Sebestřednost není na místě, Hledání bojového ducha - Tým 1

Midoriho tělo

Monokéros byl velmi vyplašen a tak utíkal dál jako o život, když v tom mu někdo zastoupil cestu. Někdo by si oddychl. Známá tvář, sensei by přeci.... Omyl, sensei to nebyl ani zdaleka. Vypadalo to, že se na lov jednorožce vydalo více lidí, a tak Midoriho, resp. jeho tělo s jednorožcem uvnitř, zastavil další lovec. Když zjistil, že se jedná pouze o chlapce, odhodil ho pryč na stranu a to už viděl přibíhajícího Monokéra v celé jeho kráse.


???

"My tu taky jenom lovíme jednorožce, a pokud se nám nebudete plést do cesty, tak přežijete," odpověděl chladně, hodil před sebe dýmovnici a během pár vteřin zmizel, pro Jina však dárek na místě nechal a to ve formě tří psů, kteří se na Jina ihned rozeběhli.

Jin

Na nic jsem nečekal a složil pečetě na klona a ten vytáhl meč stejně jako já a oba jsme si ho začali rychle protáčet na prstu, tak že jsme vytvořili silné a rychlé točení jakési vrtule a namířili to na ty psy a v zápětí to hodili, takže to bylo jakoby jsme hodili mnohem větší Fuuma Shuriken a letělo to jakoby nad sebou a ten můj letěl jakoby o sekundu déle.

Midori

Prudce jsem zastavil, když jsem uviděl lovce a začal jsem couvat. Co teď? Pomyslel jsem si. V téhle formě nic nedokážu.

Psi

Psi měli již dost času na to, aby se rozutekli, přeci jenom, skládání pečetí, roztáčení mečů, vše má svůj čas a tři psi se již rozutekli na tři strany. Dva útočili ze strany, jeden zprava a druhý zleva a třetí přímo. Jen ten, co útočil přímo, byl teď vlastně v ohrožení. Nemohl to nadskočit a ani podběhnout, musel se spoléhat na to, že to proskočí. Vyskočil tak nějak do úrovně mezery mezi jednotlivými meči a natáhl se, co nejvíce to šlo, aby se napřímil jako hřebík, bohužel, mezera byla příliš malá, a tak skončil jako ovoce v mixéru, tedy jen jeho nohy tak skončily. Spodní meč však zůstal ležet pod jeho tělem na zemi a ten, který letěl zvrchu, se zabodl do kmenu silného stromu a to celkem hluboko.
Dva psi, kteří útočili ze stran, se tím velice rozběsnili. Přidali mnohem více síly do nohou a těsně před Jinem a klonem se každý z nich zprudka odrazil a mířil jim na krk svými tesáky a svými tlapami zase na rameno a hrudník.

Lovec

Vytáhl katanu a začal se pomalu blížit k Monokérovi, tedy k Midorimu v Monokérově těle.

Jin a klon

Jen jsem se pousmál a tiše řekl "Tak na to zapomeňte." v tu chvíli já i klon jsme vytáhli rychle druhý meč do strany, že by to mělo psy roseknout přesně na půlku.

Midori

Nečekal jsem se a rozeběhl se k mému ležícímu tělu, který před tim ten chlap odhodil a snažil se své tělo znovu propíchnout.

Psi

Možná to byla jen zvířata, ale ani zvířata nejsou natolik hloupá, aby se nechala jen tak rozříznout vejpůl. Psi prostě jen změnili priority a místo do krku se zakousli do čepele. Psi jednoduše čepele ukousli a odskočili s nimi dále. Pokud by se měla porovnávat úroveň, tak to byli psi cvičení jouninem právě k jednomu účelu, k boji nablízko, kde na ně může být použita zbraň, která by je jednoduše mohla rozseknout. Psi kousky čepele pustili na zem a začali vrčet, od tlam jim odkapávala jejich vlastní krev, protože až takovou sílu neměli, takže se ukousnutí čepele neobešlo bez oběti.


Lovec

"Ale, ale, ale..." vynadal mírně Monokérovi, když ho chytil pod krkem. "Myslel jsem, že přede mnou spíše utečeš a ne že ke mě přiběhneš... Ale když už tě mám," prohlásil a vyzdvihl Monokéra do vzduchu. "Tak ti probodnu to tvoje srdíčko," ruku s Monokérem napřímil a tou druhou, ve které měl katanu, mu namířil na srdce. Midori byl v pěkně špatné situaci. Neměl se jak bránit, protože visel za krk a Eimi byla zatím v nedohlednu.

Midori

Bránit jsem se mohl, ikdyž mě držel za krk, tak jsem ho dokázal kousnout a věděl jsem, že když ho kousnu, tak mu ta ruka zmizí. Doufal jsem, že to vyjde.

Jin

Nijak mi to nevadilo, doma si je nechám opravit a teď jsem jen meče protočil na prstu a měl jsem zase ostrou čepel, protože to byl dvoučepelový meč. Čekal jsem až se zase rozeběhnou, klon to samé.

Lovec

Jen více stiskl krk a na sevření čelistí mohl Monokéros zapomenout. Nejenom proto, že koně mají delší krk než lidé a tak mu ani reflexy člověka nepomohli. Prostě tam jen chudák visel jako králík, kterému se chystají stáhnout kůži, akorát že tady šlo o srdce. "Zlý jednorožec... Ale to mizení; pche... Na takové staré triky mě už vy jednorožci nedostanete... Stačí už jen dodělat tebe a pak se vrhnout na toho posledního," zašklebil se a chystal se bodnout.


Psi

Odskočili dál a začali hrabat do země. Nejspíš si chystali udělat tunel nebo něco takového, protože hrabali celkem zapáleně.

Jin

Jelikož hrabali tak mě prostě nemohli sledovat a tak jsem vytáhl v rychlosti kunai s výbušným lístkem a vymrštil ho na psy, čemuž nemohli uhnout, když o tom nevěděli. Pak jsem se rozeběhl pro můj druhý meč a klon zůstal střežit zda psi nepřežili, aby je dodělal a já mezitim běžel směrem, kam doběhl tam ten jendorožec.