Temná strana (Natsuki)

Natsuki

Ďalej som ho objímala.. po tom všetkom som konečne našla niekoho.. z rodiny, a dozvedela sa pravdu.. bola to pre mňa hrozná úľava no tá radosť z Keijira bola prvoradá... keď som sa od neho na chvíľku odlepila tak som mala vlhké oči, hneď som si ich pretrela rukou aby som zakryla to že som plakala a pozrela som sa na Kazeho pri čom som sa však držala pri bráškovi.. gomen.. Kaze-san.. za to čo som vám tam povedala.. a spravila.. zamumlala som takmer nečujne a len som prikývla.. h..hai.. mali by sme ísť .. za ním.. teraz ..ja.. by som si asi neodpustila keby že sa mu kvôli mne niečo stane.. síce sme sa nerozišli zrovna v najlepšom.. zamumlala som páč ma trocha hrýzlo svedomie.. na to som sa ešte pozrela na brášku.. prosím.. mohla by som po tom ostať s tebou? spýtala som sa ho potichu..

Midari

Zřejmě jsem na chvíli upad do bezvědomí jelikož jsem nevnímal a nic si nepamatoval když jsem přišel k sobě rána byla vyléčená. Vtu samou chvíli i promluvil Kaze, že musíme pro Danteho. Nic jsem na to neřekl, jenom jsem se postavil vedle Kazeho.

Keijiro

Zeptala se mě jestli může pak zůstat se mnou. Bylo to těžké, ale musel jsem ji to říct. "Ne, jak jsi viděla tak nás hledá náš otec a bohužel má jakousi schopnost, díky které mě může najít. Takže kdyby jsem byl u tebe dlouho, tak nás najde a nedopadlo by to dobře. Proto musíme oba zůstat na jiném místě, aby nás nedostal. Ale neboj. Budu kousek od Suichu v dřevěné chatce, kam za mnou budeš moct chodit. Já už nemohl přihlížet tomu, jak jsi se níčila u Anakondy a pomalu měnila, proto jsem tě musel vyzvednout společně s tvym týmem. Tvůj tým tě má rád a udělaj pro tebe cokoliv, už jen to, že podnikli skoro sebevražednou výpravu do hadí vesnice. Musíš zůstat u nich, oni tě ochrání a ty ochráníš je." Vysvětlil jsem dlouze Natsuki a pak se podíval na Kazeho. "Já ho vyzvednu, vy jděte zpět do Suichu a pak vám tam toho kluka přivedu." Kaze přikývnul hlavou a podíval se na Midariho a pak na Natsuki. "Jdeme?" Zeptal se Kaze.

Natsuki

Po jeho slovách mi nálada zase o niečo klesla zatvárila som sa tak nešťastne no z jeho tónu hlasu som vycítila že uhovárať ho by bolo zbytočné.. len som ho ešte tuhšie objala po čom som ho pustila a prikývla som.. budem za tebou chodiť.. a arigato.. bráško.. zamumlala som po čom som sa posnažila nahodiť úsmev no.. nejak to nešlo... práve sme sa našli a zase ma od neho chcú odtrhnúť.. nikdy som si tiež nepomyslela.. že tak niekedy niekomu poviem.. "bráško".. no páčilo sa mi to a práve táto myšlienka mi do tváre nahnala menší úsmev, mala som brata, ktorému na mne záležalo.. po tom som sa však otočila a len som prikývla na Kazeho výzvu.. pomaly som sa rozišla za ním.. hodila som ešte pohľad na Midariho no hneď som ho odvrátila.. naozaj som sa na neho nemohla pozrieť, a v podstate ani na Kazeho.. hrozne ma hrýzlo svedomie..

Midari

Byl jsem celkem vyčerpanej po tom zanění a tak jsem přikývl na znamení souhlasu. A chtěl jsem vyrazyt když mi došlo že sem v hadí vesnici něco ztratil. "Můj meč! Je tam někde zasypanej pod troskama." Po tváři mi stekla slza. Byla to jediná věc co jsem měl po otci, sice sem ho skoro neznal, ale i tak mi to přišlo líto. "Snat ho jednou zase najdu. Stejně sem s nim moc neuměl bojovat." Srovnal sem se se ztrátou a podíval se na senseie. "A jakým to je směrem?" Celkem sem ztratil v bublině ztratil orientaci.

Keijiro

Pousmál jsem se na Natsuki a pak kývnul na Kazeho. Při čemž jsem položil dlaň na svoji hlavu a Hio udělala to samé, najednou jsme oba zmizeli.

Kaze

Podíval jsem se na Natsuki a pak na Midariho. Midari měl otázku a tak jsem mu hned odpověděl. "Normálně asi rovně, taky přesně nevim, kde jsme, ale můj netopýr nás tam dopraví." Kousl jsem se do prstu a klasicky provedl Kuchiyose no jutsu. Objevili jsme se na obřím netopýrovi, který s náma letěl do Suichugakure. "Jaké to tam bylo Natsuki?"

Natsuki

Keď som sa objavila na netopierovi tak som len koncentrovala chakru do nôh aby som nezletela na zem, po Kazeho otázke som len ostala mierne mimo, slová sa mi zasekly v hrdle a ja som sa len pozerala na zničenú hadiu dedinu ktorá sa nám strácala z dohľadu.. rukou som tak mimovoľne išla k miestu medzi mojím hrudníkom a krkom kde som mala pod plášťom náhrdelník, Riov.. náhrdelník.. bolo mi hrozne, znova ma prepadla taká ta smutná nálada a nakoniec Kazeho otázka len ostala visieť vo vzduchu..

Midari

Na netopírovy jsem ani moc nevnímal co se děje okolo a hleděl jsem do dálky směrem kde by měla být vesnice. "Už nic nebude jako dřív. Dante chce Natsuki zabít a ona už není stejná jako bývala. A pak je tu ještě ten problém s opuštěním vesnice bez povolení, jestli to někdo zjistil sme ři..." Vytáhl jsem svou čelenku se znakem Suichu, kterou jsem před výpravou skryl, a znovu si ji uvázal.

Kaze

Neodpověděla mi na moji otázku a tak mi došlo, že se o tom asi nechce moc bavit, což jsem chápal. Opustila vesnici, aby se pomstila a zároveň získala sílu. Věděl jsem, že ji nemohu naučit to co ji naučila Anakonda, ale já ji zase mohl naučit techniky poctivě a dobře. Za letu jsme si všimli, že kolem vesnice již není sníh, ale je zde krásná zeleň, což mohlo být dost divné. Přístáli jsme na náměstí, kde netopýr zmizel.