Trojka a Čtyřka opět v akci (Já, Seven a kdo chce[edit Srotak - tzn.: Všichni xD])

Trojka
Zase jsme směřovali do Iwy...Zase mě to nebavilo a bohužel jsem byl potichu...
Už mě to padoušství moc nebavilo...Ale vykašlat jsem se na to nemohl...


________________________

nikdo to nezaložil, tak jsem to založil...

Tsuchikage

Seděl sem ve své kanceláři a procházel si staré svitky o Orlí urně. Několik vteřin na to začal jeden z kamenů, které sem měl v řadě postavené na vedlejším stolku zeleně zářit.
Narušitelé.
Problesklo mi v hlavě a vytáhl sem z šuplíku zrcadlo, chvíli sem se soustředil a v zrcadlu se objevil satelitní pohled na ty dva.
Uvidím jak si poradí s bariérou... taky bych mohl vyzkoušet schopnosti geninů.
Pomyslel sem si a dál sem ty dva sledoval.

Trojka
Věděl jsem, že nás někdo sleduje, ten pocit tu byl.Hádal jsem, že to byly buď stráže, nebo samotný Tsuchikage...
Bariéru jsem moc neřešil, přes tu se dostanem hned...
Došel jsem k bariéře a přiložil jsem k ní můj obrovský meč, Kubikiri...
Potom začala pečeť na meči trochu zářit a všude kolem nás se objevila temná chakra, která dokázala bariéru na jedno místě uvolnit, a díky tomu jsem v klidu prošel dál...
Počkal jsem, až přejde Čtyřka a potom jsem pečeť uzavřel...

Meiko

Když nám řekl sensei že máme volno,tak jsem se usmála,Nikko pojď zajdeme třeba na ramen. Řekla jsem mu,a čekala.

Nikko

Přestal jsem běhat,když nám sensei dal volno,tak jsem byl připravenej na odchod,ale v tu chvíly mě okřikla Meiko,že prý zajdem na rámen,já jsem se usmál,a kývnul hlavou.


Methyl mě požádal o zástup,poslal mi to jako PM.

Renji Hagane

No super. Toto je ako byť vo väzení. Každý môže povedať: "je to pre vašu bezpečnosť" a pritom je to len prostriedok ako nás udržať pod zámkom. Ešteže už viem Kei kunai. Zase si pripadám o niečo silnejší a možno aj múdrejší. Zase som v novom týme ale kto je náš sensei, nemám šajny. Dnes si dám pauzu. Nebudem sa učiť žiadnu novú techniku. Prejdem sa po Iwe. Už dávno som to nerobil.

Nikko

TAk jsem še s Meiko na rámen,byl moc dobrý.( Ten zástup je od zítřka, ale tohleto byl asi můj poslední koment.)

Meiko

Jedly jsme rámen,já jsem se docela stydlivě usmívala.

Nikko

Je celkem hezká a silná pomyslel sem si, když se na mě usmívala a taky sem se na ni usmál.

Meiko

Líbí se mi... Pomyslela jsem si,když jsem dosrkla poslední nudly.chutnal ti ramen? Zeptala jsem se.

Meiko

To nevím. Chvilku jsem přemýšlela,když mě něco napadlo.Mohl by si mi říct o sobě víc?,zeptala jsem se ho.S úsměvem.

Meiko

Aha...no nevím,možná by si mohl.Eh... trochu jsme se zarazila,a začervenela jsemm se,mohl by si zatim bydlet třeba u mě. Řekla jsem.

Meiko

V paláci klanu Kamizuru,ale myslím že bys mohl. Řekla jsem a mrkla na něj,pomalu jsem šla směrem k paláci klanu Kamizuru.

Nikko

Všiml sem si, jak na mě Meiko mrkla a následoval jsem ji.

Meiko

Když jsme došli k paláci klanu Kamizuru,tak jsem otevřela dveře,a následovala jsem do svého pokoje.Tam jsem pustila Nikka,chovej se tu jako doma. Řekla jsem a sedla jsem si na svojí postel.

Meiko

No volné místnosti to si nejsem jistá,většina místností je zaplněná.A ptát se nemusíme,je to můj pokoj.A to co v něm je je celkem moje věc.Řekla jsem a mrkla jsem na něho.S začervenalým úsměvem.

Nikko

Tak já si teda ustelu na zemi usmál sem se na Meiko. Vytáhl sem z batohu spacák a dal si ho na zem. Tak a už to mám nachystaný.

Meiko

Usmála jsem se,jedna z mích včel,sletěla k Nikkovi,a zabrousila se mu do oblečení,bude pořád stebou,abych věděla kde si,když se náhodou někde ztratíme. Řekla jsem mu.

Meiko

Usmála jsem se,jistě,jen tak se zeptám.Nechceš vědět ještě ty něco o mě? Zeptala jsem se,a pomalu jsem se zvedala.

Nikko

Jasně že chci o tobě něco vědět. a nesměle se usmál.

Meiko

Trochu jsem se začervenala,no tak já mám úplný opak toho tvojeho,já bydlím ve vesnici,a stále tu žiju.A k smrti jsem se přiblížila jen jednou.Jinak když se na mě podíváš tak to mluví za vše. Řekla jsem a usmála jsem se.