Druhý hrdina

Sora

Probudila jsem se a udělal jsem si hygienu po té jsem se vydala hledat Masara,tak že jsem šla k jeho baráku.Lehce jsem zaťukala,doufej me že bude doma. Pomyslela si.

Tatsuya

Probudil jsem se nedaleko místa, kde se konal pohřeb. Seděl jsem pod stromem a Kiteisochi ležel vedle mě. Ach jo... Nakonec nic z toho sen nebyl... Proč to nemůže být jen noční můra? Pomalu jsem vstal a přešel až k Saburovo hrobu.

Masaru

Byl zahleděný do okna a pak někdo zaklepal, pomalu se zvedl a ještě se napil vody, přišel ke dveřím a otevřel, byla tam Sora.
A- Ahoj
Řekl překvapeně, ale to se hned změnilo na štastný pohled.
Už sme se dlouho neviděli.
Řekl šťastně.

Suizu Yuurinshi

Objevil jsem se před Montarem a poškrábal se na hlavě. "Asi si jdeš pro nějaká jutsu co?" Zeptal se tě a v ruce držel hnusnou oprášenou knihu.

Utakata Kentiri

Objevil jsem se vedle Tatsuyi a položil mu ruku na rameno. "Omlouvám se, že jsem tu nebyl." Tatsuya si mohl všinout velké tržné rány na mé tváři.

Sora

To máš pravdu,všechny ty tréningi.... i další věci.Ale můžem si ten čas vynahradit,nemyslíš? Zeptala se a koukala se mu do očí.

Tatsuya

"Omlouvám se... Zklamal jsem... Kvůli mě zemřeli všichni tři... Kiteisochi, Saburo a Sayaru..." řekl jsem mu ještě než jsem se na něj podíval. Je zraněný... hnedka mě napadlo, když jsem uviděl čerstvý šrám na jeho obličeji. "Někdo z klanu?"

Montaro Yuurinshi

Jo jdu .. chtěl jsem se usmát a pak jsem se zarazil .. Co to je proboha .. řekl

Masaru Suikafuurado

Silně jí objal a lehce jí políbil na rty.
Ano... Máš pravdu, měli by sme si to vynahradit
Řekl šťasným hlasem a vzal jí za ruku.
Projdeme se né? Je pěkně... Super den na procházku.
Řekl s usměvem.

Creepy Boy

Po nepříliš vydařeném setkání s Kagem jsem zamířil domů kde jsem strávil celí svůj volný čas tréningem až do poklidného a ničím nerušeného spánku. Následujícího dne jsem opět neměl co dělat a tak jsem se snažil jsem ho ve svém nuzném příbytku zasvětil tomu co mě zajímalo v současnosti nejvíc snaze, tréningu s pomocí chakry a dalších metod který by mi měl pomoci otevřít oči. Doslova.

Sora

Šťastně kývla hlavou a vyrazila s Masarem na procházku,tak co jak ti de tréning,pokročil si v něčem? Zeptala se a pokračovala v chůzi.

Masaru

Ovládl sem svůj druhý element.
Řekl radostně a napřáhl svou pravou ruku(tu, za kterou sem tě nedržel).
Pár sekund se soustředil a v ruce se mu udělala malá ohnivá koule.
Co ty? Jak si na tom?
Zeptal se zvědavě.

Sora

No já zatim nejsu tak daleko....ale už dokážu aspoň základ. Řekla a pustila ho za ruku,dala je k sobě a soustředila chakru. Skrz palec a ukazováček proběhla ňáká ta jiskra.

Masaru

Učíš se B techniku? Nebo spiš A techniku?...
Zeptal se jí.

Sora

Jeto A technika,ale s tréningem mi pomáhal Izumi. Takže to chce akorád víc zdokonalit a bude to perfektní. Řekla a zase ho chatila za ruku.

Utakata Kentiri

"No né tak doslova. Byl to jiný klan." Řekl jsem a pak jsem si uvědomil co řekl. "Neumřeli kvůli tobě! Každý ninja má svoji cestu, které se říká Cesta ninji." Řekl jsem a podíval se k nebi. "Cestu ninji musí najít každý sám. Sayaru měl podle toho co říkal to, že se za žádnou cenu nevzdal přátel a furt za ně bojoval. To samé i Saburo, ten však asi nebojoval za přátelé, ale podle mých informací neměl jinou možnost." Řekl jsem a podíval se na Tatsuyu. "Až najdeš svoji cestu, tak teprve budeš ten pravý ninja."

Suizu Yuurinshi

Zasmál jsem se a znovu podrbal ve vlasech. "No, to je kniha, kterou dědí vůdci klanu Yuurinshi a obsahuje to několik zakázaných jutsu klanu Yuurinshi."

Sendokage

Otevřel jsem dopis ležící na mém stole a podíval se do něj. Byl psán rudým inkoustem, ale pak mi došlo, že je to krev a trochu ve mně cuklo. "Tenhle dopis je poslední varování od zvířecí vesnice? Pche, směšné. Suichu je jedna z pěti velkých vesnic, nějaké takové malé vesnice se přece nezalekne. Prostě chci ten drahokam tisíce šípů a tak si ho vezmu. Asi povolám nicnetušící chunniny a geniny a řeknu jim, že je to přísně tajná akce. Ikdyž to by mohli umřít. Nevadí, aspoň se tam rozpoutá bitva a můj speciální tým bdue mít šanci na krádež drahokamu." Říkal jsem si sám pro sebe a začal jsme se smát svému plánu.

Montaro Yuurinshi

To zní skvěle .. řekl a pousmál se
Zakázaná jutsu jo ?? .. to se mi líbí .. řekl jsem si a takovým škodolibým usměvem jsem se usmál

Masaru

Když ho zase vzala za ruku, trochu ho to koplo.
Páni máš teda pěknej náboj.
Usmál se na ní a zadíval se jí do oči.
Tvoje krásné oči mi chyběly.
Řekl jí a ohnivá koule zmizela z jeho pravé ruky.

Sora

Heh,promiň.Mě zase chyběl ten tvůj úsměv. Řekla a víc mu stiskla ruku,kam půjdem dál? .Zeptala se .

Masaru

Kam by jsme šli... Za nosem
Usmál se na ní....

Sora

No nevim,a co takhle někam kde je klid? Zeptala se a vyčkávala.

Utakata Kentiri

"Řeknu ti to takhle. Klan Kentiri je v Suichu už od počátku všeho. Byl to první klan co tuhle vesnici dostal pod vodu i nad vodu a to už říká něco o síle klanu. Pokud někdo z klanu Kentiri umře tak vždy jen pro dobrou věc, jinak prostě lidi z tohoto klanu neumírají. Podívej se na Jira, dokázal bojovat se šéfem Haiko, což nikdo neví a skoro ho zabil nebýt jeho sluhy a ještě se vrátil hend z toho boje a zabil tvého otce, který byl opravdu silný a stále se Jiro drží při životě v nemocnici. Prostě klan Kentiri nikdy neumře jen tak. A pokud máš na krku to co ti dal Jiro tak to značí to, že ti klan Kentiri věří a vždy věřit bude." Řekl jsem mu a usmál se na něj.

Suizu Yuurinshi

"Není zbytečné se tě ptát jestli chceš znát nějaké to jutsu." Zeptal jsem se tě.

Creepy boy -> Objevila se u tebe postava s kapucou na hlavě a lukem na zádech. Neviděl jsi té osobě do tváře, ale viděl jsi jasně svítivé zelené oči. Pomalu se k tobě přibližovala.

Masaru

Vešli do jedno opuštěné uličky a Masaru se šibalsky zeptal.
Na co klid?

Iwashi

ráno som s zobudil a išiel som sa naraňajkovať potom som behol do našej záhrady a začal som cvičiť opičí štýl boja musím biť dobrý inak zomriem hovoril som si v duchu

Creepy Boy

Zrovna jsem seděl, tak jako vždy s očima zavřenýma na posteli se svím věrným nodachi kousek od sebe tak abych na něj pohodlně dosáhl. Prováděl jsem nějaká základní cvičení s chakoru a snažil jsem se jejím koncentrováním do očí odemknout zámek který na mích víčkách byl avšak marně. Než jsem stihl vyzkoušet nějakou jinou metodu, znenadání se objevila v mém pokoji jaká si osoba s kápí na hlavě a svítivě zelenýma očima.
Jsi vážně nenápadný příteli
poznamenal jsem a dlaní pravé ruky uchopil jílec své zbraně.
Smím se zeptat kdo jsi předtím než tě za drzost rozpůlím?