Kde je Natsuki?! (Kaze Riun, Dante a Midari)

Dante

Přišpendlen k zemi jsem sledoval Sakara a poslouchal Midariho.Proč vždycky dostanou mě?? zeptal jsem se sám sebe a ležel na zemi.TA kosa na řetězu.... pomyslel jsem si ale nevěděl jak jí vyvolat.

Sakaro

Když se zmínil o Anakondě, tak jsem se jen pousmál a díval se na Danteho. "Takže Anakonda jo? Co od ní .." Nedořekl jsem to, jelikož Dantemu zazářila pravá dlaň žlutě a najednou z ní vyletěl černý řetěz, který mě obmotal, ale nebyla na ní kosa, jakoby to teď sloužilo jen k mému spoutání. Spoutalo mi to ruce k tělu a odhodilo ke stěně, takže mě teď Dante držel na řetězu. "Pche, trošku jsem vás dva podcenil, nečekal jsem nic takového." Řekl jsem tiše.

Midari

"Výborně Dante." Napadlo mě když byl Sakaro spoután řetězi, nečekal jsem a rychle se mu dostal za záda a namířil mu kunai na krk. "Zajímalo by mě kde je teť sensei." V rychlosti mi prolesklo hlavou.

Dante

Co ?? jak sem to udělal? pomyslel jsem si a rychle vstal. Vytáhl jsem šest jehlic a chytl rětěz.
Teď půjdeš snámi. řekl jsem mu klidně.Nemusíš se bát o život! dodal jsem a škubl za řetěz abych ho donutil udělat krok ke mne.

Kaze

Běžel jsem davem lidí a hledal vás dva, najednou jsem uslyšel jakési otřesy na jedné střeše, při čemž jsem se odrazil od země a vyskočil na tu střechu odkud šly zvuky. Dopadl jsem hned vedle Danteho, který držel v řetězech Sakara. "Dobrá práce kluci. Teď nás odsud všechny čtyři dostanu ." Řekl jsem a máchnul rukama na gesto, že máte jít ke mně a nějak se mě dotknout, při čemž já položil pravou ruku na Sakara.

Midari

Trochu se mi ulevilo když se objevil sensei. Nic jsem neříkal a chytil jsem senseie za rameno a čekal co se bude dít.

Dante

Přišel jsem k senseiovy a a čekal na ten "Teleport" či co to bude.
Hlavní věc co jsem musel udělat bylo dokončení té nové techniky i když jsem měl ještě jeden postraní plán.

Kaze

Když jste se mě dotkli tak mi začaly spoza trička zářit fialové pečetě a najednou jsme zmizeli. Objevili jsme se znovu v tom domě, kde jsme spali dnešní noc. Ale nebyli jsme přímo v tom domě, ale v jakémsi sklepě, kde už byl Sakaro posazen na židli. "Dante dokážeš ten řetěz udržet ještě tak půl hodiny?" Zeptal jsem se tě, při čemž jsi věděl, že ten řetěz je z chakry a tudíž ti to tu chakru i bere. "A Midari, dokážeš na něj v kuse lít vodu? Támhle je hadice, kterou na něj namíříš a necháš ji téct. Bude ti to vadit, jelikož to co uvidíte se vám líbit nejspíše nebude a asi budete chtít i přestat, ale ta voda nesmí přestat téct." Řekl jsem a ukázal na hadici v rohu místnosti, která je napojená na uzávěr vody.

Dante

Na senseiovu otázku jsem přikývl hlavou a podíval se na na sakara...Uvidíme co se dá dělat. řekl jsem a řetěz si namotal okolo ruky.

Sakaro

"Chceš mě mučit negře blbej?" Řekl jsem naštvaně na Kazeho, jelikož to byl něco jako mulat. Kaze se na mě jenom podíval a znechuceně povzdechl "Mučit? Mučení je když prožíváš bolest a někdo díky tomu chce z tebe dostat informace, ale my z tebe informace nijak dostávat nebudeme, ty nám je řekneš ještě rád, aby jsi vůbec umřel." Řekl klidně Kaze a poskládal pečetě, poté si svlékl tričko a hodil ho na zem. Nad zadkem mu zazářila dlouhá černá pečeť, fialovou barvou a on z ní vytáhnul jakousi trubku, kterou mi položil na stehna a přivázal ji nějakými tenkými černými řetízky. "Ha, tohle mě má mučit?" Zasmál jsem se a Kaze bezeslov složil další pečeť a najendou z obou řetízků, které vázaly trubku k tvým stehnům vyjelo několik jehel přímo tobě do stehna. Kaze se následně dotkl trubky, tkerá začala fialově světélkovat, ale nic víc. Já jsem zasunutí jehel vydržel bez pípnutí, ale když začala trubka světélkovat, tak bylo vidět, že se začínám trochu i bát.

Midari

"Co by mi mohlo vadit když na něj jenom budu stříkat vodu?" Přemýšlel jsem když jsem vzal do ruky hadici. "Jsem připraven sensei, řekněte kdy mam začít." Řekl jsem senseiovi a jakmile mi dal signál tak jsem na Sakara pustil vodu plným proudem.

Dante

Podíval jsem se na trubku jak zní vylétávali jehli a začal se usmívat.Když jsem uviděl na Sakarově obličeji i strach usmál jsem se ještě víc.Bylo na mě vidět to, že mě jeho bolest těší.Doufam že chcípneš. řekl jsem si pro sebe.

Kaze

Kývnul jsem na Midariho hlavou, aby spustil vodu a on tak také udělal. V tu chvíli sebou začal Sakaro silně cukat a viděli jste, jak mu pod kůží jakoby něco úzkého jezdí a bylo toho uplně neuvěřitelné mnoho, jakoby to byly nějací červi. "Ááááh!" Řval Sakaro neuvěřitelnou bolestí a prsty se mu v křečích začaly uplně kroutit. Najednou se trošku uklidnil a voda z ničeho nic byla celá fialová. "Tak co? Už nám řekneš, kde Anakondu najít?" Zeptal jsem se a on si jen odplivnul. "Fajn." Řekl jsem klidně a najendou začala azse proudit normální voda a on se zase začal kroutit a z pravého oka mu vytekla krev.

Midari

"Nikdy jsem neviděl že by na někoho takhle působila voda." Pomyslel jsem, ale stále jsem na něj stříkal vodu. "Doufám že sensei ví co dělá."

Dante

S ďábelským úsměvem jsem pozoroval mučení sakara a přitom pomalu odstoupil do jednoho z rohů sklepa aby na mne nebylo vidět.Uvidíme co uděláš holka aý tě najdeme! pomyslel jsem si a přitom se kousl do rtu.

Kaze

Takhle to šlo dál celou dobu, ale v tom začala voda pomalu přestávat téct a já sebou cukl. "Pryč!" Zařval jsem na Danteho a Midariho, při čemž jsem kopl do Sakara a i s židlí ho odkopnul do rohu místnosti, jelikož voda přestala téct a on začal šíleně řvát. Zazářili mi dlaně a z nich vyletěly dva řetězy, které chytly jak Danteho tak Midariho a připoutal jsem je k sobě. Danteho řetěz, který byl kolem Sakara jen tak zmizel. Chytl jsem vás kolem ramen a v tu chvíli s váma skočil na protější roh od toho, rohu kde se v křečích kroutil Sakaro a najednou Sakro silně vybuchl a to ho uplně roztrhalo. Jenže to nebyl celý problém, jelikož budova byla zespodu narušená a nás to tu zasypalo. Jelikož jsme byli v rohu, tak nad nás spadla dřevěná deska, která nám vytvořila prostor, avšak tu desku zasypaly kameny a my s ní nemohli ani hnout, takže jsme byli v pasti.

Midari

Vůbec jsem nechápal co se děje, když sensei zakřičel ať vypadnem instinktivně jsem vyrazil ke dveřím, v tom mě omotal senseuv řetěz a já se ocitl s Dantem a senseiem zasypan v rohu místnosti. "Co to mělo znamenat? Co byl zač, že takhle vybouch." Skoro jsem zakřičel, když jsem se ptal senseie.

Kaze

Z hluboka jsem vydechoval a řetězy mi zajely zpět do dlaní. Bylo vidět, že mě to nějak unavilo. "Jde spíše o tu mučící zbraň než o něj. Musí mít neustály tlak vody, aby se nepřehřála a nevybuchla. Jenže někdo nám tuhle hadici nějak narušil a tim pádem začala proudit kolísavě a to zapříčinilo výbuch té zbraně. Ona vlastně vypouští za sekundu tisíce mrňavých jehliček, které se pomocí vybrací kroutí a projíždějí celým tělem dotyčného, kdo má na sobě tu zbraň přichycenou. Pomocí mé chakry ovlivivňuji ty vybrace, aby jehly minuly důležité orgány a on celou bolest dokázal přežít. Ta bolest je uplně nepředstavitelná, takhle jak vám to říkám, tak to je nic, ale garantuji vám, že nikdy takovou bolest nezažijete, pokud na vás někdo nedá tuhle zbraň." Řekl jsem vám.

Midari

"Věřim vám sensei, ale jak se odtuť dostaneme? Sme tu pohřbený za živa." Moc jsem mi ta představa hrobu nelíbyla a zrovn jsem neměl žádný nápat.

Kaze

Kývnul jsem hlavou. Chvíli jsem přemýšlel a dotýkal se dřevěné desky. "Mám jednu zbraň co nás odsud dostane, avšak je na dost chakry a jakmile ji použiju, tak mi dojde veškerá chakra a možná i omdlim, takže budete muset najít toho, kdo nás tu takhle podrazil a dostat z něj tu informaci samotní. Můžete pak samozřejmě použít co chcete, aby jste tu informaci dostali, ale nesmíte ho zabít dřív než vám to řekne, jelikož ta osoba bude asi naše poslední naděje. Ano kluci?" Zeptal jsem se a začal skládat pečetě, při čemž mi začalo fialově zářit břicho.

Midari

"Spolehněte se sensei."Odpověděl jsem a trochu víc jsem se stáhnul za senseie, jelikož jsem neměl představu co se bude dít.

Kaze

Kývnul jsem hlavou a v tu chvíli mi z břicha vylezl jakýsi chakrový kanón a začal modře zářit a vytvořila se v něm chakrová koule. Na nic jsem nečekal a tu kouli vystřelil, která se v letu zvětšila a prostřelila nám tunel až na povrch, ale v tu chvíli kanón zase zalezl do mě a já omdlel a zůstal nehybně ležet.

Midari

Než sensei spadl na zem sem ho podepřel a Začal ho táhnout ven. "Nenechám vás ležet v nějaký hnusný díře." Napadlo m když jsem se snažil dostat senseie ven. Venku jsem senseie opřel o strom a rozhlížel se po okolí jestli se poblíž nenachází náš novej cíl.

Vytáhl jsi Kazeho ven, kde jsi ho opřel o strom a on tam spokojeně spal. Věděl jsi však, že tady ho nechat ležet nebude zrovna bezpečné, takže bys ho pak měl schovat někam do křoví. Avšak čeho jsi si bleskurychle všiml byla přeříznutá hadice na vodu, která byla přeříznutá čistým řezem. Ale všiml sis také mokrých kapek na zemi, které někam vedly. Došlo ti, že jak to někdo přeřízl, tak ho ta voda ohodila a pak z něj kapala voda na zem. Asi nepočítal s tim, že to přežijete.

Dante

Šel jsem za midarim a senseiem. Když jsme se dostali z díry a midari opřel senseie o strom podíval jsem se na hadici které přeříznutá ležele na zemi a tekla z ní voda. Můžu? zeptal jsem se midariho a podíval se na kapky vedoucí pryč.