Hadí cesta (Natsuki)

Natsuki Yoake

Išla som za ním a naskočila som na toho netopiera, fíha, ten svitok je vážne .. ehm.. veľký. Okomentovala som ho pri tom a pozrela som sa na tie "obrázky" hadov. Som zvedavá akú techniku ma bude chcieť sensei naučiť ako prvú. Pomyslela som si ešte a bola som pripravená k "odletu".

Kaze

Znovu jsem ti hodil ten provaz, aby jsi se měla čeho chytit a pomalu jsme vzlétli nahoru až opět potrubím až k nebesům. Letěli jsme dlouho, ale v tu chvíli před náme proletěl šíp a silně vybuchl. Jenže to už nás výbuch vyhodil z netopýra a my letěli směrem k zemi. Na nic jsem nečekal a dotkl se svých pečetí na rukách a najednou se mi na zádech objevil jakýsi přístroj s křídli a já začal plachtit, takže jsem doplachtil až k Natsuki a přistál s ní na zem. "Sakra, co se to děje?" Nechápavě jsem se rozhlížel kolem.

Natsuki Yoake

Prepad? prepadli nás? spýtala som sa trocha vyplašene a hneď som tasila katanu. Tekigan! zašepkala som a začala som sa obzerať naokolo.

Kaze

Jenže to už jsme uviděli chlápka s hnědym pláštěm a lukem na zádech. Měl dlouhé bílé vlasy a na tváři pod modrými oči měl jizvu, která se táhla až k jeho bradě. V tu chvíli Kaze sáhl na svoji pečeť na pravé ruce a vytáhl sekeru, kterou ukázal na toho chlápka. "Kdo sakra jsi?" Zetal se ho dost nechápavě a zatočil sekerou. Chlápek se jen podíval na Natsuki. "Chci ji."

Natsuki Yoake

Chce mňa? spýtala som sa samej seba v duchu vyplašene a ustúpila som o krok dozadu, Kto to je? prečo ma chce? niečo som spravila? rozmýšľala som a premeriavala som si ho.

Kaze

Stoupl jsem si se sekerou před ni a sledoval svými oči toho chlápka. "Tak na to hned zapomeň." Řekl jsem mu a vypadalo to, že to myslim vážně. "Jenže o tom nerozhoduješ ty." Řekl chlap a v tu chvíli se objevila druhá postava vedle Kazeho, dotkla se jeho krku a v tu chvíli padl Kaze k zemi.

Natsuki Yoake

Pozerala som sa ako zložili senseia a snažila som sa prekonať prvotný príval strachu, Vystrela som ruku k tým dvom. Sen'eijashu ! skríkla som a z ruky mi vyletelo šesť hadov pri čom na každého zaútočili tri. Mala by som zdrhnúť, ale im by som aj tak neutiekla, a navyše tu nemôžem senseia len tak nechať. rozmýšľala som pri tom no už bolo neskoro zmeniť svoje rozhodnutie.

Jenže v tu chvíli ze země před chlápkem v hnědém plášti a s bílými vlasy a zároveň před osobou, která uspala senseie se oběvila průsvitně bílá hadí hlava, která najednou zacvakla "pusu" a zničila ty hady, když v tu chvíli se osoba dotkla i Natsuki a ona hned usnula.

Probrala jsi se v jakési dřevěné místnosti bez dvěří a bez oken, ale měla jsi tam oheň kvůli teplu a světlu.

Natsuki Yoake

Pomaly som sa prebrala a porozhliadala som sa okolo seba, Nič tam nebolo čo ma trocha frustrovalo a tak som sa oprela o stenu a dala som si kolená k hrudi, Objala som si ich a zahľadela som sa do ohňa. Čo bude teraz? so mnou? zo senseiom? ksakru prečo ma sem zavreli? a hlavne ako? rozmýšľala som s takým neprítomným pohľadom.

V tu chvíli se těsně u ohně zvedla podlaha a vytvořil se ti průchod do podzemí, asi jsi měla vlést dolů, aby jsi se dostala ven.

Natsuki Yoake

Chvíľku som sledovala otvor a zvažovala som čo robiť, Tu nemôžem robiť nič, možno tam. Pomyslela som si a opatrne som sa postavila, po tom som sa dala na štyri a začala som preliezať tým otvorom, cítila som sa trocha divne.

Prolízala jsi dlouhou temnou chodbou, která dokonce i trochu smrděla. Netrvalo dlouho a dostala jsi se až ven, kde už byla úzká cesta ohraničená hořícími pochodněmi, vypadalo to skoro jako nějaký rituál. V dálce byl obří oheň u kterého stál ten chlápek s dlouhými bílými vlasy a koukal tvym směrem. Byl to ten co vás napadl v lese.

Natsuki Yoake

Keď som to uvidela tak som ešte viac zneistela. Zaťala som ruky v päsť a pomaly som išla až k tomu ohňu, V podstate som kráčala vážne iba pomaly keďže som nevedela či sa pri väčšej rýchlosti ovládnem a nezaútočím na neho, bola som totiž na neho dosť naštvaná no nejak som nevedela zistiť z čoho, síce ma prepadol no to čo som k nemu cítila teraz sa nedalo popísať tomu čo som cítila za posledný rok.

Baishin

Sledoval jsem přicházející Natsuki a na tváři jsem neměl žádný výraz, takový neutrální. Čekal jsem až došla až ke mně a pak spustil. "Vim že ti to připadá divné, ale jsme skupina složená z hadích bojovníků a chceme tě varovat. Ta anakonda není taková jak vypadá. Ve skutečnosti tě chce naučit co nejvíce technik, aby jsi získávala více chakry a pak tě bude chtít." Chvíli jsem mlčel a váhal zda ji to říct. "Sníst, aby měla větší sílu. Tak to bylo s tvoji matkou."

Natsuki Yoake

Trocha ma to zarazilo no premlčala som to a odpovedala som až po chvíľke, A prečo by som mala veriť tebe? spýtala som sa trocha roztraseným hlasom pretože som už vôbec nevedela komu veriť, Sakra prečo sa niečo takéto musí stať zrovna mne? pomyslela som si trocha zúfalo.

Baishin

Najednou ke mně přišlo asi ještě tak 5 osob, které si stoupli přesně vedle mě do lajny a všichni jsme si začali zvedat dlouhé rukávy a ty jsi na našich rukou viděla uplně stejné pečetě, jako jsi měla ty, ale my je měli o trochu víc rozšířený. "Už nám věříš?" Zeptal jsem se ji.

Natsuki Yoake

Pozorne som si všetky prezrela a potom som iba rezignovane pokývala hlavou na súhlas, teraz už nevidím dôvod prečo by som vám nemala. Zahundrala som a vzplanula vo mne nová túžba, túžba znova stáť pred tou Anakondou a rozpárať ju napoly, kvôli tomu že "zabila" moju mamu. A..a vážne, vážne tak .. s skončila moja mama? tým že ju tá. A..anakonda, zabila? spýtala som sa smutne a zapozerala som sa na nohy.

Baishin

Ostatní odešli a sedli si opět k ohni, mezitím co já došel k Natsuki a chytl ji kolem hlavy za rameno a šel s ní také k ohni, kde jsme si měli sednout na kus klády, což používáme jako lavičku. "Bohužel ano, tvá matka byla jednou z nás a anakondu zabiješ až když dostaneš sílu královny hadů. Proto tohle riziko tvá matka podstoupila, ale nestihla anakondu zabít, takže ona zabila ji. Vím, že to po tobě nemůžeme chtít, ale jsi další volbou na stání se hadí královny, takže jsi v poslední době jediná, která dokáže tu anakondu zabít." Řekl jsem ji po pravdě.

Natsuki Yoake

Zabijem ju. Povedala som potichu, no v podstate som tieto slová zavrčala a pozrela som sa na toho chlapíka, Tak,, ju zo mňa spravte, tú, Hadiu královnú, aby som ju mohla zabiť, už len kvôli mojej mame. šepla som rozhodne a pozrela som sa na svoje ruky, prisahám že ju týmito rukami zabijem. pomyslela som si zo zavretými očami a po tom som ich iba znova otvorila.

Baishin

"Tak lehké to není. Musíš tvrdě trénovat a až pak jít zase navštívit anakondu a říct ji, že chceš být královnou, pak tě bude čekat proces přípravy na změnu a jakmile tě přemění na královnu, tak udeříš. Taže si na pomstu ještě chvíli počkáme." Řekl jsem ji a v tu chvíli po cestě přicházel Kaze Riun, skoro jako by byl opilý, jelikož ho ještě z toho paralizujícího jedu bolelo. Vzala si ho do péče žena, která měla také to tetování. "Tvůj sensei bude v pořádku. Jo a mimochodem, mé jméno je Baishin." Řekl jsem ji.

Natsuki Yoake

Baishin, dobre a kedy začneme? spýtala som sa a v mojom hlase bolo počuť nedočkavosť, Po tom som si ešte všimla môjho senseia a len som sa pousmiala keď som videla jeho "opitý" výzor. Aspoň že je v poriadku, pomyslela som si a potom som sa znova otočila k Baishinovi.

Baishin

Pousmál jsem se a hodil jakýsi pytlíček do ohně a on najednou zbělal, takže ten oheň byl najednou krásně bílý. "Buď v klidu, tady ani teď trénovat nebudeš. Počkáme až se Kaze vrátí do původního stavu a vrátíte se do vesnice. My tě později vyhledáme." Řekl jsem ji uklidňujícim tónem.

Natsuki Yoake

Trochu som si povzdychla a prikývla som hlavou. Dobre teda, povedala som pokojne a sadla som si na tú lavičku, po tom som sa pozrela znova na senseia a rozmýšľala som nad tým, či o tom všetkom vedel. Asi nie, inak by ho tam vtedy Baishin nenapadol. pomyslela som si a trocha som si pošúchala oči.

Baishin

Oheň hořel pškně dlouho a pořád krásně svítil v té temné noci. Kaze už se začal usmívat jelikož všechno pochopil a já kouknul na Natsuki a pak zase do ohně. "Myslim si, že je čas, aby jste se vrátili do Suichugakure." Řekl jsem ji po pravdě a kývnul na Kazeho, který se pomalu začal zvedat.

Natsuki Yoake

Chvíľu som sa ešte pozerala do ohňa ako keby som ho nepočula no po tom som iba prikývla a pomaly som sa postavila, Bolo mi potešením, Baishin. Rozlúčila som sa a podišla som k senseiovi, Už vám je dobre? spýtala som sa ho starostlivo a čakala som na jeho odpoveď.