Podlý plán (Tým Suichugakure)

-Dúfam že som pochopil správne xD
Sarash
Vyskočil som, no fuuma shuiken mi poškrabal ruku.
Sakra! Pomyslel si.
Nie...Jiro ma vyhnal a utiekol som do novo založenej Kumo! Zakričal.
Skočil k nemu s úmyslom seknúť ho...

Ushio

Neměl jsem zatím sílu vstát, ale chakry jsem měl dost, udeřil jsem nohou do země: "Tsuutenkyaku!" zařval jsem, útok nebyl tolik silný jako ze stoje a nebyl ani celoplošný, mířil výhradně na Sarashe a krom pukliny na něj letělo několik větších kusů zeminy v řadě za sebou. Lhář... Pochybuju, že by se dva ze Suichu sešli... To je pitomost... V tomhle bude něco víc... Ve výhledu zastíněném kusy zeminy bylo těžké odhadnout, co zrovna za techniku chystám, ale bylo to jednoduché kawarimi s jasným úmyslem.

Sarash
Vytiahol kunai s výbušným lístkom.
Kamene buchli, no výbuch zasiahol trochu aj Sarasha.
Hodil k Ushiovi dymovú guličku.
Okolo neho sa objavil dym.
Vďaka Suinataru ho Sarash v pohode videl, no Ushio mohol mať väčšie problémy.
Zo vzduchu skočil rovno pred neho a sekol po ňom nožom...

Ushio

Zbyly po mě jenom kusy hlíny a v tu chvíli Sarashe něco srazilo k zemi. Byl jsem to já, rychle jsem mu chytil ruce a pevně je sevřel, aby pustil nůž. Zároveň jsem mu kolenem přimáčkl páteř, aby se nemohl ani hnout, sice to byla situace, kdy nemohl ani jeden z nás nic dělat, ale já mu mohl alespoň drtit již tak dost poškozené ruce.

Sarash
Síce ho to bolelo, ale nakoniec sa usmial.
Vieš že si mi pomohol? Spýtal sa a začal sa smiať.
Nôž bol na zemi.
Takto to nevyhrám, ale aspoň ho zdržím. Pomyslel si.

Ushio

"S žádnym Kentiri už neprohraju," zvolal jsem a začal tisknout ještě víc, Sarash už mohl vědět, že o trochu víc a zlomil bych mu kosti, ale tlak najednou ustal, pustil jsem totiž jeho ruce a slezl z něj, přičemž jsem ho nakopl silou do boku. "Ale taky už nikoho nezabiju, když nebudu muset," řekl jsem a vytáhl dva shurikeny, ty jsem odhodil na Sarashe, přímo na jeho nohy. Taovýmhle tempem... Sice mám nejspíš navrch... Ale na jak dlouho?"

Sarash
Vyskočil som takže ma shurikeni trochu minuli.
Sarash ho ignoroval.
Pozeral sa na neho so Suinatarom.
Je dobrý, ale keď je mních treba ho zabiť! Povedal si v duchu...

Ushio

Jasně, ta zbraň... Ze země jsem sebral zbraň, kterou před chvílí Sarash upustil, zastrčil jsem ji v rychlosti za opasek. "Potřebuješ ji, že," usmál jsem se na něj. Dokud budu mít tu zbraň, tak jeho podlý triky nevyjdou... Dokonce s ním nejspíš budu moc volně bojovat na blízko. Postavil jsem se do defenzivního postoje, neozbrojen. Vyčkával jsem na jeho útok. Kde má tedy čelenku Kumo, když tady tak hlásá, že z Kumo je?

Sarash
Ako si bral nôž, hodil som za ním kunai s dvoma výbušnými lístkami.
Bolo ťachšie sa uhnúť, už len pre to že výbuch bol do cela veľký.
Odskočil som, no výbuch mi trochu popálil ruku.
Sakra! Dúfam že ho to muselo zasiahnuť. Pomyslel si a čakal...

Mnichů společně s vaší chakrou ubývalo a vypadalo to, že jsou začátečníci ze hry venku...
Naopak u Izumiho byli někteří ze starších překvapení a proto byli zabiti opravdu hodně rychle, jelikož nebyl nikdo zvyklý na boj se světlem...Přežili akorát dva mnichové, načež jeden z nich začal ustupovat a vypadalo to, že se telepaticky domlouvá s tím druhým...
Odejdi!Varuj Iwu.Já je zdržím!!!
Řekl jeden...
Potom se vrátím...
Odpověděl druhý a vydal se na útěk, přičemž se ten první rozeběhl proti Izumimu, i když trochu zbrkle a nerozváženě...
Fénixovi žádný oheň nemohl uškodit, a tak vypustil ze zobáku salvu ohně na Izumiho.Vypadalo to jako větší Goukakyuu no jutsu...

Creepy boy

Mnichů pod našimi čepelemi řádně ubívalo a to bylo jen dobře, protože ani mi jsme nemohly bojovat věčně. Během bitvy se pár lidí oddělilo a začalo si vlastní souboje takže jsem si nebyl jistý jestli jednoho prchajícího mnicha vidí i někdo jiný než já.
Ts..co to má být? Nedokážu u nich vidět nijak silnou chakru a přitom bojují jako by ji měli...
zavrčel jsem a s pomocí Shunshin no jutsu
se dopravil před prchajícího mnicha.
A ty jdeš kampak bratře?
zeptal jsem se a ťal mu ze široka přez hrudník

Izumi

Využil jsem útočícího mnicha k obraně před ohnivým útokem Fénixe. Rozeběhl jsem se proti Mnichovi a v ruce nechal prasknout ejdnu tyčinku co šíleně silně zazářila, což mělo mnicha možná i fénixe nechat na chvíli oslepnout a vidět jen bílo a toho jsem využil, snažil se chytit mnicha, dát ho šikovně před sebe, aby shořel on díky ohni a né já.

Ushio

Výbuch mě odhodil o kousek dál. Popálil mi levou ruku a bok. Sakra... Ale i přesto... Byl jsem připravený na Sarashův útok, a tak ani přímý zásah nebyl tak hrozný, jako kdyby zaútočil zezadu. Kouř z výbuchu už mírně ustupoval a toho já využil. Skrz dým jsem hodil několik shurikenů a na skrz místo, kde už dým ustoupil, kunai s dýmovnicí, tím jsem vytvořil další oblak kouře a tak shuriken i kunai pokračovaly nepozorovány. Takže... Kunaie pryč... Shurikeny, dva... Dýmovnice... jedna... Poslední dýmovnici jsem hodil před sebe, abych mu tím zamezil i zpozorování mě samotného... Složil jsem pečetě na kawarimi a rozeběhl se směrem na Iwu. Nevypadá to dobře.... A mě zbývaj jen dva shurikeny...

Mnich před Creepym boyem nebyl žádný začátečník, naopak jeden z nejsilnějších co v chrámu byli, a díky tomu se dokázal ladně vyhnout úderu a zasadit Creepymu takový úder, sice dlaní, ale byl opravdu hodně silný a projel Creepyovým levým bokem na skrz, jako u klanu Hyuuga...
Naneštěstí pro celý chrám se Izumimu tento trik povedl naprosto dokonale, ale oblafnout fénixe si bude žádat něco víc než oslepující jutsu, protože to, jak je vidno, není účinné...
Fénix vypustil další salvu ohně, ale tentokrát to bylo něco jako dračí dech...

Sarash
Vďaka suinataru som videl že niečo hádžeš, ale cez dym som nevedel čo.
Pre istotu som vyskočil.
Potom som ho videl ako robí pečate.
Skočil som k nemu a usmial sa.
Zomri! Povedal pokojne a sekol ho kunaiom...

Ushio

"To říká ten pravej," usmál se kawarimi ještě před tím, než se před Sarashem objevil kus kamene z okolí. Já už raději pospíchal pryč, zpátky do vesnice, abych dal vědět alespoň nějakému jouninovi.

Izumi

Odhodil jsem ohořelé tělo mnicha a začal rychle skládat pečetě a slunce začalo více zářit a přede mnou se jakoby vytvořila žlutá tenká stěna, která zastavila útok, ale pak prakla a do mě se zabodalo několik žlutých střepů. Nečekal jsem a ze zad jsem vytáhl velký jeden ze dvou svitků (Jako měl Naruto) a rozložil ho a kousl se do prstu a tiše řekl "Kuchiyose no jutsu." V tu chvíli místo svitku byl obláček dýmu ze kterého vyšla Satsuki Inritsu, která je jouninka Suichi (Osazenstvo vesnice)

Satsuki

Stoupla jsem si vedle Izumiho a mé oči pomalu zčernaly. "Tak tohle je ten ptáček jo?" Zasmála jsem se při pohledu na fénixe.

Sarash
Znovu ho videl pomocou Suinataru.
Mne neutečieš.... Povedal si smiešne v duchu.
Začal utekať za ním.
Neutekaj od boja! Zakričal a hodil po ňom kunai...

Fénix mohutně zařval, což museli slyšet všichni v bariéře a potom párkrát zamával křídly, a jakoby z nich vylétlo několik (4) ohnivých fuuma shurikenů, díky nimž jste mohli poznat, že je Fénix opravdu neobyčejná a překrásná bytost, které nedělá problémy manipulace s ohněm...

Ushio

Dobrá,... V tu chvíli jsem mírně vyskočil a začal se otáčet, a už už se chystal na něj hodit shuriken, když mě zasáhl kunai a způsobil menší tržnou ránu na levém rameni, já pomalu padl k zemi, nebo spíš na shody ke Chrámu a zůstal jsem nehybně ležet.

Sarash
Počul som jak niečo krik.
Čo to je? To je jedno. Pomyslel si a pribehol k Ushiovi.
Chytil ho za krk.
Jednou rukou ho držal, druhou ho stále bil do tváre....

Satsuki a Izumi

Satsuki přiskočila k Izumovi a otevřela jeden z jejích svitků přivěšených na zádech a bouchla do něj tak, že kolem ní a Izumim se vytvořila jakási černá koule a to ubránilo ten oheň, černá koule hned praskla a Satsuki začala navzájem s Izumim dělat pečetě. Netrvalo to moc dlouho a Satsuki dodělala pečetě a Izumi je dělal dál "Temnota: Koule zapomnění!" Zvolala Satsuki a kolem nás (Izumi, Satsuki a Fénix) se vytvořila další černá koule ve které bylo vidět jen černo. V tu chvíli Izumi pokračoval s pečetěma a Fénix měl problémy s udržením ohně, protože kolem nebylo moc vzduchu v té kouli a hlavně viděl jen kolem sebe a né až na nás.

Ushio

"Debile," zachraptěl jsem a usmál jsem se na něj a v tu chvíli ho přetáhl po hlavě třiceti-kilovým závažím, respektive dvěmi spojenými patnácti-kilovými závažími, které jsem na schodech předtím odhodil. Sundal jsem Sarashe ze sebe. Sakra, ten mi dal zabrat... Ale na to, že je Kentiri... No... Chytil jsem ho za zápěstí a pro jistotu mu podřízl žíly shurikenem, poté ho svázal závažím. To máme... Bez munice... Celkem dost pomlácený a mírně přidušený a spálený jsem rychlejšími kroky pokračoval zpátky do vesnice.

---

Promiň Sasane, ale třicet kilo do hlavy...

Tohle bylo spíše trochu uzavření se do pasti než plán na chycení Fénixe, protože teď nebylo moc místa na únik...
Kolem Fénixe se začala hromáždit ohnivá Aura, která potom vystřelila do všech stran a také udělala tlakovou vlnu na proražení černé bariéry, ale také měla spálit všechno v černé bariéře, nehledě na to, kolik tam bylo vzduchu...
To byl Fénixův moment překvapení, protože byl takřka utvořen z ohnivé Aury, na kterou nemá vliv množství kyslíku, a tak Fénix nemohl jenom tak "zhasnout". Ovšem kdyby někdo šel s kbelíkem vody, tak už by to bylo horší než místnost bez vzduchu...

Satsuki a Izumi

Fénix je trochu podceňoval, přece jen to jsou zkušený jounini a to, že se snim uzavřeli mělo nějakou spojitost. Satsuki udělala další pečetě a z bubliny vyletělo několik černých lan, které obmotaly fénixe, což se nešlo vyhnout jelikož an vyhnutí nebyl prostor a do fénixe se zabodaly, v tu samou chvíli Satsuki zčernala a oheň co šel proti Izumimu a ní vstřebala a poslala to skrz temnoty zpět do černých lan zabodaných ve Fénixovi a Fénixe už nenapadl oheň, ale masivní šok chakry a pak Satsuki jakoby usnula a lehla si a zapustila se jakoby do té temné koule a to už se ozval hlas Izumiho. "Poslední západ slunce!" Řekl a v ruce se mu vytvořil obrovský žlutě zářící oštěp, který hodil přímo na Fénixe, jak to hodil tak se vše za šípem ničilo, i černá bublina začala za šípově letem praksat a země začala také praskat a vylétávat do vzduchu, Fénix kvůli svázíní a zabodání temných lan do sebe nemohl nijak uhnout a jakmile by dostal záash touto extrémě silnou technikou tak byl se v něm vytvořila pečeť, která by ho uplně zbavila ohně, lépe řečeno by jeho sílu ohně zapečetila do jeho vnitra a tam uzamknula. Podle vyčerpaného dýchání Izumiho, bylo toto jutsu opravdu ničivé.