Zoznámenie (Morgen, Hysty, Cal)

Kyoko

Stála som pred stromom ktorý som už dávnejšie používala aj na tréning.. a aj keď som sa potrebovala na niečom vymlátiť. Sťažka som odfukovala no bolo to aj kvôli tomu že ma opúšťali posledné zvyšky adrenalínu a zlosti ktoré vo mne vyvolala moja nová senseika pred dvoma hodinami, jednu ruku som mala zovretú v päsť a načapenú na okraji stroma ako po silnom údere.. čo sa vlastne aj stalo.. mala som hodne zodraté hánky až mi z nich pomaly začala tiecť krv, druhá ruka na tom bola rovnako no ignorovala som bolesť a ešte pár krát som si do stromu buchla, po tom som však sotva vedela otvoriť päsť a tak som prestala a išla som do domu, do sprchy, a po nej som si dala jemný obväz na znićené hánky, ešte som si natiahla aj rukavice a pár krát som pohýbala rukou aby som si bola istá že som schopná spraviť nejaké pečate.. po tom som si len cez chrbát prehodila tašku kde som mala niečo na ejdenie + vodu a vybrala som sa na miesto kde sme sa mali stretnúť. Keď som tam prišla tak som si ho trocha z nevôľou prezrela a sadla som si na najbližšie miesto kde sa dalo sedieť, pri čom som čakala kým tam prídu aj ostatný.

Inari

Došel jsem k louce a usadil se na větvy blízkého stromu abych měl přehled o dění kolem a hlavně abych zaznamenal příchod senseiky.

Mitsuri

Pomalým krokom som dorazila na tréningové pole číslo štyri. Pozrela som sa okolo a najskôr mi pohľad padol na Inariho. Zdvihla som ruku a mávla naňho na znak toho, aby zoskočil z toho stromu a prišiel ku mne.
Potom som sa konečne pozrela na Kyoko, ktorá vlastne sedela 2-3 metre odomňa.
Aj ty poď sem... povedala som potichu, no tak, že to mohla počuť.
Okej, ten tretí chlapec... budeme musieť počkať... povedala som si skôr pre seba keď ku mne prišli.

Jin Kazama

Rychlým během jsem doběhl na louku a rovnou k Mitsuri-sensei. Zhluboka jsem se předklonil a zhluboka jsem vydechoval. o-omlouvám se... Měl jsem ty dvě hodiny čas a tak jsem si šel trochu zaběhat...ale trochu jsem se do toho vložil...trochu moc...Zkrátka jsem ztratil přehled o čase...omlouvám se Mitsuri-sensei...řekl jsem a zhluboka jsem vydechoval až sjem nakonec vydechl naposled a narovnal se. Vypadal jsem jako předtím. Ani náznak potu, ani náznak únavy.

Inari

Konečně jsme byli všichni tak jsem se podíval na naši mladou senseiku a čekal co řekne. "Je mi jedno jestli je mladá, jen jestli je na senseie schopná, jinak to sní bude ztráta času."

Mitsuri

Pousmiala som sa na posledného člena nášho týmu.
Hlavne že si dorazil... ale nech sa to v budúcnosti neopakuje! povedala som prísne a prezrela si ich tváre.
Takže- Kyoko, Inari a Jin, správne? snažila som sa rozpamätať na ich mená.
Ja som Mitsuri Tachihawa... Od teraz sme tým! povedala som s kamenným výrazom na tvári.
Teraz mi povedzte niečo o sebe, prípadne sa pýtajte mňa... Všetci ste Genini alebo je medzi vami aj Chuunin?

Kyoko

Stála som vedla tých dvoch kúsok od nej a tiež som sa na ňu pozerala takým kamenným pohľadom.. stále sa mi nepáčilo že musím byť v týme ale už som sa pre to nemienila rozčuľovať. Dostala som za senseia starú strigu.. super.. zahundrala som si no trošku som sebou cukla pretože to bolo "omylom" dosť nahlas tak, že to počuli asi všetci čo stáli bližšie pri mne a tým pádom aj ona.

Jin Kazama

Jin Kazama,13 let,gennin. Specialita taijutsu a hlavně nečistý boj. Podstata fuuton a ovládám 1 taijutsu třídy C. Něco takového jste měla na mysli sensei a nebo je to až moc stručné?zeptal jsem se hledíc na sensei a kyoko jsem ignoroval, ale věděl jsem že špatně skončí. Neměl jsem kamenný výraz ale spíš výraz ,,nikdo tu není a na nic se nesoustředím. Moje tvář vypadala uklidněně ale moje oči byli kamenné. Nebylo poznat jeslti se koukají na vás nebo na něco jiného.

Inari

Nevnímal jsem tu holku a hnet po Jinovi jsem začal mluvit. "Ja sem Inari Yuki, specialista na noční akce a boj ve tmě. Moje potstata je raiton. O osobních věcech bych ratši nemluvil." Řekl jsem chladným lhostejným tonem.

Mitsuri

Kyoko odomňa dostala slabšiu facku.
Buď rada že som ti nedala silnejšiu.. kým sa budeš chovať ako decko, budeme k tebe tak aj pristupovať... ďalej som ju ignorovala a pozrela na Jina a Inariho.
Jin, presne tak som to chcela... Ja mám podstatu Suiton a Doton, špecializáciu na Ninjutsu a Taijutsu... bojujem so Saimi... povedala som obom chlapcom a na Kyoko sa ani nepozrela.
Veď ja ťa naučím disciplíne... Nemyslím to v zlom, ide mi o dobro môjho týmu ale pokiaľ sa budeš chovať takto... zavrela som oči a zhlboka sa nadýchla.
Okej... skúsime si dať taký úvodný boj... čo vy na to? Inari a Jin, vy ste tie silnejšie články týmu... takže vy dvaja budete spolu.. a Náš najslabší článok bude somnou... Ide o spoluprácu... povedala som už s úsmevom a čakala na ich reakciu. Kyoko som naschvál chcela nechať somnou, nech si na mňa aspoň trochu zvykne, aj keď nedobrovoľne.

Kyoko

Keď mi dala facku len som to odignorovala a niečo som si popod nos zamumľala no nemal to kto počuť pretože som si dávala dobrý pozor aby to nebolo tak nahlas ako to minule. Keď povedala že si dáme súboj len som si "pfffkla" a trocha zarazene som sa na všetkých pozerala.. super.. všetci to tu berú ako na šibenici.. to tu mám vážne vydržať medzi týmito .. aah.. rozmýšľala som naštvane a ani som k nim nevedela nájsť žiadne prirovnanie.. najslabší článok.. pche.. dodala som si ešte v hlave a len som sa tak pootočila k tým dvom.

Jin Kazama

Sice to je proti mým zásadám ale rozkaz někoho kdo je nademnou má větší prioritu než osobní zásady...řekl jsem potichu a povzdechl si, ale sensei to určitě slyšel. Zkontroloval jsem upevnění mých vyztužených rukavic a bot. Párkrát jsem je ještě utáhl a postavil se. Všude jsem říkal že je používám proto abych zvýšil sílu a destrukčnost mých úderů. Ale to byla pouze lež. Ve skutečnosti bych je ani nepotřeboval a měl jsem je z pravého opaku toho co jsem říkal. Měl jsem je proto aby tlumily moji sílu. Kdybych je neměl tak by mi zpětná reakce rozedrala kůži až na kosti a mě by to ublížilo taktéž. Soupeř by pravděpodobně nějaký ten pátek nevstal ale za rozdrásanou kůži, zničené klouby a zlomené kosti mi to vážně nestálo. Ale chrániče jsem se nikdy nesundával, neměl jsem to zatím zapotřebí. To že si je sundám jsme si chystal na bratra. Vůbec jsem se nehýbal. Stál jsem vzpřímeně a jedním okem jsem se koukal na senseiku a druhým na Kyoko. Věděl jsem že to spíš já jsem nejslabší článek a proto jsem doufal že dostanu senseiku. Neznal sjem jejich schopnosti ale bylo dost možné že přeci jen nejsem nejslabší článek a nerad bych Kyoko ublížil. Proto jsem doufal že dostanu Senseiku.

Inari

"Tohle je skvělá příležitost jak otestovat jak silná je senseika. Ta holka je mi úplně ukradená." Pomalu jsem vytáhl kunai a pootočil hlavou k Jinovi jakobych mu chtěl něco říct. Šlo jen o klamný tach rychle a doufal jsem že i nečekaně jsem kunai hodil přímo po senseice, na nic jsem nečekal a rychle jsem se na ní(Mitsuri) rozběhl, přitom jsem vytáhl katanu s úmyslem jí seknout po nohou, někam pod koleno, takže celkem nízko.

Mitsuri

V momente ako hodil kunai som sa vyhla do strany a spravila pár pečatí na Doton: Doroku Gaeshi.
Predomnou sa objavila hlinená stena a zastavila ho. Spravila som ďalšiu pečať na Doton: Dochuu Senkou a ponorila som sa do vody. Stena z hliny zmizla a Inariho mohlo prekvapiť že tam niesom a práve v tej chvíli som sa rýchlo vynorila zo zeme za ním a priložila mu Sai ku krku.
Pokiaľ viem, ešte som nepovedala že začíname... Takže sa nauč počúvať, inak nedopadneš dobre... povedala som chladne a stiahla Sai.
Ešte raz budete taký zbrklý alebo nedočkavý a naozaj za seba neručím... kto povedal že máte ihneď útočiť, pokiaľ viem, ešte som nepovedala ako to bude...! zamračila som sa a odstúpila od neho, vrátila som sa späť na pôvodné miesto.
Bude to súboj na základe kombinovania techník dvoch ľudí... uvidí sa, či viete spolupracovať a ak nie, naučíte sa to...

Kyoko

Kombinovať Techniky s ňou? už len pri tej predstave sa mi obracia žalúdok.. rozmýšľala som pri čom som na ňu stále hádzala také mierne nepriateľské a škaredé pohľady. Stále som tam stála zo založenými rukami pri čom som si nepremeriavala len senseiku ale aj tých dvoch s ktorými som mala byť v týme. Hmm toto začína byť vážne.. musela som schytať takých mrzutých ľudí? kvoli nim začnem byť mrzutá ešte aj ja a to faaakt neprežijem.. prebehlo mi ešte hlavou a stále som tam len tak bez pohnutia stála.

Inari

"Mrcha, jak to udělala." Napadlo nmě když mě senseika spacifikovala. "Neřekla kdy se začína." Pomyslel jsem si zlostně. Stejně mi nezbilo nic než čekat až mě nachá.






->mohl bych dostat popis té zbraně, prosím

Jin Kazama

Po celou dobu jsem tam jen stál nehybně a skoro jsem ani nemrkal. Nic jsem neříkal nic jsem nesledoval. Pohled člověka bez cíle,bez rodiny,bez přátel a bez naděje...To byl můj pohed. Nepřítomný ale přesto soustředěný. Čekal jsemaž sensei oznámí začátek zápasu. Měl sjem chuť Inariho praštit za to že zaútočil na ženu bez toho aniž by začal boj ale senseika si s ním už poradila.

Cal-> Sai- http://www.armsoftheworld.com/images/sai_111.jpg

Mitsuri

V rýchlosti som sa otočila, schmatla Kyoko a Shunshinla sa k stromom.
Začíname! skríkla som na tých dvoch a až potom pozrela na Kyoko.
Mali by sme si premyslieť taktiku, väčšinu nechám na teba... Bojuj a ja sa prispôsobím... povedala som s celkom milým úsmevom, čo mohlo Kyoko trocha prekvapiť.

Kyoko

Chvíľku som sa pozerala na Kyoko a trocha ma udivil ten jej milý výraz. okej.. povedala som meirne prekvapene pri čom som stála na strome a pozerala som sa na tých dvoch, Očividne som čakala kým prídu bližšie no zatiaľ som si pripravila pečate.

Inari

Zasunul jsem zpátky svou katanu a přiskočil jsem k Jinovi. Čekal jsem jak se situace vyvine. "Nemá cenu se hnát do útoku, teť už nemám šanci je překvpit."

Jin Kazama

Čekají že půjdeme na souboj nablízko a zaútočíme na ně přímo, nemáme šanci je překvapit, musíme použít jinou metodu...řekl jsem velmi potichu takže mě nemohly slyšet. Mé zorničky tikaly z jednoho předmětu na druhý. V hlavě se mi důležité předměty rozanžovaly, teda jsem si je jako oranžové jen představil. Dostal jsem dobrý nápad. Připrav si kunaie a shurikeny, vše co můžeš, prostě všechno ostrýho co můžeš hodit...Počkej až ti dám znamení.pošeptal jsem mu takže to znova nemohly slyšet. Najednou jsem se proti nim rozběhl ale zakopl jsem a rozplácl se na zemi. Nenápadně jsem vytáhl z pouzdra shuriken a ze země sebral kamínek. Jednou rukou jsem na kamínek nalepil výbušný lístek a kamínek s výbušným lístkem jsem vsunul do shurikenu, takže nemohl vypadnout. Poté jsem ještě vyndal z pouzdra trochu folie a do ní jsem zabalil shuriken natěsno, takže ho folie přesně obalila. Poté jsem si sedl a dal si tvář do rukou. Předstíral jsem že brečím. Asi po 5 sekundách jsem uskočil stranou a hodil zhruba do oblasti mezi těmi dvěma ten shuriken. Kamínek tam byl proto protože se na shuriken nedá normálně dát výbušný lístek a folie začala působit právě teď. Paprsky slunce se od ní začaly odrážet takže bylo dost pravděpodobné že ty dvě byli částečně oslepeny nebo musely zavřít oči. Jakmile by k nim shuriken doletěl tak by výbušný lístek explodoval. Tohle byl celý můj plán. No celý vlastně ne. Rukou jsem mávl na Inariho. Byl to signál že má začít házet. Já jsem dopadl asi o 5 metrů od mého místa kde jsem vše nenápadně zrealizoval. Klekl jsem si na jedno koleno a vyndal z pouzdra 2 kunaie a k jejích koncům jsem připevnil pevný drát. Kunaie jsem hodil do docela odlišných úhlů takže se drát natáhl a letěl do oblasti úhybu senseiky (pokud jsem pochopil tak ona je vedle stromu, čily jsem předpokládal že odskočí od stromu a do té oblasti odskoku jsem hodil ty kunaie takže kdyby se tomu vyhnula tak ji drát díky kunaiům na jeho koncích obmotá a tím znemožní pohyb rukami,nohami nebo kdekoliv kde ji sváže). Já jsem ještě udělal dva odskoky dozadu a čekal jsem. Tohle byl jeden z mých nejlepších plánů poslední doby.

Inari

Vypadalo že má Jin plán, proto jsem souhlsně zabručel, samozřejmě že potichu aby to slyšel jenom on. Připravil jsem si do každé ruky tři jehly a nakoncentroval do nich raiton, aby byly rychlejší a účinější. Byl jsem připraven a Jin mi ani nemusil dávt signál, vyděl jsem příležitost a nehodlal jí promarnit. Po výbuchu jsem po obou dvou soupeřkách hodil po třech jehlach Do směru pohybu (úhybu, odhození)

Kyoko

Suiton: Mizurappa ! skríkla som keď som zaregistrovala ako na kamienku začal horieť výbušný lístok keďže ten nevybuchne v tú sekundu ako niekto použije kai. Prúdom vody z mojich úst som znegovala výbuch ako aj shuriken a keďže sme sa nemuseli uhýbať tak senbony vyšli na prázdno ako aj kunaie s drátom toho ufňukanca. Chjoo.. takto skoro .. zahundrala som si pre sena a poškrabala som sa na hlave po ich útoku.

Mitsuri

Po tom čo Kyoko uhasila oheň a tým pádom lístok nevybuchol sa mi na tvári zjavil úškrn.
To však Inarimu nemuselo znemožniť hodiť kunaie rovno na nás.
Hádzal ich hneď po tom, čo Jin hodil shuriken s výbušným lístkom a tak som len pohybom ruky vytvorila pred nami stenu z Dotonu a zbrane sa zabodli do nej. Stena sa akoby rozsipala a všetko popadalo na zem.
Celkom pekné Jin... Zatiaľ to vyzerá tak, že viete spolu spolupracovať, ale budete sa musieť viac snažiť... skríkla som na nich s istým náznakom súťaživosti v mojom hlase.
Potom som pozrela na Kyoko.
Toto bolo dosť jednoduché, možno nebudú až taký zlý súperi ani na teba.. Ale dávaj si pozor... síce ti pomáham, ale nemôžeš sa na mňa spoliehať nonstop... žmurkla som na ňu jedným okom a potom opäť pozrela smerom k chlapcom.
Skúsme zaútočiť my...