Každodenní život

Lidé se ráno probouzeli a vstávali do svích brzkých prací které je čekali jako každý den.Sluneční paprsky se lámaly o střechy krásných domů Takigakure a o mohutné křišťálové vodopády které zdokonalovali celé prostředí kolem vesnice...

8:00 PM

Sam Hayashi

Bylo něco po osmé hodin a já už byl dávno vzhůru, po tom jak sem vylezl ze sprchy a vyčistil si zuby sem vylezl na balkón.



Zhluboka sem se nadechl a zavřel oči, vyskočil sem z balkonu a ve volném pádu sem padal dolů... bylo to jen nějakých 5 sekund, ale mě to připadalo jako sekund 40..... Otevřel sem oči a soustředil chakru do celého těla.
Henge
Problesklo mi hlavou a já se změnil na Černého orla. Rozevřel sem křídla a skoro se zastavil ve vzduchu... Zapracovala ale fyzika a já teď letěl rovně. Díval sem se po vesnici...
Co na mě neska asi čeká?.....
Pomyslel sem si a vletěl přímo do restaurace s Ramenem... Změnil sem se na svou normální podobu, což nikoho nevzrušilo, protože sem to dělal normálně...
Ramen prosím.
Řekl sem s vyzubeně.

Kyoko

Pomalu jsem se budila .. Další ráno měla bych se ohlásit že už se stanu konečně geninem , a začla jsem si mžourat oči a do toho jsme unaveně zívla poté jsem vykročila pravo nohou z postele a chuzí opilce jsem se domotala do koupelny jsem jsem si opláchla obličej a koukla na sebe do zrcadla ... Dneska je velkej den .. řekla jsem do zrcadla a šla spátky do pokoje kde jsem na sebe dostala černou sukni s černou halenkou a šahla pod polštář pro 2 malé meče které jsem si dala za nevýrazný opasek a ryhcle jsem po schodech bežela dolu do kuchyně kde jsme si do ruky vzala toust s jemem který byl připravený na snídani a ve spěchu jsem pozdravila rodiče a s nazutím bot jsem vyběhla ven ... šla jsme pomalu abych mohla v klidu sníst toust a pomalu jsem šla za vůdce vesnice ... po cestě jsem se rozhlížela až jsem došla k jeho dveřím kde jsem zaklepala a polkla poslední sousto

Sam-

Prodavač

Hned to bude mladíku... Řekl jsem mu s úsměvem a odběhl jsem za roh.Po 2 minutách jsem se vrátil s miskou ramenu.. prosím... podal jsem ho Samovi.

Kyoko-

Dále Ozvalo se z poza dveří a když si vešla do místnosti mohla tě ohromit obří výzdoba a zařízení místnosti. Všude kolem jakoby po zdech ztékali malé vodopády které vytvářeli efekt vodních zdí a stůl byl vytvarován do textury celé vodopádové země.Místo koberce a dřevěné podlahy byly posázeny krásně vyleštěné kameny a za velkým oknem které bylo za "stolem" padala voda z několika metrů (hned za domem byl další vodopád). Za vymodelovaným stolem na krásně zdobené židly seděl pohledný kluk,jen o 3 roky starší než Ty.

Vůdce

Co si přeješ ? Řekl jsem poměrně děckým hlasem a posouval jsem malé cínové postavičky (ve tvarů ninjů) po texturách na mém stole.Zamyšleně jsem se na ně přitom díval a na příchozí dívku jsem se ani nepodíval.

Kyoko

Polkla jsem a pomalu jsem vstupovala dovnitř stím že jsem si prohléžela místnost do detailu až jsem došla k stolu .... Chci ... Chci se přihlásit do služby ... řekla jsem nervozně i když při pohledu na toho kluka který byl o málo starší jsmese uklidnila ... Před rokem jsem udělal akademii ale protože nic nevím o svém klanu tak jsem chtěla zjistit něco víc .. a tak jsem se odvolala .. řekla jsem a pousmála jsem se za opaskem se mi leskli 2 stříbrné meče obohacene 2 páry diamantů

Vůdce

Veškeré informace o klanu Hekaté byli zveřejněny nebo tobě řečeny-tudíž ti nic víc říci nemůžu. Řekl jakoby tě znal,přičemž se na tebe pořád ani koutkem oka nepodíval. Beztak předkpokládám že by si chtěla slyšet něco víc o klanových technikách ačkoli ani stěmi ti nijak neporadím.. Řekl jsem klidným hlasem a šáhl jsem pod stůl,odkud jsem vytáhl tlustý spis. Takže Kyoko,tvá žádost o zařazení do služby se přijímá..geninem se staneš v momentě kdy vyplníš tenhle formulář... Ze spisu jsem vytrhnul jednu stránku a i s tužkou jsem jí podal Kyoko.. Potom jsem se opět zahleděl do textur..

Kyoko

Pomalu jsem si sedla vzala psací potřebu ... Achjo sním řeč teda moc není ... ale není se čeho divit jeto vůdce ... překřížila jsem nohy a začla jsem pilně psát a vystrkovala jsem u toho jazyk .. děll jsem se to při praní když jsem se soustředila .. po pár minutách jsem odložila psací potřebu a nenápadně mu pod obličej ten "Formulář" Vsunula

Vůdce

Formulář jsem jí vzal z ruky a vložil jsem ho zpátky do spisu,který jsem následovně hodil pod stůl..
Gratuluju ti k titulu Genina.Můžeš odejít.. Opět jsem řekl aniž bych se na ní podíval a dál jsem zamyšleně pohlížel na repliku země.

Kyoko

Protočila jsem očima .. tak děkuju .. řekla jsem vstala a uklonila se a pomalu odkráčela pryč z kanceláře ... To byla teda zábava .. řekla jsem si a když jsem vyšla z kanceláře tak jsem sešla schody a poamlu se procházela po vesnici a přemýšlela jsem co budu dělat dál ...

Sam Hayashi

Díky kámo.
Řekl sem mu přátelsky. Ramen byl pryč za pár vteřin a já hodil pár mincí na bar... Kdysi sem dokonce i utíkal bez placení, ale už sem se poučil a za své jídlo platím, protože to v té restauraci mám rád. Vyšel sem směrem k budově Vůdce.. Byl to můj první den jako genin tak sem se mu musel ukázat, třeba pro mě něco má.
Prišel sem až tam a a zaklepal na kancelář.

-Sam

Vstupte.. Ozvalo se za dveřmi a když si vstoupil tak tě mohla ohromit výzdoba stejně jako předtím Kyoko

Vůdce

Co potřebuješ ? Řekl jsem aniž bych se na Sama podíval a posunul jsem jednu cínovou figurku na svém "stole".

Gabriela

Došli jmse s rodičeme do vesnice a ten pohled mě ochromil, všude kolem nádherné vodopády, stromečky, zvířátka a nádherné zapadající slunce.

Nádherná vesnice.
Samozřejmě.
Je všechno připraveno?
Jistě, můžeš jít za vůdcem.
Díky, uvidíme se doma.

Na takovéto strohé rozhovory jsem už byla zvyklá a tak odešla směrem k centrální budově ve vesnici a nemohla jsem odalat a dál se kochala okolím. Po asi 5ti minutách jsem došla ke kage budově, nedočkavostí jsem vyběhla až ke dveřím vůdce a nesměle na ně zaklepala.

červená - já
oranžová - otec

Sam Hayashi

Nazdar Vůdce.
Řekl sem mu přátelsky... Měl sem k němu velký respekt, ale vůdce byl jen o dva roky starší tak si Sam nemohl na vykání zvyknout...
Právě sem vyšel akademii... Určitě o tom víš. V jakém sem týmu?
Řekl sme vlídným hlasem.

Jun´ichi
Človek u ktorého som býval už nejaký čas zadarmo mi vysvetlil že on sám nemá peniaze a že ten byt kde som dnes ide predať a že ja sa žiaľ musím vysťahovať ja som len prikývol a poďakoval som mu zbalil som si svoje veci a šiel som smerom k budove kde sídlil Vodca dediny. Prišiel som až k nej vošiel som dnu a zaklopal som na dvere . Dúfam že pre mňa bude mať niečo nejakú prácu alebo nejaké nové pokyny sakra už ma nebaví stále tu len čakať o chvíľu sa z toho zbláznim. pomyslel som si a čakal som ďalej

Kyoko

Půjdu si se trochu po ránu procvičit .. řekl jsem si a pomalu jsme šla na okraj vesnice na louky které slouží spíš ke kochání se vodopádama ale já jsem to využívala na rozcvičku .. došla jsem na místo a vytáhla oba meče v tom mi po těle přejel mráz a já uslyšela ty 2 slova .: Essabel a Essebel .. ten hlas zněl tak tajemně tak sladce chvilku jsem se rozplívala nad tím kdo by to mohl být odkud se ten hlas bere a položila jsem meče do trávy ... a začla jsem s rozcvičkou na protahování

Jun,Sam,Gabriela- Mohli by ste si taky číst předešlí příspěvky a trošku reagovat na to že tam třeba nejste sami a že u těch dveří stojí i jiný hráč ?!

Když jste vešli všichni 3 do místnosti vůdceho mohli ste být ohromeni krásnou výdobou (viz. přispěvek nahoře)

Vůdce

Co chcete? Řekl jsem už podrážděným hlasem a koukl jsem na 3 nové geniny..

Kyoko

Po asi 10 minutách protahováni jsem přestala a opřela se o strom ... Ach .. povzdechla jsem nad pomyšlením co by se ted dělo kdyby můj klan nebyl vymasakrovanej a při vzpomínce jsem si lehce stáhla halenku a koukla jsem na znak našeho KG který jsem měla na horní části levého prsa .. co se v tobě skrývá ? .. řekla jsem si a koukla na plující nebe

Gabriela

Přišli jsme se rozřadit do týmů... Řekla jsem slušně, i když mě vůdcův tón dost podráždil, nijak jsem to však na sobě nedala znát. Hmm, to se tu vyřizuje všechno najednou? Pomyslela jsem si a sjela očina další dvě osoby, které se mnou byli v místnosti.

Sam Hayashi

Nazdar Vůdce.
Řekl sem mu přátelsky a ostatních si nevšímal... Měl sem k němu velký respekt, ale vůdce byl jen o dva roky starší tak si Sam nemohl na vykání zvyknout...
Právě sem vyšel akademii... Určitě o tom víš. V jakém sem týmu?
Řekl sme vlídným hlasem.

Jun´ichi
Pozrel som sa na toho muža ktorý tú dedinu vzrejme viedol narovnal som si pásku na mojom oku a povedal som No viete ako by som to povedal . Potreboval by som niečo robiť nejakú prácu alebo niečo pretože dnes som prišiel o bývanie a na nové zatiaľ nemám preto potrebujem prácu.

Vůdce

Znuděně jsem protočil očima aniž bych se na ně podíval a pak jsem poměrně "děckým" hlasem spustil..Zařazování genninů bude zítra v 10 hodin přímo zde v mé kanceláři.. Můžete odejít Řekl jsem stručně a potom jsem se dál věnoval cínovým figurkám na svém vymodelovaném stolu...

Sam Hayashi

Proč čekat?
Zeptal sem se jen tak do vzduchu... nečekal sem odpověď otočil sem se a šel sem směrem ven... Měl sem trošku naštvanou náladu.

Vůdce

Nač čekat ? Můj poradce se spozdil s geninskými spisy a já musím urovnat vaše schopnosti a vzít na potaz i souznění ninjů mezi sebou abych mohl vytvořit týmy.To jest důvod nač čekat.. Řekl jsem za odcházejícím Samem hlasitěji aby to slyšeli i ostatní genninové v místnosti...
Jako vždy-ani jednou jsem se neohlídl na geniny a pořád jakobych byl doslova "zažraný" do texturového stolu který jsem měl před sebou.Nervózně jsem posunul další figurku a prohrábnul jsem si rukou vlasy.



ANBU

Přiběhl jsem do vůdceho místnosti a bez klepání jsem rozrazil dveře přičemž jsem narazil do odcházejícího Sama.Byl jsem udýchaný a zpod masky mi stékal pot po tvářich..Toshiro-sama.. nukeninové z tábora banditů..z...údolí Takai..se přiblížili k vesnici a utábořili se asi 2 kilometry na sever od vesnice.. když jsem je zahlédl,už se balily a připravovali se vyrazit k Takigakure...měl by jste tam ihned někoho poslat..nevinní lidé jsou v ohrožení ! Koktal jsem mezi hlubokým vydechováním a zapřel jsem se o kolena abych si mohl odpočinout.

Vůdce

Na mé tváři se objevil široký úsměv a já jedním prstem schodil cínovou figurku která představovala banditu. Myslím..že by jsme mohli dát šanci nové generaci.. Řekl jsem a s mím hlubokým úsměvem jsem se poprvé podíval na všechny geniny kteří byli v mé kanceláři a v tu chvíli jim mohlo dojít,že zrovna oni budou vysláni na zneškodnění banditů.

Gabriela

Tak brzo a už mise? Proč ne, aspoŇ se předvedu, pomyslela jsem si, spokojeně se usmála a otočila pohled od vůdce na ostatní geniny a snažila se je nějak odhadnout, nijak zvlášť mě neoslnili a tak jsem jenom čekala na další podrobnosti.

Zaki

Vetsinu dna som stravil obycajnym, takmer nudnym treningom. Az neskor ma napadlo, ze by som mohol dojist za Vodcom. A dosiel som naozaj v pravu chvilu.
Banditi??? Utok na Takigakure? To bude misii aj pre mna?
Odkaslal som si a otocil sa na Vodcu.
Prepacte, ale mozem ist aj ja na tu misiu??
kedze som mal na opasku 6 zvitkov, bolo vsetkym jasne, z akeho klanu som.