Přátelský slib (Montaro)

Montaro Yuurinshi

Promin .. omluvil jsem se jí s výdechem ,hned protože jsem jen pouze tipoval ... Ano ... hledám jí jsem ze Suichugakure pokud bys mohla byl bych ti vděčný .. řekl jsem ale to stejně mohla vedět z čelenky a to už jsem dojídal druhou buchtu a popíjel jsem čaj ... Nikdy jsem nic tak dobrého nejedl .. řekl jsem jí na buchty .. vlastně jsem je měl poprví v životě na akademii jsme todle zrovna moc neměly a já nikdy nepekl buchty .... Vypadáto že tu jsou přátelštější lidé než jsem očekával .. řekl jsem si

Yashiru

Na pochvalu ohledně jídla jsem se jen usmála, při čemž jsem počkala až se zvedne a půjde. "Pojď, bydlí docela daleko, tak budem na cestě tak hodinu."
Počkala jsem na něj před domem a jakmile vyšel, tak jsem se rozešla i já. Kráčeli jsme jakousi ulicí, kde byly malé domky, které byly určeny spíše pro dvě osoby než pro velké rodiny. Nikde nebyl žádný velký dům a všude na dvěřích byl vždy jeden a ten samý znak a to rudá ruka. "Proč ji vlastně hledáš?" Zeptala jsem se, aby nestála řeč.

Montaro Yuurinshi

Šel jsem pomalu vedle ní a všimal jsem si domků chvíli jsem důmal co jí mam říct ale nakonec jsem jí řekl pravdu... jeto poslední vůle jejího bratra ... řekl jsem milím hlasem a nedal jsem znát nervozitu ...

Yashiru

Chvíli jsem mlčky kráčela, ale pak jsem se ještě ujistila. "Myslíš Akumu?"

Montaro Yuurinshi

Čekal jsem na špatnou reakci pote co jí to potvrdim už jenom kvůly tomu jaký historky se tu oněm vedou a jak je spojen stouto vesnici ... Ano .. potvrdil jsem jí s oddechem

Yashiru

V tu chvíli jsem se prudce otočila do strany a Montaro pocítil chlad od čepele katany na krku. "Můj bratr není živý už asi tři roky, kdo sakra jsi?!" Zařvala jsem naštvaně a tobě došlo, že jsem ti o jméně lhala.

Montaro Yuurinshi

lehce jsem se pousmál ... Když mi zachránil život ... tak byl živí až moc .. řekl jsem neutrálně její reakce mě překvapila a já jsem jednu ruku dal proti ní u mě hlavy s náznakem stop a druhou jsem šáhnul do kapsi kde jsem vytáhnul černou krabičku ... Kiyoro .... řekl jsem lehce ... Bud mě tu ted zabiješ a nic se nedozvíš a nebo si v klidu můžem promluvit ... Znal jsem tvého bratra byl to můj hodně dobrý přítel ...

Kiyora

Uviděla jsem tu černou věc a automaticky bleskově schovala katanu do pouzdra na zádech. Protočila jsem se na patě a najednou Montaro neměl v ruce tu krabičku a měla jsem ji já. "Je pravda, že jen on věděl, že tahle krabička znamená hodně. Víš ty vůbec co tohle je?" Ukázala sjem na černou krabičku.

Montaro Yuurinshi

Je rychla .. řekl jsem si a pak mluvila o té krabičce .... Naklonil jsem se k ní a promluvil .. Nevím , možná má v sobě nákou moc .. nebo něco skrývá ... nákou kledbu ? ... vydedokoval jsem tiše

Kiyora

"Je to možnost, jak udělat Sazara znovu smrtelnym, což ho donutí opustit naši vesnici Hyogakure a bude to tu zase žít a na dveřích nebudou muset být krvavé otisky." Řekla jsem tiše a dál kráčela. "Takže můj bratr žije jo? "Řekla jsem nevěřícně a vytekla mi slza. "Jak je na tom?"

Montaro Yuurinshi

Lehce jsem sklopil hlavu ... Promin ... když jsem ho viděl naposled tak jsem utíkal z vezení a viděl jsem jak ho každou chvilku jeden z meču probodne .. řekl jsem omluvně a dal hlavu vzhuru ... Obětoval se kvůly mě ... dodal jsem opět omluvným tonem a to co jsem ted čekal byla velká rána od té holky ... ona získala novou naději že žije .. a já ji opět uhasím a to kvůly mě ... nebylo mi z toho zrovna dvakrát nejlíp ... ale díky němu můžem zachránit celou vesnici

Kiyora

Jen jsem sklopila hlavu a otočila se, při čemž jsem pokračovala v cestě. "Není doba na brečení, to jsem dělala posledních pár let. Akuma ti věřil a nikdy by neumřel pro někoho slabého, takže jsi živý a zde z nějakého důvodu." Řekla jsem a dál kráčela, při čemž jsem zabočila do temnější uličky. "A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala jsem se ho.

Montaro Yuurinshi

Lehce jsem si oddechl kvůly tomu jak to vzala ... zabočil jsem zaní .. Akuma mi říkal .... Modrý drak ze Suichu .... ale jinak me jméno je Montaro Yuurinshi ale to ti asi říkat nic nebude .. řekl jsem a pousmál jsem se a začal jsem hrabat do všech možných kapes jako kdybych něco hledal

Kiyora

Když mi řekl přezdívku, tak jsem se pousmála. "Budu ti říkat Draku, protože naše rodina nemá zrovna pamatováka na jména." Řekla jsem narovinu, při čemž jsem vyšla z té temné uličky a stáli jsme před tří patrovym domem, který vypadal na rozpadnutí a jako jediný neměl na dveřích znak rudé ruky.

Montaro Yuurinshi

Lehce jsem se zasmál při vetě že nemají pomatovaka ... a vytáhnul jsem z kapsy malý svitek .... Ještě něco .. řekl jsem a napnul jsem ruku aby uviděla svitek ... Akuma mi dal tento svitek že prý až budu venku tak mam vyvolat toho kdo je uvnitř a zabít ho .. řekl jsem jako kdybych chtěl vedět vše o tom

Kiyora

Chvíli jsem váhala a pak si svitek vzala. "Jop, to je brána pro vstup Sazara do našeho světa. Pak budeme mít jen jednu šanci ho zabít a to tak, že mu zasadíme tuhle krabičku do jeho náhrdelníku na krku, jinak pak uteče a bude to dost špatné." Řekla jsem, při čemž jsem došla před dveře toho domu, do kterého jsem kopla a ty dveře vykopla. "Až po tobě." Řekla jsem mu, aby šel první.

Montaro Yuurinshi

Dobře .. řekl jsem a pousmál jsem se a pak vykopla ty dveře ... Chvilku jsem znejistil ale pak jsem šel jako první
Vešel jsem dovnitř ale oči a uši jsem měl na pozoru kdybyse něco dělo čekal jsem i utok...

Kiyora

Nic se nedělo, jen jsme si v klidu nakráčeli oba do místnosti, po jejíž stěnách byly různé pečetě. "Fajn, musíme projít do sklepa, kde je ta pečetící místnost, kde ho vyvoláme." Řekla jsem a prošla kolem něj, když v tu chvíli, kdy jsem chtěla otevřít dveře od sklepa, tak vybuchly a mě to odhodilo na stěnu, kterou jsem však proletěla a zastavila se v druhé místnosti pod kusy zdi a stolku, na který jsem dopadla. Montaro si všiml, že jsem zřejmě v bezvědomí a také mu došlo, že ten výbušný musel připravit někdo ze vnitřku sklepa, protože jinak by se ven nedostal, když výbušný lístek byl zevnitř.

Montaro Yuurinshi

Co to ... zasekl jsem se když kolem mě proletělo její tělo a celkem mě to dost překvapilo .. Co ted ??? .. řekl jsem si pro sebe celej takovej mimo ... Bud jí zachránim ... aby se jí něco nestalo nebo se vrhnu na toho týpk a on nebude vedět o co jde ... řekl jsem si a pak jsem se rozhodl mírně jsem se pokrčil a udělal jsem pečetě ... Bunshin no Jutsu ... řekl jsem a vytvořil jsem jednoho klona byla to jen kopie ale bežela ke Kiyoře a i když jí nemuže nák pomoct stát tak jí bude bránit s kunaiem v ruce a když zmyzí tak vím že tam někdo je protože nemůže vedět že to zrovna nejsem já aby ho nezničil .. pak jsem okamžitě nakoncentroval do rukou chakru a vletěl jsem do místnosti jako střela abych udělal moment překvapení v hlavy mi probýhalp i to ž eto může být past ale já tu budovu neznám a klidně může zničeho nic přijít utok ze zadu a tak jsem radši tam vletěl když vím že tam někdo bude .... Neruš mě při souboji ... řekl jsem demonovi v těle a pokračoval jsem

V tu chvíli jsi zakopl o jakési lanko na zemi a skutálel jsi se ze schodů až dolů, kde jsi se zastavil o kosti několika těl. Hned za tebou se skutálel ten svitek od Kiyori, asi ji vypadl při tom výbuchu. Když jsi se porozhlédl, tak sis jen všiml kostí před sebou, což ti došlo, že je ten co nastražil tu past a položil kvůli tomu i svůj život. Jenže to už jsi viděl, jak ten svitek lehce světélkuje rudě a na zemi vedle sebe jsi spatřil velkou kruhovitou a rudou pečeť.

Montaro Yuurinshi

Pomalu jsem se kutálek .. Proboha co jsem to zase udělal .. zkritizoval jsem se a pak jsem dopadl na zem .. uviděl jsem rudou záři .... A do pr.... .. řekl jsem si a začal jsem hmatat po kapsách pro tu krabičku .. ale ne .. ona jí měla Kiyora .. SAKRA ! ... řekl jsem si a připravil jsem si kunai do ruky co se bude dít .. moje nervozita stoupala .. a bedlivě jsem sledoval svitek

V tu chvíli se svitek dokutálel až do té pečetě a najednou se sám v bleskové rychlosti rozvinul. Ty jsi uviděl na svitku černé pečetě a uprostřed rudou ruku. Najednou ruka rudě zazářila a skrz ní vylezla opravdová ruka, která připomínala ruku jakéhosi démona. V tu chvíli se ruka chytla za zem kolem a svitek se roztrhnul při čemž se z rud= záře začala tvořit jakási postava. Vypadalo to jako člověk, ale asi dva metry vysoký a nabušený s dlouhými rohy na čele, ale během pár sekund už se to změnilo na člověka a z rudé záře vyšel. Dlouhovlasý chlap s normálnim ninjovskym oblečením, ale pod očima měl jakési dvě rudé čáry, jako měl Jiraiya. Nad pravym okem měl malou jizvu a svými rudými oči koukal přímo na tebe.


"Rád tě poznávám Montaro. Mé jméno je Sazara, jsem ti vděčný za mé vypuštění do vašeho světa." Řekl tiše a temně.

Montaro Yuurinshi

Pronesl jsem dlouhé hmm .. Koukám že znáš mé jméno .. řekl jsem neutrálně .. Taky tě rád vidím Sazaro ... zdůraznil jsem jeho jméno .. stiskl jsem pevně kunai v ruce ale nic jsem sním nedělal měl jsem ho podél těla a čekal jsem co se z toho vyvine , chtěl jsem to co nejvíc prodlužovat protože bez krabičky .... jsem byl v háji

Sazara

Jenom jsem se pousmál. "Takže ti nemusim říkat, že tim že jsi mě osvobodil jsi dopomohl k apokalypse, že?" Řekl jsem při čemž jsem procházek kolem něj a on si všiml, jak mám na zádech v kříži asi 6 různých zbraní. "Za to, že jsi mě osvobodil tě teď nezabiju. Avšak příště už nebudu mít tolik soucitu." Dodal jsem, když jsem procházel kolem něj.

Montaro Yuurinshi

Tvůj soucit nepotřebuju ... odbil jsem ho hnusným tonem který ho mohl naštvat a nebo odradit od toho být hodným
Všiml jsem si zbraní na zádech ... Koukám máš pěknej arsenál .. Kolik lidi si musel zneuctít a znevážit aby jsi každou znich dostal ... řekl jsem mu opět tím hnusným tonem