Nový začátek

...

Jin Kazama

Právě jsem šel od vůdce s informací o mém novém týmu.jsem v týmu s Shirou Ookami...ta se mi vždycky tak trochu líbila...Prober se...řekl jsem si v duchu a párkrát se propleskl.Vešel jsem do mého domu co mi zbyl po rodičích.všude bylo uklizeno a čisto a za oknem seděla kočka.copak?máš hlad?zeptal jsem se jí a otevřel okno.kočka skočila dovnitř a sedla si k misce.dneska jsi tu nějak brzo...řekl jsem jen tak do větru když jsem se přehraboval v ledničce.Vytáhl jsem mléko a nalil ho kočce do misky.párkrát jsem ji pohladil a ona mizítím pila mléko co bylo v misce.po chvíly dopila,otřela se mi děkovně o nohu a zase vyskočila z okna ven.já nechal okno otevřený a lehl si na gauč.snad se brzy vrátí z mise...chci vidět její reakci až zjistí že jsem s ní v týmu...uchechtl jsem se vduchu a začal podřimovat.

Siture

Probral jsem se ráno,vzal si své věci a potom vyrazil se podívat s kým jsem v týmu zjistil jsem že jsem s Grayem.Tak toho znám ten vypadá jako že je v pohodě,toho druhýho uvidíme.
Řekl jsem si docela rád,potom jsem vyrazil do města koupit si něco k jídlu a potom jsem si šel na chvíli za trénovat,tkoušel jsem si vytvořit z hlíny zeď.Minule nám to na tý lodi docela šlo ještě si to ale zkusim trochu vylepšit,zkusím si i svojí Gaturushu.
Řekl jsem si a asi popěti pokusech se zdí jsem zkoušel svojí Gaturushu,pár krát jsem si to vyzkoušel a potě si na chvíli šel odpočinout.

Gray

Seděl jsem zrovna na parapetu mého okna a krmil ptáky, kteří seděly vedle mě. Jak to bude dál? Do teď jsem nebyl schopný se pořádně naučit otevírat první bránu a mám dál zastávat funkci ninji Getsugakure. Nejsem spíše jen pro smích? Přemýšlel jsem při čemž jsem už nehodlal jen tak sedět a přemýšlet nad otevírání bran. Ladnym skokem jsem seskočil z parapetu přímo na ulici, při čemž jsem se rozešel až na louku.
Netrvalo dlouho a už jsem stál opět na té samé louce, kde jsem dal ruce do pečetě. Najendou jsems e znovu objevil v bílé místnosti s dvouma dveřma. První byly ty kam jsem zavíral svůj vztek a druhé byly označeni číslem I., jako 1. chakrová brána.

Jin Kazama

Po chvíly jsem byl už docela znuděnej tak jsem vyrazil na tréninkovou louku která patřila našemu týmu.Vypadalo to jako docela poklidné místo a tak jsem došel k jednomu stromu a dal jsem ruce k pasu.Zavřel jsem oči a začal soustředit do pěsti chakru.Najednou se od stromu odlepil jeden lístek a lehce padal na zem.Jakmile se dotkl země tak jsem vyrazil rukou proti stromu a udělal do něj díru.Vytáhl jsem ze stromu ruku.pořád mi to nejde...řekl jsem si vduchu a sedl si pod strom a začal jsem meditovat.

Shira Ookami

Keď som sa vrátila z misie, tak som si to namierila k budove vodcu pretože som si myslela že by ma už mohli zaradiť do nejakého týmu, teda ak sa tomu dá hovoriť chodenie po ulici, skákala som totiž z budovy na budovu a užívala som si pri tom ten vietor vo vlasoch ako to len šlo, keď som sa konečne dostala až k tej konkrétnej budove tak som si prezrela zoznam alebo lepšie povedané informácie čo tam sú a len som si povzdychla.. no som zvedavá ako to dopadne.. pousmiala som sa pre seba a sadla som si na strechu neďalekej budovy. Chvíľu som tam len tak sedela a rozmýšľala som nad rôznymi vecmi no po tom ma to už omrzelo a tak som zašla na tréningové priestranstvo týmu do ktorého ma zaradili.. už tam niekto bol a sedel pod stromom.. pravdepodobne meditoval a tak som ho len nechala tak a sadla som si kúsok od nemo pri čom som naňho uprela svoj pohľad.

Suki Tamika

Ležela jsem ve svém pokoji na zádech na posteli a dívala se do stropu.
Zápisník ležel na druhém konci postele a já se na něj jen podívala.
Mohli bychom si co nejdříve nějak užít. řekla jsem a znělo to, jako bych mluvila na ten deník.
Vstala jsem z postele a natáhla se pro deník, deník jsem si schovala do šuplíku a pomalu vyšla
ze svého pokoje. Potichu jsem šla po schodech, dokud jsem si neuvědomila, že rodiče jsou v práci.
Vyšla jsem z domu a zamkla za sebou. Snad tu nebudou holčičky.. řekla jsem si v duchu a šla směrem k parku.

Jin Kazama

ty budeš jistě Shira Ookami,mám pravdu?řekl jsem nautrálně a otevřel jsem oči.Již na první pohled bylo vidět že nejsem typ co si bezhlavě užívá a raduje se ze života.Já spíš vypadal jako vážný typ co má sklon k ničení všeho co mu padne pod ruku.Jak proběhla mise?zeptal jsem se znova neutrálně a opřel se o strom.prosím ať to néni klasická dívka co se raduje a je hyperaktivní...řekl jsem si v duchu.mezitím jsem sledoval mraky na obloze.

Shira Ookami

"Ahoj.." odzdravila som sa mu a usmiala som sa naňho pri čom som trocha odkryla svoje menej zašpicatené končeky zubov, "Hmm Misia? jaj.. eh.. nijak. Proste to nemalo cenu." Bolo jediné čo zo mňa vyšlo ale po tom som sa len oprela o ruky a zapozerala som sa na oblohu.. "už aby bola noc." vyšlo zo mňa mimovoľne a očami som doslova žrala svetovú stranu z ktorej vychádza mesiac.

Suki Takima

Procházela jsem kolem tréninkových luk a tam uviděla dva geniny.
Schovala jsem se za strom a pozorovala toho kluka.
Pěkný klouček.. a ty vlasy. řekla jsem si a kousla se do rtu, přičemž jsem pozorovala toho kluka.

Jin Kazama

Noc?zeptal jsem se jen tak do větru.mám radši vycházení slunce...řekl jsem a koukal se na mraky.jak všechno vstupuje do dalšího dne s nadějí,láskou a s chutí žít...řekl jsem si v duchu mírně znechuceně ale to pravděpodobně kvůly slovům ,,s chutí žít".

Suki Tamika

Prohlížela jsem si toho kluka, ale tím, že jsem byla zblázněná do jeho vlasů jsem si nevšimla, že nemá
vrchní část oblečení. Po chvilce mi to došlo a dívala jsem se na jeho tělo.
Pěkný kluk... řekla jsem si pro sebe.
Po chvíli jsem si všimla i té holky.
Co ta ksakru chce? řekla jsem si a ze stromů jsem šla pomalu za něma.
Ahojky řekla jsem a snažila se zachovat klid.

Shira Ookami

Chcela som mu nejak odpovedať no nevedela som nájsť žiadne správne slová, po tom tam prišlo aj nejaké dievča. "Ahoj." Pozdravila som milo a usmiala som sa na ňu.

Jin Kazama

Ahoj...řekl jsem nezaujatě..další člen týmu?zeptal jsem se té nově příchozí dívky.jsem v týmu se samými holkami...snad sensei nebude taky holka...to ybchse jiank asi zabil...řekl sjem si v duchu a pouze na chvíly jsem se koukl na tu novou dívku a potom jsem se zase vrátil ke sledování oblohy.

Suki Tamika

Na Shiru jsem se zamračila, ale na Jina jsem se usmála a pozorovala ho.
No, já vůbec nevím s kým jsem v týmu. řekla jsem a trochu se uchechtla.
Mimochodem, jak pak se jmenuješ?

Všem ve vesnici bylo oznámeno, ať se za půl hodiny dostaví před budovu Vůdce, že bude proslov.

Za půl hodiny bylo před budovou Vůdkyně shromážděna většina populace Getsu, ale přesto to vypadalo, že tam je málo ninjů, jelikož jich opravdu bylo ve vesnici málo.
Obloha byla bíle zamračená a začal zlehka padat sníh na Getsu.
Když došli i poslední opozdilci, tak se na balkónu budovy objevila sama Vůdkyně Tanami. Všechen povyk mezi lidmi náhle ztichnul. Po boku Tanami byli dva ANBU, ale to byl spíše takový doplněk.
Důvodem dnešního setkání je stále se zvyšující hrozba v Moon country.
Začala svou řeč Vůdkyně Tanami tak nahlas, že ji všichni slyšeli. Sníh padal Tanami do vlasů, což ji dělalo ještě atraktivnější a krásnější než obvykle bývá. Nicméně ještě předtím, než si chtěli všichni popovídat mezi sebou, co si o tom myslí, dala se Tanami opět do řeči.
Zatím neznáme identitu nepřátel, ale jejich aktivity způsobují, že nemůžeme pouze přihlížet. Z přístavního města zmizelo mnoho lidí a ANBU chránící vesnici se vydali pronásledovat únosce. Jen jeden z dvaceti se vrátil. Bohužel stihl říct, kde je napadli a hned poté zemřel. Nepřátelé je napadli u pevnosti Tanami. Prý měli velmi mocné techniky, ale nedozvěděli jsme se jaké...
Řekla Tanami a začal se ozývat šum jouninů, kteří se bavili o této situaci. Tanami je zdvyžením ruky "umlčela".
Kvůli této situaci a také tomu, že je zde málo ninjů, tak budou geninské týmy posíláni na daleko složitější mise, než by normálně měli absolvovat. Abychom zjistili, kteří genini na tom jak jsou a rozdělovat jim úkoly podle jejich úrovně, tak se bude za dva dny konat turnaj, kde budou schopnosti geninů otestovány. Tak se připravte, čím lépe se tam ukážete, tím lepší život budete mít.
Řekla Tanami krutě, ale narovinu, a s těmito slovy odešla. Doprovázel ji mohutný potlesk.
K Jinovi Kazama, Shiře Ookami a Suki Tamika přišel jounin, který se představil jako Tamaki Saburo a odvedl je na tréningovou louku, kde po nich žádal, co umí.


---------------

Teď můžete jít trénovat každý tým s jeho senseii.

Suki Tamika

Takže jsem s tím klukem.. usmála jsem se a následovala toho Jounina.
Když jsme došli na tu tréninkovou louku a začal nás žádat co umí, s chutí jsem řekla.
Zvládnu koncentrovat Raitonovou chakru do zbraní a do předmětů.

Jin Kazama

pamatuji si že jsem v týmu s Shirou Oonizuka a s Suki Tamika...řekl jsem.mluvil jsem pořád neutrálním tónem.jmenuji se Jin Kazama...odpověděl jsem Suki.Panebože proč jsi mě obdařil tímhle vzhledem...člověk nemůže být sám aniž by ho obletovali pořád holky...řekl jsem si v duchu znechuceně.Po pár vteřinách jsem vstal a oprášil se.kdo myslíte že bude náš sensei?zeptal jsem se a koukl se na strom za mnou o který jsem se opíral.já doufám že to bude někdo silný kdo nás toho hodně naučí...řekl jsem a vyrazil pěstí proti stromu ale tentokrát se mi tam ruka probořila jenom po zápěstí jelikož jsem nesoustředil chakru.pořád to nemám v ruce...řekl jsem si v duchu a sledoval díru ve stromě.Poté Jsem vyrazil před budovu kage jako ostatní abych zjistil o co jde.Turnaj?perfektní!řekl jsem si v duchu.Shira a Suki mohli v mých očích vidět něco jako krvelačnost po boji na turnaji.Poté ke mě a ktěm dvoum přišel nějaký muž jménem Tamaki a odvedl si nás na tréninkovou louku.náš sensei...hmmm...řekl jsem si v duchu a potom se náš zeptal na naše schopnosti.Moji specialitou je taijutsu,ninjutsu používám jen v kombinaci s taijutsu a genjutsu nepoužívám vůbec.ovládám objový styl který jsem sám vymyslel a pojmenoval sugosoba.řekl jsem přímo.Neřekl jsem to tak jakobych se chlubil ale spíš neutrálním tónem.

Riuka

Tohle nevypadá dobře. Zajímalo by mě, kde je můj tým. Měla bych je někde najít. Ale taky bych měla trénovat. Najít je můžu je později. S těmito myšlenkami jsem se vydala pomalu na cestu k cvičné louce.

U všech z Kazuyova týmu se objevil poslíček který jim předal vvzak právě od Kazuyi.
Zdravím, máte se ihned dostavit na louku č.4 nebo vás váš sensei, ehm, nakope do prd*le

Shira Ookami

Keď skončil ten preslov a našiel si nás tam náš sensei tak sa mi nálada trocha zodvihla, po tom ako nás odvliekol na tréningové priestranstvo a spýtal sa nás na naše schopnosti tak som počkala kým odpovedajú tý dvaja a keď bol rad na mne tak som spustila. čo viem.. hmm viem dobre behať, uhýbať sa útokom.. som preborník na taijutsu, ninjutsu moc nepoužívam a v pláne mám tak maximálne techniky svorky.. eeh ešte som neovládla druhý stupeň kekkei genkai ale už sa na tom pracuje, genjutsu nedokážem používať teda.. okrem jednej dedičnej schopnosti ale aj tú používam len nerada. Hovorila som zamyslene a po tom som si jemne zakusla do prsta. Hmm techniky ktoré viem.. Tsuuga.. a štvor nohá technika. dopovedala som ešte a usmiala som sa na senseia.. celý čas som pri tom sedela na zemi takým zvláštnym spôsobom ktorý skôr pripomínal vlka.

Riuka

"To je od něj... velmi milé." Ušklíbnu se. "Díky." Na to jsem zamířila rovnou na místo.

Tamaki Saburo

Já ovládám Suiton, pak nějaké taijutsu a... Změnily se mé oči do oranžova, vypadalo to, jako kdyby hořely. Daishingan.
Řekl jsem a pousmál se...
Můžete mi říkat Saburo-sensei.
Dodal jsem s lehkým úsměvem.
Takže na začátek bych začal osvědčenou tréningovou metodou alá vezměte mi rolničky.
Řekl jsem a vytáhl tři rolničky z kapsy.
Nechystám na vás žádnou lest, prostě na mě útočte tak, abyste mi vzali rolničku. Berte mě jako nepřítele.
Dodal jsem a počkal na jejich první útok.

Siture

Slyšel jsem že se bude konat nějaký turnaj pro nás genniny,v městě byl docela rozruch,tak jsem si zašel domu,tam jsem něco malýho snědl a potom vyrazil najít Wu Pai longa,při minulý akci sme se docela zkamarádili a tak jsem za nim vyrazil ho o něco poprosit.

Jin Kazama

Budu rád když se mu dostanu aspoň na tělo...potom bude bezmocný...uchechtl jsem se v duchu.Na nic jsem nečekal a rozběhl jsem se proti senseiovi.Když jsem byl dost blízko tak jsem se natáhl pro rolničky ale moje ruka se najdenou sevřela v pěst a vyrazila nahoru k senseiově bradě.