Vězeňský život II. (Montaro a Saburo)

Saburo

Dal jsem Montarovi ránu do ramene...
Máš mozek, tak ho začni používat!!! Na tohle on celou dobu čekal...
Seřval jsem Montara, ale tím jsem také plýtval vzduchem.
Pro kontrolu jsem sekl katanou do bubliny, ve snaze ji prasknout. Čekal jsem, že se to nepovede...

Montaro Yuurinshi

bez domluvy ho nemůžeme přemoct dohromady .. řekl jsem mu po pradě a sledoval ho jak se to snaží probodnout .. pokud to nepujde tak to budu muset použít ... ale moc se mi nechce .. žere to mco chakry .. říkal jsem si a a lehce jsme s epousmál

Ano opravdu se to nepovedlo, ale nebyla to jediná věc co dělala problém, jelikož zem pod váma začala trochu praskat a vy věděli, že to znamená vytváření chapadel.

Montaro Yuurinshi

Saburo .. řekl jsem mu nechtěl jsem se tu moc zdržet ale byla to jediná možnost ... musím udělat to co jsem trénoval v Amegakure .. udržet moje jutsu delší chvíli a trefit prorazit sní i bublinu a pak si jí ještě nechat na ty chapadla až poletíme dolu ... Připrav se ... dokončil jsem vetu a a chytnul jse si ruku nad zápěstím ... a tam se mi začla koncentrovat chakra ... Jūho Sōshiken .. řekl jsem a na ruce se mi tvořila dračí hlava ... mam jenom 15 sekund .. řekl jsem a vrazil rukou do bubliny abych jí lehce prorazil protože aby bublina spotřebovala ačkovou techniku bylo divný ... Pokud by se to podařilo prorazit ... Snažil jsem se stále udržovat techniku na ruce a letěl jsem směrem dolu a tam kde s eměly tvořit chapadla byl jsem připravenej přímo donich vletět a narvat donich mojí techniku abych je sejmul

Saburo

Na druhou stranu já jsem se připravil odrazit od padajícího Montara v letu, abych nemusel padat do propasti.
Tím skokem jsem Montara nemusel vyvést z rovnováhy a na druhou stranu já bych mohl zaútočit, zatímco Montaro by pouze "odlákal pozornost"...

Jenže vy jste nebyli ve vzduchu, nikde jsem nepsal, že vás bublina vyslala do vzduchu, jste na zemi, ale kolem vás je zelená hmota ve tvaru půlky bubliny, jak by vás pak asi ohrozily chapadla, co by se vytvářely v zemi pod váma

Jin

Montaro to opravdu prorazil, ale nikam jste nepadali, jelikož jste nebyli ve vzduchu, ale Montaro běžel přímo proti hlavnímu chapalu, kde jsem byl já a pomalu ho prorazil skrz na skrz a technika se mu vypla. Chapadlo se začalo kymácet a pomalu padat, v tu chvíli jdem z chapadla vyskočil a mířil jsem do dalšího chapadla, mezitím co to hlavní chapadlo dopadlo na zem, kde se rozprsklo na zelený sliz.

Montaro Yuurinshi

Nesmí jít do toho dalšího .. řekl jsem si a složil okamžitě pečetě a co nejrychlejš jsem poněm vystřelil lano abych ho zachytil a ve druhé ruce jsme protočil Shuriken který jsem protočil v ruce a hodil jse mho po tom chapadlu do kterýho chtěl

Saburo

Zašeptal jsem jméno mé katany a vpustil do ní chakru.
Čepel se prodloužila dost na to, aby prořízla Jinovo tělo v letu. Namířil jsem tedy kousek před něj a jelikož byl v letu, nemohl tomu uhnout, a ani tu čepel neviděl.
No a pro jistotu jsem sekl směrem naproti Jinovi...

Jin

V tu chvíli mě zachytilo lanko, ale zároveň mě rozřízla katana a já dopadl na zem. Vypadalo to, že je konec, ale v tu chvíli jsem se rozlezl na několik švábů a všelijaké havěti. Jenže to už vás ze země chytly dva malé chapadla za nohy a vy jste se nemohli ani hnout. Nemohli jste tomu zabránit, jelikož jste mysleli, že jste vyhráli a na zem jste se teď nesoustředili. V tu chvíli jsem vyšel já a měl ruce v pečeti. "Pohněte se a zemřete." Řekl jsem a vy jste si mohli všimnout, že oba meče co byly zapíchnutý v zemi zmizely. Já měl jeden meč v ruce. "Asi to nechápete že?" Začal jsem se šíleně smát. "Je to jednoduché, celou dobu jsem vás nechal se soustředit na ta chapadla a dělal, že je to mé hlavní jutsu. Avšak mezitím jsem byl já originál změněn na jeden z mečů a nechal se klonem bodnout do země, abych nevzbuzoval nějaký pocit, při čemž jsem do země vpouštěl chakru a hýbal s chapadly. Druhý meč zapíchnutý klonem byl ten pravý meč." Řekl jsem jim. Mohlo vám dojít, že sice šílenec jsem, ale inteligentní šílenec.

Saburo

Je fakt dobrej... Podcenil jsem ho. A už viděl mý jutsu, takže někdo jako on se na to nenechá nachytat dvakrát... Problém byl, že jsem nevěděl, kolik má katan, kdežto Montaro už ho znal z dřívějška... Teď to bude opravdu hodně složitý...
Přemýšlel jsem nad plánem, ale podíval jsem se dolů, pod sebe, jestli v těch chapadlech není voda, což by měla být, jelikož je to něco jako sliz...
Pak jsem suinatarem sledoval chapadla, jestli nevedou k Jinovi, protože pokud by byly s ním propojeny, tak bych toho mohl využít...

Montaro Yuurinshi

Zavřel jsem naněj když se ukázal .. Fajn , todle se ti povedlo .. přiznal jsem mu .... ted ví o našich schopnostech ale ty chapadla se tu možná netvořej jen tak .. řekl jsem a v rukou se mi ocitla chakra a já se snažil rukou tuknout do toho chapadla a rozvíst svojí chakru po jeho obvodě jestli je spojeno s jinem tak abych to označkoval protože kdyby bylo a to chapadlo se zatáhlo tak je ale pořád spojené sním někde uvnitř jeho a on neví že vydává zvuky

Jin

Oba jste se o to pokoušeli, ale nic ke mně nevedlo, naopak všechny byly spojeny s katanou co mám v ruce. "Fajn, bojovalo se s váma krásně, ale už jste mě omrzeli a támhleten má Suinatar, což se mi bude hodit. Sbohem." Řekl jsem s klidem a v tu chvíli jsem se dotkl meče a z chapadel kolem mě se rozletěla menší chapadla s úmyslem vás propíchnout. Jenže najednou se před váma objevila postava v bílé zbroji s bílou katanou a dala před sebe ruku, když v tom můj útok zmizel a já najednou usnul. Postava se pomalu otočila na Montara a Sabura. "Máte štěstí, nekdo si vás tam venku vyžádal." Montarovi pomalu došlo, že je to sám Bílá liška.

Montaro Yuurinshi

uhm ... Cuklo semnou když se tam oběvil a pak nám to zdělil .. nevydal jsem ze sebe ani slovo a jenom kýval hlavou a polknul jsem ... Venku si nás někdo vyžádal ???? ... řekl jsem si v mysli .. Co se tam děje

Saburo

Asi jediná šance zmizet je tady... Počkám ještě ale...
Pomyslel jsem si a zastrčil jsem katanu do pochvy...
No to je ten nejlepší čas...
Řekl jsem s notnou dávkou ironie...

Bílá liška

Jen jsem se podíval na Sabura a ukázal na něj prstem a v tu chvíli se mu sevřelo hrdlo a těžce se mu dýchalo, jakoby se dusil. "Nech si kecy na koledu, mě to nezajímá." Řekl jsem s klidnym hlasem a pak dal zase ruku podél těla a Saburo se mohl konečně pořádně nadechnout. "Pojďte oba za mnou." Řekl jsem a šel z arény do jakéhosi temného vchodu a tim jsme šli až do šedivé místnosti v jejíž rohu stála osoba, kterou Montaro dobře znal. "Fajn, máte 5 minut." Řekl jsem a odešel zase do arény.

"Ahoj Montaro." Řekl Suizu, který měl teď na pravé tváři docela dlouhou jizvu. Suizu se pak podíval i na Sabura. "Ty jsi Saburo, že?"

Saburo

Hajzl...
Pomyslel jsem si pouze. Byl to opravdovej drsňák. A taky to byla věc, kterou jsem opravdu nečekal...
Při odchodu jsem Bílé lišce ještě daroval nehezkej pohled...
Jo... Ty seš jeden z mála, kteří mě po tak dlouhý době ještě poznaj...
Řekl jsem a deaktivoval Suinatar a opět si zavázal levé oko...

Montaro Yuurinshi

Hmm .. pronesl jsem nadtím jak ho začal škrtit tim
Pak jsme šly dovnitř a já uviděl suizua v tu chvilku jsem se rozzářil .. S-suizu ??? ... rozklepal s emi hlas radosti ..
Ve vezění jsem moc dlouho nebyl ale neměl jsem přístup k informacím a uvěřil jsem že zemřel a tka jsem provedl věc kterou bych normálně neprovedl .... Skočil jsem po suizovi a pevně ho objal a nic jsem neříkal

Suizu Yuurinshi

Skočil na mě a já se jen pousmál "Eh, né tak zhurta Montaro, pořád ještě nejsem vyléčený, ta mrcha z Akatsuki mi dala fakt zabrat, hlavně mě porazila. Nebýt těch Oininů, tak jsem tam vykrvácel, ale já ji to vrátim." Zasmál jsem se a čekal až se uklidní a sleze ze mě. "No nebudu to protahovat, máme fakt málo času. Vim, že vy dva jste nevinný, ale Sendokage vás tak nezná, takže nic neudělá, ale chci se zeptat, máte tu někoho, koho znáte a on tu je už delší dobu?" Zeptal jsem se obou.

Montaro Yuurinshi

Pousmál jsem se a uvolnil jsem ho a pak jsem šel opodál o 2 kroky ...pak jsem se zazubil protože dá se říct ten souboj dopadl i u mě stejně ... a pak to zmínil ... Jo kéž by tu byl Jiro .. pronesl jsem lehce .. a pak jsem se kouknul na Suiza ... jedině Akuma Kōsei ... díky kterýmu jsem tu celej .. řekl jsem mu a zasmál jsem se

Saburo

Kolik že ti je, Montaro?
Zeptal jsem se, když na něj Montaro skočil.
Jelikož jsem byl celkem dlouhou dobu pryč a neinformován, tak jsem byl zmatený...
Co je s Jirem???
Zeptal jsem se zvídavě. Jiro byl jeden z mých nejoblíbenějších lidí, protože se ke všem choval dobře...

Suizu

Podíval jsem se na Sabura. "Jiro bohužel zemřel v boji se 13." Řekl jsem mu smutnějšim tónem a pak se podíval zpět na Montara. "Akuma jo? O tom jsem leccos slyšel, víš jistě, že mu můžeš věřit?" Zeptal jsem se obou dvou.

Saburo

C-co??
Řekl jsem nevěřícně...
Pořád jsem tomu nechtěl uvěřit. Ne nechtěl, nemohl...
Zaslechl sem, že je 13 mrtvej, ale tohle...
Řekl jsem, ale pořád jsem byl nehezky překvapenej...

Montaro Yuurinshi

Jisti si bejt nemůžeme ale já mu věřím ! .. dodal jsem sebevědomě a poznámku Sabura kolik mi je jsem ignoroval
Kdyby veděl jak to je tak by si ty poznámkynechal stranou .. řekl jsem si a protočil jsem očima

Suizu

"Bohužel je to tam Saburo. Jiro ho porazil, ale 13 na něj přenesl nějaké zakázané jutsu a proto se Jiro při východu slunce rozptýlil na prach." Řekl jsem mu a pak se otočil na Montara. "Fajn, potřebuji, aby udělal ve vězení za půl hodiny rozruch, jelikož se chakra štít zaměří na rozruch a já najdu slabou část a dostanu vás dva ven." Řekl jsem jim.

Saburo

Není celkem možný, že něco podobnýho plánuje i někdo jinej?
Řekl jsem rozhodně. Truchlit pro Jira jsem chtěl jindy...