Prísnejšie opatrenia...

Tanjiro

Nemám čas na to se tu zdržovat.. Řekl jsem důrazně a posadil se na lůžku.. Ležet tu by bylo akorát zdržování.. Znovu jsem si rukou přejel po obvazu a pak jen dodal... Jak dlouho to musím mít ?

Jin Kazama

Ale to neříkej, každý si myslí že je obyčejný ale každý člověk je unikát a nikdo není obyčejný tak neříkej že nejsi zajímavá, já si taky připadám obyčejný.řekl jsem a trochu se zasmál. Potom kj nám donesl ten ramen. Díky staříku, Itadakimasu! řekl jsem a se šťastným úsměvem na tváři jsem rozlomil hůlky (V anime jsou vždycky spojené dohromady) a pustil se s chutí do ramenu.

Hajin

Keď mi povedala že zomrel smutno som na ňu pozrel a povedal To som nevedel. No však brala to z nadhľadom. ďalej pokračovala vo svojej vrave Hmm Takže vie všetko to je super. Na jej poslednú vetu som zareagoval tak z trocha nenúteným tónom v hlase. Hmm. Neviem, napríklad k zátoke na pláž? Pri tejto vete som sa tváril zamyslene a čakal som ako zareaguje na môj návrh.

Kyoko

Hm.. mám dôvod usmievať sa?.. odvetila som mu otázkou a len som sa pootočila.. rada som vás spoznala.. sayo.. šepla som potichu a len som sa pomalším krokom rozišla späť do domu kde som bývala zo sestrou.. teda kde som mala bývať s Onee-chan aj keď poslednú dobu mi pripadala ako keby som s ňou vôbec nebývala.. ani som si nepamätala kedy som ju doma videla naposledy.. prekliaty post vodkyne a teraz aj Kage.. zavrčala som skôr pre seba..

Inari

Sám jsem byl příjemně překvapenej jakou škodu to způsobilo, když jsem pohlédl na prasklyny ve stromě. "Co by asi způsobila plná síla? Uvidíme!" Pomyslel jsem si soustředil jsem se na vytvoření výboje po celém těle a následně ho použít proti stromu.

Tanjiro-> Najlepšie by bolo ak by si to mal ešte zajtra celý deň... Ale aspoň dnes do večera.. Nepreháňaj to s tréningom... uškrnula sa aj keď to si nemohol vidieť a odstúpila o krok dozadu, aby si sa mohol postaviť. Zvládneš to takto..?

---

Kitsune - Morgen, nehovor Veď aj v Sushi reštike ich musím vždy rozpájať

No.. To je milý názor a asi aj pravdivý... pousmiala sa nad tým čo si povedal a vzala si paličky, rozpojila ich a pomali začala jesť.
Itadakimasu... povedala tiež, pohľadom skontrolovala Hatsu a usmiala sa.

---

Hime

Nooo... neznie to zle, ale nie na dlho ešte si budem musieť nájsť miesto, kde prespím... zaškerila sa a vyplazila jazyk.
Noo... ááá... eeto... to asi z teba musím zliezť... sklamane si povzdychla a postavila sa. Natiahla k tebe ruku aby pomohla vstať aj tebe.

---

Inari-> Strom praskol celkom, v okolí miesta kde si mal ruku sa roztrieštil na menšie kúsky a zvyšok teraz padal na teba, no v tom sensei vstala, skočila a zvyšok stromu odrazila tak, aby na teba nespadol druhou rukou. hehe, Inari super, len si dávaj pozor... nechcem hladať nového člena týmu... žmurkla na teba.

Hajin

Jej ruku som prijal a hneď som bol aj na nohách. Ideme teda na tú pláž? spýtal som sa jej z úsmevom na tvári. Nastavil som jej ruku aby sa ej chytila a usmieval som sa na ňu. A inak keď nemáš kde prespať tak by som sa mohol spýtať mami či nemôžeš prespať u nás. potom som si spomenul na Zokiho. Môj pohľad posmutnel. A neboj Zokiho trocha postraším a dá na mňa. Veď ma má za boha. Poslednú vetu som povedal s trocha podpichovačským prízvukom.

Tanjiro

Pomalu jsem si stoupnul a rukou jsem se podepíral o lůžko na kterém jsem ležel.. Hai..nečekal jsem že to bude tak náročné.. Přiznal jsem se pak pomalým krokem jsem šel podél zdi až ke dveřím. Orientační smysli mi ještě fungují takže domů snad trefim.. Řekl jsem klidným hlasem a pak se pomalu vydal z nemocnice...

Inari

"To bych taky nerad. Děkuju." Odpověděl jsem senseice. Ihnet jsem chtěl pokračovat v tréninku. Vybral jsem si vzdálenější strom abych měl dost času vytvořit kompletní výboj při běhu k němu. "Pokud dokážu tohle tak trénink bude ukonce." Napadlo mě když jsem se rozbýhal ke stromu.

Jin Kazama

Nic jsem neříkal. Jenom jsem pomalu jedl. A kalkuloval. Jak se dostat z této situace. Nejsem vůbec milý člověk...jak bych mohl sakra něco takového dělat...Musel jsem sníst něco špatného...Ale kdyby zjistila že jsem...hmm...děsivý tak by to určitě všem řekla že i někdo tak moc děsivý jako já má rád zvířata...Takhle si možná bude myslet že všichni ví že mám rád zvířata a nenapadne ji o tom někomu říkat...jsem genius...

Hime

Okej tak na pláž, ale veď ma... Nebudeme bežať...? Alebo proste len prechádzka..? nadvihla obočie a uškrnula sa, pretože narážala na ruku ktorú si jej podával a pri držaní sa za ruky sa nedá moc dobre bežať.
Čo sa týka toho prespania... Ja si niečo nájdem.. povedala s úsmevom.

---

Tanjiro-> V uliciach bolo dosť rušno a ludia do seba narážali aj napriek tomu, že oni videli. Pár ich narazilo aj do teba a ani sa netrápili s ospravedlňovaním...

---

Inari-> Strom sa v oblasti dotyku celý popraskal a rozdelil na mnoho kúskov. Vrch spadol do druhej strany a na kmeni boli o niečo väčšie škody ako pri predchádzajúcom pokuse... zvládol si to...

---

Kitsune

Keď už mala skoro všetko zjedené pozrela na teba.
A... ty...? No... Povedz mi niečo o tebe... povedala trocha nesmelo a s červenými lícami pozrela na teba.

Tanjiro

Nějak jsem si nárazů nevšímal, jelikož jsem měl zavázané oči tak jsem viděl pouze tmu a mě se pomalu začali vybavovat vzpomínky z Toho dne kdy to všechno skončilo. Chytl jsem se za hlavu a trochu své tempo chůze spomalil. Rozbolela mě hlava a z toho ještě víc moje oči. Pomalým krokem jsem konečně dorazil domů kde jsem sotva zabouchl dveře a už jsem padl na postel vyčerpáním. Chakra se mi pořád ještě dostatečně neobnovila a tak jsem byl rád že jsem vůbec došel domů. Tohle není dobrý.. dostal jsem se až skoro na pokraj svích sil...

Inari

"Zvládl jsem to." Řekl jsem si pro sebe. Už jsem byt celkem unavený a tak jsem si sedl a opřel se o zbytky toho stromu abych si chvilku odpočinul.

Hajin

Trocha som sa začervenal Ehm ako chceš nie je sa kam ponáhľať veď to nie je až tak ďaleko. Pozrel som sa na ňu Nechám to na tebe, ale fakt keby si nemala kde prespať spýtam sa mamy. Moju ruku neprijala zatiaľ tak som sa pomalým krokom vydal k miestu určenia a čakal som že sa ku mne pripojí.

Jin Kazama

No..o sobě...řekl jsem a prstem jsem se poškrabal na tváři. Jsem pološílený chladnokrevný zabíják který je tak trochu úchyl neboŤ chodí svlečen do půli těla a chce zabít svého bratra který mu vyvraždil rodinu...No...Nenapadá mě co bych extra řekl...Jsem shinobi, jsem už zařazen v týmu ale ještě jsme nebyli na žádné misi...hmmm...Pak mám ještě rád zvířata...nic víc mě nanapadá.řekl jsem a dál se pustil do ramenu.

Shun Kazami

Pomalinku jdu chodbou a pozorně sleduju okolí. Netrvá mi dlouho a přijdu ke dveřím, tak zaklepu a chvilku počkám. Hned jak vejdu, tak za sebou zavřu dveře a zdvořile pozdravím. ,,Dobrý den Tsukikage-sama.'' popojdu trochu blíž k ní a pak se představím. ,,Já se jmenuju Shun Kazami a právě jsem se stal geninem.'' A vyčkávám jak na mě bude reagovat.

Inari-> Sensei sa postavila pred teba. Gratulujem! povedala ti s úsmevom a pozrela na strom. Inari, zvládol si to perfektne... Oddýchni si a keď chceš, choď domov. povedala

Hime

O tom kde prespí už radšej nič nehovorila, pobehla rýchlo k tebe a chytila ťa za ruku oboma svojimi.
Mhm... Povedz mi o tebe niečooo...! povedala.
Em.. myslím... čo rád robíš a tak... pretože ja viem len o božskej moci a tvoje meno...

Kitsune

No vidíš... máš zaujímavejší život než ja keďže si Shinobi... pousmiala sa a dojedla.
N-no... asi už pôjdem... povedala trocha rozpačito.

Shun-> Tanami na teba pozrela a usmiala sa. Vitaj Shun... Je tu menší problém s tvojou sensei, takže budeme musieť počkať kým dorazí zvyšok tvojho týmu... povzdychla si.

Hajin

Chitila moju ruku presne ako som dúfal ja som trošička spomalil a počúval jej otázky. Po jej otázke čo rád robím som bol chvíľku ticho a premýšľal som na d odpoveďou. No ehm, vlastne ani neviem. Po týchto slovách som sa na ňu trocha usmial a pokračoval som Asi tak najčastejšie nerobím nič a len sa tu tak pomaly prechádzam po okolí občas niekde sadnem a to je tak všetko. Vlastne ninjom som sa stal aby som ovládol toho hnusáka čo sa nazýva bohom vo mne. Pozrel som na ňu a ďalej mlčky kráčal k zátoke zrazu som na ňu prehovoril Ehm a ty čo takého robíš tu na ostrove sama?

Inari

"Díki sensei, oddechnu si doma." Pověděl jsem senseice a zamířil k domovu.

Jin Kazama

Stejně to je zatím nuda...povzdechl jsem si a potom chtěla už jít domů. Dobrá. Doprovodím tě.řekl jsem a zvednul se ze židle. Dal jsem na na stůl o trochu víc a řekl jsem. Drobné si nechte..a usmál jsem se. Čekal jsem až Kitsu vstane abych ji mohl doprovodit.

Hime

Heh, hľadám tu teba.. pousmiala som sa.
Mhhm... mal by si si nájsť nový cieľ, pretože ja ti ho pomôžem ovládnuť ... uškrnula som sa a obzerala sa okolo nás.


Inari-> Po ceste si prechádzal okolo menšieho podniku. Odrazu sa dvere rozleteli a von vyletelo dievča a narazilo do steny domu oproti. Vykašlalo krv a snažilo sa postaviť no to už von vyšiel veľký muž a koncentroval chakru do ruky, pomali sa k nej približoval.



Kitsu

Vzala som Hatsu a tiež sa postavila. Pozrela som na teba.
Ďakujem ti za Ramen, Jin-kun... usmiala som sa a pozrela sa mimo, aby som sa opäť nezačala červenať. Pristúpila som k tebe bližšie.
Ak nechceš nemusíš ma odprevádzať... je to len kúsok a neviem ako by zareagoval otec keby ma videl prichádzať s chlapcom... povzdychla som si.

Kyoko

Už nejaký čas som sedela doma.. teda vo svojej izbe na posteli a pozerala som sa doslova do blba.. na chvíľku som dokonca aj zaspala... keď som sa však zobudila tak ma napadla celkom zaujímavá myšlienka.. proste som sa vybrala do izby Onee-chan.. tam som začala slediť v podstate všade.. ani som nevedela čo hľadám no proste som chcela vedieť čo všetko tu má.. prehľadávala som úplne všetko, skrine, šuplíky, nočný stolík atď atď..

Hajin

Uškrnul som sa No ehm zaujímavé poslanie. Cesta nám ubiehala a na vetu že si mám nájsť nový ciel som sa len pousmial, potom si všimol ako sa rozhliada okolo a trochu som sa znepokojil Hmm, kam pozeráš? Začal som sa obzerať aj ja či niekoho alebo niečo nezbadám.

Kyoko- Odrazu si narazila na nejakú knižku v jej nočnom stolíku... bol to... denníček! ()

Hime

No len.. to tu nepoznám tak sa snažím zapamätať si cestu... usmiala som sa na teba a stále ťa držala za ruku. Pomali sme prichádzali do cielu. (Citim sa ako GPS... prichádzate do cielu... prepočítavam xD)

Kyoko

Po tom čo som ho našla tak som len mierne začala slintať.. dúfala som že sú tu úplne všetky jej tajomstvá a tak som ho vôbec neváhala otvoriť a začala som ho "čítať".. úplne som ho hltala očami..