Nová generace

??? a ???2

Něco tady nehrálo. Stáli tu dva lidé, oba měli stejné oči, ale přesto byl každý jiný. Co se to tu ksakru děje?

Sora

Jo,jsem kývla hlavou a vstala po té vyskočila na barák a tim si myslíš že si něco dokázal? řekla znuděně hm... a co přijde teď komando? další škrcení? nehraj si tu na hrdinu,škrtit umí každej a k tomu eště holku... dodala

Tatsuya

"Sensei," vypadalo to, že je to pro mě dost těžké, ale bylo to mnohem těžší. Proč? Proč? Proč musej všichni, které mám rád, zemřít nebo zmizet? Proč? Chtěl jsem ho jít zachránit, ale nemohl jsem se hnout, až po chvíli jsem se konečně mohl pohnout. Co budeme dělat?
"Shinju," řekl jsem a přišel jsem k ní. Chytil jsem ji za ramena a pomalu se ji snažil uklidnit, ale přitom jsem v sobě musel dusit svůj zármutek.

Yamamoto Herushi

dál jsem probíhal vesnicí.

Nami

Technika Sasado:Senbon.Vyletělo na něj 30 diamantovích jehlyc.Posléze jsem na něj zaútočil diamantovou pěstí.

Masaru

Tak jo..... přemýšlej sou tu dva... mají stejné oči... bratři? Co to sakra je za oči..... ten druhej se za něj díval, byl v tranzu, takže teď je vyřazenej... musím si něco ověřit Zatím co na osoby Nami zautočil jehlicemi Masaru po nich ze zadu hodil 4 shurikeny.

Sayaru Kentiri

Než mi probodl srdce tak jsem se usmál na můj tým a tiše řekl. "Vy tři jste byli můj nejlepší tým, který jsem kdy měl. Bylo mi ctí trávit s vámi celý čas." Sjela mi slza a pak mi probodl srdce, ale já umřel s úsměvem na rtech a zavřenými oči. Najendou Shinju viděla jen vodu a vše šedivě a došlo ji, že se jia kivoval Suinatar i na druhém oku. Bublina najednou prasknula.

Tatsuya

Přiskočil jsem k němu: "Sensei... Nemůžete umřít... Prostě nesmíte..." I když jsem věděl, že po probodení srdce už žít nemůže, tak ve mě byl malý střípek naděje, který mi říkal, že je to jen iluze nebo že se ten chlápek netrefil...

Saburo
Probral jsem se z omdlení...
Chytal jsem se za hlavu...
Co se sakra stalo???
Řekl jsem a potom jsem si všimnul Sayara...
Sakra...Sayaru-sensei...Kdo to udělal...
Mluvil jsem naštvaně...Také to pro mě byl velký šok...Omdlít a pak vidět senseie mrtvého...
Potom jsem si sedl a chytl jsem se za hlavu,načež mi hlavou přelétávaly výčitky a podobné věci...

Isane Uchiha
Do kelu.Je vtom zmätok.Vytiahol si katanu a prichystal sa k boju.Takže nebojuje?Spýtal sa po pod nos a rozbehol sa naňho.Zaním šli oboro bushini.

Tatsuya

Sayaru... Byl to dobrý chlap... Byl to hrdina, ale zemřel nadarmo... Pro nás tři... To není vůbec správná výměna... "Shinju... Saburo... Je mi líto," řekl jsem těm dvoum s bolestí v hlase. "Měli by jsme se postarat o to, aby měl... aby... měl důstojný pohřeb... A... měli bychom... poslat tu zprávu Jirovi... nebo raději ne... Řekneme mu to... až... se vrátíme... Teď musíme pro Sayara zvítězit na zkouškách," dostal jsem ze sebe s jistým odhodláním a postavil jsem se, utřel jsem si pár slz, které jsem prostě udržet nemohl a za nimi čekaly další, ale já se musel držet. Byl pro ně členem rodiny... Byl to bratr Shinju... Měl přítelkyni... Měl bratra... Měl jistě i další příbuzné... Tak proč musel zemřít on a ne já?

Saburo
Jo......Vyhrajem je a stanem se chuuniny...Aspoň tohle můžeme pro Sayara udělat...
Řekl jsem a držel jsem slzy...Naštěstí jsem udržel všechny...
Chraň ruka páně toho,koho mi vylosujou na boj na zkouškách...

Shika Herini a Aiko Suikafuurado

Obě jsme přiběhli na bojiště a uviděli Sayara. Shika se k němu rozeběhla a v očích měla slzy a sledovala jeho mrtvé tělo . Aiko jen sklopila hlavu a pomyslela si Tohle Jira odrovná. pak se Shika zvedla a tiše řekla. "Dopravíme ho do vesnice mezitim co vy doděláte zkoušky. Vyhrajte to pro něj." Pak přišla Aiko a utřela si slzy. " Až se vrátíte uděláme pohřeb."

Tatsuya

"Prosím," řekl jsem směrem k Shiko: "Uspořádejte mu pěkný pohřeb hned, jak se dostanete do vesnici... Nezaslouží si čekat... Zaslouží si svůj klid jako válečník... My se s ním rozloučíme až se vrátíme... A Jirovi řekněte, že je mi to líto... Že... bych raději..." i když jsem to nedokončil, tak bylo jasné, co mám na mysli... Byl bych raději, kdyby zabil mě.

Shika Herini a Aiko Suikafuurado

Shika sklonila hlavu a tiše řekla. "On by chtěl, aby jste na jeho pohřbu byli. Pohřeb proběhne až se vrátíte." Řekla a Aiko se pousmála. "Když vás tak chránil tak ve vás věřil." Řekla a ukápla ji slza.