Rozloučení

Mizuki Seiji

Daisuke ! .. zakřičel jsem a rychle jsem ho chtěl zachytit za rameno ,ale nestihl jsem a on utíkal po malem jezírku a k vodopádu kde chtěl projít zkrz ,jenomže najednou do nečeho narazil a skála to rozhodně nebyla byl asi v pulce vodopádu a ,když dostal tu ránu odletěl asi 8 metrů dozadu hned na kraj břehu .. Co to bylo ? .. ptal jsem se sám pro sebe ,ale než jsem se kouknul na Vodopád kouknul jsem se na Daisukeho ... Na hlavě se mu oběvilo male kolečko asi o průmeru 3 cm přímo na čele ,které mělo rudou barvu připomínající krev a taky z toho vytékala krev ... Daisuke ? .. zeptal jsem se překvapeně a zvědavě ... Daisuke ucítil jak ho něco strašně začíná bolet , jak cítí že se mu něco vpaluje do kůže .. Nastalo malé zahřmění v dálce a něco mi říkalo že se mam kouknout na vodopád a taky že jo krvavě zbarvená voda začala pohlcovat čistou vodu padající ze zhora a vodopád začla pomalu roztahovat až voda tekla kolem krvavé vody ... odkryla se vnější stěna zdí za proudem vodopádu ,která nebyla normálně k vidění museli byste totiž odhrnout vodopád .. což se ted stalo ... Koukni se ! ... řekl jsem rychle Diasukemu ,kterýho znak .který se mu vpil do kuže. strašně pálil ... na hliněné zdi za vodopádem ,který už tam nebyl se oběvovali červené cákance ,které se pomalu pohybovali a začaly vykreslovat krvavé dveře ,které byly osově souměrné a obě strany měly společný vrchol ,jednu špičku, kolem sebe měly krvavě vyrité divné znaky ... Koukal jsem se nato jako když vidim tu nejužsnější věc .. pocházím sice z chrámu ,ale todle mě lákalo mnohem více

Raikage nespokojeně přecházel od okna k oknu .. stál jsem jako přibytý na místě ... Situace je špatná .. řekl Raikage pochmurně .. Demoni prý začali utočit .. Akatsuki začíná bodovat ... všichni ted bojují o brány .. Brány do jiného světa .. na přivolání toho největšího zla .. řikal Raikage 3 ninjům zčehož jeden jsem byl já sám ... Raikage-sama .. dohlídnu na bránu u vodopádu .. řekl jsem oddaně .. Dobře Mizuki ,ale hlavně nepoužívej žádnou chakru ,ani techniku poblíž vodopádu nevíme co se může stát nevíme jak to všechno bude probýhat .. zatím mi zděluj nějaké podrobnosti , nějaké změny ... říkal Raikage a moje vzpomínka se rozplynula

Moje zírání na krvavé dveře ,které byly zavřené s různymi znaky podle mojí intuice zapečetěné, přerušil ohromný blesk asi kilometr vzdálený ,který zahřměl přez cele nebe a začly se scházet černé a šedivé mraky ,které zakryli sluníčko a Kumogakure i Vodopád zakryl stín ,jediné co bylo divné je že ještě nezačlo pršet .. a mraky stály na místě ... Daisuke ! .. zakřičel jsem na něho přez hřmění ,aby mě slyšel .. Utíkej za Raikagem do vesnice co ti nohy stačí a oznam mu ,že se něco děje s bránou !!! .. křičel jsem ze všech plyc ,aby mě bylo slyšet přez neustálé hřmění .. Nejspíš jsme jí nějak AKTIVOVALI !! .. tipnul jsem si a pomalu jsem ho už posílal pryč jelikož začal pomalu dost hustý déšt .. Budu tu zatím hlídat ... řekl jsem pro sebe potichu ,když už byl Daisuke pryč Schylovalo se k pohromě ..

Raikage

Mezitím co u mě Aiko byla někdo klepal .. Dále .. pobýdnul jsme nervozně osobu za dveřmi , čekal jsem až vstoupí a chtěl jsem toho neznámého pozdravit jenomže najednou nedaleko pár kilometrů zničeho nic udreřil blesk a až se z toho zeme trochu zachvěla ... Co to sakra bylo !! .. vykřiknul jsem přez celou místnost hlubokým hlasem a stoupil jsem si k oknu .. všimnul jsem si velkých černých mraků jak nás odřízly od slunečního světla .. Co se stalo ? .. ptal jsem se sám pro sebe a kouknul jsem se prosebně na Aiko a té mohlo dojít že jsem poní něco chtěl

Daisuke

Dostal jsem ránu do čela a odletěl jsem do vody. Na nic jsem nečekal a z vody, se kterou se něco dělo, jsem vylezl. Na čele jsem cítil pálivou bolest, jakoby se mi tam něco tvořilo, něco co jsem vůbec nechápal. Když v tom už mě Mizuki upozornil na něco, co se dělo s vodopádem. Co jsem to sakra udělal?! Pomyslel jsem si a díval se na tvořící se ornament. Bravo! Bravo Daisuke! Právě jsi se stal pomocníkem Akatsuki. Nevěděl jsem, že jsi tak zlý. Ozval se mi Rudý blesk v hlavě a já jen kroutil hlavou. To ne, to nemůže být pravda. Prostě ne! Vzpouzel jsem se řečím Rudého bleska, ale v tom mě přerušil Mizuki, který mi řekl ať to doběhnu říct Raikagemu. Normálně bych nesouhlasil a hodlal stát na místě, při čemž bych hodlal bojovat, ale momentálně jsem byl uplně mimo z bolesti na čele a z řečí Rudého bleksa, který mi nehodlal dát pokoj a tak jsem se rozeběhl do vesnice. Běžel jsem co nejrychleji jsme bez Rudého bleska mohl.
Když se Raikage díval z okna, tak si všiml, jak běžim úzkou uličkou přímo k jeho budově. Po cestě bylo několik laviček, které jsem nebojácně přeskočil a následně zaběhl do raikageho budovy. Nenamáhal jsem se s žádnym klepánim ani s žádnými zdvořilostmi - prostě jsem vtrhnul do Raikageho kanceláře. "Průser! Mizuki vzkazuje, že se u vodopádu něco děje. Vběhl jsem do něj a něco mě odhodilo a vytvořilo mi to něco na čele, ale nevim co to je. Podle všeho jsme tu bránu nějak nechtěně aktivovali." Skoro jsem to až zařval a až pak si všimnul Aiko.
Bylo mi jasné, že mi Raikage asi řekne ať zůstanu ve vesnici, ale já jsem to nehodlal podstoupit a tak jsem automaticky zamítl všechny jeho rozkazy o tom, že zůstanu ve vesnici. Byl jsem přesvědčen, že jsem bránu aktivoval já a tak jsem nechtěl jen tvrdnout ve vesnici, zatim co někdo jiný bude žehlit můj průšvih.

Masao Karuto

Vešel jsem a chtěl jsem pozdravit ale najednou se ozval blesk a země se zachvěla. Co to do háje....řekl jsem a přiběhl jsem k oknu. Té dívky ani RAikageho jsem si moc nevšímal. Byl jsem na druhé straně od raikageho ( Na te první straně je Aiko) a díval se ven. To nemůže být jediný den klidný? zeptal jsem se sám sebe a otočil se na KAgeho. Raikage-sama, mám to jít prozkoumat?zeptal jsem se ho.

GOMENASAI

Aiko

Trocha ma zaskočilo ako na mňa Raikage vyletel a nevedela som čo presne mu mám povedať.
No... Vlastne Shiritsu-sama ma zachránil a s Daisukem sme utiekli... On zostal v Hore... utrápene som si povzdychla. Hrýzlo ma svedomie, že som len tak utiekla z boja a pri tom som mala ďalej brániť dedinu. Nebola nádej, no nemala som zutekať... Z menšieho zamyslenia ma vytrhol ten blesk a podišla som bližšie k Raikagemu a k oknu cez ktoré sa pozrel von.
Huh...? Čo sa to deje...?! Snáď nie ďalšie problémy... Veď tam niekde smeroval Daisuke! pozerala som na miesto kde približne blesk uderil.
Raikage-sama?! Čo sa deje?! spýtala som sa ho vydesene a zmätene.
Asi prinášam smolu... Všade kde sa objavím sa niečo zlé stane...! zaťala som ruky do pästí. Po chvíľke som sa otočila smerom k dverám od kancelárie, chcela som bežať k tomu miestu no to sa už v dverách objavil Daisuke a povedal niečo o bráne, to ma zmiatlo ešte viac...

Raikage

Hlasitě jsem povzdechl rozhlehlo se to po celé místnosti ... Masao se mě ptá jestli to má jít prozkoumat a Aiko dokonce byla už na odchodu ... Mizuki , Mizuki ... řekl jsem si pro sebe ... NIKDO NIKAM NEPŮJDE. Dokavat nevydám rozkaz .. řekl jsem rázně a dost silným hlasem a to je mohlo napnout taky jsem rukou ukázal před stůl ,aby se tam schromáždili .. oběvili se mi první vrásky a čekal jsem až se seřaděj před mým stolem ... pomalu jsem si sednul na židly a vytáhnul jsem svitek na ,který jsem něco psal ... mohlo to být dost na umření a nervy pokaždý když jste chtěly něco říct tak jsem vás umlčel nataženou rukou ... takhle to bylo asi minutu a pak jsem svitek zabalil a podal jsem ho Daisukemu ... Tak .... Daisuke vrát se za Mizukim a předej mu todle ... Aiko a Masao stebou půjdou ... pro tudle misi jste nyní jeden tým .. mise třídy D až S .. řekl jsem jim na rovinu .. o nic se nestarejte na nic se neptejte .. prostě utíkejte rychle k vodopádu co vám nohy stačí