Musíme to zjistit (Tým 2)

V tu chvíli se spodek lodi uplně urval, ale vy jste stejně byli nahoře, ale v tu chvíli už se loď kácela do velkého víru a vy začali padat do vody.

Yotsuke

Zaslechl jsemjak Montaro křičí a pak už jsem byl ve vodě.
"Shoyo" řeknu a přenesu se zpátky na nějaký kus lodi nad vodou.
Hledám ostatní abych jim mohl pomoct, nebo aby jsme byli alespoň spolu.
Kdyz sebou loď už nehoupala, ale házela sebou, tak už mi nebylo špatně.

Montaro Yuurinshi

Skočil jsem do vody radši hned jak byla možnost , a lodi jsem si nevšímal jenom jsem se koukla po ostatních kde jsou

V tu chvíli byli ve vodě už všichni i s lodí, ale najednou do vody vlétlo skoro něco jako torpédo a najednou Hiyori zmizela z vody ven a v zápětí i Montaro a hned po něm i Yotsuke. Všichni jste byli v bezvědomí, protože jste měli vodu v plicích. Najednou jste se probrali v krásné ráno na pláži a leželi jsme všichni vedle sebe. O tom co nás zachránilo jsme neměli ponětí.

Montaro Yuurinshi

Pomalu jsem si sedl a vykašlal vodu ... Co-co se to dělo ?? .. zeptal jsem se sám sebe a koukla po ostatních a čekla až se vzbudí

Yotsuke

"Nemam poňetí, ale asi můžeme bejt rádi že žijem." odpovim ale zustanu ležet.
Snažim se vzpomenot co se dělo.

Hiyori

Pomalu jsem se zvedla a vykašlala trochu vody a pomalu se protáhla a zkontrolovala zda mám na zádech luk. Mohli jste si všimnout, že nemám šípy, jen luk. Bude lepší když jim o tobě neřeknu, že? Pomyslela jsem si.

Montaro Yuurinshi

Pomalu jsem vstával a oklepával ze sebe písek .. a pak jsem se kouknul na Hiyori , Doufám že šípy umít vyřezat .. řekl jsem kldině protože jsem od oka vyděl že nemá čím střílet

Hiyori

Podívala jsem se na něj a tiše mu řekla. "Neboj se. Já mám své způsoby střílení." Řekla jsem a v tu chvíli spoza velkého kamenne vyšel chlápek, který měl cigaretu v puse a následně ji vyplivnul na zem. "Kdo jste?!" Zvolala jsem a šahala pro luk.

Hayuushi

"Jmenuji se Hayuushi a pocházim ze Zvučné. Dostal jsem od vedení ze Suichugakure zprávu, že prý vám mám podat další informace o situaci ve Zvučné. Nebojte, ze Zvučné jsem byl vyhostěn už dávno." Zasmál jsem se a šel k nim blíže s rukou před sebou na seznámení.

Montaro Yuurinshi

Zakývla jsem hlavou na Hiyori ve stylu "hmm"
Kouknul jsem se podezíravě na toho chlápka a už jsem mu chtěl podat ruku ale nakonec jsem to neudělal a otočil jsem se mu zády .. Tak nám je dejte at se tu nezdržem .. řekl jsem přísným tonem

Hayuushi

Všiml jsem si, že Hiyori furt nedává ruku z luku, protože mi stejně nevěřila, ale bylo mi to jedno. Dal jsem se raději do práce. "Ve Zvučné se strhnul chaos po tom co vystoupil neznámý muž, který je dokázal tak nabudit, že všichni naběhli do tajné podzemní vesnice, kde se rozhodli vypustit něco co se tam tvoří už asi 15 let. Já to neviděl, protože jsem mimo vesnici asi 17 let, ale vim jistě, že jakmile tam vtrhnete a všimnou si vás, tak jste mrtvý. A proto se nesmíte dostat až do vesnice, ale pohybovat se kolem. To je vše co vim." Řekl jsem a vytáhl si další cigaretu, kterou jsem hned poté zapálil a vložil do úst.

Montaro Yuurinshi

naklonil jsem se kněmu hlavou ... Takže se nemůžeme dostat přímo do vesnice ... jsou náký chodby pod vesnici abys me mohly jít pod ? .. zeptal jsem se ho v klidu a otočil jsem se naněj .. Hiyori klídek

Hayuushi

Zamyslel jsem se a mezitim vyfoukl do vzduchu oblak kouře. "No, jedna by tu byla, ale vede pod nově napuštěném jezerem a tak nevim zda by se nemohla zničit nebo jestli už není zníčená, ale za zkoušku to stojí." Řekl jsem a pak se podíval na Hiyori. "Nech ji, já bych se zachoval stejně, kdybych viděl neznámého chlápka, který se tu jen tak zjeví."

Montaro Yuurinshi

Dobře , nakoncentrovla jsem do ruky chakru a podal jsem mu ji jako on na začátku , nebylo to k poznání , Děkuji .. řekl jsme pak jenom aby jsme si podaly ruku

Hayuushi

Najednou se však kouř co se vznášel ve vzduchu roletěl na Montarovu ruku a silně se tam přichytil a odčerpal nakoncentrovanou chakru a pak kouř zmizel. "Koukám, že tu holku okřikuješ a pak sám chystáš tohle. Jak myslíš, chtěl jsem vám ukázat ten vchod, ale když se chováš takhle."

Montaro Yuurinshi

Mohl ste nás nalákat kam koliv chtěl jsem si vás jenom označkovat abych veděl jeslti nás nezradite .. řekl jsem a protřepal rukou .. špatnej tah řekl jsem potichu když jsem kolem něj procházel a drkl doněj ramenem .. pak jsem se otočil na ostatní .. ted nejspíše půjdeme k tomu jezeru .. a kouknem se tam .. řekl uplně v klidu

Hayuushi

Jen jsem se pousmál, kdyby na mě použil chakru, tak by to kouř zase zničil a tak jsem se ladně otočil a kráčel, předeběhl jsem Montara a máchl rukou ve stylu "Za mnou.", ale pak jsem se zastavil "Ikdyž, nebudu radši riskovat své bezpečí." Řekl jsem a pousmál se. "Asi 30 km, možná více, odtud na sever je železný poklop, který je zarostlý trávou, ale na trávě je položený uplně bílý kámen. Jakmile odkryjete kámen a vykopete trávu, uvidíte poklop na kterém je spirálovitá pečeť. Kápněte na ní krev a poklop se otevře. U poklopu je také to velké jezero." Řekl jsem a pousmál se.

Hiyori

Přestala jsem se dotýkat luku a kráčela za Montarem, Hayuushiho jsem nespouštěla z očí.

Montaro Yuurinshi

Dobře .. řekl jsem zatvrzele a pak jsem se naněj kouknul .. a Co ted budete dělat vy ?! ... zeptal jsem se ho ostře

Hayuushi

"Já, se vrátim asi do svého domu za ženou." Řekl jsem jakoby to bylo uplně jasné.

Montaro Yuurinshi

Dobře ... řekl ne moc důveryhodně a čekal až přáde Yotsuke

Yotsuke

Jak jsem se tam tak válel na pláži, tak jsem si ani nevšiml že se objevil cizí ninja a že pomalu odcházejí.
Když už jsem vstal byli ode mne nějaký kus.
Zvednul jsem se pomalu a oprášil jsem se.
"Shoyo" řeknu a objevím se za Montarem s pohledem jako že jsem tam celou dobu.
Cizí ninja mě nezajímá, to řeší naše slečna vedoucí.

Hiyori

Najednou se Hayuushi proměnil jen v kouř a zmizel a já dala ruku z luku pryč a došla ty dva a pokračovala v cestě.

Montaro Yuurinshi

Tak deme tech 30 nebo kolik kilometrů .. řekl znuděně otočil se a vyběhl na cestu

Yotsuke

První věc co slyšel bylo od Montara že se pošlape třicet kilometrů.
"Ach jo" povzdechnu si
Nic jiného se říct nedá.

No, čekalo se, že se asi nějak rozkecáme, ale nějak se nedařilo a tak nám cesta utíkala neuvěřitelně pomalu a nudně.