Andělská brána

Soul

"Andoru !" Zakřičel jsem a jelikož mlha ustoupila , protože se pomalu vypuštěla pryč těmi díramy ven. Viděl jsem jak bezvládně ležel , ale ted jsem k němu nemohl. Na vteřinku jste uviděli můj skleslý výraz a takovej posmutnělej , což mohlo bejt šokující na někoho z Akatsuki. Veděl jsem ,že ted jsem tu sám. Zakřičel jsem naštvaně něco nesrozumitelného a můj obličej se promenil zase na ten chladný a bezvýznamný , byl to bojový řev moje noha zazářila chakrou a co největší silou jsme kopnul do své techniky dotonu , když jsem zni sundal ruku, celá popraskala a najednou se zřítila a všude kolem Danteho a Masara se oběvili trosku a ty jim zablokovali ještě hůř její váýchodovou cestu a ted ještě ktomu nané padali ze zhora trosky a ty je pomalu tlačili ke dnu , což byl ještě větší průšvich , ted jim bylo jasné , že protlačit se zdí bude skoro pro normálního ninju normální. Pak se rozsvítila druhá noha a já jsem rozkop strop podemnou , jelikož jsem naněm stál , tudíž podemnou , a tens e též v okolí 3 metrů rozsypal a já jsem se chytl kraje a vyskočil jsem dírou do neznámého místa o kterém jsem ,ani já neveděl. Pro mě ted bylo důležitě ,že jsem byl na rovině a ,že jsem nebyl v stísněném prostoru. Masaru a Dante byly zasypání ted ještě i pár kameny betonem a pomalu jim musel docházet vzduch. Yuu a Simon , viděli jak jsem proskočil tou dírou nad tento komplex.

Midari

Niní bylo vše jasné. "Útoky na něj zraní i mě jenom když je v té plamené formně." Napadlo mě, ale v tu chvíli se znovu proměnil v oheň a chtěl nás zpálit, jenomže se náhle před námi oběvila ledová stěna a na scéně se oběvil Sendokage. "Sendokage?! Teť už nemůžeme prohrát." Zaplavila mě radostná myšlenka, krátce nato jsem už sendokagemu odpovídal. "Myslím že se nějak napojil na mě. Když se změní v plameny tak zranění které utrží utržím i já." Má slova potvrzovala i rána na rameni. "Možná se muže napojit i na někoho jiného." Dotal jsem k tomu.

Simon

Zrazu som začul cestou proti Soulovi rámus a buchot. Pozrel som sa na Yuua, ktorý sa zasa rýchlo nestaval asi mal ešte problém, keď ho Andoru odkopol. No nič musím ísť. Preskočil som tú stenu a jedíne čo som uvidel bola noha, ktora hneď zmizla a vyzeralo to ako keby chcela niekam uniknúť. Ale kde sú tí dvaja? Uvidel som len na zemi akúsi hromadu dotonu, ale vôbec som ich nevidel. V tom som sa rozbehol za tou nohou. Asi to bola noha Masara alebo Danteho, asi ho išli umučiť. V tom som sa rozbehol von tou dierou...

Sendokage a Itsuri

Itsuri se podíval na Sendokageho a všiml si jeho páskou přes levé oko. Tudíž už jim došla má schopnost, ale jen jedna třetina. Avšak zatim věc, které nemohou jen tak využít. Pomyslel si Itsuri a sledoval dál Sendokageho, který právě mluvil s Midarim. "Dobře, je z Akatsuki, takže to nebude jedinná jeho výhoda, takže musíme zjistit více, ale není čas." Řekl Kage, ale to už se přímo před nim objevila modrá koule, která ho pohltila a pak praskla. "Hm, tak to nebyl moc silný kage." Řekl Itsuri, ale jakoby se nemohl chvíli hýbat, možná ze zaskočení nebo nějaký následek toho vakuuového jutsu. Jenže v tuhle chvíli se Itsuri rozplynul ve sníh, který se rozvířil ve vzduchu, jelikož ho prokopl Sendokage, který pak hned uskočil a doběhl k Natsuki a Midarimu. Asi jste nejdříve nechápali proč tomu tak bylo, ale zřejmě byl Sendokage jen klon a tudíž klona pohltila vakuuová technika a pak se objevil pravý. Mezitim se Itsuri opět zformoval a jen se pousmál. "Mohlo mě napadnout, že půjde jen o klona." Řekl a Sendokage se naklonil k Midarimu. "Všiml sis? Jak se nemohl chvíli hýbat a proměnil se v můj element na poslední chvíli?" Zeptal se tě kage.

Dante

Pod vodou na nás začali padat ty kusi dotonu. S tim kde jsme byli se nedalo nic delat. Byi jsme zavaleni pod hormadou dotonu.
Jelikož jsme asi tak metr pod vodou tak z ní vyčníváme a to mi dalo šanci nás odtamtud dostat. Poskládal jsem pečetě.


Raiton: Rai Ryuudan. řekl jsem a na ruce se mi objevil drak z blesku. Napřáhl jsem se a napáli lto plnou silou do toho co bylo nad náma.

Soul

Dante využil toho ,že se kusy donotu zablokovali o sebe a tak vytvořili alespon 10 cm místo nad hladinou a provedl svojí techniku ,když si jí udeřil napor nevydržela doton se rozletěl. Měly jste volnou cetu vylést po pár kamenech k východu ,jelikož Dante prostřelil prostředek závalu. Východ vedl ,až ke stropu. Což už nebyl ,až takový problém , důležité bylo ,že se vám tam dostal ,čerství vzduch.

Najednou zamnou vyskočil i Simon , soupeř který bojoval proti mémo partákovi , ke svému zjistěší mě uviděl jak mam sklopenou hlavu a nic nedělam , ale jak jsem uslyšel ,že přišel vražedně jsem se naněj kouknou a pevně stisknul Kosu. A ta zazářila Zlatě. "Sakra" zařval jsem nahlas a kouknul jsem se na Simona , čekal jsem co udělá , zatím tu byl sám a nečekal bych ,že zrovna zautočí.

Dante

ááá.. Konečně čestvej vzduch. řekl jsem a vylezl po balvanech hore. Pak jsem vyskočil dírou ven... Potom jsem i zaregistroval ten vražednej pohled soula.Oj... To je hustý... pomyslel jsem si a pak jsem zase zvážněl. Vytáhl jsem kunai a postavil se do bojové pozice. Budeš muj první krok za cestou k pomstě mému klanu. pomyslel jsem si a hodil po něm kunai. Mezi tím jsem poskládal pečetě.
Raiton Rai ryuudan. řekl jsem naštvaně a vytvořil Tu samou techniku kterou jsem se dostal ven.
Nyní vás však mohlo překvapit že moje blesky jsou černé a nevydávají žádný zvuk.

Ramaru : Dante nemůže vidět Soula , soul proskočil dírou nahoru tudíž ty si s dantem v tom koplexu ,Soul už ne. Edit prosím.

Simon

Pánka beka. Ten čo tu zasa vyvádza. Prídem, aby som ho zabil a teraz príde Dante a skríži mi cestu s bleskami. Keď chce zomrieť aj on tak nech sa páči, ale nemienim tu stráviť celý zbytok dňa, len tým, že sa budem pozerať na protivníka a nič nerobiť. Stále som stál pri otvore, čo bol môj plán. V tom som pleskol dlaňami o seba. Suiton: Fushudon no rappa. V tom, keď som stál chrbtom k diere z vody sa formovali 4 gule, ktoré sa zmenili na ryby. V tom som zdvihol dlane do nebies a ty resp. vy ste mohli uvidieť ako z jamy resp. z podzemného komplexu vystrelili 4 ryby, ktoré to priamo namierili na Soula pod úmyslom doňho vraziť a vybuchnúť resp. nechať Soula zneškodniť...

Midari

Na chvíli jsem si myslel že sme ztratili Sendokageho, ale naštěstí tomu tak nebylo. "Je to přeci kage." Pomyslel jsem si když se k nám vracel. "no...jo a když jste to teť řekl tak už přettím jakoby po útoku na něco čekal čekal, jakoby nechtěl útočit, nebo by nemohl." Odpověděl jsem a bylo mi jasné že myslí na totéž. "Že by jeho slabina?" A v tu chvíli mi došla ještě jedna věc. "Ten sníh! Takže se napojil na Sendokage-sama."

Itsuri a Sendokage

Všechny věci do sebe pomalu začaly zapadat. Bylo jasné, že dokáže přijmout někoho chakru a pak se na ni měnit a že pokud použije vakuovou techniku, tak se chvíli nemůže hýbat nebo bojovat. Podcenil jsem je. Možná že kdyby sem nepřišel kage, tak bych stejně mohl prohrát. Nebudou tak slabí, jak jsem si představoval. Pomyslel si Itsuri a v tom poskládal několik pečetí, které Sendokage poznal. "On může používat mé techniky?" Zeptal se Sendokage, ale v ten okamžik už se kolem kageho rozvířil sníh a z něj vyletěly tři lana, které chytly Midariho, Yazooa a Natsuki, při čemž vás přetáhly k Sendokagemu. "Použije silnou techniku, takže se mě musíte držet." Šeptl a dal ruce před sebe do pečetě, při čemž se najednou spoza Itsuriho rozletěla obří lavina sněhu, ve kterém byly smíchané různé ledové ostny. Letělo to přímo na Sendokageho a tudíž i na vás, jenže v tu chvíli kdy to do vás mělo narazit, tak vás to jen obletělo, ale bylo vidět, že Sendokage se u toho potí a jen tak tak drží tu bariéru. Měl aktivovaný druhý stupeň Suinataru, protože bez toho by neudržel své eSkové jutsu, které na vás použil Itsuri. V tu chvíli lavina spadla a vy jste společně s kagem stáli na hromadě sněhu. Kage padl na kolena z hluboka vydechoval, vypadalo to, že má dost. Nyní jste museli pokračovat bez něj. I Itsuri vypadal vyřízeně, ale ne tak jako Sendokage. "Ten zmetek mi bral celou tu dobu moji chakru, a proto spotřeboval jen část svoji. Midari, musíš ho donutit použít Vakuovou techniku a pak ho někdo musí zabít." Šeptl Sendokage.

Cloud Gojo

Do háje moje hlava...řekl jsem si poptichu. Pomalu jsem si sedl a chytl se rukou za hlavu ale v tu chvíli mnou prostoupila ještě horší bolest. Co to sak...nedořekl jsem a otevřel jsem oči. Měl jsem sešitou celou moji praou ruku. Byl jsem v posteli v mém domě a měl jsem v hlavě trchu zmatek. Pamatoval jsem si že jsem šel do lesa rozmístit výbušné lístky ale potom už byl jenom ten zmatek. A k tomu ta ruka...Sedl jsem si na kraj postele a pokoušel jsem si vzpomenout co se stalo ale nepředpokládal jsem že se mi to povede, spíš jsem čekal na bratra jestli se tu ukáže aby mi to trochu osvětlil.

Natsuki

Bola som chvíľku mimo, možno to bolo pre to že mi dosť.. rýchlo začal ubúdať čas v Hebi mode, vlastne som sebou troška trhla páč som pocítila odsávanie chakry.. pre tento krát som Sendokageho aj všetkých ignorovala.. ponorila som sa do ľadového kľudu a okolo mňa sa sformovali hadi.. teda vyliezli zo zeme, presne dvaja, boli v takom kruhu a ja som iba dala ruky do znamenia hada. Zachvátili ich fialové plamene a ja som pocítila ako sa mi znova začína kvázi "dopĺňať" chakra, teda.. ako som prebrala chakru od hadov a tým som predĺžila účinok Hebi-módu. Aj tak som sa však v duchu nahnevala samú na seba páč to mohlo dopadnúť naozaj nebezpečne. Keď som sa však vrátila do reality tak som spozorovala situáciu, teda pozorovala som ako je Sendokage očividne. vysílený.. povedal že na neho máme použiť, ako na toho člena Akatsuki naozaj silnú techniku, problém bol asi len v tom že ja som útočné techniky moc neovládala.. Nakoniec ma však niečo napadlo, pomocou skrytej tieňovej ruky hada som vytvorila ďalších dvoch hadov ktorým som do úst vložila výbušné lístky, tí sa v momente zahrabali do zeme a mierili priamo k tomu členovi z Akatsuki.

Masaru

Dobrá práce. VYkřikl sem na Danteho s lehkým uznáním a vyskočil ven z otvoru, co vytvořil. Pak sem nakoncentroval chakru do nohou a pak sem vyskočil co nejvíc nahorů. Chybělo mi asi 10 metrů tak sem vytvořil klon a ten mě hodil přímo skrz díru, která vedla na volné prostranství. Tam už sem viděl toho chlápka jak bojuje se Simonem. Nakoncentroval sem chakru do obou rukou a čekal jak Simonova technika dopadne.

Midari

"Hai!" Ihnet jsem hodlal splnit zadaný úkol s pomocí Natsuki. "Natsuki snat dokážu ho znehybnit, pak ho musíš dorazit." Narychlo jsem poslal Natsuki myšlenku, která byla určena přímo jí, dále jsem už vymýšlel plán. "Když na něj zaútočím zase se změní, nejlepší bude když použiju dva útoky rychle zasebou." V rychlosti jsem vytáhl oba své fuuma shurikeny. Katon: Uragiri no jutsu Kolem obou zbraní se vytvořily plameny. Jeden jsem hodil přímo na Itsuriho, s tím druhým jsem čekal co udělá.

// Omlouvám se za neaktivitu.

Yuu

Naštěstí jsem měl kawarimi, ale i tak jsem byl zraněný a navíc vyčerpaný.
Když Simon šel do druhého boje, nedokázal jsem ani pořádně zaznamenat, že nám někdo přišel na pomoc.
Nevím co si mám o sobě myslet, jsem lovec démonů a moc toho nezmůžu. řekl jsem si a pomalu jsem s bolestmi vstal i když se mi třepali nohy, protože mi byla vcelku zima a byl jsem tedy navíc vyčerpaný. Nakonec jsem se normálně postavil a pomalu se rozběhl za Simonem, ale pak jsem ho ztratil. Jen jsem tam stál a díval se všude kolem. Musím zjistit kde jsme. řekl jsem si a podíval se do stropu.

Hajin Katameo

Vyšiel som z nejakého hotela alebo čo to bolo, kde sme sa spolu z mamou ubytovali. Mal by som zájsť asi za Kagem. pomyslel som si. Nevedel som čo sa tu deje a ani pomaly nie v ktorej dedine to vlastne som. No vedel som jedno, teda dúfal a v to že nájdem Hime. No najprv som sa potreboval prihlásiť, či skôr zaregistrovať. Chvíľku, či skôr dve som bezcieľne blúdil po dedine a ani za oca som nevedel nájsť to čo som hľadal. Keď tu ma napadlo Asi by som sa mal niekoho spýtať. prišiel som k najbližšej osobe ktorú som uvidel a hrdo som prehovoril Prosím vás kde tu nájdem vodcu tejto dediny? premeriaval som si tú osobu a trpezlivo čakal na jej odpoveď.

Cloud -> Yukiko

Čekal jsi správně, protože už jsem k tobě do pokoje přišel a beze slov si sedl k tobě na postel. "Mise minulou noc byla úspěšná. Teď už zřejmě nikdo nebude chtít pozabíjet celý náš klan." Řekl jsem ti, ale došlo ti, že to říkám trošku posmutněle. Bylo ti jasné, že mě by ses asi neměl ptátá, co se stalo, protože podle mého výrazu jsem nevypadal na to, že bych měl náladu nebo chuť ti to říkat. "Dole čeká Miya. Chce s tebou mluvit. Je v obýváku." Řekl jsem ti a čekal až se tam rozejdeš.

Itsuri

Letěl na mě jeho útok a já se jen pousmál, jelikož jsem se změnil v plameny, při čemž mnou Fuuma shuriken proletěl a Midari ucítil křeč v břiše, ale to už jsem se zformoval do své podoby, při čemž jsem se hodlal udělat poslední útok, čimž bych sejmul Sendokageho a následně i vás. V obou rukou se mi začala formovat obří skoro průhledná koule, ale v tom už se se mnou začala zvedat země, jelikož hadi pode mnou vybuchli a já se rozletěl do vzduchu, což jsem vůbec nečekal, protože Natsuki moc nebojovala a tak jsem ji moc neřešil a takhle to dopadlo. Byl jsem teď celkem lehký terč. Sendokage se pomalu zvedl a jen naznačil, že už to nechá na vás a rozeběhl se takovym pomalejšim během pryč.

Yuu -> Sendokage

Doběhl jsem k tomu přnášedlu a přenesl se do toho podzemního komplexu, když v tom jsem si všiml, že je skoro zníčen a ve stropě je obří díra, která vedla někam do nějakého lesa. V tom jsem si všiml Yuua, jak je poněkud změtený a rychle jsem k němu došel. "Yuu." Zvolal jsem a ty sis všiml, že mám odkryté levé oko, jelikož v něm mám aktivovaný 2. stupeň Suinataru. "Jsou nahoře, že?" Zeptal jsem se tě.

Hajin -> Zastavil jsi takového chlápka, který se na tebe pousmál a pak tě pozdravil. "Hele musíš jít na náměstí tudy. A tam je pak ukazatel na Sendokageho kancelář, ale myslim že momentálně tam není, protože tam šla i má žena a ta říkala před půl hodinou, že někam musel odejít." Vysvětlil jsem ti a pak už jen zase odešel pryč.

Hajin

Pozorne som počúval toho muža a jeho presný opis cesty. I keď som nebol zvyknutý ďakovať predsa som mu poďakoval, usúdil som že by to bolo správne. I keď spomenul to že Sendokage nie je u seba tak som bol presvedčený sa vydať do jeho kancelárie. Predsa len si musím byť istý. Vyrazil som smerom k tmu námestiu až som prišiel k tomu spomínanému ukazovateľovi a zamieril som tým smerom ktorý tam bol naznačený. prišiel som až k budove ktorá by mala byť jeho úrad, zaklopal som na dvere a čakal či sa mi bude niekto venovať.

Midari

Nejspíš sem ho podcenil, ale naštěstí nejen jeho. "Skvělá práce Natsuki." "Teď ho dostanu za!" Proběhlo mi hlavou několik myšlenek najednou, překonal jsem bolest v břiše, rychle složil několik pečetí. Katon: Goukakyuu no Jutsu Dal jsem do jutsu o dost víc chakry než normálně, mělo jít o konečnej úder.

Cloud Gojo

Ah..Na nic si nepamatuji...Možná je to tak lepší...řekl jsem a podrbal jsem se na hlavě. Vstal jsem z postele. Rychle jsem na sebe hodil nějaké hadry s mýrnými potížemi protože mě ruka ještě pořád bolela a radši jsem nechtěl vědět od čeho ta rána je. Teď byla hlavní Mia. Když už jsem byl oblečený tak jsem normálním krokem zamířil dolů ze schodů za Miou. První věc kteoru jsem měl v plánu bylo to, vysvětlit jí co jsem všera řekl. Ale spon jsem doufal že včera, mohl jsem být mimo o trochu déle.

Yuu

Podíval jsem se na přicházejícího Sendokageho a uviděl jeho oko, což mi bylo podivné, ale neměl jsem čas to teď řešit. Ten.. ten z Akatsuki, Simon.. jsou nahoře řekl jsem s bolestmi.

Natsuki

"Hneď ako to skončí tak ideš do nemocnice.. bezpodmienečne.. "odpovedala som mu myšlienkou, bolo v nej poznať že sa o neho bojím čo aj bola pravda. Keď bol vo vzduchu a Midari na neho použil Goukakyuu tak som sa mala stále naapozorne. Aktivovala som Tekigan a pátrala som vo svojom najbližšom okolí po niečom, čo by mohol použiť ako únikovú cestu, či niečo čo by mohlo zmeniť priebeh tohto boja. Pozrela som sa tiež na miesto kde pred tým zničil môjho klona, teda aspoň som si myslela že ho zničil. Ruku som položila znova na katanu a len som čakala či niečo uvidím, alebo či ho Midariho Goukakyuu zabije.

Hajin -> Přišel jsi k budově a následně ke kanceláři, kde jsi však zaklepal, možná zkusil otevřít dveře, ale byly zamčeny a nikdo se neozýval. Došlo ti, že ten muž nelhal a opravdu tam nikdo není. Každopádně když jsi vyšel ven, tak tě rozbolela hlava a v tom jsi dostal jakoby vidiny. Jakoby se ti před očima honilo několik obrázků šílenou rychlostí.
Viděl jsi stojícího chlápka na jakési temné hoře, která byla špičatá a pod ní bylo rozbouřené černé mouře. Byla obří bouřka a chlápek měl v ruce jakýsi černý meč, který svítil lehce zeleně. V tom se objevil další obrázek a ty jsi na něm viděl, jak ten samý chlápek už se šedivýma vlasama a vráskama leží na smrtelné posteli a jde k němu tvůj mrtvý otec. V tom už tam byl vidět jakýsi pohřeb a tvůj otec s tim mečem na zádech. Když v tom to s tebou cuklo a ty jsi viděl zase realitu. Avšak na pravé dlani jsi měl jakousi pečeť ve tvaru "10". Pečeť ve chvíli kdy jsi se na ní podíval akorát přestala zeleně zářit. V ten okamžik už se před tebou objevila postava v zeleném plášti a jen se tě dotkl a ty jsi se objevil u sebe doma, při čemž tvá matka byla zrovna pryč. Z kuchyně jsi však slyšel, jakoby tam někdo něco vařil.

Itsuri

Najednou mě ozářila oranžová záře v tom se všude objevil kouř od hořících věcí kolem. Když dým zmizel, tak jsem tam ležel celý ohořelý a zůstaly na mně jen kousky Akatsuki pláště. Když jste se na mě podívali tak se mi najednou zvedl hrudník a jakobych lehce zařval, čehož jste se mohli leknout, avšak to byl jen posmrtný nerv, který má každý člověk po smrti. Porazili jste člena Akatsuki, což pro vás musel být pěkný šok. Sice vám pomohl Sendokage, ale stejně. Udržet krok s členem Akatsuki není nic lehkého. Avšak v tom Natsuki přes Tekigan viděla na místě, kde ji zmizel ten klon, jakoby se tam opět něco vytvářelo.

Miya

Přišel jsi ke mně, ale nenechala jsem tě se ani omluvit za to minulé, protože jsem hned mluvila. "Konečně vzhůru. Byl jsi mimo dva dny a tak mi tvůj brácha vysvětlil o co ti vlastně šlo, což teď už chápu a nevyčítám ti to. Ale musim ti něco říct ohledně Yukika. Všiml sis jistě, že je dost smutný. Nejde o tvoji ruku, která byla takhle poníčena, protože tě Yukiko vytrhl přímo ze spárů démonů, kteří se tam z ničeho nic objevili, ale protože tebe, Yukika a Sakarya zachránil jeho vlk Hiruko, který skočil přímo na démony a strhnul je do jendé nevybuchlé jámy, kde všichni i s Hirukem vybuchli. Yukiko přišel o svého klanového vlka, což je pro člena klanu skoro jako ztráta vlastního bratra." Řekla jsem ti tu smutnou zprávu.

Sendokage

Přes Suinatar jsem se podíval nahoru a bylo vidět, že tam Simon má nějaké pomocníky, takže mi došlo, že mám ještě čas na to, abych pomohl Yuuovi. "Co se ti stalo?" Řekl jsem, ale pak hned změnil otázku "Respektive co tě přesně bolí, abych ti pomohl, jelikož nám nahoře budeš muset pomoct." Řekl jsem ti a všiml si toho Soulova parťáka, jak nehybně leží dál na zemi.

Midari

Natsuki sem na ten rozkaz nic neodpověděl, ale dělalo mi dobře že se o mě bojí. Mezitím jsem došel k Itsuriho mrtvole, cestou sem se zarazil když se ještě cukal, podíval jsem se na něj a šťouch do něj nohou, abych se přesvětšil že to má zasebou. "Tak tohle by bylo. Byla si skvělá." Řekl jsem s úsměvem Natsuki.

Natsuki

Arigato. Pousmiala som sa na Midariho po jeho pochvale, chcela som mu odpovedať že aj on no moju pozornosť upútalo miesto, kde mi pred chvíľou zmizol klon. Keď sa tam začalo niečo vytvárať tak som sa len rozbehla tým smerom a znova som tasila Katanu. Bola som však úplne potichu a nič som nehzovorila. Stále som mala aktivovaný Hebi-mod a tak som sa nebála, že by ma prípadné "niečo" mohlo tak ľahko zraniť. Spravila som výpad, rýchli a silný sek ktorý bol smerovaný zdola hore, z ľavej do pravej strany. Nebola som si úplne istá či by tomu niečomu mala niečo spraviť katana no pevne som v to dúfala.