Čas smutku II.

Daisuke

Beze slova jsem odešel, přez stráže až směrem k vůdcově kanceláři. Doufám, že tam bude. Pomyslel jsem si a pomalu kráčel až k té kanceláři. Netrvalo dlouho a už jsem stál před dveřmi, na které jsem lehce zaťukal a poamlu vešel dovnitř.

Vůdce

Vstupte .. řekl jsem hrubým hlasem

Daisuke

Vešel jsem s klidem dovnitř a zavřel za sebou dveře. Poté jsem se uklonil. "Dobrý den." Znovu se narovnal a lehce pousmál. "Přicházim s prosbou, vězeň Ichiro ví o mém klanu nějaké informace, ale chce mi je říct, jen když si s vámi bude moct promluvit z očí do očí, ale ne přes mříže." Vyvalil jsem to na vůdce všechno najednou.

Vůdce

Jeho trik .. ale co ... kdyby něco skusil tak ho zabiju .. řekl ti narovinu a z jeho hlasu byl slyšet klid asi kuly tomu že ho zná už dobrejch 30 let Vzal do ruky papír a napsal vzkaz strážním a nakonec na ten papír přitisknul pečet .. dej to hlavnímu strážnýmu ...je hned u vchodu do věznice ...

Déšt přestal a nad kumogakure se oběvila duha .. a do ulic se opět rozproudily davy lidi

Hiromi
Povzdychla som si a odišla som preč z pohrebu.
Aspoň že som sa stihla naučiť tie dve nové jutsu. Pomyslela som si pričom som vyskočila na strechu z jedných budov.
Odtiaľ som pozorovala Kumo...

Daisuke

"Děkuji moc!" Zvolal jsem nadšeně a vzal si ten papír, při čemž jsem vyběhl ven, kde už zářila barevná duha. Jéé, to je dobré znamení, tomu věřim! Pomyslel jsem si, ale to už jsem se rozeběhl zase zpět do vězení. Netrvalo dlouho a doběhl jsem až ke strážím. "Nesu vám tento papír od vůdce." Řekl jsem a podal ho tomu hlavnímu strážnému.

Kapitán stráže

Kapitán ho rozevřel a začal číct došet a podezřele se na tebe kouknul byl celou dobu zticha a pak zapískunl přiběhl k němu jeden chunnin a on mu něco pošetal do ucha .. ten zase oběhl a během 5 minut .. si viděl 4 stráže kteří na tyčích otváděly Ichira do kage budovy

Daisuke

Na nic jsem nečekal a na strážného jsem se jen usmál, když v tom jsem se rozeběhl k vůdcově kanceláři, abych tam byl dříve než Ichiro, což se mi mohlo povést, protože oni s nim neběželi. Pomalu a už s klidem jsem zaklepal na vůdce a se slovy "Už ho vedou." jsem vstoupil.

Vůdce

Dobře ... děkuji .. řekl jsem když jsem viděl nadšenej usměv daisukeho ... po chvilce tam privedly strážě do místnosti Ichira a odpoutalyho na příkaz Vůdce a pak odešly a vzaly sebou i daisukeho ... a Vůdce zasebou pevně zavřel dveře

Daisuke

Když mě postavili za dveře, tak má ruka byla přímo nad rukojetí jedné z katan, protože jsem Ichirovi nevěřil a byl připravený tam naběhnout. Jestli vůdci něco udělá, tak je to vlastně má chyba! Pomyslel jsem si a dával pozor.

Vůdce a ichiro

Yare Yare .. kd yjeto naposled co jsme naproti sobě staly v klidu .. řekl zády otočený vůdce který se koukal z balkonu na vesnici ... Před 30 lety ... řekl oražený Ichiro .. To uz je doba .. řekl neutrálně ... Tak co si chtěl než tě zase šoupnu do věznice .. odbyl ho vůdce ... Je toho dost ... řekl ichiro a sundal si pásku přez oči .. oči tam neměl ale kolem důlků byly pečetě když v otm zněho začla zářit rudá chakra která svítila z podedveří

Daisuke

Chytl jsem meč a druhou rukou jsem udělal na ruce jakousi pečeť a najednou mi začaly rudnout konečky vlasů, ale necítil jsem sílu Rudého blesku. Sakra to bude asi nějaké časové omezení na přípravu! Pomyslel jsem si, ale ještě jsem do dveří nevtrhnul, vyčkával jsem na nějaké zvuky, přece jen jsem nechtěl riskovat, že by Ichiro využil přímo mě k útěku.

Vůdce a Ichiro

Otočl jsem se pomalu za ichirem ... Zajímavé .. řekl jsem lehce .... Vidíš ... část rudýho blesku ještě ve mě zůstala ... zakřičel zoufale na vůdce .... Tak přece jen ... tvoje chamtivost a pícha tě dohnala až jsem ... Nemáš oči a tvoje síla a život téměž vyhasnul ... Před 30 lety jsem znal jiného chlapce .. Pomatuješ ?? .. zeptal se ho ... To ty si měl sen založit kumogakure ... a jak to ted dopadlo já jsem si ten sen vzal za svůj kuly tvé chamtivosti a arogance .... nyní vedu kumogakure a chráním ji proti hajzlum jako si ty .. řekl mu vůdce vážně a obadva naproti sobě stály bylo ticho ... a pak ichiro spustil .. Každý shinobi touží po síle ... a jjá jí získal ... řekl na svoji obranu a pak ho odbyl vůdce ... ale za jakou cenu ... stala se stebe zrůda která vlastní rudý blesk ve větší koncentraci .. jenom kuly tomu si obětovla svoje oči ...

Daisuke

Po těle se mi objevovaly rudé pečetě a já pomalu cítil sílu Rudého blesku, ale pořád to nebylo ono. Docházelo mi, že když jsem porazil démona ve mně, tak sice budu vlastnit Rudý blesk, ale bude těžší jeho aktivace, když jsem na to uplně sám. Najednou jsem však uslyšel něco ohledně rudého blesku. Už jsem to nemohl dál vydržet a tak jsem vběhl do místnosti vůdce "Rudý blesk?!" Zvolal jsem nechápavě, když jsem tam vběhl.

Vůdce

Když vstoupil do místnosti Daisuke .. tak jsem jenom zlostně ukývnul halvou a nenávistným pohledem kouknul na icihira a v klidu jsem si sedl na svoji židly ..

Ichiro

Otočil jsem se hlavou okamžitě za daisukem a on viděl prázdně důlky a nyní už krvavé pečetě kolem očí ... Ano ... rudý blesk ... řekl pišným hlasem a rudá chakra pořád z něho zářila

Daisuke

Nechápal jsem o co se tu jedná. Po pravdě toho na mě bylo poslední dobou fakt moc. Chvíli jsem tam stál a nevěřícně si prohlížel Ichira, ale pak se v mé tváři objevila spíše zlost a oba si mohli všimnout, že jsem sevřel svoji katanu pevněji a stuha na konci rukojeti přestala ve větru vlát. "O co se tu jedná? Myslim si, že mi dlužíte odpovědi!" V tu chvíli mi kolem ruky proletěl rudý blesk a tim jsem poznal, že už jsem skoro v módu Rudého blesku.

Ichiro

Koukám že tvůj rudej blesk je na lepší urovni než býval ..... řekl jsem a sledoval ho jak pění lae já sám jsem to neřešil ... a nasadil jsem si pásku přez oči a pak jsme přestla zářit a moje pečetě pokryla páska na oči .... Možná byla chyba se sem vracet do kumogakure .. řekl arogantně ...

Vůdce

Ty si se sem nevracel ty si jí šel zničit .. a ted už tě odejít nenchám .. řekl v klidu ale byl naštvaný ... A ty Daisuke ... měl si bejt za dveřma .... tak se laskavě uklidni nebo se tu něco semele .. řekl jsem

Daisuke

Nevěřil jsem svým očím ani uším, protože mě dá se říct furt jen ignorovali. "Já nejsem jen děcko, které jen tak odstrčíte. Nemáte ponětí, jaké je být celý život bez rodiny a ani nevíte co jste zač a odkud jste! Tomu věřte. Už nechci být stále jen přehlížen." Řekl jsem a v tu chvíli mé konečky vlasů uplně zrudnuly a oči také.

Ichiro

Zastavil jsem se ... Jednou ti třeba o tvém klanu řeknu ... a třeba i o tvém otci .. řekl jsem lehce a vtom ke mě přiběhly 4 ninjové s tyčema které mi trochu přiastavili přivody chakry a beze slova mě odvedly pryč

Vůdce

Vůdce vstal a šel si stoupnout na balkon .. Já vím daisuke .. nikdo nemá nejlepší minulost ... To ani já ... ale nesmíš se nechat ovládat ichirem ... byl to můj bývaly parták v nejtěžších casech když už jsem nepatřil pod kumogakure a byl nukeninem .. řekl jsem mu a hledl do nebe

Daisuke

Podíval jsem se jak odváděj Ichira a zle jsem se podíval na ty co ho odváděli. Pak mi nikdo z nich nic neřekl a to mě psychicky uplně zničilo. "Tohle mi nepomůže." Řekl jsem a v tu chvíli mi zbělaly vlasy, protože jsem vypl mód Rudého blesku a podíval jsem se na vůdce. "A proto jsem já ten, kterému se nic neřekne, bezva. Zasloužim si to." Řekl jsem a zabouchl za sebou dveře a pak zmizel z vůdcovi budovy. S trochu uslzenýma očima jsem mířil někam do nějakého parku, už jsem na to neměl.

Vůdce

Achjo .. řekl jsem si pro sebe ale místo klasického posazení do křesla jsem vyšel z budovi a mířil někam pryč

Neyro

Daisuke uslyšel kroky jka se kněmu ze zadu blíží ... Tak tady si .. řekla osoba zatebou a byl to hlas tvého senseie .. Neyra ... Ahoj daisuke .. řekl jsem mu a stoupnul jsme si před něj

Akimatsu Michidori

Keďže bol dnes pohreb, v maminom obchodíku sa vystriedalo veľa ľudí.
Musela som jej pomáhať, aj keď ma to veľmi nebavilo.
Keďže som už bola Geninom Kumo, rozhodla som sa, že by sa patrilo prísť na ten pohreb.
Aj ja som teda zobrala jednu čiernu ružu a vybrala som sa na miesto.
Počas celého pohrebu som sa však pozerala na ostatných ľudí, hlavne na iných Geninov.
Zaujal ma chlapec ktorý dal ako jediný medzi čierne ruže belasú.
Hm... vypadá to tak, že zapadnem ťažko, všetci sa poznajú... zamyslela som sa.
Po pohrebe som sa pomali vybrala domov, ale najskôr som si to namierila do reštaurácie, pretože som už dosť dlho nejedla.
Vlastne som nebola ani hladná, len som mala chuť na Ramen.
Keď som prišla do stánku s Ramenom, objednala som si a pustila som sa do jedla.

Daisuke

Přišel ke mně sensei, já seděl na zemi, opřený o strom a koukal jsem do země. Na senseie jsem se jen lehce podíval, ale nijak jsem neodpovídal a zase se koukal do země. V hlavě mi pořád běhaly myšlenky o Rudém blesku, Ichirovi, vůdci a mém otci.

Neyro

ze zad jsem schodil štít byl pěkně těžký ... Vůdce mi o tom všem řekl .... Já tě chápu jak na tom ted asi budeš .. ale Všechno má svůj důvod a pokud se nic novýho nedozvaš do skoušek ... tak po skouškáš ti slibuju žeto zěho dostanu .. řekl vážně

Daisuke

Koukal jsem do země, ale pak mi Neyro slíbil, že mi něco zjistí. Tohle mi zvedlo náladu a já se podíval na Neyra. "Jste jediný člověk na světě, kdo se o mě stará a má o mě nějaký zájem, děkuji." Řekl jsem a z očí mi sjely slzy.