Kde je Natsuki?! (Kaze Riun, Dante a Midari)

Midari

Vzbudil jsem se a vzal si od senseie snídani. Chtěl jsem poděkovat, ale zrovna na mě přišla potřeba si zívnout, a proto jsem vydal jenom takovej podivnej zvuk. Po snídani jsem si taky zašel do koupelny abych splnil ranní hygienu. Nakonec jsem zašel dolů a vzal si své věci, které jsem tam večer pohodil. "Já sem připravenej. Kdy vyrážíme?" Řekl jsem a čekal až vyrazíme.

Kaze Riun

"Musim vás ještě upozornit." Řekl jsem když jsem k vám akorát došel a vy už na mě čekali. "Tenhle člověk, za kterým jdeme není jako klasičtí ninjové. Bude se k vám chovat jako k zvířatům, takže nesmíte dopustit, aby vás chytil a nesmí utéct, kdyby utekl a pak po nás šel nebo hůře řekl o tom Anakondě, to by byl konec." Řekl jsem a podíval se vám do očí. "Ten chlap se jmenuje Sakaro a už v deseti letech zabil vlastní rodinu a znásilnil svoji starší sestru, kterou následně stáhl z kůže." Řekl jsem vám krutou pravdu.

DAnte

Potěšení bude ho zabít.... pomyslel jsem si ale tuto myšlenku ihned zapudil. Pokýval jsem hlavou a vytáhl z batohu dva fumashurikeny a asi tak 100m lanka naruličce... Pár výbušnejch lístků a taky nejaké ty kunaie které jsem zpořeboval... vsecko sem si to schoval pod Haori a kimono...Vzal jsem si čutoru, sirky a nejakou energetickou kuličku.(neco jako tyčinka shock) Batoh jsem nechla v domku a vyšel ze dveří.... čkal jsem až se zavelí k pochodu....

Midari

"Popisuje spíš zvíře než člověka." Pomyslel jsem si o senseiově popisu. Vytáhl jsem několik lístků, dva jsem připevnil ke kunaium, které jsem si následně schoval do rukávů, další lístky jsem nalepil na své fuuma shurikeny co nosím na zádech. "Lebší bej připravenej, škoda že nemam víc těch chakrovejch kunaiu." V mysli jsem přejek ke svému jedinému kunaii co dokázal vést chakru. "Em, senseii, když jsem se začal učit to Uragiri no jutsu zmínil jste se že víte kde sehnat zbraně z toho chakrovýho kovu." Pronesl jsem k senseiovi.

Kaze Riun - Dante Fuuma shurikeny nemá. Takový věci nemá každý ninja, to si musíš nejdřív koupit. Fuuma shuriken má jen Midari

Jsou ještě tak mladí a už takhle mladí spatří něco, co někteří lidé ani neví, že existuje. Všichni si myslej, že nejhorší jsou ti silní ninjové, ale horší jsou ti, co žijí v temnotách a jako srabi útočí na bezbranné lidi. Pomyslel jsem si a vyšel s klukama ven. "Připravte se na to, že jakmile ho chytíme, tak ho musíme odtáhnout sem a zde z něj dostaneme potřebné informace." Řekl jsem vám tiše, aby jsme ještě v poklidu spící občany vesnice nevzbudili a tim na sebe neupozornili. Poté se ozval Midari a já zakroutil hlavou "To teď řešit nebudem.". Pak jsem ukázal na kanál, který byl pootevřený. "Tamhle je náš vchod. Jdeme." Řekl jsem, při čemž už jsem stál nad kanálem, který jsem otevřel a ukázal dovnitř, aby jste tam vlezli, že já půjdu poslední, abych se ujistil, že nás někdo nesledoval.

Midari

Bezřečí jsem skočil za Dantem.

Kaze Riun

Když jsem se v kanále rozhlédli, tak bylo vidět několik jakýchsi uliček, které vedly podél odtoku odpadní vody. Kolem nás akorát prošel nějaký chlápek v kapuce a se skleslou hlavou, při čemž když se na nás podíval, tak vypadal, jak nějaký starý muž. Ale jasné bylo, že to je spíše jen seschlá kůže, což si zníčil svým životem. Kráčeli jsme podél stěny a když jsme vyšli spoza rohu, tak jsme najednou uviděli několik menších domků v docela velké místnosti, kde byly poházené odpadky a děsně to tam smrdělo.

dante

Kráčel jsem za senseiem a nasadil si kapucu... Když jsme vyšli z pozarohu rozhlédl jsem se a pozoroval domky. Z kapsy jsem vytáhl kapesník který jsem si ovázal kolem úst a nosu.(Jako bandita z westernovek)
Díky tomu mi ten smrad zas tolik nevadil...

Midari

"Vesnice pod jinou vesnicí. Dobrý místo kde se schovat. Co nás tady asi čeká?" Pomyslel jsem si a nasál pach toho místa."Podle toho jak to tu smrdí tak nic dobrýho." "Zřejmě bude v jednom z těch domků, že jo?" pronesl jsem k senseiovi.

Kaze

Chvíli jsem čekal než odpovim Midarimu, při čemž jsem se ještě rozhlížel, ale pak jsem svůj zrak zaostřil na sedící osobu u jakéhosi starého domu. "Támhle to je on, ten s tim potrhanym černym kabátem a tyčí vedle nohy." Zašeptal jsem vám a lehce jsem kývnul směrem k sedící osobě. "Takže vy dva běžte ze strany, jakoby k němu a já půjdu přímo, mějte na paměti, že bude chtít utéct a našim úkolem je ho co nejrychleji a jakýmkoliv způsobem zastavit. Avšak nesmí umřít, ale ani nesmí utéct." Řekl sjem vám poslední instrukce a rozešel se směrem k chlápkovi.

Dante

Se sklopenou hlavou na které jsem měl kapuci jsem muže obešel z prava a do ruky si vzal kunai.
Měl jsem ho schovanej krotem v rukávu a ruku sním takže nemohl být vidět.

Kaze Riun

Pomalu jsem k němu došel a podíval se na něj. "Pane, vy jste Sakaro?" Zeptal jsem se a on pozvedl hlavu, při čemž když jsem se mu podíval na tvář, tak ji měl jakoby světle zelenou a vyhublou, nad levym okem měl jakési tetování ve tvaru hada, který se protáhnul až k puse, kam jakoby vlézal. "A kdo se ptá?" Zeptal se chlápek a pomalu se začal zvedat. "Jsem Kaze Riun a chtěl bych tady provést." Řekl jsem mu v klidu, ale v tom mě kopl do kolena a já padl k zemi. "Nikdo kdo to tu nezná tak sem nezná cestu, lžeš!" Zařval a vyskočil nas třechu, při čemž začal utíkat.

Dante

RYchlím skokem jsem se dostal k senseiovi kterého sem plácl po zádech a a při dalším odrazu sem se na něj usmál...Děkuju. řekl jsem mu a vyskočil na střechu. Běžel jsem za tím tejpkem a v ruce měl stále kunai.
Rychl jsem ho vyndal z rukávu a hodil ho po tom člověku. V tu chvíli kdy letěl kunai sem poskládal pečetě a vyskočil do vzduchu. Chi senbon řekl jsem a na náš cíl vyletělo deset jehlic. po dopadu na zem jsem ho dál pronásledoval a nečekal na zbytek týmu.

Midari

Pikročil jsem k tomu chlápkovi z druhé strany než Dante. Když jsem dal na útěk a Dante za ním, chtěl jsem mu naběhnout a překvapit ho na druhé straně toho baráku. V případě že ho Dante zastavil nebo aspoň zpomalil bych ho měl překvapit z druhé strany, v tom případě jsem ho chtěl pořádně prštit pěstí do břicha.

Sakaro

Barák byl docela dlouhý a bylo jich několik za sebou, takže sjem běžel po střeše a když se Dante rozeběhl za mnou, tak jsem shodil svůj plášť přes který mě chvíli neviděl, páč ten plášť zastínil moji postavu a nakonec jsi uviděl až když pláštěm proletěly jehlice a kunai. Avšak já už tam nebyl a místo toho sis mohl všiimnout jakýchsi černých pečetí na střeše a Midari si všiml, jak nad nim mezi baráky něco proletělo a došlo mu, že jsem přeskočil na druhý barák a tudíž běžim jinudy.

Dante

Přez plášť sem nic neviděl a potom tam ten chlápek nikde nebyl. Tak jsem se rozhládl kolem sebe a uviděl řadu různých pečetí...Kss... vydal jsem ze sebe a skočil na budovu vedle. Ukázal jsem midarimu at rychle skočí pryč a pokračuje za tím člověkem. Vytáhl jsem shuriken a lako které jsem přivázal na shuriken.
Potom jsem se rozhlédl a všiml si kudy ten tejpek běží, tak jsem se dal za ním a v ruce měl ten shuriken s lankem.

Midari

Všiml jsem si že náhle změnil směr, proto jsem upustil od svého plánu mu nadběhnout a vyrazil jsem přímo zaním. Vytáhl jsem shuriken který jsem nasměroval na Sakarovi na záda a křikl na něj... "Přestaň utíkat a bojuj ty šmejde." a stále jsem běžele za ním, ale vytáhl jsem kunai kdyby náhodou se rozhodl mě poslechnout.

Sakaro

Uslyšel jsem moc dobře co na mě Midari zakřičel a najednou si Dante zase mohl všimnout, jak se pod mejma nohama v rychlosti rozlilo několik černých pečetí a v tu chvíli jsem prudce začal uhýbat i těm nejmenším předmětům na střechách a pak jsem zabočil za komín, takže mě chvíli neviděl a následně jsem seskočil ze střechy a v letu se chytil jakéhosi stožáru, který byl uprostřed ulice, ve které byli lidi a kudy běžel i Midari. Jenže než si přes dav lidí mě všimnout, tak už jsem se na stožáru stočil dolů, nohama napřed a kopl tě přímo do prsou, při čemž ty jsi prolétl dřevěnym stánkem, kde se prodávala trošku plesnivá zelenina. Pak jste si oba všimli, jak probíhám velkým davem lidí, aby jste na mě nemohli nic házet, jelikož by jste zranili i ty lidi kolem mě.

Midari

"Sakra za to ho dostanu." Řekl jsem si pro sebe a co nejrychleji jsem se zase postavil, nevšímaje si nahnilý mrkve na které jsem ležel. Zase jsem pokračoval v pronásledování, ale místo toho abych se za ním přes dav lidí jsem vyskočil na okolní střechy a doháněl ho po nich. Když jsem se dostal na jeho úroveň rychle jsem po něm skočil, abych ho srazil k zemi.

Dante

To neni dobrý... řekl jsem nahlas aniž bych chtěl a rychle přeběhl střechu a skočil dolů... Uviděl jsem toho chlapa jak probíhá davem lidí a tak jsem skočil mezi lidi.Brodil jsem ze za nim přez lidi a potom se dostal k nejbližšímu domu. Vyskočil jsem na jeho zeď a bežel po zdi pomocí chakry.Chvilkama jsem sledoval i Midariho za kterým jsem následně skočil na střechu a pokračoval s ním.

Sakaro

Najednou však Midari skočil přímo proti mně, ale když na mě sáhl, tak jsem se proměnil v obláček, ale to už jsem chytl ze zadu Danteho, za tričko a strhnul ho k zemi. Nečekal to, jelikož koukal na Midariho a na mého kluna. Seděl jsem mu na břiše a koleny mu držel ruce u země, aby se ani nehnul a chodidly mu blokoval stehna, aby nehnul nohama. Nebránil jsem mu řvát nebo tak něco, jelikož v téhle části vesnice, to nikdo řešit nebude. "Proč po mně jdete?" Zeptal jsem se Danteho.

Midari

Cíl se mi rozplynul pod rukama a já dopadl na zem jelokož jsem takovou možnost nečekal.
Rychle jsem se postavil a začal hledat Sakara a uviděl jsem že drží Danteho na zemi, proto jsem
rychle vyrazil k nim. "Nech ho být, chceme si jenom promluvit." Vykřikl jsem na Sakara a čekal na jeho reakci.

Sakaro

Když se ozval Midari, tak jsem jen zakroutil hlavou a dál sledoval Danteho. "Nepustím ho, jelikož on je teď jediná moje pojistka, že mě třeba nezabijete. A pokud se mnou chcete jen mluvit, tak mluv teď hned." Řekl jsem a dál sledoval Danteho, jelikož jsem ho nemohl pouštět z očí, abych neztratil tu pojistku. "A opovaž se mi lhát nebo ho zabiju." Řekl jsem ti popravdě.

Midari

Na chvíli jsem ztichl abych si dobře rozmyslel co říct a vzpoměl co říkal sensei. "Dobrá budu k tobě upřímnej. Jde nám o jednu osobu, jmenuje se ..." Nachvíli jsem se odmlčel a potichu řekl. "... Anakonda." Za žádnou cenu jsem mu nechtěl říct nic o Natsuki ani o vesnici aby si myslel že máme nejaký sobecký důvod proč se setkat s tím co uneslo Natsuki.