Suichu, nový domov vězňů

Eimi
Zobudila som sa v mojom dome.
Nechcelo sa mi vstávať, iba som otvorila oči a pozerala na strop.
Dúfam že mi otec zanechal lístok, v akom týme som. Bolo prvé na čo som myslela.
Nakoniec som z postele vstala, a pomalý krokom som sa vydala do kúpelne.
Dala som si dole pyžamo a vošla do sprchy.
Umyla som sa a vyšla.
Obliekla sa, a rozbehla som sa do kuchyne.
Z chladničky som vybrala ramen, a položila som ho na stôl.
Otvorila som ho a začala jesť.
O chvíľu som ho mala zjedený, a zbalila si moju ninja výbavu.
Pozrela som sa na skrinky, či mi otec nezanechal do akého týmu idem.
Nič som nenašla, tak som vydala na cestu za otcom.
Šla som celkom pomaly, no tak či tak som tam za chvíľu dorazila.
Vošla som do budovy, a hľadala otcovu kanceláriu.
Nadýchla som sa a priložila ruku ku dverám.
Bolo by to lachšie keby som nebola Sendokageho-sama dcera. Pomyslela som si.
Po chvíli rozmýšľania som nakoniec zaklopala a vošla.
Klakla som si na koleno a začala som: Dobrý deň, Sendokage-sama. Moje meno je Eimi Hanirushi. Prišla som aby ste ma zaradili do týmu.

Yoshiro Kentiri

Mám být po kom silný. Pomyslel jsem si a pak jsem se podíval zase na Masara. "To je dobře a jaktože nejsi v klanu Suikafuurado, pokud vim, tak silný jsi na to dost."

Ulquiorra

Podíval jsem se na vystrašeného mnicha a pak ukázal na jednoho vědce. "Nebojte, Fénix vůbec o tomhle nevim a je v umělém spánku a zdá se mu, že je volný. Nic z tohodle si nebude pamatovat." Pak se najednou otevřel poklop přímo nad tou nádobou a sklenice vystřelila nahoru a to uvolnilo Fénixe. Pak jsem se otočil na toho šermíře, ale on už tam nebyl, někam zmizel. "Nyní je fénix volný."

Sendokage

Přišla za mnou má dcera a požádala mě o zařazení do týmu a já se podíval do jedné ze složek a pak se podíval zase na ní. "Jsi v týmu 4 s Cloudem a Yuuem, kteří jsou teď na jedné z cvičných louk a jsou tam se senseikou Miyou Gojo, tak za nima jdi." Řekl jsem ji. (Kdyžtak je topic pro ten tým v misi.)

Masaru

Proč se snaží přejít na jiné téma......
Spackal sem misi....
Řekl sem trochu sklamaně...
On opravdu mohl zachránit Jira?..... Co je to za člověka... Nedává my to smysl...



Mnich

Fénix měl ale mezi sebou a všemi Mnichama z Chrámu Slunce vypěstovanou telepatii, takže jak se vzbudil a podíval se do Mnichovi mysli rozzuřeně se na něj podíval.
Sklamali ste v mé ochraně.
Uslyšel mnich v hlavě... Nikdo jiný to neslyšel, ale Ulík si mohl všimnout, že Fénix na Mnicha hází vážné pohledy a vypadalo to, že s ním komunikoval.
Omlouvám se je to moje vina....
Na tváři se mi objevil provinilý pohled.
Fénix otevřel zobák a z něho vyletěl tenký proud ohně, který zasáhl Mnichovu levou paži a asi 10 sekund jí škvařil, dokud mu neodpadla. Mnich se vůbec nebránil, zdálo se, že tenhle trest přijal. Bolest to ale byla ukrutná... Mnich jí ale na sobě kromě toho, že se začal hrozně potit nedal najevo.
Fénix něco zakrákal a vyletěl chodbou ven...

Simon

Pomaly som prišiel na cvičisko. Zasmial som sa. Tak ona sa takto ulieva? Hahaha. Potichu som sa zasmial a povedal. Tak ho trochu ho chladím. Suiton: Mizu Rappa. V tom mi z úst vyletelo veľké množstvo vody a ja som si hneď spomenul ako som vtedy odpadol, že aj ten posledný raz sa mi podarilo veľké množstvo vody vypustiť z úst. Tak to je super. Takéto ulévanie u ninji sa nepatrí.

Nimeshi

Po tom, co jsem byl zničehonic probuzen návalem vody jsem vyskočil na nohy a leknutím hned zase spadl. Hned jsem se nevrle podíval na Simona a řekl: "Už se mi povedlo skapalnit ruku... Mám nárok na meší odpočinek" a pak se na něj usmál. "Jo mimochodem, netušíš kde je Garri?"

Simon

Zamračene som sa pozrel za seba, ale nikde som ho nevidel. Asi sme ho niekde stratili. Asi by sme sa takto nemali chovať, keď tu je nový. Hmmm a čo teraz snáď nás nájde. Zasmial som sa.

Nimeshi

"No, tebe znám jenom tak o den dva dýl než něj" řekl jsem s úsměvem, "ale chunninské zkoušky se blíží a já musim trénovat..." řekl jsem, vytvořil 3 klony a začal zase trénovat.

Simon

Prečo som sa tak zachoval? Hmmm. Tak teda trénuj Nimeshi ja si sadnem a na chvíľu ťa zastúpim v tom odpočívaní. Zasmial som sa a pomaly som zavrel oči.

Yoshiro

Že bych mu vše řekl? Vypadá dost zmateně. Pomyslel jsem si a podíval se na Aiko, která právě pila svůj čaj a pak přikývla hlavou přímo na mě. Takže mu to mám říct? Zeptal jsem se a Aiko jen přikývnula hlavou a já se následně podíval na Masara. "Masaru-sensei, rád vás poznávám jako mladého." Řekl jsem (Bum a teď by měla přijít endingová písnička. xD)

Ulquiorra

Všiml jsem si té telepatie, dalo se to poznat, díky pohledům fénixe a toho mnicha. Pak však fénix spálil mnichovu ruku a já se trochu vyděsil a mávl na jednoho vědce, který přiběhl k mnichovi a chtěl mu ruku rychle ošetřit, nebo spíše to co z ruky zbylo. "Omlouvám se, že se ptám, když jste právě přišel o ruku, ale jak dokážete propojit své a fénixovi myšlenky?"

Mnich

Je to technika, kterou se každý mnich učí od svých 6 let
Řekl sem trochu zadýchaným hlasem... Z celé paže zbyl jen pahýl a protože byla ruka odstraněna ohněm, nebyla potřeba ani žádné ošetření, protože se oheň krvácení zastavil.
Děkuji vám, za vaší ochotu... Jestli máte zájem o telepatii... Můžu vám tady nechat jednoho z bratrů, který vám to vysvětlí... Ale je to na pár let a i po takovém tréningu se naučíte dorozumívat jen s určitou osobou.... Né se všemi....
Řekl mnich přesvědčivě, aniž by věděl, že třeba pomocí klonů by se to dalo hafo zrychlit ( )



Masaru

Jen tak sem tam stál a civěl do jeho očí..
Buď je to blázen a je o tom přesvědčený, nebo .... nebo... co nebo? Co mělo znamenat to "Masaru Sensei?!".... To mě znal jako senseie?... Znal....
Zamyslel sem se.
Musel ste si mě s někým zaměnit... Já nejsem ani chunnin natož nějaký sensei.
Řekl sem s usměvem na tváři.. Nevěřil sem mu.

Nimeshi

Po dlouhých nekonečných hodinách tréninkku jsem konečně přicházel na klou technice zkapalňování, povedlo se mi zkapalnit celou horní polovinu klona, ale bohužel mě to vyčerpalo natolik že jsem zase omdlel...

Simon

Nimeshi omdlel ale ja som stále odpočíval, ale nevedel som, že Nimeshi odpadol. Ja som si iba odfukoval a sníval.

Yoshiro Kentiri

Pousmál jsem se. "Jsi Masaru Yukisha a původně jsi Masaru Suikafuurado. V budoucnosti, což je tak za 20 let, už máš 4 elementy a nemáš v sobě démona. Sice jsi v té době pouze chunninem, protože jsi nestihl jouninské zkoušky kvůli testu na další element, ale byl ti přidělen tým, ve kterém jsem byl mladý já, můj bratr Keiko a Yuki. Yuki se učila časoprostorové techniky a povedlo se ji vytvořit eSkové jutsu, které dokáže přenést určité osoby do minulosti jejich narození, a proto jsem zde, ikdyž má mise se nepovedla, tak teď nemám jak se dostat domů, a proto musim najít bratra, který se mnou, ale nepůjde rád." Řekl jsem a Aiko se zakuckala, sice jsem ji řekl o tom cestování v čase, ale nevěděla, že to já jsem její syn a že druhý syn Keiko je někde ve světě. "Ano, jsem tenhle Yoshiro." Řekl jsem a ukázal na mladého Yoshira, který se začal smát.

Ulquiorra

"To není potřeba, jen bych si nabral vaši krev, jestli by to šlo. Já se také dokáži pomocí mysli spojit s mym Kuchiyose." Řekl jsem a vytáhl injekční stříkačku a počkal jestli mi to povolí.

Masaru

Chvíli sem zas jen tak stál a spracovával informace Díval sem se na malého a dosplého Yoshira. Nakonec sem přestal a spustil sem.
Takže... Ty mi tady říkáš, že seš támhle ten malej prcek ale z budoucnosti, kde já jsem pořád v Suikafuurado a mám 4 elementy... Nevěřím tomu.... Ale když v tvé budoucnosti sem Suikafuurado ale v přítomnosti, mě ze Suikafuurado vykázali.... Nezměnil se tím tok času?...
Vychrlil sem to na něj
Nebo mám další šanci a do Suikafuurada se dostanu znova?.....
Pomyslel sem si.

Mnich

Chvíli sem přemýšlel...
Za to, že ste nám věřili, jako my Vám a navrátili Fénixovi jeho svobodu... Sem schopnej vám tohle povolit....
Řekl sem pořád neutrálním hlasem.... Ale krev sem mu dával nerad... Kdo ví co s ní bude dělat...

Yoshiro Kentiri

Kývnul jsem hlavou. "Tim, že jsem přišel se toho narušilo dost. Teda spíše, já na tom nemám moc podíl, to spíše bratr, který se podle všeho přidal k jedné organizaci, která hodně hýbala pro mě v té budoucnosti s minulostí. Takže se dá říct, že kvůli němu umřeli dva nositelé bijuu a ty jsi jednoho z nich dostal, a proto se narušila budoucnost, a ty už nejsi Suikafuurado." Řekl jsem a podíval se na něj a s upřímnym hlasem jsem mu řekl. "Mojí misí zde, bylo zachránit Jira, mého otce, protože v budoucnosti sice přežil, ale od boje s tim Kaguyou je v komatu."

Ulquiorra

Nečekal jsem, aby si to náhodou nerozmyslel a nabral mu krev a pak jsem vytáhl jehlu a stříkačku hodil jednomu vědci, který ji vylil do jednoho z přístrojů. "Fajn, děkuji za spolupráci a ven se dostanete stejnou cestou jako sem." Řekl jsem.

Masaru

Podíval sem se smutně na zem....
Jiro byl v budoucnosti živý... Celý čas se přepsal... Takže mi asi Yoshiro s informacemi nepomůže... Všechno, co se stalo od teď až za 20 let se pro Yoshira nestalo..... Nestane....
Opravil sem se.
Zamotal sem se do toho sakra....
Jaká organizace?.....
Snažil sem se z Yoshira dostat...

Mnich

Sbohem....
Řekl sem a pomalým krokem šel chodbou ven... Venku sem udělal jednou rukou pečeť a pomocí ohněm posíleného Shunshinu sem zmizel v malém ohnivém hřibu(jak atomový hřib ale velký asi jak osoba....)

Yoshiro Kentiri

Viděl jsem, že se do toho lehce zamotal a trošku jsem se pousmál. "Mění se jen takové detaily, tudíž ty můj sensei s největši pravděpodobností opravdu budeš." Řekl jsem a pak se podíval do oken jestli někdo neposlouchá, kdyby náhodou a pak jsem se znovu podíval na Masara. "Jmenuje se Akatsuki." (A byla by další endingová písnička xD)

Masaru

Akatsuki?
Řekl sem zamyšleným hlasem.
Tahle organizace se přece rozpadla před 100 lety... Jak se mohl....
Podíval sem se na malého Keika....
Dostat do takové organizace... Jaký cíl Akatsuki má?

Yoshiro Kentiri

Váhal jsem jestli mu mám něco říct, ale nakonec jsem přikývl hlavou. "Keiko není jako každý Kentiri, v budoucnosti chystal povstání na Sendokageho, což se v tu dobu stal nějaký Montaro Yuurinshi, ale ten kvůli té časové poruše teď utekl z vesnice, takže se Sendokagem nestane. Keiko nedokázal unést, že ve vedení je někdo, kdo není Kentiri a tak hledal nějaký způsob jak to změnit a nakonec se dozvěděl o Yuki, co umí ten čas a zmocnil se ji a unesl. Já ji šel zachránit, protože to byla má přítelkyně, ale bylo pozdě. Přišel jsem ve chvíli rituálu a v tu chvíli jsem se sem přenesl já i Keiko. Hned co jsme se objevili jsem upadl do bezvědomí a když jsem se probral, tak jsem vedle své hlavy uviděl čelenku Suichu, jejíž logo bylo přeškrtnuté a jak on tak i já vim, že v tuhle dobu se znovu objevila Akatsuki, která šla po bijuu a on pochopil, že když se s k ní přidá a řekne jim veškeré chyby co udělali jakoby v minulosti, tak mají šanci vyhrát. Proto jsem tu já, abych vám proti nim mohl pomoct." Řekl jsem mu.

Masaru

Užasný.... Takže pudou po mě... To sem čekal, že se dříve nebo později někdo najde.....
Řekl sem ironicky....
Co... co se bude dít dál?...

Nimeshi

Po asi hodinové chvilce jsem se probral na trávě a zjistil, že na ní ležím už dost dlouho... Hej Simone! já tady usnu a ty si mě ani nevšimneš? zeptal jsem se ho a pak si uvědomil, že on taky spí, tak jsem se rozhodl, že mu to oplatím. Suihachi no jutsu -> Simon dostal meší spršku.

Yoshiro Kentiri

"Ano půjdou po tobě, hlavně Keiko zná tvé techniky, takže tě budem muset naučit nějakou, která ho dostane." Řekl jsem a podíval se na malého Keika a přešel k němu blíže. "Ještě nevíš co z tebe vyroste." Řekl jsem trošku smutně.

Simon

Vystrelil som ako strela a stál som asi desať sekúnd v pozore. Aaaaaaaaaaaaaaa. To kto mi spravil. Pomyslel som si. Pozrel som sa dopredu a uvidel som Nimeshiho. V takej zime ma oblievaš. V tom som si spomenul, že aj ja som ho oblél. Hmm. Počúvaj Nimeshi nedáme si súboj? Úsmev sa mi objavil na tvári a čakal som, čo mi na to povie.

Nimeshi

Mohli bysme, řekl jsem a analyzoval Simonovu sílu. Ale teď jsem dost unavanej, před pár vteřinama jsem se probral a navíc teď nemám svoji hůl... dodal jsem.

Simon

A kde si ju nechal? Spýtal som sa. Alebo nemali by sme radšej počkať ešte na Garriho?[/b[b]] Aj s ním by sme si mohli zabojovať. Spýtal som sa zamyslene.