Temná strana (Natsuki)

Anakonda

"Nebudu ti dávat důvod proč mi věřit, je to tvoje věc zda mi budeš věřit nebo ne." Řekla jsem ti v klidu, jakoby jsi mi byla ukradená a bylo mi jedno co si vlastně myslíš, jen jsem ti řekla svoji verzi tvé historie a to jestli mi budeš věřit bylo na tobě. "Pokud se chceš vyspat, tak támhleten dům, jak má bílé okno, tak ten je odemčený a je vlastně tvůj, tak tam se můžeš vyspat." Řekla jsem ti, při čemž jsem ti prstem ukázala ten malý dům.

Natsuki

Prikývla som a zamierila som si to do domu kde mi ukázala a povedala že je môj. Keď som tam prišla tak som si ho len preletela pohľadom až som sa zastavila na dverách kde som typovala kúpeľnu. Mala som pravdu a keď som tam vliezla tak som si poriadne vydýchla. Vyzliekla som si šaty a vliezla som do sprchy, pustila som na seba ľadovú vodu ktorá ma príjemne chladila na pokožke a ja som sa pozerala takým neprítomným pohľadom do stropu. Čo teraz?.. buď majú pravdu jedny alebo druhý.. komu mám veriť?, Rodine? ktorá ma asi opustila a nechala v Suichu.. alebo anakonde.. ktorá ma chce pre zmenu zjesť a zobrať mi silu? ja.. neviem.. ksoo.. pravdu sa asi nedozviem nikdy.. musím ho nájsť.. svojho brata.. ak je pravda že žije, že nejakého mám.. u neho nájdem odpovede. a ak je pravda to čo povedala Nakki.. tak ho zabijem. len.. on.. je silný.. asi.. keď zabil moju mamu.. budem sa musieť pripraviť, nepôjdem za ním skôr než sundám Anakondu.. nájdem si ho aj keby som mala ísť na koniec sveta. Rozmýšľala som a od hnevu som celou silou treskla päsťou do steny, Objavil sa na nej krvavý fľak keďže som si rozrazila pokožku na hánkach a tiež som mala pocit že som si vykĺbila pár prstov.. s bolestným cuknutím som si ich dala na meisto a po tom som zo seba aj zo steny utrela krv, umyla som sa a zabalila som sa do uteráku. Poobzerala som sa po stene kúpeľne či tam neni lekárnička.. ak som u našla tak som si iba obviazala zakrvavené hánky a išla som hľadať postel, vošla som do obytnej izby kde som sa na ňu zvalila a o chvíľku som zaspala

Anakonda

Došla jsem do jakési místnosti, kde už seděl nějaký muž v černé kapi a ruce měl položené na železných opěrátkách, celý jakýsi trůn byl vytvořený z pravých kostí, z lidských kostí. Pomalu jsem došla až před ten trůn a uklonila se, což nebylo zrovna moc obvyklé, když všichni poslouchali mě, tak nikdo nevěděl, že de facto to celé nevedu já sama, ale i někdo další. "Splnila jsi to?" Řekl muž v kápi a vyhrnul si rukávy, tak že na jeho rukou byly vidět hadí pečetě. "Jo, ale nevim jestli tomu věřila, ale šla se prospat, takže má teď hlavu dost zatočenou a asi neví komu věřit." Odpověděla jsem muži. "To je dobře, to byl úkol. Stále dělej jakoby nic, až přijde čas tak ti dám vědět." Řekl znovu chlápek a já se jenom uklonila, při čemž jsem odešla.

Natsuki

Zobudila som sa o niekoľko hodín a celkom slušne ma bolela hlava. Nejak som to však ignorovala a obliekla som si nejaký čierny plášť ktorý som si na seba obliekla a kapucu som si zatiahla na hlavu, s topánkami som sa moc nezaťažovala a tak n boso som išla do kuchyne kde som z chladničky vytiahla niečo malého pod zub. Sadla som si na pohovku kde som to pomaly dojedla a hlavu som mala stále plnú vecí zo včerajška. Cítila som sa trocha divne keď som pod plášťom nemala nič ale netrápila som sa s tým keďže ostatné veci sa mi nechceli hladať a tie čo som mala včera už boli špinavé. Keď som dojedla tak som sa pozrela von oknom do dediny a pomaly som sa postavila. Otvorila som dvere a vyšla som z domu. Bosými nohami som išla po studenej zemi čo ma tak trocha ku môjmu prekvapeniu ukľudňovalo. Nevedela som či už môžem ísť za Anakondou a rozmýšľala som že keď bude hore, a bude chcieť pokračovať v mojom tréningu tak ma zavolá. Tak som sa len začala prechádzať na okraji dediny pri čom som sa snažila vyhýbať ľuďom.

Jenže jak jsi chodila tak na tebe lidi vždycky divně koukali a když jich bylo u sebe víc a viděli tě, tak si začali něco šeptat. Bylo to docela nepříjemné, protože bylo jasné, že mluvili o tobě, ale tys nevěděla co říkali. Hlavně jejich výrazy mluvily za vše, tvářili se dost zle a jakoby tě i snad zabíjeli pouhým pohledem. Najendou šla jedna osoba přímo proti tobě a vypadalo to, že uhne, ale pak do tebe ramenem drkla a šla zase dál. Bylo jasné, že tě tu neviděj moc rádi. Asi věděli, že Anakondu jen využíváš a to pro ně bylo nepochopitelné, jelikož ji brali skoro jako jejich bohyni.

Natsuki

Oči som mala skryté v kapucni no mala som na nich taký nevraživí výraz. Snažila som sa nikoho si nevšímať no keď do mňa niekto drgol tak som sa zastavila a mala som čo robiť aby som po ňom nevybehla. Hmm.. v noci by som si mala dávať pozor.. keď budem spať.. je dosť možné že na mňa niekto zaútočí. Pomyslela som si a ďalej som sa prechádzala tak na okraji dediny. Do stredu som nešla, nemala som chuť prechádzať sa pomedzi davy ľudí ktorý ma očividne chcú zabiť. Po tom som vybehla na jeden z domov na úplný vrch, teda strechu. Sadla som si naň a rozmýšľala som o tom čo mi včera povedala Anakonda.

Najednou jsi uviděla dole jakési kluka oblčeného v tmavě rudým oblečení a s delšími černými vlasy, kterému nevlály ve vzduchu, protože mu je držely velké sluchátka, ve kterých asi něco poslouchal.
http://fc06.deviantart.net/fs29/i/2008/088/c/7/Emo_boy_by_neko_rulz.jpg
Zašel za roh a už jsi ho neviděla, ale v tom jsi uslyšela zasyčení a on najednou dopadl vedle tebe, kde si hned sedl. "Ahoj, ty jsi tu asi nová, že?" Zeptal se tě.

Natsuki

Pozerala som sa na nejakého chlapca keď sa mi stratil z očí a tak som pohľad zase uprela niekam do prázdna, v tom som však započula zasičanie a mala som čo robiť aby som nevyskočila na nohy a netasila katanu, nejak som sa však ovládla a pozorne som si ho znova prezrela. Chvíľu som sa na neho nechápavo pozerala keď sa ma spýtal či som tu nová. Po tom som len prikývla a stále som bola trocha prekvapená že sa tu so mnou niekto dobrovoľne rozpráva.

Rio

Pousmál jsem se na tebe a podal ti ruku. "Jmenuju se Rio, ale nepleť si to s jménem Ryo, každý mě pak oslovuje jako Ryo [Rjo], ale já jsem Rio [Rio], proto mám ten život takový těžší, protože to musim všem vysvětlovat." Zasmál jsem se na ní a pak si sundal sluchátka a dal si je jen na krk, při čemž jsem se zahleděl na celou vesnici. "A co tu vlastně děláš? Jsi tu nová a nemáš svého patrona?" Zeptal jsem se tě s úsměvem.

Natsuki

Počúvala som ho s trocha pootvorenými ústami a rozmýšľala som či si zo mňa iba robí srandu.. ale nevyzeral na to. Ja.. hm.. som Natsuki. Povedala som potichu keď sa predstavil a počúvala som ho až kým nedohovoril. Patrón..? odpovedala som otázkou pretože som si nebola istá čo tým presne istý. Prečo mám chuť sa usmiať? prebehlo mi hlavou no na tvári som mala stále taký neutrálny až posmutnelý výraz.

Rio

Zasmál jsem se a přejel si prsty ve vlasech. "Tak ty jsi tu teda uplně nová, když nevíš kdo je to patron. Anakonda nemá ráda ninji, takže ani nechce přejímat jejich tradice, což je akademie a následně tříčlenný tým pod vedením jednoho senseie. Proto vymyslela, že nebude akademie, ale ti co se narodí dostanou už od mládí svého patrona, což je jeden dospělý, který se na něco zaměřuje a to pak učí svého svěřence. Patron nemá omezený počet svěřenců, takže může mít klidně 5 svěřenců a s nima chodit na mise." Snažil jsem se ti to vysvětlit co nejlépe jsem uměl.

Natsuki

Počúvala som ho a na tvári som mala trocha zamyslený výraz. Myslím že.. Anakonda mi je niečo ako.. patrón.. teda.. zatiaľ ma naučila hebi mód a tak... Povedala som a po tom som sa na neho podozrievavo pozrela. Prečo.. sa so mnou rozprávaš? všetci ma tu predsa nenávidia. Položila som mu otázku ktorá ma už chvíľu zvierala a čakala som ako na to zareaguje.

Rio

Když mi řekla, že už umí hebi mod, tak jsem se pousmál. "Hebi mod je základ no, ale i tak se najde pár lidí, který ho neumí a nikdy se ho nenaučí. A proč se divíš, že se s tebou bavim? Já nejsem jeden z těch, kdo by dal za anakondu život jako ti ostatní fanatici." Zasmál jsem se porozhlédl se kolem.

Natsuki

Hmm.. kto by si pomyslel že tu bude aj niekto normálny. šepla som si skôr pre seba a znova som sa zapozerala niekam na obzor. A ty? ako si na tom s tým Patrónom? máš nejakého.. či ho niekomu robíš? spýtala som sa ho a vážne som dúfala že si ma teraz Anakonda nijak nezavolá. Možno by bolo fajn trénovať aj mimo dohľadu Anakondy.. nemusí vedieť o všetkom. Pomyslela som si a čakala som čo mi odpovie Rio.

Rio

"Můj patron je shodou okolností můj děda. Kdysi dávno mi zemřel otec i s matkou a můj bratr někam zmizel, asi se bál a já tu zůstal jen s mym dědou, který se mě rozhodl trénovat v hadim stylu boje, což je podle něj nejlepší odvětví Taijutsu, jelikož měli problém kroky přečíst i uživatelé Sharinganu, což je podle mě pecka." Vysvětlil jsem ti rovnou i svůj trénink, protože jsem byl rád, že jsem si našel zřejmě novou kamarádku.

Natsuki

Jop.. hadí štýl boja, či už v ninjutsu alebo taijutsu, je predsa len unikátny, niečo ako sharingan je naňho krátky.. pousmiala som sa naňho čo bolo u mňa poslednú dobu tak trocha neobvyklé a natočila som sa trocha jeho smerom, Eto.. Rio-kun? vlastníš nejaké doujutsu? spýtala som sa ho pretože som bola zvedavá či sa od neho dozviem niečo o tom mojom, kto vie možno že je z takého istého klanu ako ja.

Rio

Podíval jsem se do tvých očí a pak zakroutil hlavou. "No já doujutsu nemám, ale můj pra pra děda ještě doujutsu měl. Nějaké chakrové sítě vytvářel nebo co, avšak mému pra dědovi ani dědovi s otcem se toto doujutsu neprojevilo. Možná mému bratrovi, protože podle všeho byl hodně silný než zmizel, ale asi je už mrtev." Řekl jsem ti a pak jsem ještě koukal chvíli do tvých očí, ale pak jsem svůj pohled hned odvrátil. "A ty máš nějaké doujutsu?" Řekl jsem ti.

Natsuki

Počúvala som ho a po tom som sa zatvárila trocha neisto.. možno som sa ho to nemala pýtať... pomyslela som si a na jeho tázku som len prikývla hlavou, Ale.. neviem ani ako sa volá.. povedala som trocha potichu a znova som sa na chvíľu zamyslela nad tými otázkami ktoré mi vírili v hlave. Hm.. tiež mám brata aj keď.. eh.. nedokončila som pretože som sa trocha zasekla a po tom som sa to snažila hodiť za hlavu. Po chvíľke ticha mi však zaškvŕkalo v bruchu a ja som si trocha pošúchala hlavu. Eh.. nepôjdeš sa niekam najesť? teda etoo kludne ťa pozívam.. ak nájdem nejaké peniaze, spýtala som sa ho trocha nervózne a nejak som dúfala že pôjde.

Rio

Zamyslel jsem se když mi řekla o tom, že neví jak se její doujutsu jmenuje, ale hned poté mi navrhnula návštěvu restaurace, tak jsem kývnul hlavou a zvedl se na nohy, při čemž jsem natáhl ruku, že ji pomohu zvednout. "No je tu jedna dobrá, kde je shodou okolností můj děda kuchař a dělá nejlepší kachnu. Ted apokud ji jíš." Zasmál jsem se, jelikož při pomyšlení, že někdo nejí kachnu, jsem se musel zasmát. "A co to tvé doujutsu umí, třeba bude vědět děda a řekne ti vše co o tom ví." Ještě jsem se tě zeptal.

Natsuki

Keď mi podal ruku tka som sa trocha pousmiala a s jeho pomocou som sa postavila zo strechy. No eh.. ako to povedať.. rozumel by si mi keby som ti. .hmm povedala že je to niečo ako, etoo.. prirodzený nepriateľ ostatných doujutsu? neviem to nijak inak poridne vysvetliť, neviem či to platí pre všetky sotatný doujutsu ale zo všetkými s ktorými som sa zatiaľ stretla to fungovalo.. teda.. no proste moje doujutsu dokáže ako keby "vypnúť" alebo skôr.. zamedzovať schopnosti ostatných. Hovorila som s pauzami pretože mi celkom trvalo kým som to vyformulovala do tejto podoby. A áno samozrejme že jedávam kachnu.. proste ju zbožnujem to jej mäso. Zasnila som si a po kútiku úst mi mimovolne stiekla malinká slinka.

Rio

Když jsi se zvedla, tak jsem ti pustil ruku, protože se pár lidí ne moc hezky koukalo, jakoby nás chtěli zabít, ale na to už byla Natsuki samozřejmě zvyklá. "No tak to máš zajímavé doujutsu." Řekl jsem ti, když jsi mi to dopodrobna vysvětlila. "Připomeň mi, že se v restauraci mám zeptat dědy jestli to tvé kekkei genkai náhodou nezná." Řekl jsem ti a konec věty už jsem dokončil ve vzduchu, jelikož jsem seskočil z té budovy do temných ulic. "Tak pojď, je to tady kousek, takže tam budem za chvíli." Dodal jsem informaci o dálce trasy, kterou musíme ujít a neuvěřitelně jsem se těšil na kachnu.

Natsuki

Uhm. Prikývla som a ostatných som si už vážne nevšímala, zoskočila som z budovy za ním aj keď trocha opatrnejšie než by som to robila v normálnom oblečení. Po tom som sa rozbehla za ním a cestou som si snažila zapamätať cestu.. a zároveň aj cestu od "môjho" domu k tej budove kde som pred chvíľou sedela

Rio

Jenže v tu chvíli jsme oba najednou zakopnuli o jakýsi lanko, které tam někdo připravil a najednou se před nás postavili 3 kluci v našem věku, kteří měli v rukou tyče, které měly ve dřevě vyryté jakési pečetě. "Rio ty se zahazuješ s touhle holkou?! Vždyť je to ta co chce zabít Anakondu a jen se tu přiživuje!" Řekl jeden z chlapců a kopl mě do břicha.

Natsuki

Keď sme zakopli o lanko tak som sa zatackala no nejak sa mi podarilo udržať na nohách, Pohľad som hodila na tých troch chalanov, chcela som ich ignorovať, slovami mi predsa len ublížiť nemôžu no po tom jeden kopol Ria do brucha, ešte kým skladal nohu späť na zem tak som po ňom vyletela pri čom som mu chcela vraziť pravou rukou priamo do tváre.

Rio

Jenže v tu chvíli tě za tu ruku chytl další kluk a ten poslední kluk tě chytl za nohy, aby jsi se ani nehla, při čemž ten co kopl do mě tě chytl za tu druhou volnou ruku. "Ale, ale, ale holčička se nám rozhněvala. Asi ji budeme muset ukázat kdo je tu vlastně pánem, že kluci?" Řekl ten samý co mě kopl do břicha a zbylí dva kluci jen souhlasně kývnuli hlavou. Kluk ti chtěl dát pěstí do břicha, ale v tu chvíli jsem se objevil najednou přímo před tebou a chytl jeho pěst do dlaně, při čemž jsem pak dlaní silně cukl nahoru a najednou se ozvalo hlasité křupnutí. "Ty jsi mi zlomil ruku ty zmetku!" Zařval ten kluk a ti dva tě pustili, při čemž doskočili k tomu klukovi se zlomenou rukou.