Sebestřednost není na místě, Hledání bojového ducha - Tým 1

Midori

Pff... Oddychl jsem si když jsem viděl senseie.. Jenže nadšení opadlo poté co řekl že jdeme zase něco dělat. Nevymlouval jsem se. Jen mě zajímali podrobnostiA jakého ducha?

Zoutou

"Vlastně... Jsem trochu horlivý, tak si nejspíš nejdřív odpočiňte... Podrobnosti vám řeknu potom, stále se jedná jen o ducha, a tak máme jenom omezené informace," řekl jsem jim a podal jim dva svitky. "Je to sice jenom něco málo, ale snad to bude stačit." usmál se. V jednom svitku se skrýval nápis: "Pečená ryba" a v druhém "Rýže".

Eimi Minna

Rovnako ako Midorimu, aj mne sa uľavilo, keď povedal ducha dosť ma to zaujalo, no Midori stihol otázku položiť senseiovi skôr ako ja.
Potom som si vzala jeden zo zvitkov, keď som ho otvorila písalo naňom len jediné slovo "Ryža", čo to má akože znamenať ? opýtala som sa a prvý krát prehovorila.

Midori

Otevřel jsem ten druhý svitek stálo tam "Pečená ryba". Já tady mám Pečená ryba řekl jsem potichu spíš jen pro Eimi...

Zouto

"To vidíte poprvé pečetící svitky? Bože," zaťal zuby před nezkušeností geninů. "Prostě se kousněte do prstu a přejeďte přes svitek a to, co je v něm zapečetěno, se znovu objeví na svitku," vysvětlil jsem jim funkci svitků.

Midori

Měl jsem škrábanec na ruce od toho jak jsem sekal větvě. Přejel jsem rukou od krve po obouch svitcích...
Rozhlédl jsem se ... Objevila se ryba a rýže.. Koukl jsem na senseie.. A čím budeme jíst?Rukama?

Zouto

"Strom porazíš a rozsekáš, ale hůlky vyrobit neumíš? Tomu se říká správný gentleman." na obličeji se mi začaly objevovat vrásky rozčílením. Nejspíš jsem přemýšlel nad tím, jak může být někdo tak nápaditý, tak blbý.

Midori

Celkem naštvaně jsem došel ke zbytku stromu. A Stolek bych udělat neměl? houkl jsem ironicky na senseie..Uřísl jsem konečky větví a trošičku je ořezal aby měli alespoň trochu tvar hůlek.. Udělal jsem 2 páry. Pro mě a Eimi.. Počítal jsem s tím že si sensei nebude chtít dát... Ještě jsem ulopl 2 kusy kůry ze stromu a ořizl to do kulatého tvaru.. Na každou kůru (talíř) jsem položil pár hůlek. Donesl jsem to k té rybě a rýží. A tím má práce končí ... Můžu také chvilku odpočívat?

Jin

V tu chvíli jsem dopadl na jejich svačinu a celé jsem jim to zničil. Pak jsem uviděl Midoriho a jen se arogantně pousmál. "Čau Jedináčku, myslel sis, že mi zmizíte?" Řekl jsem mu výsměšně a pak se podíval pod své nohy. "No, doufám, že jste neměli hlad." Použil jsem trošku sarkazmu a čekal na jeho reakce. Sakra ta jeho teleportace pro něj asi nedopadla dobře. Pomyslel jsem na Ryuuseie z vesnice.

Eimi Minna
Pozrela som sa na Jina.
Trochu. Povedala som smerom na neho.
To môže znamenať, že sa sem teleportoval? Rozmýšľala som.

Zouto Jichuuki

"No, tak to by už stačilo... Další jídlo nemám, takže bychom mohli rovnou vyrazit, ne?" zeptal jsem se, přemýšlíc, kde se tady Jin vzal. "Kdo ti pomohl se sem dostat?" zeptal jsem se ještě Jina, protože sám by se sem jen těžko přenesl.

Jin

Zamyslel jsem se a pak mu odpověděl. "Není důležité jak sjem se sem dostal, hlavní je, že tu jsem." Řekl jsem mu a vyklepal si z podrážek zbytky toho jídla. "Fajn, co máme dělat?"

Zouto

"No, jednoduše... Někde na tomhle ostrově se schovává duch, který utekl... Podle všeho je v jeskyni, ale nevylučuje se, že je i někde v tom pralese... Už jsem se ho snažil najít, ale je dost plachý... Podle popisu se jedná o koně s šroubovitým rohem, celý duch by měl být v bílé barvě a roh, žíně a hříva v barvě stříbrné.." řekl jsem jim celkem strohé informace. "Ostrov je obrovský a jen jeho část se používá jako tréninková louka, zbytek je jen nezmapovaný prales..."

Eimi Minna
Počúvala som zadanie misie.
Takže duch koňa? Pomyslela som si a po tichu som si zívla.
Pôjdete s nami či pôjdeme iba mi traja? Spýtala som sa ho.

Jin

"Asi by bylo dobré se rozdělit. Já se o sebe postarm a proto by měl jít Jedináček s Eimi." Řekl sjem a podíval se na Midoriho, který na mě byl opět naštvaný, za toho jedináčka. Na nic jsme nečekal a vyšel jsem na cestu za hledánim koně.

Midori -> Mám za něj prý hrát

Podíval jsem se zle na Jina a pak když začal odcházet jsem přešel k Eimi. "No nic, asi zase půjdeme spolu, co ty na to?" Zvolal jsem a usmál se na ní.

Eimi Minna
Môžme. Povedala som milo a usmiala som sa.
No, mali by sme niečo vymyslieť keď ho náhodou uvidíme. Ešte som dodala a čakala.

Midori

Zamyslel jsem se. "Zkusíme na něj nějaká slova, třeba si ho nějak uklidníme, aby šel s náma a zpřátelil se s námi." Podíval jsem se co na ten plán řekne.

Jin

Už jsem byl od nich dál a tak mě napadlo. Reineko, slyšíš mě v myšlenkách nebo ne? Pomyslel jsem si a doufal, že mě slyší.

Reineko

"Hai, jsem tvůj duch... Doprovázím tě s tebou všude," odpověděla Jinovi mile.

Eimi
No, mohlo by to vyjsť. Povedala som a pozrela som sa na neho.
Mali by sme vyraziť, aby sme to stihli ešte dnes. Usmiala som sa a čakala na Midoriho reakciu.

Midori

"Yosh! Jdeme na to." Zvolal jsem. Já tomu Jinovi ještě ukážu, že si zasloužim říkat legenda. Pomyslel jsem si a směle vykročil.

Jin

Když se ozvala tak jsem si nemohl odpustit menší úsměv a dál šel. Hele, máme hledat nějakého koňského ducha. Jen by mě zajímalo, zda vy duchové se nedokážete nějak vycítit nebo tak něco? Pomyslel jsem si směrem k Reineko.

Eimi
Vyrazila som vedľa Midoriho.
Možno by som sa mohla pokúsiť zachytiť mu myšlienky, ale na duchov to asi nefunguje. Rozmýšľala som zatiaľ čo sme kráčali.

Reineko

"Nemluv o NĚM jako o koni, není to kůň," vypadalo to, že ji Jinovo označení toho ducha jako koně trochu rozhněvalo. "U normálního ducha by to šlo, ale ON je jiný..." vysvětlila rozdíle mezi tímto duchem a ostatními duchy.

Eimi -> Mohla zachytit fragmenty z rozhovoru Reineko a Jina, ale mnohem silnější bylo nějaké rušení, které vycházelo ze severu, tedy odněkud zprostřed lesa.

Jin

Zastavil jsem se a chvíli zapřemýšlel, ale pak zase pomalu kráčel. A kdo on teda je? Nám ho sensei popisoval jako nějakého koně s rohem. Pomyslel jsem si jako odpověď Reineko.

Reineko

"Vy lidé ho nazýváte Monokéros," odpověděla, ale sama ho znala jinak. "My ho nazýváme Bájný předek, to on nám dal naše schopnosti... Bez něj bychom byli pouhými duchy a nikdo by o nás nejevil zájem," vysvětlila.

Jin

Trošku ve mně zarazilo a pak jsem ji hned odpověděl. Ale to nedává smysl. Proč by ho chtěli lidé z vesnice chytit? Vždyť takový duch by měl být na svobodě ne? Pomyslel jsem si a doufal, že mi o tom Reineko řekne více.