Nová etapa (Lyall)

Ichiro Tamaki se probral v jakési tmavé místnosti. Ještě měl pořád rány v obličeji od bratrance, taky z Tamaki klanu, ale to byla nejmenší věc, kterou vnímal.

Ichiro Tamaki

Pomalu jsem se začínal probírat, všude okolo mě byla téměř tma.. Sakra, co se stalo? Pomatuji si jen, jak jsem nadával Jinovi a pak.... Ku*va! Ten zasranej týpek z Tamaki klanu, ale odkud ho jen znám? Čert to vem, to není teď vůbec důležitý.. Důležitý je, kde to teď jsem? Jsem mrtvej? Ne, to je absurdní, to je vyloučeno, já nemůžu umřít, tak kde to sakra jsem?! Ptál jsem se sám sebe ve svém nitru, byl jsem docela rozrušený, jelikož jsem vůbec nevěděl, jak jsem se na tohle proklatý místo mohl vůbec dostat.

Edit by Aspire: Jméno není tučně, ale je podtržené.

Kolem tebe byla tma a začalo se ti vybavovat, co byla poslední věc, kterou jsi cítil. Bylo to škrcení a pak zakroucení tvého krku. Myslel jsi si chvíli, že ti zlomil vaz.
Jenže byl jsi zde, v temné místnosti bez světel.

Ichiro Tamaki


Zajímavé, už jsi to všechno vybavuji, teda téměř vybavuji... Dnešním lidem se ani nedá věřit. Řekl jsem tiše, a pomalu, ale opravdu pomalu začal vstávat, abych se mohl oprášit a jen tak se porozhlédnout okolo.. Všude je tu tma, co? Stejně nemám rád denní světlo, takže mi to zas tak moc nevadí. Zajímalo by mě spíš, kde to vůbec jsem a proč tu jsem. Je to až nějak moc divný, možná jsem opravdu umřel.. Kladl jsem si za stálého ticha, bez jakékoliv odezvy.

/Aspe: Srry, je to síla zvyku z jiných for.... =D

Jenže tvoje slova se k tobě vracely, jak narážely do zdí a pomalu ztlumovaly.
Najednou jsi uviděl světlo, které pronikalo skrz díru pod dveřmi, a také klíčovou dírkou. Nebylo moc intenzivní, ale na to, aby jsi se zorientoval, to stačilo.

Ichiro

Co to je? Pomyslel jsem si a pomalu šel až k nějakým dveřím nebo co to bylo, no rozhodl jsem se jen nakukovat přes klíčovou dírku, ale jaksi jsem nemohl pořádně zaostřit kvůli tomu incidentu, co se stal před chvílí.. Co se tam sakra děje? Zbláznil jsem se? Nebo co? Vyčítal jsem si ve své hlavě a snažil se podívat, co se za těmi dveřmi děje.

Přes klíčovou dírku jsi viděl nějakého ninju uvázaného k židli a nějakého jiného, který ho mlátil, pravděpodobně ho mučil.
Po chvíli, kdy jsi se snažil zostřit vidění, jsi zjistil, že ten ninja uvázaný na židli je tvůj otec a ten druhý, který ho mlátil byl jeho bratr, vůdce klanu Tamaki.
Ale dveře nešly otevřít, a to ani v návalu hněvu, který tebou procházel.

Ichiro

Cože?! Můj otec? Není mrtvý? Co to je? Jaké to má vysvětlení? Napadá mě jen jedna věc, jsem v Genjutsu? Tse.. Je tu více možnost, co to může být. Jedna z nich dokonce je, že vidím minulost? Ne, to je též absurdní.. Každopádně musím ty dveře otevřít. Dokončil jsem a začal do dveří doslova bušit a všemu tomu podobné, nával hněvu ve mě přetékal, doslova.

Jenže dveře nešly otevřít a vypadalo to, že tebe ani nikdo neslyšel, protože pokračovali ve své činnosti.
Nakonec to po chvíli dopadlo tak, že vůdce klanu probodl svého bratra kunaiem do břicha, čímž mu spečetil osud.
Když vůdce odešel, tak se dveře otevřely, ale Ichirův otec ještě žil.

Ichiro

Do.....! Proč se ty posra*ý dveře nechcou otevřít! Řval jsem z nenávisti a stále do nich mlátil, když tu vůdce klanu mého otce probodl kunaiem a odešel, načež se hned otevřeli i dveře. Okamžitě jsem přiběhl za svým otcem a ať už to byla iluze či ne, zeptal jsem se ho.. Tati jsi v pořádku? Žiješ? Odpověz prosím!

Otec

Když ke mně přišel můj syn, tak jsem zvedl hlavu a vykašlal trochu krve. Pak mnou ale něco cuklo, přičemž jsem začal mluvit.
Jaktože... Takže tohle je po smrti? Tohle je ten posmrtný život, v který jsem tolik věřil? Není to nic moc... Už jsem se měl lépe. Ale chci, abys znal pravdu. Pravdu o mé smrti.

Ichiro

Jen jsem vykulil oči a na zem ukapla první slza.. Tati? Ty žiješ? To....... jak je to možné? Vždyť jsi přeci umřel, viděl jsem to na vlastní oči, tak jak je to možné, co to je?! Co to má znamenat? V jaké situace se vlastně nacházím, tati.... Ptal jsem se ho natolik otázek, slzy začali padat rychleji a rychleji, vůbec jsem netušil v jaký jsem teď situaci a co vlastně děje... Pravda o tvé smrti? Ksoooo vůbec to nechápu... Jak to myslíš pravda o tvé smrti? Dokončil jsem s mírným vztekem, avšak i smutkem v sobě.

Otec

Taky nechápu tuto situaci, prostě jsem se probral a spatřil jsem tě.
Řekl jsem a odkašlal další krev.
Chci, abys věděl, že můj bratr, vůdce našeho klanu mě ......
Zasekl jsem se uprostřed nejdůležitější věty, když v tom se všude okolo začaly bořit stěny a svítilo na tebe ze všech stran oslnivé světlo, nešlo se mu bránit.
Když jsi se rozkoukal, tak před tebou stál nějaký shinobi, bylo mu asi okolo 20 a byli jste v krásné krajině, ovšem po tvém otci nebylo ani vidu, ani slechu.

Ichiro


Eh? Vydal jsem ze sebe, když v tom začalo svítit to světlo, mé oči to samozřejmě nevydrželi, ani jsem to nečekal, proto byli zavřené a přečkali dokud světlo opět neustoupí, když ustoupilo začal se přede mnou utvářet stín jakési osoby, já však nevěděl jaké a po mém otci, již nebylo ani slechu.. Co jsi mu udělal, já vím žes to byl ty! Řekni mi kur*a cos udělal s mým otcem, je tohle všechno tvoje práce?! To ty jsi tohle všechno zavinil, tak povídej, dělej! Dokončil jsem dost naštvaně, šlo to na mě znát, hlavně na mém obličeji, ve kterém bylo plno nenávisti a touhy po pomstě, vůbec jsem nebyl klidný, ale také kdo by v takovouhle dobu byl, nešlo to.

Ryori

Jsem Ryori a také zde jsem uvězněn...
Tohle bylo jediné, co ti ona neznámá osoba řekla.
Měl jsem na sobě klasické oblečení pro ninje, ještě jsem měl jouninskou vestu a čelenku se znakem Getsu jsem měl připevněnou na paži.

Ichiro

Po chvíli vztekání mi řekl, že je zde také uvězněn, mé já se opět zklidnilo... Eh? Uvězněn? Jak to myslíš uvězněn a co to bylo teď? Co je ten Tamaki týpek vůbec zač, něco mi říká, že není ani trošku obyčejnej... Řekl jsem mu docela naštvaně, neboť nejdříve tady mluvím s nějakou iluzí mého otce a nějakej týpek udělá skvělej nástup a pak mi řekne, že je to jenom uvězněn, co to má sakra být? Kladl jsem si stále ve své hlavě, zatímco můj pohled směřoval na toho příchozího nejspíše ninju.

Ryori

Toto je dá se říct "Druhý svět" ... Samovolně se zde mění situace a vzpomínky do rozlišení tohoto světa. Je to jiná dimenze způsobená vnějšími silami. Taky mě se dostal Tamaki ...
Řekl jsem s úsměvem a kolem nás poskakovaly srnky a jeleni.
Došlo ti, že schopnosti Tamaki kluka a jeho Daishinganu jsou neuvěřitelně silné a mohl být dalším nástupcem Vůdce, ale toto byly pouze budoucí odhady.

Ichiro

Druhý svět? Ha..... Už chápu, takže je to podobné jako když jeden z našeho klanu dokázal ovládat počasí, velmi zajímavé. Škoda je, že já Daishigan na rozdíl vod toho tejpka nemám, ale je to opravdu zajímavá schopnost.. Pomyslel jsem si a na to, že by někdo takový mohl být dalším vůdcem nějak nemyslel, nebo spíše mě to v tuhle dobu nezajímalo. A ty, Ryori.... Jak dlouho tu už vůbec trčís? Zeptal jsem se ho s klidným hlasem, který naznačoval něco jako... vůbec mi to nevadí.

Ryori

Tři roky. Za tu dobu jsem ale nezjistil, jak se odtud dostat. Myslím, že to zvládne pouze někdo z Tamaki klanu, jinak ne.
Řekl jsem zamyšleně, jelikož jsem neměl vůbec šajnu, jak se ten kluk jmenoval.
A jak se vlastně jmenuješ?

Ichiro

jen jsem se na Ryori pousmál a začal se trochu posmívat.. Já jsem Ichiro, Ichiro Tamaki, těší mě. Podrobnosti o tom, jak jsem se sem kvůli mému bratrancovi či co to bylo, už jsi ani popravdě nevzpomínám dostal bych raději nyní neprobíral. A jak to myslíš s tím, že se z tohoto místa dostane jen někdo pouze z Tamaki klanu? Já totiž ani nemám pořádně šajnu vo co tu vlastně go, respektive nedokážu si představit jak bych se z tohohle místa mohl dostat, i když mě napadá několik možná velmi bláznivých variant. Řekl jsem mu a stále se u toho tak tupě usmíval, vzhledem k tomu, že jsem měl hlavu sklopenou k zemi a tak mi mé vlasy oči překrývali to bylo to jediné, co vlastně vidět mohl. Dobrá zeptám se teda tebe.. Když jsi tak jistej, že se z tohoto místa dokáže dostat pouze někdo z Tamaki, tak mi prozraď jak, nerad bych na tomhle místě shnil stejně jako ty, promiň ale jsem pouze upřímný. Dokončil jsem s naprostým klidem a vůbec neměl problém s tím, že jsem ho ke konci trošku zesměšnil, ovšem tohle byla moje povaha...

Ryori

Kdybych věděl, jak se odtud dostat, tak tu teď nejsem a ty se zde dále začínáš orientovat. Tento svět má svůj účel a ten, co ho stvořil určitě nechtěl, aby se odtud někdo dostal.
Opáčil jsem.

Ichiro

Chápu.... A zkoušel jsi vůbec se nějak z tohohle prokletýho místa dostat? Druhý svět.. Kdyby to byl druhý svět, tak je tu určitě něco jako mezisvět, ovšem pravděpodobnější řešení je to, že je to nějaký zvláštní druh Genjutsu nebo tak něco. Řekl jsem trošku tišším hlasem a poté jen pozvednul svou hlavu a levou ruku, která překrývala slunko tak, aby mi nesvítilo do očí (doufám že tady slunko svítí xDxD), hned na to však svou levou dlaň přitisknul na levé oko. Když potřebuji tu bídnou moc zvanou Kekkei Genkai, tak nepřijde.... jak pofiderní. Pomyslel jsem si a mezitím čekal na reakci toho druhýho tejpka, co tu byl uvězněnej.

Ryori

Genjutsu? Možná... Ale pokud to tak je, tak je to daleko silnější, než co by mělo existovat. Tohle není genjutsu. Tohle je něco daleko většího...
Řekl jsem zamyšleně, přecejenom jsem to zde tak nějak prošel skoro celé.

Ichiro

Zatraceně, Ryori.. Nemůžu tu shnít na věky, určitě nějakou cestu ven znáš, i když procento úspěchu bude minimální, nebo snad ne? To mi chceš říct, že za ty dva roky jsi nenašel žádnou cestu jak uniknout, ááárggh! Dokončil jsem docela naštvaně a pomocí levé ruky udeřil do země. Až se z tohohle světa dostanu, tak toho Tamakiho vlastnoručně zadupu do země, tomu věřte. Odvětil jsem krátce a přesto stále s tím samým a naštvaným pohledem.

Ryori

Nebudu se opakovat ...
Řekl jsem pouze a zahleděl se na Ichira, zaujal mě. Byl mladý a výbušný, ale nevypadal na slabocha. Možná, kdyby trochu více přemýšlel, tak by byl lepší.
Okolo nás byla pořád ta krajina, ale ze západu se začal valit černý dým, ale zatím byl v dálce.
Jo, a teď k těm nepříjemnostem tady...
Řekl jsem a tasil katanu.
Už jdou.