by se písek dostal do nepravých rukou. Zhluboka jsem se nadechl. Nemůžu se vzdát s tím, že jsem nevyzkoušel všechno. Nehledě na okolnosti, které mi bránily nakoncentrovat chakru, jsem se soustředil na to, abych ji nakoncentroval. Ať už se s ní nadále dělo cokoliv, pokračoval jsem v tom, ať už mě to vysilovalo, unavovalo anebo nic nedělalo.

Midari

Bylo hezké přiletět do vesnice a zjistit že už neni sníh. Trochu jsem se protáhl a pohlédl na senseie a Natsuki. "A co bedeme dělat dál? Budeme někam něco hlásit nebo to všechno zapřem?"

Masaru Yukisha

Ty hajzle! Vykřikl sem a dal ti plnou silou pěstí směrem do tváře, bylo mi jedno jak si silný prostě sem to udělal. Jak si můžeš něco takového dovolit! A i kdyby! Určitě proto měl důvod! A Jiro by si nikdy nevybíral mezi jinými lidmy radši by obětoval sebe! Řval sem na tebe, negativní energie ze mě doslova sálala, takhle naštvaný sem byl jen párkrát v životě.

Fubuki Suikafuurado

V klidu jsem si tam seděla a měla před sebou dlouhý bílý papír, na kterém bylo několik jmen a u nich napsáno pár poznámek. Propiskou jsem si podtrhnula třetí jméno a pak se zamyslela. Hm, tenhle se docela hodí a jeho matka již v klanu je, ten má u nás budoucnost. Pomyslela jsem si, ale v tu chvíli přišel Dante. "Čekala jsem, že se někdy teď ukážeš." Stoupla jsem si a ukázala na ruku, kde máš tu pečeť. "Jsi tu kvůli Ryovi, že?" Zeptala jsem se, ikdyž odpověď už jsem dávno znala.

Masaru a Yuu -> Shini

Masaru se mě pokusil udeřit, jenže já pravou rukou chytl jeho pěst a následně jsem mu zakroutil zápěstí směrem nahoru a dozadu, takže mu tam lehce křuplo, ale nezlomil jsem mu ruku. Jen to bolelo tak, že nebyl schopný pohybu. "Myslíš si, že když jsem tě dokázal dostat do minulosti a nechat tě ji ovlivnit, že ti teď jen tak lžu? Vim, že až jendou zjistíš, kdo jsem tak mi nebudeš věřit, ale zkus se zamyslet. Myslíš si, že by Jiro neobětoval Soru kvůli své rodině? Pokud usoudíš, že je to logické, tak se nade mnou zamysli a já se objevim." Ve chvíli kdy jsem to dořekl se objevil Yuu a já se pousmál. "Ale, ale, co tu děláš ty Yuu?" Zeptal jsem se a pustil tvé zápěstí.

Cloud -> Šel jsi docela dlouho domů, protože jsi nešel nijak extra rychle. Pak jsi však domů došel a ve chvíli kdy jsi otevřel dveře, tak sis všiml několika mrtvých zvířat, která byla kunaiema připíchnutá ke zdi. Zvířata byla všude na uvítací místnosti. Na zemi, na stropě a na stěnách. Byli ptáci, psi, kočky a všichni měli vyrvaný oči. Bylo to nechutné a zároveň i dost drsné. Když jsi kráčel dál, tak na zemi byl papír, který byl od krve. Bylo tam černě napsáno "Gojo klan vymře."

Utakata

Zrovna když Simon otevíral skříňku s jídlem, tak jsem společně s Renou a za náma přišla i Kiria, která si zrovna sundavala čepici. "Jee ahoj Simone." Zvolal jsem a Rena se na tebe na pozdrav usmála, přičemž Kiria nezdravila, protože jste se tak řped dvouma hodinama viděli. "Tak co Simone, jsi vyspalej?" Zeptala se Kiria. Možná jsi nevěděl proč se ptá a tak se o vysvětlení postarala Rena. "Kiria totiž chce dát s tebou zkušební souboj, protože chce potrénovat zase své ruce." Řekla ti Rena.

Raiun

Zkoušel jsi koncentrovat svoji chakru, ale to nepomáhalo, ba naopak jsi cítil, že ji lana pohlcují a tim se víc utahují a škrtí ti ruce a teď i nohy, které ti také svázali. Během chvíle tam přišli další dva ninjové a ve dvou nás vzali za ruce i nohy a pomalu odnášeli pryč. Několik lidí z klanu se na to všechno dívali, nemohli uvěřit svým očím. "O co tu jde?" Zeptal jsem se vyplašeně a v tom mi z kapsy vypadly ty cigarety. Sakra to né! Pomyslel jsem si, ale v tom mi jeden z nich odpověděl. "Viděl vás očitý svědek, jak jste v řece, kde jste táhli další mrtvé tělo k dalším mrtvolám." Řekl a nám došlo, že jde o tu malou holčičku, jak nás viděla. "A zároveň je zde důkaz ta tajná chodba do podzemí. Viděl vás vkročit do té tajné chodby Asogi Izuzumi, syn vůdce vašeho klanu a to je hodně velká osobnost, které se dá věřit. Z toho důvodu budete uzavřeni ve vězení, dokud se Sendokage oficiálně nevyjádří." Řekl nám.

Kaze Riun

Podíval jsem se přímo na Midariho. "Musíme to zatajit, protože se tu ve vesnici něco stalo, co všechny hodně zaujalo, a proto nikdo nemohl zjistit, že jsme byli pryč. Ikdyž se Natsuki vrátila, tak mohla být považována za nukenina a za to může být zavřená, takže tohle zůstane jako naše tajemství. Dantemu to neříkejte, není dost chytrý na to, aby ho napadlo to jít nahlásit. Co si budem povídat, nemá tě totiž rád Natsuki." Vysvětlil jsem vám a porozhlédl se okolo, jestli tu už Danteho někde neuvidíme. Budu muset být teď na pozoru, Dante zřejmě nenechá Natsuki jen tak v klidu. A hlavně Dante má něco v sobě, něco co z něj dělá vyjímečného. Sice se chová jak dítě, ale má velkou vůli a jde si za svym. Pomyslel jsem si.

Yuu

Usmál jsem se na Shiniho.
Žiju tady. Co tu spíš děláš ty? řekl jsem humorně, ale pak jsem se podíval na Masara.
Kdo to je a co po něm chceš.. Shini.. řekl jsem už vážněji a snažil se zdržet souboj.

Dante

Na její otázku jsem jen lehce přikývl ale po chvíli mlčení jsem spustil...
Víte, něco se stalo... je toho hodně na vysvětlování... Ale to co mi nejvíce vrtá hlavou je to, že prý ve mě není sám! řekl jsem jí ale nečekal jsem na odpověď a pokračoval... Vy jste přeci utvrzovali tu pečeť tak musíte vědět s kým tam je! dořekl jsem tuto větu a pozorně naslouchal....

Masaru Yukisha

Dit čas ovládala ta holka z Yoshirova týmu... Co když je to ona v henge... Musí byt ohromě silný.. jen si semnou hraje
Cukl sem hlavou a uviděl toho genina. Kdo si?! a ty ho znáš? Řekl sem a kroutil zraněnou rukou, nechutně to bolelo. A ty..! Furt sem byl naštvaný.... ale čekal sem na odpověď toho genina.

Yuu

Díval jsem se na Masara.
Znám ho. Je to démon. řekl jsem a podíval se opět na Shiniho.

'Cloud Gojo

O MŮJ BOŽE!řekl jsem znechuceně. Vzal jsem papír a dal ho k jednomu jinému papíru a na ten jsem napsal. Yukiko,měj se napozoru.Vypadá to že někdo mi vyhrožuje že mi zabije. To je v poho, z toho strach nemám, ale to co tu mám v domě...Ta osoba mi všude po domě připíchala kunaimi ke zdi mrtvá zvvířata bez očí, z toho taky strach nemám. Ale...Seš si jistý že jsi tehdy toho démona zabil?dokončil jsme dopis otázkou a přivázal ho Sakaryovi k noze a poslal jsem ho co nejrychleji za mým bratrem. Mezitím jsem vyběhl ven aa začal jsem ve vesnici hledat Miyu. Sice jsem věděl že je silná ale...kdyby to byl opravdu démon, obstála by proti němu sama?

Simon

Zobral som si niečo na zjiedzenie a zrazu boli za mnou Utakata, Rena a Kiria. Jeej, čafko. Zrazu mi Rena povedala o súboji s Kiriou. Aha, no dobre teda, ale nechcem, aby sa niečo stalo. Pousmial som sa a ešte povedal. Zoberiem si teda ešte výbavu a môžeme ísť. Ten rohlík so šunkou a syrom môžem zjesť aj po ceste. V tom som rýchlo vybehol po veci. Prišiel som dolu a čakal s rohlíkom v ruke na tréning s Kiriou. Môžeme vyraziť...

Natsuki

Po tom čo povedal Kaze tak som len prikývla.. vedela som to, a tiež som vedela že je to z veľkej časti moja chyba že ma tak nenávidí.. m..musím.. sa ísť ..z .. toho všetkého.. vyspať.. zamumlala som takmer nečujne po čom som sa od nich len otočila a vybehla som odtiaľ preč, všimla som si že sa v Suichu niečo stalo.. žiaden sneh ani tak.. teraz mi to však bolo viac menej jedno, keď som dorazila až k svojej izbe na ubytovni tak som tam len vstúpila dala som zo seba dole plášť čo bolo vlastne aj jediné oblečenie ktoré som si na seba vďaka útoky anakondiných mužov stihla dať.. po tom som si prezrela miesta kde mali byť zranenia.. z bojov v arénach.. ..prišlo mi divné že tam žiadne zranenia nemám no pripisovala som to tomu že som získala druhý stupeň pečate.. len som však išla do sprchy, a po nej priamo do postele kde som sa tak predčasne uložila a snažila som sa zaspať.. aj keď som vedela že to nebude len také ľahké

Ararashi

"Asogi Izuzumi patří mezi pohřešované klanu a brzy asi skončí i v bingo knize, pokud ho do té doby někdo nezastaví a nebo nezničí celou vesnici," řekl jsem v klidu, ačkoliv jsem se silně hněval. "Počkat, Vás to vlastně vůbec nezajímá, bodejď by taky jo, vy prostě věříte každému, koho potkáte, nehledě na to, jak dlouho a z jakého důvodu nezvěstný byl. Já zapomněl..." řekl jsem urážlivým tónem. Když už nic jiného, alespoň jsem si teď mohl říkat, co jsem chtěl a jak jsem chtěl, přeci jenom, buď mě tak jako tak pustí anebo oběsí, či jinak zabijí anebo zavřou na zbytek života. Pěkné vyhlídky. pomyslel jsem si a raději se snažil přestat vnímat okolí.

Midari

Poté co se Natsuki vytratila jsem řekl senseiovi. "Ja už taky pudu, celý to "dobrodružství" bylo celkem vysilující. A když budete něco potřebovat tak vy si mě určítě najdete." A taky jsem vyrazil ke svému domovu.

Shini

Podíval jsem se na Masara a pak na Yuua "Jen jsem přišel tady Masarovi říct něco osobního a doufám, že to pochopil. Věk na to už má. Ikdyž asi ještě nepochopil, že je přednější rodina než nějaká cizá osoba." Řekl jsem tak, aby Yuu neměl šanci pochopit o čem to vlastně mluvim a chápal to jen Masaru. "Ale když už jsi tu i ty Yuu, pořád jsi nezmoudřel a nerozhodl se přidat ke mně? Jashin již brzy povstane." Řekl jsem a čekal na reakce obou dvou.

Fubuki Suikafuurado

Usmála jsem se. "Pojď se mnou, musíme jít na jiné místo." Řekl jsem ti a zavedla tě znovu do té místnosti, kde jsem pečetili. Tam jsem ukázala na dvě židle. Na jednu jsem si sedla a ty sis sedl naproti mně. "Když jsme pečetili Rya, tak se to zvrtlo a on se dostal do mého pomocníka, který mi pomáhal se zapečeťovánim. Nikdy jsem to neviděla, takže jsme s tim ani nepočítali. Ryo mi skrz tu osobu odhalil pravdu o tom kdo ve skutečnosti je. Vim, že to asi nepochopíš nebo tomu nebudeš věřit, ale Ryo je ve skutečnosti zakladatel tvého klanu. Asi nechápeš, jak je to možné, ale když jsi prováděl tu zapečeťovací techniku, tak jsi byl někde u místa, kde on zemřel a tak se do tebe dostal. Jenže Ryo byl tak mocný, že dokázal dříve do sebe také zapečetit pár lidí, protože to byla něco jako klanová technika to pečetění, ale umřel u toho a tudíž s nim těch dalších 5 lidí. Jakmile jsi ho do sebe zapečetil, tak jsi zapečetil i těch pět lidí v něm a ve chvíli kdy jsi poprvé využil Rya, tak jsi tě pět lidí uvolnil a ty uvnitř tebe dělají Ryovi peklo. Proto se tak agresivně snažil dostat do tvého těla, aby nemusel být uvnitř společně s nima. Nechtěl ti ublížit, jen se jich chtěl zbavit, ale tim by k nim dostal tebe a to on také nechce. Ryo je hrozně zajímavá osobnost." Řekla jsem a pak ve mně cuklo. "Nechceš si s nim promluvit osobně? Mohu tě za nich na chvíli poslat."

Miya

Akorát když jsi vypustil Sakarya, tak sis všiml, že se blížim k tobě domů. "Cloude musim s tebou mluvit." Řekla jsem a vešla k tobě domů, když v tom jsem uviděla ty zvířata. "Eh, tak už to máš tady taky. Nevim o co jde, ale měla jsem to v domě taky. Zřejmě půjde o nějaké staré nějasnosti v klanu. Nevim přesně s kym Gojo klan měl ještě problémy, ale jak je možné, že o nás někdo ví. Jsme tak malý klan, který je rozprchlý po celém světě, že nevim proč by nás někdo chtěl vyvraždit." Řekla jsem ti a začala sundavat ta zvířata. Kong zůstal před domem, aby tam hlídal. Jako opičáka ho nikdo nebude podezírat a hlavně on sám by dokázal někoho zneškodnit, kdyby na nás někdo zaútočil.

Kiria

Zasmála jsem se a mávla rukou ať jdeš. Šla i Rena s Utakatou. "Neboj se, nic se nestane, jelikož tě budu hodně šetřit." zasmála jsem se. Nebyla to urážka jen takové to typické pošťuchování před soubojem.Netrvalo to dlouho a došli jsme na louku. Na tu louku, kde sis udělal již své jezírko, které teď bylo krásné, jelikož tu nebyl sníh a jezero nebylo zamrzlé. Byly tam různé květiny a pili z jezera dokonce i malý ptáčci. "Tak jdeme na to?" zeptala jsem se tě a mezitím se podívala i na Utakatu s Renou, kteří si sedli pod strom a hodlali odtud sledovat celý ten přátelský souboj.

Natsuki -> Hned co jsi usnula, tak se ti zdálo o tom souboji, kde jsi zabila Ria. Zdálo se ti o tom, jak jeho dědeček brečel na pohřbu a Anakonda se jen zpoza rohu smála. Pak jsi se však probudila, byla jsi uplně propocená, protože to se během nočních můr stává. Věděla jsi, že takovéhle sny tě asi jen tak neopustí, protože né každý prožije to co jsi prožila ty.

Raiun

Když jsi řekl těm ninjům to co jsi řekl, tak jsem byl rád, ale musel jsem se na tebe podívat a zakroutit hlavou, aby jsi to zatim neřešil. Mohlo by být totiž ještě hůř. Pokud je Asogi jak říká Ararashi fakt nezvěstný, tak by mu nikdo nevěřil. Avšak vůdce jeho klanu nemusel jeho nezvěstnost vůbec nahlásit, protože přeci jen je to jeho syn. Pomyslel jsem si. Dávalo to smysl, protože po Asogim pátral jen Arashi a to co chtěl, aby jeho brácha vzkázal znamenalo, že Asogi nechtěl, aby někdo věděl, kde je a tak se pokusil Arashiho zabít a teď se chce zbavit všech, kteří přišli do styku s Arashim. Jenže to už nás dovedli až k vězení, kde nás strčili do jakési jámy a my se jakýmsi tobogánem snesli až na zem. Nebylo to klasické vězení. Bylo docela velké a hlavně zde byla normálně hlína, stromy a jakési kamenné domky, teda spíše prostě vždy kamenná krabice, kde byly dvě postele a mříže, které se daly zavřít a otevřít. Bylo to tu spíše jako nějaká malá vesnice, ale s tim, že všude byly různé zbraně, krev a sem tam i nějaká mrtvola, kterou ještě nikdo neuklidil. - Pokračování v misi.

Cloud Gojo

Bojím se toho nejhoršího...Kdybych ti to řekl moc dlouze byla by jsi naštvaná, kdyby moc krátce tak by jsi nepochopila...řeknu to takhle...Můj bratr se kdysi setkal s démonem který vyvraždil většinu našeho klanu ještě před tím útokem na suichu, sice toho démona porazil ale bojím se že nezabil...Sice vím že jsem ve speciálním týmu který zabíjí démony ale...Tohle je možná poprvé co mám trochu strach...Ne o sebe Mio, ty víš že bych byl schopnej zabít jeoh i sebe bez mrknutí oka ale mám strach o tebe...Vyvraždil skoro celý Gojo klan a pokud vím tak ty jsi s démony nikdy nebojovala...jsou sice prakticky stejní jako lidé ale tenhle...Připadá mi ale že se nás snaží zastrašit, možná abychom z vesnice odešly a to svědčí o tom že to není démon...Je to tak půl na půl.řekl jsem a pomáhal Miye sundávat ty zvířata ze stěn. Ale oba tu žijeme už docela dlouho...Mohlo to přijít už dřív...Ale proč to přišlo hned potom co jsem potkal svého bratra? Co myslíš, je to jen shoda okolností nebo to má spojitost?zeptal jsem se Miyi.

SiMoN

Cestou som dojedol rohlík, a čo nevideiť už sme tam boli. Zrazu som pocítil vôňu kvetov a uvidel som jazierko, ktoré som vytvoril pred pár hodinami, aby som mohol trénovať novú techniku. Tak to je super. Teraz ani nepotrebujem poriadne suiton. Pousmial som sa a postavil sa do pozoru asi 7 metrov od Kirii. Pozrel som sa na Utakatu a Renu a zamyslel sa. Ale im to sluší. V tom som sa pozrel na Kiriu a povedal. Hai. V tom som čakal kedy začne, keď ma vyzvala...

Yuu

Vůbec jsem netušil o čem Shini mluví a popravdě mě zajímala jiná věc.
Do toho vašeho zatraceného pekla se nikdy nepřidám. řekl jsem a podíval se na zem a pak Shiniho.
Chcete mě pro jiné účely, je mi to jasné. řekl jsem trochu víc naštvaně.