Vězeňský život II. (Montaro a Saburo)

Montaro Yuurinshi

uhm ... zarazil jsem se ... Z toho ale můžeete mít problem Suizu-sama .. řekl jsem zvědavě
Ale ... ano snad nám vyhový .. řekl jsem mu a posumál se s kývnutím hlavy

Suizu

"No Saburo, zrovna za 30 minut všichni vězni plánují utéct." Řekl jsem ironicky a podíval se na Montara. "Nebude z toho průšvih. Nevim co bude dělat pak Saburo, ale ty se mnou půjdeš k Sendokagemu, vysvětlí se mu to všechno a bude to vyřešené." Řekl jsem tiše.

Najednou tam přišel bílá liška a naznačil, že už je konec, aby jste se vrátili do svých cel. "Za 30 minut." Řekl jsem a odešel pryč.

Montaro Yuurinshi

Yosh ! .. řekl jsem a usmál jsem se na suiza zářil jsem radosti že žil a pak přišla liška .. Dobře ... řekl jsem jsem a pomalu jsem odcházel otočil jsme se na lišku .. Tak souboj už je u konce ?? . zeptal jsem se ale pak jsem ani nečekal na odpoved a pomalu jsme odcházel pryč z toho komplexu do cely ... sabura jsem si nevšimal protože jsem to musel oznámit Akumovi ... šel jsem k naší cele a pomalu jsem vstoupil a zbystřil jsem na Akumu ... Akumo ... řekl jsem prosebným hlasme aniž byhc mu ještě něco řekl

Saburo

Už mám vlastní plány... A v Suichu se tak nějak nevidím...
Řekl jsem zamyšleně a pak přišel Bílá liška, a tak jsme odešli. Šel jsem se podívat do své cely, jestli tam není něco nového. A taky jsem se chtěl připravit...

Akuma

Zrovna jsem si leštil katanu před svoji celou, když ke mně přišel Modrý drak. "Tak tos teda dopadl, měl jsi docela štěstí, že jsi měl jít pryč, jinak by vás Jin zabil." Řekl jsem na úvod.

Montaro Yuurinshi

Ironicky jsem se usmál jako že nic ... Hele Akumo .. řekl jsem a pomalu jsem zašel dovnitř a naznačil jsem mu aby šel zamnou ... Potřeboval bych od tebe takovou laskavost ... řekl jsem mu potichu také na uvod a čekla na jeho začáteční reakci

Akuma

Šel jsem za nim a na rovinu "No co potřebuješ? Chci si ještě dneska vyleštit všechny mé katany." Řekl jsem mu.

Montaro Yuurinshi

Potřebuju aby si se utrhnul zřetězu .... řekl jsem mu tak tajemně se složenýma rukama a prstma u sebe .... Potřebuju abys tu udělal nákej bordel a velkej rozruch ... pak bych měl šanci se dostat ven .. řekl jsem mu a čekal na jeho reakci

Akuma

Vypadalo to, že to beru s klidem, jelikož jsem meč odložil na postel a podíval se na tebe, při čemž jsem nahlas a kldině vydechl. "Udělám to, ale na oplátku chci, aby jsi našel moji sestru, jak jsem tě o to žádal. Vem svůj tým, sám nechoď. Najdi ji a dej ji tohle." Řekl jsem a dal mu jakousi krabičku. V tu chvíli jsem pomalu vycházel z celi.

Montaro Yuurinshi

Ano ! .. řekl jsem jako bych přímul rozkaz ale ve hlase zněla radost a lehcei smutek že se dostane do velkýho nebezpečí ...
Hlavně ještě vydrž aspon 10 minut .. řekl jsem a posumál jsem se naněj ... pevně jsem stisknul krabičku a pak jsem si jí dal do kapsy .. Vyběhnul jsem ještě ven a dodal ještě pár slov .. Snad se ještě uvidíme přítely .. řekl jsem mu a doufal jsem v to

Akuma

Podíval jsem se na Montaro. "Věřim v tebe, Modrý draku ze Suichugakure!" Řekl jsem mu a on si mohl všimnout, že si obvazuju klouby bílým obvazem.


Pomalu jsem si klekl na zem a oprášil zem pod sebou, při čemž jsem do ní dal pěstí s nakoncentrovanou chakrou a zem praskla. Neváhal jsem a dal do praskliny dlaň, při čemž jsem z ni vytáhl provázek, na kterém byl kříž. Pomalu jsem se zvedl a otočil přímo na Montara. Do pravé ruky jsem si dal provázek s tim malym křížkem a obvázal si tim ruku, takže kříž zůstal na kloubech. "Vkládám do tebe veškeré naděje v mou sestru, teď jsi zřejmě jediná osoba, které jsem během pěti let uvěřil, díky ti Modrý draku." Řekl jsem a usmál jsem se, když v tom kříž rudě zazářil a na mých zádech se znovu objevil ten rudý meč s tim samym okem. Poté už jsem beze slov prošel kolem něj přímo směrem k davu vězňů, kde zrovna stál Jin, který měl v očích chuť zabíjet. Já na nic nečekal a rozešel se přímo k davu. "Jdi a nezklam mě!" Řekl jsem za chůze a ani se na Montara nepodíval. V tu chvíli Montaro viděl, jak jsem se se řevem rozeběhl přímo na Jina a dal mu pěstí do obličeje, když v tom se tam semlel obrovský boj mezi všemi vězni, kteří byli u toho.

Montaro Yuurinshi

Pousmál jsem se když to říkal nevydal jsem ze sebe ani hlásku .. Najdu jí neboj se .. prohlásil jsem a s usměvem jsem kývnul hlavou a pak poodešel .. Sbohem příteli .. řekl jsem a posmál jsem se a to už jsem zareagoval na Sabura .. Saburo zavolal jsem naněj ... aby se dla do pozoru a aby se připravil a mezitím jsem přiběh mezi naše 2 cěly

Saburo

Dobrej chlápek...
Řekl jsem teskně a připravil se.
Doufám, že se to povede... A pak budu pokračovat v plánech... Snad se moje cesta nezkříží s Montarovou...
Zamyslel jsem se a přitom nastavil soucitný výraz...

Suizu

3...2...1..Fajn, je čas. Pomyslel jsem si a v tu chvíli poskládal několik pečetí a řízl se do obou dlaní a přiložil je ke stěně vězení. Část té stěny začala modře zářit a najednou ta část zmizela a vytvořil se průchod, při čemž jsem už viděl Montara a Sabura. "Dělejte!" Zařval jsem.

Montaro Yuurinshi

Suizu už je tu .. řekl jsem a začal jsem utíkat ke steně a ještě jsem se kouknul na akumu za běhu .. Sbohem .. brachu ... prohlásil jsem potichu a bežel jsem k východu ale čekal jsem náký odpor a tak jsem si vzal kunai do ruky

Saburo

Aktivoval jsem suinatar a utíkal za Montarem...
Hlavou mi proskakovalo velké množství myšlenek a taktických bojových plánů, ale utéct z tohohle prokletýho místa byl prioritní úkol, a co bude potom bych si chtěl nechat na dobu, kdy to tak bude..

Suizu

Najednou jste proběhli dírou ve stěně a ta se začala okamžitě zase uzavírat, jenže to už jste skrz malý otvor uviděli, jak Akuma letí k zemi a Jin na něj útočí s katanou, jenže to už se zeď uzavřela a já spadl k zemi silně unavený.

Montaro Yuurinshi

Když jsem se ohlídnul .. NEE ! ... vykřkl jsem ale zase jsem nekřičel nahlas .... Sakra ! .... řekl jsem si a pak jsem si dodal .. Ale - ale stím se muselo počítat sklopil jsem hlavu ... pak padl suizu vyčerpáním a já k němu rychle přiběhl a podepřel jsem ho .. Děkuji Suizu-sama .. poděkoval jsem mu za tuto akci i když nebyla uplně u konce

Suizu

Montaro mi pomohl na nohy a já se pomalu zase zmátořil. "Fajn, Saburo ty si dělej teď co chceš, já s Montarem jdu za Sendokagem." Řekl jsem a máchnul rukou na Montara, aby už šel.

Montaro Yuurinshi

Dobře .. tak zatím saburo .. řekl jsem protože jsem předpokládal že ho zanedlouho uvidím a pomalu jsem bežel směrem k budově kage ...
Ted mu to vysvětlit ... to je ten nový .. řekl jsem si a zavrčel jsem si pro sebe

Saburo

Měj se... Nemyslím, že se brzo uvidíme. A možná že se neuvidíme vůbec... A pokud jo, tak možná už nebudeme na stejné straně...
Řekl jsem celkem temným hlasem a pomalu odkráčel směrem za svými cíly, ale dával jsem si pozor, jestli mě někdo nesleduje a podobné věci...