Nová Suichugakure

Creepy

Nic moc
pokrčil jsem rameny a tasil.
Jen jsem ho..vylepšil pomocí techniky co jsem dal teď přes týden dohromady. Je ostřejší, pevnější, lehčí a...má trošku vlastní chakry díky které se sám spravuje v případě poškození. Prostě takové normální C-rank jutsu no.

Miyoko

Zakroutila jsem hlavou. "Ukaž mi Nodachi, chci vědět jak je dlouhé, jestli by jsi se s tim dokázal ubránit nějakému ze šermířů." Řekla jsem a natáhla ruku.

Creepy

Meč jsem měl už dávno vytažený takže se mi zdálo nějak divné že chce kontrolovat jeho délku, když se stačilo podívat.

Promiň, ale jsem šermíř i když ne Šermíř, stále cítím jistou nechuť když by mi měl na zbraň sahat někdo jiný. Bude ti muset stačit se podívat...

Miyoko

Pousmála jsem se. "Vida, vida, na druhou moji lest jsi neskočil, doufala jsem, že mi ho dáš a já ti budu moct říct, že šermíř by neměl nikdy nikomu jen tak dávat svůj meč." Usmála jsem se ještě více.

Pozn.: Jak je ten meč dlouhý?

Yuu

Už jsme se s týmem 4. blížili k Suichugakure... Konečně doma.. a z dálky jsem uviděl Suichugakure a ihned jsem se rozběhl k vesnici.

Creepy


Jsi šermíř, tvůj meč je to jediné co stojí mezi zebou a smrtí. Takže jeslti ho ještě jednou, jednou jedinkrát pustíš z ruky vytluču z tebe duši
lehce jsem se ušklíbl
to byla poslední rada co jsem od mého mistra slyšel. Mě vyrazili meč z ruky a on zastavil čepel co mě měla probodnout vlastním tělem. Tak jsem si tu poučku vzal hodně k srdci
nevypadalo to že by s mím klidem vyprávění téhle historie nějak pohnulo.

Pozn. má něco kolem metru šesdesáti

Yuu -> Jenže jsi viděl určité změny, Suichugakure byla celá zasněžená a furt tam sněžilo a byla větší zima.

Miyoko

"Byl to asi moudrý mistr." Řekla jsem s úsměvem a pak si sundala obvazy na obou zápěstí. "Tvůj meč je podle mě krátký, teda pro mě jsou všechny meče krátký, ukážu ti, jak velký meč si představuji já." Řela jsem, spojila zápěstí k sobě a v tu chvíli už jsem stála opřená o svůj neuvěitelně dlouhý meč, přesně jako na obrázku, bylo divné, jaktože ten meč dokážu vůbec udržet.

Creepy

Naučil mě vše potřebné pro život. Jak zabít a jak se nenechat zabít.
pokrčil jsem rameny. Když chtěla zamachrovat se svím mečem, čekal jsem něco nesmyslně dlouhého a tenkého, ale tohle rozhodně ne.
Jak...jak s tím vůbec můžeš bojovat?
zeptal jsem se překvapeně.

Miyoko

"Co je na tom těžkého?" Řekla a vzala meč do jedné ruky a v pohodě ho zvedla a párkrát s nim máchla. Pak se usmála a podala ti ho. "Chceš to zkusit? Teď to není žádná zkouška, jen aby jsi věděl." Řekla jsem s úsměvem a trošku pustila meč, aby ho Creepy mohl vzít.

Creepy

Ehm...
naprosto nechápavě jsem zíral na meč se kterým mávala jednou rukou a právě na tu relativně hubenou ruku.
To snad není možný...
Ne, to je dobrý obejdu se bez toho...
zamumlal jsem

Miyoko

Zakroutila jsem hlavou a pak jsem přejela po čepeli meče, dala ruce do pečetě a meč najednou zmizel. "Tak co, už sis vybral někoho na ten tvůj nástup mezi nás?" Zeptala jsem se s úsměvem. Doufám, že nebude chtít bratra. Pomyslela jsem si s nadějí.

Yuu

Zastavil jsem se před bránou Suichu a ucítil jsem zimu. Brrr... Tohle je Suichu? a pomalu jsem vkročil do vesnice. Doufám, že toto je Suichu, poznávám budovy... To je Suichu! a najednou jsem se zastavil a podíval se na zbytek týmu 4.

Creepy

Pokrčil jsem rameny.
Kdo ví, stejně nejdřív potřebuji trošku...trošku hodně trénovat než se o to pokusím takže výběr počká.

Miyoko

Zakroutila jsem hlavou. "A jaký styl boje ty asi tak preferuješ? Já, že ti pak mohu říct, což bych teda neměla, ale jaké styly preferují ostatní." Řekla jsem s úsměvem a pak se rozhlédla kolem sebe.

Creepy

Fyzicky nejsem moc silný, takže využívám své rychlosti a obratnosti, nebo se alespoň snažím k rychlím útokům sloužících k otevření obrany soupeře a když už se jednou odkryje...
naznačil jsem podříznutý krk.
A ne že to někomu řekneš
zasmál jsem se

Miyoko

Zasmála jsem. "Děláš hrozně chyb, to si jako šermíř nebudeš moct dovolit, defakto jsem teď mohla to co jsi mi řekl říct i jim a byl by jsi v háji, ale máš štěstí, že taková nejsem." Řekla jsem mu po pravdě. "Tenhle styl znám no, už jsem pár takových lidí zabila." Začala jsem se hodně smát.

Creepy

Chytil jsem meč do obou rukou a dlouhým plynulým sekem uťal nejbližšímu stromu větev. S krátkými rychlími seky to nemělo opravdu nic společného.
On existuje styl jaký jsem popsal?
zeptal jsem se s hraným překvapením.

Yuu

Pomalu jsem se od týmu odpojil a nakonec jsem zmizel v zasněžené Suichu. Tohle není možné.. a rozběhl jsem se pomalu k budově Kage. Nový Sendokage? Nový režim? To je blbost... a pomalu jsem zrychloval k budově Kage.

Miyoko

Zasmála jsem se a useknutí větve mě nijak nepřekvapilo, spíše to pro mě bylo takové trapnější machrování. "Víš, on styl sekání dokud neudělá protivník chybu není zrovna propracovaný, takže ho používá více lidí." Řekla jsem s uplně klidným tónem v hlasu.

Creepy

Obrátil jsem oči v sloup.
Tím jsem chtěl říct drahá šermířko že bys neměla věřit všemu co ti kdo řekne. Ne vždy musí mluvit pravdu.

Sora

Rozešla jsem se přímo k tréningové louce,při chůzi jsem se koukala na oblohu,stále sněžilo.A já jsem se trochu klepala.To počasí není zvykem... Pomyslela jsem si.

Miyoko

Zasmála jsem se. "Kdyby jsi lhal, tak to poznám, tomu věř. Neptej se proč, ale poznám to." Řekla jsem s úsměvem, protože o mé Kekkei Genkai nevěděl.

Creepy

(tak tos měl říct protože já vážně lhal XD)
Fakt? No tak to tvé vnitřní oko asi trošku zaspalo.
pousmál jsem se.
Hele nevím jak tobě, ale mě osobně se tu jen tak na ulici povídat nechce. Nezaskočíme někam do tepla? Jídlo platím já
nabýdl jsem.

Miyoko

(Tak to berem, jakoby se to nikdy nestalo, ale když bude lhát tak to napiš, pokud bude mluvit s ní. )

Zasmála jsem se a podívala se kolem sebe, mně totiž zima nebyla, protože jsem na tyhle jutsu Valentina byla zvyklá, jelikož jsem v jeho přítomnosti už pár let. Ale nakonec jsem kývnula hlavou. "Tak dobře, když platíš." Řekla jsem a čekala kam půjde, protože to tu ještě neznám.

Creepy

(rozkaz )
Když souhlasila rychle jsem se rozhlédl abych se zorientoval, načež jsem zamířil drobet rychlejším tempem k místní obdobě naší hospody U Emila. To znamená, dobrý jídlo, velký porce, skvělí pivo(to tady asi ne) rychlá obsluha a hlavně přátelské ceny.

Mimochodem, mohl bych se na něco zeptat?
napadla mě poměrně zajímavá otázka v půlce cesty.