Cena skutečného obchodu

Jin

Cukl jsem nohou tak, že se do ní boxer zabodnul, což jsem chtěl, aby ho jen tak nevyndal a jakmile padl k zemi tak jsem se protočil na patě, boxer vytrhnul a držel ho a stál jsem najednou nad hlavou Jedináčka a můj meč mu mířil na hlavu. "Příště si vyber někoho na koho budeš mít, Jedináčku." Řekl jsem a boxer hodil po tom novym příchozím a pak jsem si dal meč na záda a tak jsem učinil i s druhym mečem a obvázal si nohu. Ani jsem se nezeptal co to je za chlapa, protože mě to vůbec nezajímalo.

Juro Jichuuki

Pomalu jsem kním přišel a nadechl se ... Nepředváděj se bratře , Tvoji sílu už jsme vyděli .. řekl a vítr mu vlál do vlasu pak se otočil a toho jedináčka a kývnutím hlavy pozdravil

???

Neopatrně chytil boxer, který mu proklouzl mezi prsty a dostal ránu do žaludku. "Tohle vůbec není slušné," zazněl hlas v Jinově hlavě, když se nově příchozí snažil zmírnit bolest tím, že si břicho masíroval. "Ale zdravím," provolal k ostatním a zvedl pravou ruku mírně nahoru.

Jin

Jeho hlas i pozdrav jsem naprosto ignoroval. Nezasloužil si nijak moji pozornost, už jen kvůli tomu jak neopatrně nechytl boxer. "Hm, přišlo další nemehlo, nějak se nám to tu schází. Nejdříve tenhle jedináček, pak můj bratr a teď další co nechytí boxera." Řekl jsem a otočil se s úmyslem odejít.

???

"Vlastně bys neměl nikam chodit," řekl směrem k Jinovi. "Vy jste ta trojčata Jichuuki, ne?" zeptal se trochu mimo mísu a změřil si pohledem všechny přítomné.

Jin

Arogantně jsem se zasmál. "Ne, jsme dvojčata, tamten ubožák je jedináček." Ukázal jsem na ležícího Midoriho. Pak jsem se jen otočil "Proč nemám nikam chodit? Chcete snad ze sebe udělat zase šaška?" Pousmál jsem se na něj a on mohl vycítit, že úsměv byl plný arogance a výsměchu.

Juro Jichuuki

Mlčel jsem a nic jsem neříkal ani na bratrovi poznámky ani na otázku od toho neznámeho jako tělo bez duše jsem sledoval průbeh setkání

???

"To ale nějak nesedí... Mám přivést tři Jichuuki, ale když jste dvojčata a tamten není z vašeho klanu, tak to nějak nevychází..." zamyslel se. "Vůdce tím tedy nejspíš myslel jiné tři Jichuuki,... Omlouvám se, že jsem vás zdržoval," po chvíli přemýšlení naznačil svou chybu a přichystal se na "lov" nějakých dalších geninů.

Midori

Mávl jsem Jurovi na pozdrov a sledoval toho nově příchozího...
Při tom když jsem ho sledoval tak jsem si obvazoval ránu na ruce.
Koukl jsem po očku na Jina.. Arogant největší.
Ne ne, zastavil jsem odcházejícího chlápka.
Oni jsou dvojčata Jichuuki a já jsem jedináček Jichuuki.

Jin

"Blbče." Řekl jsem tak nahlas, že to musel slyšet. "On je jedináček z klanu Jichuuki. Ach jo, vůdce si najímá samé idioty." Řekl jsem už tišeji, ale aby to slyšel. Pak se ozval ten jedináček. "Přesně tak jak říká tamten slaboch."

Juro Jichuuki

Chtěl jsem něco říct ale v tom mě přerušil ten jedináček a pak dokonce i bratr ale i když on domluvil tka jsem se jen usmál a kývnul hlavou

???

"Um,..." polkl naprázdno. "No tak... Máte se dostavit do jeho kanceláře... Nejspíše nějaká super tajná mise nebo tak něco," řekl , aby je navnadil, aby tam byli co nejdřív. Vlastně nic přesnějšího, krom toho že je Vůdce chce vidět, nevěděl, ale jejich hledáním strávil již nějaký čas a tak ho potřeboval nahnat.

Midori

Vyrazil jsem si svým tempem, chůzí k Vůdcovi do kanceláře.
Pootočil jsem trochu hlavou, mrknl na Jura a hlavou naznačil ať de s ním.

Jin

"Hm, dobře no." vydal jsem ze sebe a pomalym tempem jsem se tam rozešel. Nijak moc extra jsem nepospíchal, protože mi to po pravdě bylo šumák, hlavně mi bylo jasné, že to asi nebude mise, když ještě nemáme týmy.

Juro Jichuuki

Beze slovně jsem doběhnul Midoriho a pak jsem šel vedle něho .... byl jsem potichu a nic jsem neříkal jenom jsem ho koutkem oka pozoroval

Eimi Minna

Svitalo. Cez okno prúdili slnečné lúče priamo na moju tvár. Pretrela som si oči a posadila som sa na kraj postele. Zívla som si a ruky som natiahla do vzduchu aby som sa rýchlejšie prebrala. Obliekla som sa a nakoniec som si nasadila klobúk na hlavu a zadívala som sa do zeme.Dnes bol zvláštny deň, nový tým, nové tváre pomyslela som si. Vzdychla som si a prešla k nočnému stolíku, opláchla som si tvár a roztriasla sa, ked mi studená voda stiekla za krk. Vybehla som z izby a elegantne som skočila cez zábradlie pri schodoch rovno do kuchyne.
Všetci ešte spali, tak som si vzala jablko z ovocného košíka na stole, čo dostal môj dvojmesačný braček od susedy. Otvorila som dvere a vybehla som vonku, nevediac sa dočkať nového týmu.

Midori

Těsně před vůdecovou kanceláří už mě začalo štvát jak po mě pořád pokukuje.
Copak je na mě tak zajímavýho? uchechtl jsem se a vešel jsem do kanceláře.

Jin

Nijak jsem nepospíchal a tak jsem si ještě po cestě skočil pro jídlo, které jsem po cestě pomalu dojedl. Pak jsem bez zaťukání vešel do kanceláře, kde už byli ti dva ňoumové a ani jsem nehodlal pozdravit.

Eimi Minna

Pomaly som kráčala k budove, kde sa nachádzala kancelária Vodcu vesnice. Išla som pomaly k dverám, a keď som stála dosť blízko všimla som si , že niekto vošiel dnu... tak som podišla k dverám so zámerom vojsť dovnútra, ked som tam vstúpila stáli tam traja chalani, tak som dvere privrela, a oprela som sa o ne, a nechala ich hovoriť ako prvých.

Juro Jichuuki

Nic , krom toho že si jedináček .. řekl jsem v pohodě a vešel dovnitř

Sanada Jichuuki

"To je mi vychování... Klepání již zřejmě vyšlo z módy, že?" ujistil se, když spražil ty tři nevychovance svým taktickým pohledem. "Ani přijít včas vám nejde, tož... Možná nepříjdete včas ani na zkoušky... Zkoušky, kdy se poprvé budete ucházet o osvojení ducha," mnohem více zvážněl. "Máme tu dvojčata, která vypadají na nadějné členy klanu a také... ehm..." zaměřil se svým pohledem na Midoriho: "Legendu."

Ruki Ryuuzaki

Pomalu jsem vstal z postele a promnul si oči.Zase to nepříjemný slunce svítí jak o život...Přistoupil jsem k oknu a otevřel ho. Zase tolik lidí..snad to přijímání Geninů nebude trvat tak dlouho. Po chvilce jsem se oblékl do svého černého oděvu a pomalu jsem vyrazil směrem k hlavní budově.

Midori

Pousmál jsem se když mě nazval "legendou" ale nebylo to usmání se z polichocení, ale spíš ve stylu "další co mi tak říká" Prosím, nechci aby si o mě kdokoli myslel bůh ví co, když jsem ještě nic nedokázal.

Jin

Při slově legenda jsem se jen ironicky zasmál. "Legenda co prohrál v souboji s obyčejným členem klanu." Řekl jsem a podíval se na Vůdce. Pak jsem se znovu opřel o zeď a všechny v místnosti přejížděl svým typickým velmi arogantním pohledem.

Eimi Minna

A mňa, povedala som, milo sa usmiala, a zdvihla ruku, aby si ma všimol. Som snáď vzduch, pomyslela som si.