Mistr (Aspire)

Pomalu jsme vyšli z vesnice a ja bežel zase k tomu místu .. bežel jsem zase k tomu vodopádu a čekla jsem že mě daisuke bude stíhat

Daisuke

Už to nebylo jako minule, kdy jsem svého senseie skoro nestíhal, ale nyní už jsem dokázal běžet vedle něj a to mohlo Neyrovi dojít, že jsem na zkoušky opravdu trénoval. Neptal jsem se na nic, jelikož jsem věděl, že když za běhu budu mluvit, tak se akorát unavim.

Cesta ubíhala rychlejš než si mohl čekat ... bylo to asi proto že is byl stejně rychly a hlavně ž euž tam běžíme podruhé .. během mžiku jsem vstoupili na louku a asi tak kilometr před náma se nám tyčily kopce

Daisuke

"Fíha, sice už jsem rychlejší, ale fyzička se zase tak moc nezlepšila." Řekl jsem při čemž jsem se zasmál. "Takže co teď sensei?" Zeptal jsem se ho a doufal, že něco navrhne, jako vždy.

Neyro

Počkej za pár let si dáme závod z vesnice k vodopádu a uvidíš že mě i předženeš .. zasmál jsem se a pak se mě zeptal na tu ruhou otázku .. no Uvidime jak si se zlepšil jak si trénoval apd. vyskouším tvoje reflexi a tvoji obratrost s meči .. řkel jsem a usmál jsem se naněho a kopce které se před námý rýsovaly byly sitější a sytější což značilo že se ryhcle blížíme

Daisuke

"Yosh! Já budu tak trénovat, že vás porazim už brzy, tomu věřte!" Zvolal jsem s nadšení v hlase a dál běžel. "Doufám, že tedy zkouškou projdu na jedničku."

Neyro

Pousmál jsem se naněho .. To předpokládám .. řekl jsem a dorazily jsme na prvník kopec odsud to bylo už jenom pár deítek metrů a ja zpomalil a šel jsem tam chuzí aby vydechl

Daisuke

Začal jsem se smát a proběhl kolem senseie, při čemž jsem se zastavil zřejmě na místě, kam jsme šli. "Ha! Předběhl jsem vás už teď." začal jsem se znovu smát a radovat se.

Neyro

Začal jsem se smát .. Nojo .. chtěl jsem spomalit kuly tomu testu abys nabral dech řekl jsem a znělo to výmluvně ale byla to pravda protože ted ho měl čekat tvrdej test a pomalu jsem došel k vodopády a schodil štit na zem a klasicky jsem se zadíval na Killer-beeho a naruta který tam měly sochy

Daisuke

Bylo mi jasné, že nekecá a tak jsem se jen pousmál a také se podíval na Killer-beeho, toho Naruta jsem ani moc neřešil, jelikož jsem ho neznal, ale Killer-bee je můj vzor. "Takže se do toho dáme?" Optal jsem se ho.

Neyro

Jo ... řekl jsem a vytáhnul jsem ze štítu 2 katany a každou jsem si dal do jedné ruky .. první ukol je vyhnout se mím dvou katanám .. opravdu vyhnout nebo vykrýt .. zduraznil jsem jsem protož jsem nechtěl aby se u toho zranil

Daisuke

V tu samou chvíli jsem vytáhl své dvě katany i já a třetí nechal stále v pochvě. Chvíli jsem váhal, jestli to fakt zvládnu, ale pak jsem souhlasně přikývnul a dal se do bojové pozice. "Tak jdeme na to."

Neyro

Dobře .. řekl jsem a pak jsem se dvěma otočkamy přetočil kněmu a zautočil jedna katana šla ze zdola po hrudi a druhá po krku

Takahiro

Pomalu jsem s partákem přecházel kopce tedy on to přecházel já mu seděl na rameni v podobě havrana a nic jsem nedělal , v dálce se nám rýsoval vodopád ale postavy byly tak daleko že to spíše byly male tečky

Daisuke mohl mít špatný pocit jako přepadává normálně když se něco blíži

Rinaku

Nikdy se mi nelíbilo, jak se poflakoval, zatímco jsem ho já nosil.
Šel jsem v klidu a měl jsem nasazen svůj "tichý" a skoro nepřítomný výraz obličeje.

Daisuke

Na nic jsem nečekal a nakoncentroval chakru do pravé nohy a od ní se odrazil dozadu, aby mě katany minuly, což mi také vyšlo, když v tu chvíli přišel ten pocit, pocit že se něco brzy stane. "Eh, sensei Neyro, víte jistě, že je zde bezpečno? Zase mám takový divný pocit." zeptal jsem se ho.

Neyro

Vždy tu bylo bezpečno .. řekl jsem a pousmál jsem se .. ale máš pravdu .. něco citím .. řekl jsem a pomalu jsem se rozhlížel když votm už jsem zahledl postavu s havranem na rameni jak se pomalu rýsovala vy dálce ale plášt ještě splíval do plné černé

Takahiro

Moje havraní oko zachytilo 2 postavy u vodopádu a černá zornička se zvětšila když votm rinaku uslyšel můj hlas ... Jsou tam náký 2 ninjové musíme jít ale přez ně .. půjdu to omrknout .. řekl jsem nebo spíš on to tak slyšel a já jsem roztáhl křídla sice jsem mu lehce rozházel vlasy ale já jsem vklidu vzletěl a pomalu jsem kroužil nad těma dvouma až jsem si sedl na sochu naruta a tak nepříjemně jsem je černýma očima obhlížel

Rinaku

Vím o nich už deset minut...
Potupil jsem ho chladným hlasem. Šel jsem v klidu dál, beze změny kroku či něčeho jiného...

Daisuke

Stál jsem tam a rozhlížel se kolem, ale to už přiletěl nějaký havran a já sebou cukl. "Co tady dělá havran, není to divné sensei?" Zeptal jsem se ho a sledoval dál havrana, připraven na všechno.

Rinaku

V klidu jsem šel dál, i kolem těch dvou šašků, kteří si zde hráli na ninji.
Když jsem kolem nich procházel, ještě jsem jim daroval znechucený pohled. Byl to pohled, který už pár lidí jednou vidělo...
Poté jsem zavřel oči a v klidu šel dál, nemělo cenu se tady spotit s takovejma nulama...

Neyro

Co si myslíš že děláš ??? .. řekl jsem znechucene při pohledu na Akatsuki plášt .. a moje katana se mu oběvila pod krkem ...

Takahiro

Jen jsem tam ak dál seděl a kroutil jsem zvědavě hlavou ze strany na stranu a pozoroval je

Rinaku

Do toho ti nic není... Běž si zase hrát s dětma...
Řekl jsem klidně, protože jsem měl ještě před katanou danou ruku, přes kterou se jen tak nedostane...
Druhá ruka mířila na jeho břicho.

Daisuke

Jenže já už na níc nečekal a ve chvíli, kdy Neyro zaútočil už jsem doskládal pečetě a můj ukazováček mířil na Rinaka, při čemž před ukazováčkem byla malá modrá raitonová koule. To je zase Akatsuki? Oni opravdu chtějí válčit. Pomyslel jsem si při pohledu na ně.

Neyro

Druhou rukou jsem překřížil tu jeho a protočil jí a uskočil aby mohl Daisuke v klidu zautočit skočil jsem ke svýmu štítu a hodil jsem si ho na záda ... Přez nás se do kumogakure nedostaneš

Takahiro

Za obouma se oběvila černá záře což daisukeho mohlo vylekat a na vodu dopadla postava v Akatsuki plášti Yare Yare ... řekla svým tichím hlasem ... Víš co pohraj si tu snimi a já mezitím pujdu udělat naš ukol v kumogakure .. nabýdnul jsem partákovy a v klidu jsem si klekl ana vodu

Rinaku

Zase máš ty svý záchvaty strachu???
Potupil jsem svého parťáka znovu.
V rychlosti jsem uskočil znovu ihned poté, co mě ten Neyro přestal ohrožovat, takže jsem se vyhnul případnému útoku Daisukeho...
Připravil jsem se na boj.

Takahiro

Odkašlal jsem si ... jenom ti nechávám malý ryby abych si nechal pro sebe celou vesnici .. řekl jsem škodolibě a pak jsem pomalu šel po vodě až jsem došel na pevninu ... Uvidíme se potom ... řekl jsem chladně a oběvila se oná černá záře a já jsem s eproměnil v havrana a pomalu letěl pryč

Neyro

Rotočil jsem meč v ruce a na takahira vyletěly 2 charový koule ale těm se vyhnul .. Daisuke prosím tě drž se vzadu .. řekl jsem mu